Klášter dominikánů u kostela sv. Vavřince a sv. Zdislavy najdeme ve městečku Jablonné v Podještědí v Libereckém kraji, v okresu Česká Lípa. Ve své první podobě byl klášter založen kolem roku 1250 majitelem zdejšího panství Havlem Markvarticem, pánem na hradě Lemberku a jeho chotí, Zdislavou. Ta byla z Křižanova na Moravě a roku 1907 byla blahoslavena a v roce 1995 svatořečena. Manželé ve stejné době založili také dominikánský klášter v Turnově. Chtěli tak duchovně i kulturně povznést kraj a právě žebravá řehole dominikánů jim k tomu, jako nositelka nových myšlenek, měla pomoci. O podobě konventních budov v jejich původní podobě není mnoho zpráv. Pravděpodobně byly dostavěny již před rokem 1269, tehdy se zde konala kapitula česko-polské dominikánské provincie. To již ovšem Zdislava nežila a byla pochována v klášterním kostele sv. Vavřince. První etapu kláštera v Jablonném ukončily husitské války. V roce 1425 byl klášter vypálen a řeholníci museli hledat spásu v Praze. Na první obnovu, ze dřeva a hlíny, si musel klášter počkat až na počátek 16. století. V tomto stavu vydržel areál až do roku 1683, tehdy začala, za přispění majitelů okolních panství - Putzů na Mimoni a Berků na Lemberku – barokní přestavba. Výstavbu ovšem komplikovaly finanční nesnáze. Dominikáni, jako žebravá řehole, velkými prostředky nedisponovali a tak stavba postupovala jen velmi pomalu. Budovy konventu byly konečně dokončeny roku 1700, dalším krokem měla být stavba nového chrámu. Převorovi Hyacintu Misseniovi se podařilo pro jeho výstavbu získat Františka Antonína, hraběte Berku z Dubé. Ten věnoval nemalé finanční prostředky a zejména jeho zásluhou vznikl nový klášterní kostel sv. Vavřince a sv. Zdislavy. V roce 1729 byl monumentální chrám, ve stylu vrcholného baroka vysvěcen. Autorem projektu byl Jan Lukáš Hildenbrandt. Na základě dvorského dekretu císaře Josefa II. z 1786 byl klášter zrušen. Význam klášterní kostela vzrostl po velkém požáru v roce 1788. Tehdy lehal popelem velká část města i s dosavadním farním kostelem narození P. Marie. Proto byla farnost přenesena právě do konventního chrámu sv. Vavřince, který byl požárem poznamenán daleko méně. Dominikáni se do Jablonného opět vrátili v roce 1945, jejich působení však bylo násilně přerušeno roku 1950 nastupující komunistickou diktaturou. Epizodní návrat v roce 1969 trval jen do nástupu normalizace. Definitivně se řeholníci vrátili až po roce 1990. V roce 1996 byl kostel povýšen na baziliku minor.V ambitu kláštera je galerie s obrazy Míly Doležalové a muzeum sakrálního umění. Katakomby s ostatky sv. Zdislavy jsou přístupné pouze o hlavní pouti, tedy poslední květnovou sobotu.

Jihozápadně od Vráže se nachází malá vodní plocha skrytá v jehličnatém lese. K jezírku, které bohužel nenabízí příležitost ke koupání vede turisticky značená cesta.

Jeden ze dvou železničních přejezdů přes Nádražní ulici, severní, který umožňuje spojení mezi Smíchovským nádražím a Železničním mostem přes Vltavu.

Vila postavená pro průmyslníka Tomáše Baťu z počátku 20. století stojí na severním okraji centra Zlína při ulici Gahurova.Původním autorem stavby byl vizovický stavitel František Novák, v průběhu stavby se pak Tomáš Baťa obrátil na Jana Kotěru. Vila postavená v letech 1909-1912 má dvě nadzemní podlaží, valbovou střechu s podkrovím a střešní vyhlídku. V přízemí se nacházela centrální hala, na jedné straně kulečníkový pokoj a dámský salon, na druhé straně pak jídelna se zimní zahradou. Za jídelnou pak kuchyně s přípravnou a pokoj pro službu. V patře bylo privnátní bydlení s obytnými pokoji, sociálním zařízením a pokoj pro služku. Na vybavení interiéru se podílel Kotěra s Františkem Kyselou a jeho žáky. V roce 1913 zakoupil Baťa celý soubor nábytku od Dušana Jurkoviče. Po válce v roce 1951 se vila stala domem pionýrů a mládeže. Za této éry došlo k devastaci inteiéru a exteriéru. Za své vzala v polovině 80. let i část zahrady. Byla na ni vybudována ulice spojující centrum Zlína se sídlištěm Jižní svahy. V roce 1989 byla vila navrácena zpět do rukou rodiny Baťů. Byla zahájena rekonstrukce stavby, která navrátila vile co největší podobu Kotěrově návrhu, bohužel původní vnitřní vybavení se nedochovalo. Přestavba ukončená v květnu roku 1998 přišla na zhruba milion amerických dolarů. Následně byl objekt předán Nadaci Tomáše Baťi. Dnes slouží podnikatelským, vzdělávacím a spolenčenským projektům.