Historie Starého Města. Na území Starého Města vznikaly osady již v době románské. Po roce 1320 bylo území této aglomerace obestavěno hradbami. Do tohoto území bylo zahrnuto i takzvané Havelské město, které leželo přibližně mezi Ovocným trhem a Železnou ulicí. Mělo své vlastní hradby a tržiště a ve 13. století splynulo se Starým Městem. V místě dnešní Havelské ulice býval tzv. Havelský trh, zvaný též Nové tržiště. V roce 1347 se na něm konala korunovační hostina Karla IV. Při stavbě staroměstských hradeb byly do území města zahrnuty i některé přilehlé osady. V roce 1337 byla zřízena městská radnice a v roce 1348 zde byla založena univerzita. Vznikaly zde významné správní a církevní instituce. Za zmínku stojí Betlémská kaple, v níž kázal Jan Hus upálený 6.7.1415 katolickou církví. Na Staroměstském náměstí, centrem Starého Města, se odehrávala řada významných událostí spojených s historií Prahy a Českých zemí. K Praze bylo připojen v roce 1784. Současnost Starého Města. Staré Město je nejvýznamnějším pražským historickým městem. Je zde soustředěno velké množství historických, kulturních a církevních památek. Proto je také jednou z nejvyhledávanějších a nejnavštěvovanějších částí Prahy.

Městská věž, nazývaná také Hodinářská věž nebo Hláska. Čtyřboká věž s třípatrovou bání je situována v ose západního křídla budovy. Původní dřevěná věž byla smetena vichřicí. Novou věž postavil v letech 1614-1618 opavský stavitel Kryštof Prochhuber. V letech 1763-1805 se v jejím prvním patře hrávalo divadlo. Jinak byly z věže hlášeny požáry, zahájovány trhy i slavnostní schromáždění. Hláska bývala dříve obchodním centrem města. Pod ní byla řada obchodních komor, které sloužily k uskladnění prováženého zboží a jeho prodeji. Byla zde městská váha, od roku 1582 pekařské lávky. V prvním patře zasedal soud a městská rada. V letech 1803-1888 prošel objekt přestavbou a po jejím skončení sem bylo přemístěno městské muzeum a archiv. V současné době je budova využívána magistrátem města Opavy.

Severně od hlavního náměstí se při dnešní Kostelní ulici nacházelo židovské ghetto. Několik domů se dochovalo po přestavbách dodnes, stejně tak Kostelní ulice si ponechala starobylý ráz. V Kostelní ulici se také nachází bývalá synagoga. Byla vystavěna v letech 1801-1803 na místě původní dřevěné a později barokní stavby. Dnešní stavba pak byla ještě v roce 1867 novogoticky upravena a zvětšena do dnešní velikosti. Svému účelu sloužila až  do druhé světové války. Pak byla nakrátko opuštěna a v roce 1952 adaptována (odstraněna výzdoba, svatostánek, ženská galerie a modlitební sál zmenšen) jako mnoho synagog pro potřeby CČH, která ji užívá dodnes.

V obci Světlá pod Ještědem stojí barokní kostel sv. Mikuláše postaven roku 1643 na románských základech, přestavěný v letech 1725-1730. Uvnitř je převážně pseudogoticky zařízen z doby po roce 1900, výjimkou je barokní krucifix.