Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 … 184 185 186 Další Poslední
Rozhledna Okrouhlá u Staříče
Na nevysokém pahorku zvaném Okrouhlá, poblíž obce Staříč, stojí od roku 2003 další z řady telekomunikačních věží upravená na rozhlednu. Původně bylo plánováno, že na vrcholu vyroste jen telekomunikační věž, ale na základě přání obce Staříč byla opatřena i vyhlídkovou plošinou. Problém vznikl, když byl po ukončení stavebních prací zkolaudován pouze stožár, bez vyhlídkové plošiny. Bez tohoto povolení nemůže být vyhlídka oficiálně provozována. Věž je vysoká 55 metrů, vyhlídková plošina je výšce 30 metrů. Vede na ní 162 schodů, po jejich zdolání se Vám naskytne rozsáhlý kruhový výhled na Frýdek-Místek, Havířov, Ostravu, Beskyd i Jeseníky. Rozhledna na Okrouhlé je totožná s věží na Velkém Kamýku u Písku.
Celý článekRozhledna Olověný vrch u Kraslic
Olověný vrch (802 m), německy Bleiberg stojící na území krušnohorské osady Bublava se pyšní vyhlídkovou věží s turistickou chatou. Nejmladší rozhledna Krušných hor Před druhou světovou válkou tu žilo několik tisíc obyvatel, z nichž mnoho bylo členy místního spolku přátel přírody. Vzrůstající zájem o lyžování je přivedl na myšlenku postavit na olověném vrchu chatu. Projekt vypracoval karlovarský architekt Ernstberger. Stavitel Rolz z Rotavy stavbu v roce 1933 zahájil, ale právě probíhající hospodářská krize celý projekt značně zjednodušila. Dílo, na jehož dokončení se podíleli i členové spolku, bylo dokončeno a veřejnosti otevřeno dne 3. prosince roku 1933. Nová chata s rozhlednou skutečně napomohla tomu, že se Olověný vrch stal oblíbeným místem pro zimní sporty, ovšem turisté, i díky rozhledně, rádi navštěvují jeho vrchol i v létě. Během 2. sv. války složila jako dětský domov pro bezdomovce, do roku 1961 jako vojenská radistická hláska, od roku 1961 byla ve správě RAJ Sokolov jako restaurace. Samotná rozhledna je 16 metrů vysoká a vede na ni celkem 74 schodů. Konstrukce je dřevěná, stejně tak i vnější obložení. Otevřena je denně v době provozu restaurace, tj. 11 – 20 hod. Výhled je výrazně omezen stromy Popis cesty Autem - Na vrchol se dá dojet autem. Cesta na vrchol vede z obce Bublava. Pokud budeme z obce vyjíždět směrem na Stříbrnou, na konci Bublavy zabočíme vpravo na asfaltovou cestu, která nás povede nejprve po louce a potom lesem až na Olověný vrch. Vlakem - Nejbližší železniční stanice se nachází v Kraslicích (žel. trať č. 145 Sokolov - Kraslice). Od nádraží půjdeme do středu Kraslic ulicemi a odtud vede modrá TZ až na vrchol Olověného vrchu. Cesta je dlouhá asi 5 km.
Celý článekRozhledna Onen svět
Horská chata a rozhledna Onen svět stojí na stejnojmenné vrchu (327 m) v pohoří Hrby v Březnické pahorkatině, blízko obce Lašovice. Chata je mnohem starší, stojí zde již šedesát let. Zatímco rozhledna spatřila světlo světa až v roce 2001. Je to dřevěná rozhledna vysoká 14 metrů se čtyřmi patry, ve tvaru čtyřbokého komolého jehlanu se zastřešenou vyhlídkovou plošinou. Ta je ve výšce 11 metrů. Vede na ni 47 schodů a nabízí nádherný výhled do krajiny v okolí Orlické přehrady.
Celý článekRozhledna Osičina u Vojenic
Nedaleko obce Vojenice na vrchu Osičina byla v zimě roku 2002 postaven společností T-mobile vysílač typické ocelové příhradové konstrukce o výšce 54 m. V červnu 2004 byla na tomto vysílači pak zpřístupněna vyhlídková plošina ve výšce 33 metrů na kterou vede 165 schodů. Z vyhlídkové plošiny lze vidět Orlické hory, Krkonoše, Kralický Sněžník a Železné hory. V blízkosti rozhledny se nachází příjemné a klidné poutní místo s kaplí Panny Marie a křížovou cestou.Rozhledna je přístupná sezoně od dubna do října o víkendech a svátcích. V ostatních dnech je přítup potřeba domluvit po telefonu.
Celý článekRozhledna Oslednice
Dnešní ocelová rozhledna na vrchu Oslednice (557 m) u Telče, která je zároveň telekomunikační věží, měla svoji předchůdkyni. Rozdíl mezi nimi snad ani nemůže být znatelnější. První stavba byla jen dřevěná dvoupatrová vyhlídka. Hlavním iniciátorem její výstavby byl v roce 1898 profesor telčské reálky Alois Kulhánek. Měřila 16 metrů a zanikla zřejmě ještě před 1. sv. válkou. Současnou věž postavila roku 1999 společnost Radiomobil. Primárním důvodem pro její vznik byla potřeba pokrýt okolí Telče signálem pro mobilní telefony. Společnost vyhověla požadavku města Telč, které bylo vlastníkem pozemku, aby měla vyhlídkový ochoz jenž by byl přístupný veřejnosti. Věž je vysoká 34 metrů a na její vyhlídkovou plošinu ve výšce 31 metrů vede 176 kovových schodů. Z rozhledny máme pohádkovou Telč jako na dlani, uvidíme hrad Roštejn a za mimořádných klimatických podmínek i na Alpy.
Celý článekRozhledna Ostra horka u Soběšic
Severovýchodně od centra města Brna byla nedaleko obce Soběšice na vrcholu Strom (404 m.n.m.) v roce 2008 postavena nová ocelová rozhledna. Má montovanou, šroubovanou konstrukci se čtyřmi rohovými sloupy a jedním strředovým, který nese vřetenové schodiště. Rozhledna je vysoká 19,10 m, při čemž prostřední plošina se nachází ve výšce 8 m a horní pak v 16 m, na kterou vede 90 schodů. Slavnostně byla otevřena 1.5.2008 a přístup na ni je volný. Náklady na stavbu rozhledny dosáhly přibližně 1,6 mil. korun. Stavbu rozhledny iniciovala Soběšická garda, neboť vrchol Strom u Soběšic byl již v roce 1759 vybrán jako nejsevernější místo trigonometrické sítě zakládané v oblasti vídeňského poledníku. Základním bodem se stala kopule jezuitské kaple sv. Kříže, která byla v roce 1784 zbořena. Dnes ji připomíná malý památník pod jehož kamenem je osazen stabilizační kámen vůbec prvního trigonometrického bodu na dnešním území ČR. Následně chce občanská iniciativa Soběšická garda upravit okolí a pokusit se vykopat a vyčistit základy zbořené kaple sv. Kříže.
Celý článekRozhledna Pancíř
Na vrcholu Pancíře (1214 m) leží jedna z nejvýše položených českých rozhleden. V pořadí je to již druhá stavba tohoto druhu. Za krásnými šumavskými výhledy Pancíř byl vždy velmi oblíbeným výletním místem a to zejména pro svou blízkost městečku Železná Ruda a dvou známým šumavským jezerům – Černému a Čertovu. V roce 1880 byla na Pancíři postavena jednoduchá trámová rozhledna za jejímž vybudováním stál Rakouský turistický klub. Nedožila se ovšem ani konce století. Nynější rozhledna byla postavena z iniciativy Klubu českých turistů v roce 1923. Byla vybudována společně s přilehlou chatou, která byla pojmenována po propagátorovi turistiky na Šumavě, Jaroslavu Mattušovi. Stojí dodnes a díky rekonstrukcím je ve velmi dobrém stavu. Stejně jako rozhledna, která je vysoká 18 metrů a na její vyhlídkovou plošinu ve výši 15 metrů vede 68 schodů. Lze z ní spatřit většinu dominant Šumavy na české i německé straně. Je otevřena denně po celou sezónu. Výhled sever: Svatobor východ: Boubín jih: německá část Šumavy od Falkensteinu po Velký Javor západ: Malý Javor, Encian, Černé jezero, Svaroh Popis cesty Lanovkou - Na vrchol vede z rekreačního střediska Špičák sedačková lanovka s mezistanicí na Hofmankách o celkové délce 2750 m a převýšením 347m. Pěšky od Sportovního areálu Špičák po zelené a dále po červené (3km). ze Špičáckého sedla po červené (3km) ze Železné Rudy a z Hofmanek po modré (2+2 km) Na kole - ze Špičáckého sedla vede cesta až na vrchol
Celý článekRozhledna Pastýřka u Moravské Třebové
Dne 20.6.2009 byla na vrchu Pastvisko (m.n.m.) otevřena nová rozhledna podle návrhu Antonína Olšiny. Z centra Moravské Třebové je to cca 3-4km po značené cestě. Dřevěná rozhledna s ocelovým vřetenovým schodištěm (220 schodů) je vysoká 27 m, přičemž vyhlídková plošina se nachází ve výšce 22 m. Rozhledna poskytuje kruhový výhled do okolí. Za dobré viditelnosti jsou odsud vidět Orlické hory, Jeseníky nebo i Kralický Sněžník. Vstup na rozhlednu je na vlastní nebezpečí – volný. Už předtím 19. srpna roku 1906 zde byla otevřena její předchůdkyně, 23 m vysoká dřevěná rozhledna. Za vstup na ni se platilo 20 haléřů. V roce 1908 byla pojmenována podle knížete Johanna z Liechtensteina, ku příležitosti 50. výročí jeho vlády. Bohužel 5.7.1916 postihla Moravskou Třebovou a okolí velmi prudká bouře, která poškodila mnoho staveb. Za oběť jí padla i tato rozhledna. Bohužel se při jejím zřícení v ní nacházeli zrovna mladí lidé (ve věku od 9 do 21 let), které vichřice zaskočila zrovna zde na výletě. Někteří byly zrovna ve chvíli zřícení rozhledny v jejích vyšších patrech. Ti také utrpěli těžká zranění. Bohužel nejmladší devítiletá žákyně dívčí národní školy Anna Matisová byla s diagnózou otřesu mozku svěřena do domácího péče. V noci z 5. na 6. července zemřela. Dne 11.7. se v reakci na toto neštěstí sešla valná hromada místní sekce Sudetského horského spolku. Bylo zde konstatováno, že o rozhlednu bylo pečováno, dobře postavená a za její zřícení tak mohla mimořádná povětrnostní situace. O obnovení stavby pod dojmem neštěstí a uprostřed první světové války se vůbec neuvažovalo. Materiál ze zřícené stavby získal 19.7. v dražbě místní pokrývač a obchodním se stavebninami Franz Koldas.
Celý článekRozhledna Pastýřská stěna v Děčíně
Pastýřská stěna, strmá pískovcová skála vypínající se do výšky 160 m nad hladinu Labe, je jednou z dominant Děčína. Už jen pohled na samotnou stěnu ve Vás vzbudí úžas a co teprve, když navštívíte stejnojmennou restauraci na jejím vrcholu, jejíž součástí je vyhlídková věž. Dominanta Děčína Ale začněme od začátku. Samotná skála sloužila jako zdroj stavebního materiálu. Pískovec z ní byl v průběhu 19. století použit na stavbu železnice Praha-Drážďany a také při stavbě řetězového mostu přes Labe. Na místě dnešní kamenné restaurace stálo již od roku 1892 dřevěné pohostinství. Rozmach turistického ruchu si ovšem vynutil velmi záhy stavbu nového objektu. Financovalo ji tehdy ještě samostatné město Podmokly. Projekt byl svěřen stavitelům z Děčína, Putzovi a Weberovi, kteří navrhli objekt s restaurací, ubytováním a s válcovou věží s vyhlídkovým ochozem. Romantická stavba napodobující středověký hrad byla slavnostně otevřena v roce 1905. Celková výše nákladů se vyšplhala na 23 000 korun. Návštěvníkům slouží dodnes a majitelem je stále město Děčín. Objekt prošel v devadesátých letech rekonstrukcí a bílé zdivo tak kontrastuje s tmavou barvou pískovce. Bohužel výstup na věž není možný, návštěvníci se musí spokojit s výhledem z terasy. Pohled z ní je ovšem také velmi pěkný. Zahrnuje město Děčín, s dominantou protějšího břehu, Děčínským zámkem a také okolí v údolí Labe. Kousek od rozhledny je možné navštívit ZOO Děčín. Důvodem proč není možné vystoupit až na vyhlídkový ochoz je přetvoření pokoje pod věží na soukromý byt. Pokud si ovšem návštěvu předem dohodnete, je možné v doprovodu číšníka na věž projít. Výhled sever: údolí Labe a Děčín východ: Děčín, Sokolí vrch, Malý a Velký chlum jih: údolí Labe západ: částečně omezen stromy, lze zahlédnout Dečínský sněžník Popis cesty Autem - lze dojet až k rozhledně. Od Tyršova mostu asi 200 metrů na křižovatku s ulicí Teplická. Tady odbočte doleva po Teplické, až po 100 metrech uvidíte na jednom z domů obrovský poutač na restauraci Pastýřská stěna a ZOO Děčín. Podle něj se vydáte doprava a po kilometru stoupání dorazíte až k rozhledně. Vlakem - vystupte na zastávce Děčín - hlavní nádraží. Po červené turistické značce 1,5 km na vrchol.
Celý článekRozhledna Pepř u Jílového
Zhruba 1 km jihozápadně od obce Jílové u Prahy na vrchu Pepř (449 m.n.m.) byla v roce 2007 postavena telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou. Rozhledna tu však již mohla stát v roce 1927 a to kamenná. Tehdy totiž Spolek rodáků a přátel Jílového uvažoval o postavení 21 m vysoké kamenné rozhledny s přístvakem pro stráž a turisty. Záměr však nebyl nikdy realizován. Telekomunikační věž 30 m vysoká má klasickou příhradovou konstrukci s vyhlídkovou plošinou umístěnou ve výšce 18 m na kterou vede vřetenové schodiště s 91 schody. Rozhledna volně přístupná celoročně poskytuje kruhový výhled.
Celý článekRozhledna Pětnice u Záboří
Typizovaná telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou mobilního operátora T-Mobile stojí poblíž Záboří na Blatensku v okrese Strakonice. Věž se nachází na mírném návrší zvaném Volyně (587 m) mezi Zábořím a Čečelovicemi, a protože se nedaleko nachází les Pětnice, získala rozhledna právě toto jméno. 35 metrů vysoká rozhledna, s plošinou ve výšce 25 metrů, byla postavena v roce 2002. Jedná se o stejný typ věže, kterou nalezneme na Mackově Hoře u Nového Strašecí, nebo Lhotce u Hradčovic. Nabízí výhled na Záboří, Blatnou, JE Temelín a na Šumavu.
Celý článekRozhledna Petřín v Jablonci nad Nisou
Rozhlednu se jménem Petřín můžete navštívit nejen v Praze, ale i v Jablonci nad Nisou. Konkrétně na jeho jižním okraji ve Vrkoslavicích. Místo, které nabízí nádherný výhled na město bižuterie, si občané Jablonce velmi oblíbili, pro své nedělní vycházky. Této skutečnosti chtěl využít podnikavý hostinský Richard Fellinghauer. Roku 1906 zakoupil pozemek a vystavěl na něm výletní restauraci. Udělal vše pro to, aby byla úspěšná. Objekt byl vybaven tanečním sálem, pánským salonem a kulečníkem a také dvacet metrů vysokou vyhlídkovou věží. Objekt se prvním návštěvníkům otevřel 2. prosince 1906. Jablonečtí občané v prvních letech navštěvovali Petřín v hojném počtu, ale nadšení brzy vyprchalo a podnik přestal prosperovat. Nešťastný Fellinghauer byl nucen objekt prodat. Majitelé se zde rychle střídali, ale nikomu se nedařilo. Nezabralo ani časté střídání názvů. Původní "Nickelkoppe", na "Öserwarte", potom na "Hohenwarte" až po současný Petřín. Po 2. světové válce sloužila jako dětský domov a ke svému původnímu účelu se vrátila opět až v polovině šedesátých let. Tehdy ji provozoval státní podnik „Restaurace a jídelny“. Po roce 1989 se dostal Petřín do privatizačního kolotoče. Koupili jej spekulanti, kteří měli jiné zájmy než jeho provoz. Budova zůstala opuštěna, okna byla zabedněna a došlo k celkové devastaci. Zlomem byl příchod nového majitele Evžena Hejska v roce 1996, který objekt po vyjasnění majetkových vztahů od ledna 1999 do června 2000 kompletně zrekonstruoval. Opravený objekt nabízí restauraci, ubytování a vyhlídkovou věž. Na vyhlídkový ochoz ve výšce 15 metrů, vede 91 schodů, když je vystoupáte naskytne se Vám výhled na Jablonec nad Nisou, Liberec, Jizerské hory a Ještěd.
Celý článekRozhledna Pivní maják v Žatci
Rozhledna Pivní maják v Žatci, okres Louny.
Celý článekRozhledna Plešivec u Abertam
Krušnohorská rozhledna na Plešivci (1028 m) u Abertam, je jedním z vrcholů pomyslného trojúhelníku tří vyhlídkových staveb, které lze navštívit během jednoho výletu. Zbylé vrcholy jsou na Tisovském a Blatenském vrchu. Ta na Plešivci je nejstarší. U jejího zrodu stál Spolek přátel přírody z Abertam založený již v roce 1889. Spolek si stavbu rozhledny a přilehlé horské chaty vytkl jako jeden ze svých cílů. Cílevědomě začali shánět na stavbu peníze. Pořádali veřejné sbírky, při kterých mohli lidé v hostincích přispívat do zvláštních plechových pokladniček, pořádali divadelní a hudební vystoupení. Po 5 letech usilovného střádání se mohli pustit do realizace stavby. Nejdříve zakoupili pozemek na Plešivci, stál 340 zlatých. Na podzim 1894 byl veškerý materiál pro stavbu již v Abertamech, odtud se v zimě dopravoval na vrchol saněmi taženými voly. Základní kámen byl položen 14. dubna 1895 a jáchymovská firma Kutschka & Glaser zahájila stavbu. Již o čtyři měsíce později ji předala do užívání. Dominantou vrcholu Plešivce se tak stala 16 m vysoká věž ze žulových kamenů a prozatím malá zděná chatka. Vrchol Plešivce pak několikrát obestřel čilý stavební ruch. Nejprve byl v roce 1908 k rozhledně přistavěn horský hotel a v letech 1926 a 1939 došlo k dalším úpravám. Na Plešivci tak vyrostl rozsáhlý horský hotel, v jehož komplexu se věž rozhledny už téměř ztrácí. V letech 1992 - 94 prošel celý areál rozsáhlou rekonstrukcí, před objektem bylo vybudováno velké parkoviště. Věž si svůj vzhled uchovala až do roku 2001. Tehdy byla nejvyšší dřevěná část snesena, protože by neunesla zařízení k rozšiřování signálu pro mobilní telefony. Na jejím místě byla zbudována zděná krytá vyhlídka s vnějším ochozem s ocelovým zábradlím. Nad tím vším se ještě klene nová nástavba s anténami. Po vystoupání 66 schodů se Vám naskytne rozsáhlý kruhový výhled, který zahrnuje Krušné hory s Klínovcem, Slavkovský les či Doupovské hory. Rozhledna s hotelem neotevřena celoročně.
Celý článekRozhledna Podvrší u Blanska
Na jaře roku 2001 byla zahájena výstavba 50 metrů vysoké telekomunikační věže pro přenos signálu mobilní komunikace a současně s podružnou funkcí rozhledny. Její stavba byla dokončena za 3 měsíce. Slavnostní otevření proběhlo 4.8.2001. Vyhlídkový ochoz se nachází ve výšce 32 m a vede na něj 168 schodů. Celkové náklady na výstavbu rozhledny včetně přístupových cest vyšly společnost Eurotel zhruba na 9,5 mil. korun.
Celý článekRozhledna Poledník
Poledník (1315 m) je šumavská hora, která se nachází 4,5 km jižně od Prášil. Dnes na ní stojí nejvýše položená a zároveň nejmladší šumavská rozhledna. Nejvýše položená Šumavská rozhledna Byla postavena až v roce 1998 a stala se okamžitě jednou z nejnavštěvovanějších českých rozhleden. Kromě krásného kruhového výhledu, lákala turisty především tajemná minulost Poledníku. Na jeho vrcholu byla totiž na přelomu 60. a 70 let vybudován Ministerstvem národní obrany přísně utajované vojenské sídlo, které zahrnovalo několik budov a radarovou věž. Objekt sloužil protivzdušné obraně státu a zařízení na odposlech rádiového provozu bylo využíváno k výzvědné činnosti. Do roku 1989 byl vrchol samozřejmě v nepřístupném hraničním pásmu a byla znepřístupněna i místa, odkud bylo možno vrchol zahlédnout a pro jistotu nebyl uváděn ani v některých mapách. Po odchodu armády krásná rozhledna Po roce 1989 armáda vrchol opustila. Objekty přešly pod správu NP Šumava a CHKO Šumava a v letech 1996-97 byly zbourány. Byla ponechána jen věž, která byla přestavěna na rozhlednu a veřejnosti zpřístupněna v červenci 1998. Je vysoká 37 metrů, na její vrchol vede 223 schodů a tři půlkruhová vyhlídková patra slouží jako galerie. Poslední fáze výstupu je po žebříku. Za namáhavý výstup je návštěvník odměněn kruhovým rozhledem. Spatřit ze všechny dominanty Šumavy a také Alpy. U paty věže vyrostla srubová stavba, která slouží jako informační centrum a občerstvení pro turisty. Ti se mohou vydat na Poledník na kole nebo pěšky. Výchozím bodem bývá Modrava nebo Prášily. Výhled sever: severní část Šumavy, v podhůří Svatobor východ: Kašperk, Javorník, Boubín, Plechý jih: Alpy Západ: německá část Šumavy a Velký Javor Popis cesty Rozhledna je obtíže přístupná. Variantou je kolo či vlastní nohy. Odměnou je nádherný výlet dříve nepřístupnými šumavskými lesy. Cest je několik. Jednou z možností je červená turistická značka z Prášil, druhou například na kole z Modravy. Připravte se na 7 – 11 km.
Celý článekRozhledna Praděd
Praděd (1492 m) je nejvyšší hora Moravy a na jeho vrcholu stojí nejvýše položená rozhledna u nás. Rozhledna na Pradědu je v pořadí již druhou vyhlídkovou stavbou. Její předchůdkyně, krásná, kamenná stavba, měla velké ambice, ale proměnila se ve velkou hromadu trosek. Její příběh se začal rodit v průběhu 19. století. Tehdy, v době velkého rozvoje turismu, se vrchol Pradědu stal velmi oblíbeným cílem návštěvníků Jeseníků. Proto se Moravskoslezský sudetský horský spolek rozhodl na vrcholu Pradědu vybudovat velkolepou rozhlednu, která měla být nejmodernější a největší vyhlídkovou stavbou své doby. Dostatek finančních prostředků byl z veřejných sbírek shromážděn na počátku 20. století a tak mohl být vybrán návrh vídeňského architekta Franze Neumanna. Habsburská věž, jak jsi autor nazval, vypadala spíše jako středověký hrad. Měla být vysoká 32,5 metru a 14.5 metru široká, s restaurací, pokoji pro hosty a hlavní vyhlídkovou věží. Stavba započala roku 1904 a vlivem nepříznivého klimatu a finančních problémů byla dokončena až v roce 1912. Ovšem při kolaudaci komise nepovolila otevření obytných prostorů. Na vyhlídku se sice mohlo, ale pouze do První světové války, během ní musela být rozhledna uzavřena. V roce 1923 bylo z bezpečnostních důvodů požádáno o uzavření rozhledny. V roce 1926 začala její rekonstrukce, která se protáhla na 8 let, ale problémy s údržbou přetrvaly. Peněz na udržování ubývalo a ta chátrala. Než se v roce 1959 stihlo přistoupit k její rekonstrukci tak se zřítila. Na vrcholu Pradědu tak zůstala jen Poštovní chata s restaurací, která byla postavena počátkem čtyřicátých let, v jejímž patře sídlili meteorologové. Na svoji pokračovatelku si Habsburská věž musela počkat do roku 1980. Rozvoj televizního vysílání si vynutil nutnost stavby televizního vysílače na Pradědu. Architekt Jan Liška jeho stavbu pojal jako víceúčelový objekt, při němž bylo pamatováno také na turisty. Těm měla sloužit restaurace v základně věže a vyhlídkový ochoz v úctyhodné výši 70 metrů. Samotná stavba je vysoká 145 metrů a na vyhlídku vede naštěstí výtah, který lze využít v době provozu restaurace. To je každý den mezi 9 – 18 hodinou. Vrchol věže se nachází ve výšce 1653 m n.m. a je tedy nejvyšším bodem České republiky. Přestože byl věž dokončena v roce 1980, pro turisty byla zpřístupněna až v polovině 90. let. Od té doby nabízí rozsáhlý kruhový výhled.
Celý článekRozhledna Prašivá
Prašivá je oblíbeným turistickým cílem a výškovou dominantou severní části Beskyd. Masiv Prašivé má v nejvyšším bodě nadmořskou výšku 843 metrů a v místě zvaném Malá Prašivá, kde stojí rozhledna, (706 m n. m.). V těchto místech stojí již od roku 1640 kostel sv. Antonína. Toto místo, vzdálené asi 12 km jihovýchodně od Frýdku-Místku, poskytuje působivé výhledy na celou Ostravskou pánev. To byl také důvod, proč si ho členové Pobeskydské jednoty slezské z Frýdku vybrali pro postavení horské chaty. V celé oblasti už v té době rostly jako houby po dešti podobné stavby, za jejichž stavbou stál německý Beskydský spolek. Pobeskydská jednota slezská získala pozemek v roce 1899, ale trvalo dlouhých 23 let, než se začalo stavět. Architektem stavby byl místecký architekt Čermák, jenž vypracoval plán velké dřevěné chaty s restaurací v přízemí, ubytovnou v prvním patře a vysokou střešní nástavbou s krytým vyhlídkovým ochozem. Slavnostní otevření dřevěné chaty s rozhlednou proběhlo za velkého zájmu veřejnosti 2. října 1921. Až do roku 1948 pečoval o chatu Klub československých turistů, s nímž se Pobeskydská jednota slezská sloučila na začátku 20. let 20. století. Poté se sice několikrát změnili majitelé, ale chata slouží nadále. To bohužel neplatí o samotné rozhledně, protože je veřejnosti uzavřena.
Celý článekRozhledna Radětice u Bechyně
Nepříliš známá rozhledna, zdálky vypadající spíše jako myslivecký posed, stojí od roku 2004 na bezejmenné kótě u malé obce Radětice. Radětice nalezneme asi 3 km severozápadně od jihočeského městečka Bechyně. Duchovním otcem rozhledny je starosta obce ing. Josef Svoboda, který s nápadem na její výstavbu přišel v létě 2003. O necelý rok později, 23 června 2004, byla rozhledna slavnostně otevřena. O výstavbu, která stála okolo 100 000 korun, se zasloužili místní firmy a smrkové dřevo poskytly místní obecní lesy. Rozhledna je čtyřpatrová se třemi vyhlídkovými patry a je vysoká 13 metrů. Díky její poloze, v těsné blízkosti lesa, je z ní rozhled omezen (výhled pouze směrem na východ). Orientace při výhledu je usnadněna plastovou panoramatickou fotografií s popisy výrazných bodů v okolí, která je umístěna na vyhlídkovém ochoze. Rozhledna je volně přístupná, a abyste se mohli rozhlédnout, musíte zdolat 45 schodů. Nejlépe se k ní dostanete ze samotné obce, před kapličkou odbočíte doleva až k lesu. Podél lesa cca 200 m k rozhledně.
Celý článekRozhledna Rašovka u Liberce
Výletní restaurace s dvacetimetrovou vyhlídkovou věží se nachází v obci Rašovka. Objekt postavil podnikatel Josef Lank na místě bývalé restaurace, která v roce 1962 vyhořela. Provoz nové restaurace s rozhlednou byl zahájen 10.6.2006.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 … 184 185 186 Další Poslední
