Stavba vrcholné české pozdní gotiky v podobě kostela sv. Mikuláše se nachází v ulici Beneše z Loun. Dnešní stavba vyrostla na místě staršího kostela tehdy zasvěceného jako sv. Kříže, poprvé zmiňovaného v roce 1332 a v 80. letech přestavěna a zasvěcena na sv. Mikuláše. V roce 1517 vyhořela a na jejím místě vznikla v letech 1519-1538 dnešní nádherná pozdně gotická stavba, na které se podílel významnou měrou architekt Benedikt Ried. Koncem 19. století byla ještě novogoticky upravena Josefem Mockerem a následně Kamilem Hilbertem. Z původního vyhořelého kostela se zachovala jen dnešní 60 m vysoká masivní věž. Pozdně gotický kostel tvoří síňové trojlodí s krouženou klenbou a trojitou jehlancovou střechou. V interiéru se nachází cenný oltář od Jeronýma Kohla z let 1701-1706, pozdně gotická kazatelna (1540) a cínová křtitelnice (1518). Vstup do kostela je volný, na věž otevřenou celoročně se platí vstupné. Výstup se doporučuje, z ochozu je krásný výhled na město a zejména při dobrém počasí pak na nedaleké vrcholky Raná, Oblík, Stříbrník a jiné.

Božanovský špičák je nejvyšším vrcholem Broumovských stěn (773 m.n.m.). Jeho vrchol je přístupný po značené odbočce z rozcestí Pánův kříž. Nejbližším přístupným městem je Božanov nebo Machov (obojí cca 6 km). Na jeho vrcholu se nachází vyhlídka poskytující rozhled na Broumovsko, Javoří hory, Polsko a další. Při cestě se pak nacházejí různé zajímavé skalní útvary jako Velbloud, Želva nebo Veverka.

Orlické muzeum v Chocni v současné době pořádá vedle výstav, koncertů a přednášek i historický kroužek pro děti a další odbornou činnost či konzultace pro veřejnost. Muzejní pracovníci se starají o více než 13 500 sbírkových předmětů a 8 000 knih. V rámci badatelské činnosti je možno seznámit se s rozsáhlými sbírkami geologie, archeologie, etnografie, botaniky, mykologie, entomologie a umění. Stálá expozice Paleontologická geologická archeologická historická

Kostelík sv. Máří Magdalény byl vybudován v letech 1692-1693 stavitelem Kryštofem Dientzenhoferem na náklady Serváce Ignáce Engela z Engelsflussu. Vzorem byla kaple ve francouzském Aix-en-Provence. Je zajímavé, že kostel byl založen na hraně svahu s velmi rizikovou geologií a navíc na již tehdy známém ložisku železné rudy. Zvláštnostní stavby byl především její interiér, napodobující krápníkovou jeskyni. Na oltáři byla umístěna socha klečící sv. Máří Magdalény a ve výklencích sochy svatých poustevníků sv. Pavla, sv. Antonína, sv. Ivana a sv. Prokopa jejichž autorem byl známý řezbář Jiří Bendl. Pak se tu ještě necházel oltářík s obrazem sv. Františka Serafínského, obrazem sv. Františka a kazatelna. Podlaha kostelíka byla vydlážděna oblými kameny z nedaleké Berounky. Na jižní straně se nacházela sakristie a pod ní ve skále vylámaná krypta. Zakladatel nechal pro kostlík zhotovit i mešní náčiní: skvostnou monstranci osázenou drahokamy, kalich, zlacenou paténu, pacifikál, ciburium, 6 svícnů a kadidelnici. Vzhledem k bezpečnosti bylo toto náčiní uloženo na mníšeckém zámku a pouze v den svátku sv. Magdalény byl nešen ve slavném průvodu sem na Skalku. Bohužel souprava se do dnešních dnů nedochovala. Tradice pouti skončila v roce 1953 v důsledku společenského klimatu. S postupem těžby železné rudy se začaly ve zdech kostelíka objevovat trhliny. Ačkoliv byl arál po druhé světové válce opraven po deseti letech od dokončení opravy byl již opět zdevastován a opuštěný. Zchátralý kostelík, zarostlý bolševníkem se stal kulisou pro natáčení dílu Rubínové kříže seriálu 30 případů majora Zemana. Po ukončení těžby v roce 1967 svitla naděje na záchranu kostelíka. Záchranné práce začaly počátkem 80. let 20. století. Došlo ke zpevnění základů betonovými injektážemi, vyzdění trhlin a později dozdění nového věnce. V roce 1993 byla dokončena obnova fasády. S náročnou opravou původního interiéru se zatím nepočítá. V současné době se zde konají koncerty a výstavy.