Bradlo (599 m.n.m.) je nejvyšším vrcholem Úsovské vrchoviny, nacházející se jihovýchodně od Šumperka. Na zdejším vrchu se vyskytuje mohutná soustava skal a zajímavých kamenů. Na samotném vrcholu se nachází skála vysoká až 25 metrů, na které je upravená vyhlídka. Již na konci 19. století zde dobrovolná parta nadšenců zřídila schodiště a na vrcholu skály usadila železné zábradlí. Konala se zde řada slavností, manifestů a setkaní tu měly i dělnické spolky. Místo vzniklo v době ledové a základem je hornina zvaná kvarcit, který je nejodolnější formou křemene. Upravená vyhlídka je zde dodnes, dokonce relativně nově, podlaha vyhlídky je rovněž upravena aby umožnila pohodlný pobyt. Za dobrého počasí místo poskytuje kruhový výhled do širokého okolí. Například na Kralický Sněžník, Jeseníky, Hostýnské vrchy a dokonce i Chřiby.

Třetí největší šumavské jezero co do objemu i plochy je Plešné jezero nacházející se ve výšce 1090 m.n.m. Plocha jezera je 7,48 ha s objemem zadržované vody 617.000 m3. Největší hloubka jezera je 18,3 m. Josef Rosenauer zatěsnil přirozenou morénu jezera, navýšil ji hrází o výšce zhruba 2,5 m, do které zabudoval výpustná stavidla. To umožnilo regulovat vodu v jezeře, které se stalo hlavní zásobárnou vody pro plavbu dříví ve Schwarzenberském kanále. Bylo z něj možno regulovaně vypustit na 177.000 m3 vody. Tato zásoba umožňovala vypouštět 2.700 m3 vody po dobu 60 hodin nebo 700 m3 po dobu 250 hodin. Za jezerem vystupuje strmá cca 220 m vysoká skalní stěna. Od roku 1876 se na stěně nad jezerem tyčí 14,5 m vysoký pomník básníka Adalberta Stiftera. Pod jezerem se nachází moréna, kamenné moře tvořené hrubozrnnou (pleknštejnskou) žulou, zasahující až 150 m pod jezero.

Malá Pálffyovská zahrada je součástí jižních zahrad na svahu mezi Pražským hradem a zástavbou u Valdštejnské ulice. Rozkládá se nad hospodářskými staveními Pálffyovského paláce, na místě, kde byly vinice. Terasová úpravy zahrady pochází z poloviny 18. století. Rozsáhlou úpravu proděla v letech 1950 – 1952. Spočívala také v uplatnění ovocných kultur.

Muzeum v Dobrušce datuje počátky své činnosti do dvacátých letech dvacátého století. Při vzniku sehrála zásadní roli iniciativa místních spolků a organizací. První sbírky se plnily za účasti celého města. Obyvatelé Dobrušky nashromáždili 200 sbírkových předmětů, mezi nimiž byly i unikáty, dodnes tvořící nejcennější exempláře muzejních sbírek. Vůdčí osobností, která stála u zrodu dobrušského muzea, byl poštmistr a starosta města Václav Malý. Pro shromážděné sbírky se našly výstavní prostory, a tak mohlo být dne 19. července 1931 slavnostně otevřeno Vlastivědné museum pro Dobrušsko a Opočensko. Ve třicátých letech se pro potřeby muzea podařilo získat dům čp. 53, který sloužil až do první poloviny osmdesátých let, kdy byl zbořen. Od roku 1984 sídlí muzeum v bývalém rabínském domě na Šubertově náměstí čp. 45.     Pestrý sbírkový fond muzea představuje v současnosti na 11.000 položek, dokumentujících vývoj města a regionu. Jde zejména o sbírky týkající se etnografického, historického a uměleckého zaměření. Je zde například soubor prvotin malíře Františka Kupky, unikátní dílo malíře a kronikáře Aloise Beera, reprezentativní archeologická sbírka, dokumentující nejstarší osídlení regionu, dřevěné plastiky, betlémy, řemeslnické nástroje a výrobky apod. Součástí muzejních sbírek je i bohatý archiv, obsahující především pozůstalosti a odkazy nejen místních a regionálních osobností, ale i např. Františka Vladislava Heka, ředitele Národního divadla Františka Adolfa Šuberta, nakladatele Jana Laichtera, spisovatele Karla Michla a dalších.Muzeum má tři stálé expozice. V rodném domku národního buditele Františka Vladislava Heka (věnovanou především této významné osobnosti českého národního obrození a prvnímu novočeskému satirikovi); expozice Mládí Františka Kupky a Hrdelní právo města Dobrušky ve věži radnice; expozice Židé v dějinách Dobrušky v čp. 45, jejíž součástí je i rituální očistná lázeň - mikve. Stálá expozice Rodný domek národního buditele Františka Vladislava Heka (F. L. Věka), Novoměstská ul. 185, bydlení lidí na počátku 19. století - Kupecký krám - Život a dílo F.V. Heka Židé v dějinách Dobrušky, Šubertovo nám. č. 45 - Součástí expozice je i rituální očistná lázeň mikve Renesanční radnice, nám. F. L. Věka 1, mládí Františka Kupky, hrdelní právo, radniční věž s vyhlídkou