Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 … 184 185 186 Další Poslední
RockOpera Praha
RockOpera Praha nabízí jako jediná v Česku spojení koncertu tvrdé rockové hudby, nadčasových příběhů v divadelním zpracování, akrobacii, fireshow, nový cirkus a špičkové zpěváky - Honza Toužimský z Arakainu, Kamil Střihavka, Bára Basiková, Vlasta Horváth, Viktor Dyk, Pavla Forest a řada dalších. To vše a ještě víc v netradiční půlkruhové aréně pro 750 diváků!
Celý článekRodinné centrum Smečno
Rodinné centrum Smečno Vybavení a služby našeho centra jsou příznivé především k rodinám s malými dětmi. Rodinné centrum Smečno je moderní plně bezbariérové zařízení, s vlastní zahradou vybavenou trampolínou a řadou herních prvků (skluzavky, houpačky, pískoviště, bazénky), zahradním nábytkem a venkovním krbem, s vlastním parkovištěm. Kapacita objektu je 9 pokojů se 2 - 5 lůžky s vlastním sociálním zařízením na pokojích, vybavených dětskou postýlkou. Dále je k dispozici výtah, dětská herna, společenská místnost s audiovizuální technikou, jídelna s vysokými židličkami pro nejmenší, kuchyně s domácím stravováním, fyzioterapeutická místnost pro masáže, výtvarná dílna. Jednou z významných předností našeho zařízení je zajištění zábavného programu s pečováním pro vaše děti, již od kojeneckého věku. Zajištění stravy i pro kojence, dále pro děti s individuálními stravovacími potřebami. Vybavení i pro pobyt těch nejmenších dětí, včetně kojenců. (jídelní židličky, nočníčky, přebalovací pult, vaničky, hračky...) Pořádáme pobyty pro maminky na mateřské dovolené, nebo víkendové pobyty pro rodiny s pestrým doprovodným programem. Více informací na www.rcsmecno.cz. Kontaktní údaje Rodinné centrum Smečno U Zámku 5 273 05 Smečno E-mail: rodinne.centrum@dumrodin.cz Tel.: 312 547 075, 777 558 400
Celý článekRodný dům Antonína Dvořáka - Nelahozeves
Skladatelův rodný dům v Nelahozevsi - expozice je zaměřena především na skladatelovo dětství a mládí. Popis expozice Expozice o životě a díle Antonína Dvořáka zaměřená na dobu jeho dětství a mládí, které strávil právě v Nelahozevsi. Přestože se autentických památek ze skladatelova dětství a mládí dochovalo velmi málo, působí osobní kontakt s prostředím, které A. Dvořáka ovlivnilo na celý život, velmi silným dojmem. Památník byl zpřístupněn veřejnosti roku 1951. Současná stálá expozice podle původního scénáře Karla Mikysy z roku 1971 byla aktualizována u příležitosti výročí Dvořákova narození roku 1991. Roku 1997 proběhla rekonstrukce druhé budovy Památníku (bývalého krámu) do podoby z času skladatelova života. Na co se můžete těšit Expozice o životě a díle Antonína Dvořáka s důrazem na dobu jeho dětství a mládí strávené v Nelahozevsi Měšťanský interiér, rodná světnička Antonína Dvořáka Každoročně začátkem září přednáška a koncert k výročí skladatelova narození „Dvořákova Nelahozeves“, další příležitostné koncerty Nedaleko renesanční zámek rodiny Lobkowiczů s rodovou galerií a muzeem Památník Antonína Dvořáka v Nelahozevsi je stálou expozicí Národního muzea.
Celý článekRoezl Benedikt
Socha, pomník, botanika a cestovatele Benedikta Roesla je dílem architekta Sochora a sochařů Č. Vosmíka a G. Zouly. Je umístěn v jižní části Karlova náměstí, poblíž Faustova domu.
Celý článekRohanské nábřeží
Josef Rohan po němž je nábřeží pojmenováno, byl tesařský mistr, pražský měšťan a po roce 1850 vlastník ostrova. V době největšího rozkvětu sahal Rohanský ostrov od Těšnova až po dnešní Šaldovu ulici a po rozsáhlé maninské regulaci Vltavy byl spojen s Libeňským ostrovem. Po této úpravě byl využíván jako skladové seřadiště státních drah, jako skladiště a ve velké míře tedy donedávna byla i značně velká nevyužitá, neudržovaná plocha o rozloze zhruba 60.000 m2. Na začátku roku 2000 byla v blízkosti Rohanského ostrova zahájena výstavba rozsáhlého urbanistického celku, který je zcela nový svým pojetím, například skleněnými atrii a propojením se zelení. Je to největší pražský projekt nového tisíciletí. Hlavou projektu ultramoderní miničtvrtě v Karlíně je Lee Polisano z londýnské architektonické kanceláře KPF. Projekt by měl sloužit především obyvatelům Prahy, a tak v nové čtvrti vzniknou nejen nové budovy, například hotel s 210 pokoji a aparthotel se stovkou bytů, ale i nové ulice, bulváry, parky a veřejná prostranství. To vše bude zasazené v zeleni překrásného vltavského břehu či v zeleni atrií jednotlivých budov.
Celý článekRohanský ostrov
Název Rohanský ostrov je dnes používán pro část území Karlína, které již ostrovem není. Původní ostrov zbudoval v roce 1550 za využití říčního nánosu pražský mlynář Jan Šašek. Na přelomu 19. a 20. století byl na západní straně, proti proudu Vltavy, spojen s Jeruzalémským ostrovem. Rozprostíral se tak mezi dnešní ulicí Těšnov na západě a Šaldovou ulicí na východě. Ve dvacátých letech 20. století byl spojen l Libeňským ostrovem a s karlínským břehem Vltavy. Ztratil tak charakter ostrova a změnil se v nábřeží. Dnešní název ostrova je odvozen od jména pražského radního a tesařského mistra Josefa Rohana, který byl jedním z majitelů ostrova. Původně se nazýval po svém tvůrci Šaškovský. V 17. a 18. století byl využíván staroměstskou radnicí a proto se nazýval Staroměstský nebo také Primátorský. Po spojení s Jeruzalémským ostrovem se západní část nazývala Jeruzalémský a východní část Rohanský ostrov. V letech 1777 – 1870 ho vlastnila manželka nejvyššího pražského purkrabího hraběte Jindřicha Gabriela Rottenhana a ostrov se nazýval Rottenhanský. V letech 1850 – 1875 se nazýval po svém dalším majiteli, pražském měšťanovi, Janu Jiřím Köpplovi Köpplův ostrov.
Celý článekRokytka
Délka toku: cca 36,2 km. Na území Prahy cca 31,5 kmPovodí: cca 140 km2.Rokytka pramení u Říčan v nadmořské výšce 453 m. Na území Prahy vtéká v Nedvězí, kde protéká přírodní památkou Mýto. Do Vltavy se vlévá v Libni u Libeňského ostrova. Průměrný průtok u ústí je 0,39 m3/s.Rokytka patří mezi velké pražské potoky. Na mnoha místech svého toku je přemostěna. Těsně před ústím, na Elznicově náměstí, dokonce mostem širokým 99,3 m. Protéká řadou rybníků, včetně největšího pražského rybníka, kterým je Počernický rybník a chráněnými územími. Jejíim největším přítokem je Říčanský potok. Do Rokytky také ústí 82 kanalizačních svodů.Slovo rokytka, které dalo jejímu jménu základ je starobylé pojmenování vrby, jež roste podél potoků a řek. První zmínky o Rokytce jsou dochovány již z 11. století. Jmenovala se také Rokytnice.Protéká katastry Nedvězí, Královice, Hájek u Uhříněvsi, Koloděje, Běchovice, Dolní Počernice, Hostavice, Kyje, Hloubítín, Hrdlořezy, Vysočany a Libeň.
Celý článekRolnický dům a hospodářství ve Vlčnově
Obec Vlčnov je právem nazýván perlou Slovácka. Právě zde můžeme zažít ten pravý, nepředstíraný folklor. Barvité kroje, chutné víno, cimbálovku, lidovou architekturu a pohostinnost lidí. Zlatým hřebem je proslulá jízda králů se svou 200letou tradicí. Právě jeden z vlčnovských domů, konkrétně ten s číslem popisným 57, bude předmětem našeho zájmu. Stálou expozici rolnické domácnosti zde zřídilo muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě. Poté co dům muzeum v roce 1972 muzeum získalo, prošel rekonstrukcí a pro veřejnost byl zpřístupněn v roce 1986. Expozice dostala název Rolnický dům a hospodářství. V současné době se jedná o poslední typické stavení s patrovou komorou, černou kuchyní a doškovou střechou, jak bylo užíváno na Moravském Slovácku ještě na přelomu 19. a 20. století. Tento poslední cenný doklad slováckého stavení v původním prostředí přibližuje návštěvníkům nejen dnes již zaniklý způsob života vesnického obyvatelstva na Moravském Slovácku, ale také sváteční a běžné činnosti spjaté s hospodářským provozem zemědělské usedlosti. Expozice nabízí k vidění úplný inventář vlčnovské jizby (hlavní místnost) včetně lidových oděvů a jejich součástek, síně (vstupní část objektu), komory a černé kuchyně. V přilehlých hospodářských objektech (chlévy, kůlna, stodola) které tvoří součást stavení, jsou instalovány ukázky drobného hospodářského nářadí, zemědělských strojů, kovářských výrobků a nářadí, postroje a předměty související s chovem dobytka a orbou, v nádvorním přístřešku pak nevelká expozice vztahující se ke včelařství. Vystavované předměty jsou z velké části etnografickými sbírkami muzea, z menší části pocházejí z darů obyvatel obce Vlčnov, nepatrnou část tvoří i předměty z pozůstalosti rodiny Ryšavých, původních majitelů stavení. Autorem celého projektu expozice je etnograf PhDr. Pavel Popelka, CSc., z jehož iniciativy byla rovněž v roce 1993 nově provedena částečná rekonstrukce celého stavení a v roce 2004 bylo podle dobových fotografií dobudováno podvrátí a uskutečněna výměna doškové střešní krytiny včetně rekonstrukce krovů. Komentovaná prohlídka lidové architektury u příležitosti tradiční Jízdy králů ve Vlčnově – každoročně 27. května. Rolnický dům spravuje muzeum J.A. Komenského v Uherském Brodě.
Celý článekRománská rotunda - Holubice
O založení kostela není přesný údaj. První písemná zmínka je z let 1224-1225 kdy za Přemysla Otakara I. se uvádí, že v kostele Narození Panny Marie proběhlo zasvěcení rotundy právě této světici. Z této doby pochází i pečeť biskupa Pelhřima nalezená v roce 1865 ukrytá v původním oltáři. Nejmladší částí je sakristie na severní straně, přistavěná pravděpodobně v barokní době. Apsida je osvětlena třemi okny, upravenými goticky, původně obsahující malby na skle. V kostele se pak nacházely fresky, jež zanikly při jeho opravě roku 1865. Zachovaly se jen zbytky postav světců ve špaletách gotických oken. V podvěží pak byly restaurovány středověké fresky.
Celý článekRomantický hrádek Lampelberg
Jde o novodobý romantický hrádek s kruhovou věží a vyhlídkovou terasou, pod níž bývala místnost pro hotaře a maštal pro koně. Podle historických pramenů zde měl být postaven kolem roku 1860. Nachází se na nejvyšším místě viniční trati Ječmeniště.
Celý článekRosenauerův mlýn
Technická památka Rosenauerův mlýn stojí na katastru Velkých Hydčic na ostrově proti městu Horažďovice. Dnes zde je muzeum mlynářství a využití vodní energie. Mlýn zároveň slouží jako malá vodní elektrárna. Historie objektu se počala už v polovině 17. století, kdy objekt sloužil jako papírna. Prvním vlastníkem a papírnickým mistrem byl Mikuláš Tempel. Poté se majitelé často střídali, až se roku 1807 stal majitelem Josef Rosenauer, syn význačného vodohospodáře a lesního Inženýra Josefa Rosenauera. Tím se tato část větve rodu Rosenauerů dostává do Horažďovic, kde sice již vymřela po meči, ale v ženské linii pokračuje dodnes. Roku 1834, po 164 letech existence, skončila v objektu své působení papírna, protože Rosenauerové ji přeměnili na mlýn. Objekt dnes poskytuje celou řadu služeb. Můžeme vidět historickou původní expozici mlýna, život a zvyky mlynářů, praktické ukázky mlýnských strojů a vývoj využití vodní síly. Stálá expozice Historická expozice původního mlýna Život a zvyky mlynářů Praktické ukázky mlýnských strojů a jejich funkce Vývoj využití vodní síly, skutečné vodní stroje v činnosti
Celý článekRosenuerova kaple - Nová Pec
Při Schwarzenberském kanále stojí malá dřevěná kaplička nesoucí název projektanta kanálu Josefa Rosenauera. Vystavěna byla kolem roku 1818, tedy již po jeho smrti. Postavena byla prý jako dík za postavení první části plavebního kanálu.
Celý článekRotunda Budeč
Na vyvýšenině nad Zákolanským potokem u Kovár, v dnešním kladenském okrese, stojí zbytky hradiště Budeč, které bylo založené za prvních Přemyslovců. Zdejší hradiště bylo jedním z mnoha, které budovali Slované na návrších jako opevněná sídla. Na Budeč přišli kolem roku 800. Postupně se z Budče stalo jedno z hlavních knížecích sídel Přemyslovců, kteří za vlády prvního historicky doloženého knížete Bořivoje sjednotili okolní kmeny a položili tak základy budoucí české státnosti. Po něm vládl jeho syn Spytihněv, který nechal postavit na Budči rotundu sv. Petra. V 1. třetině 10. stol. se tak z Budče stalo jedno z center rodícího se českého státu. Kolem kostela sv. Petra se rozkládal knížecí dvorec, hradiště bylo rozděleno na několik menších areálů a bylo obklopeno dvěmi na některých místech dodnes viditelnými valy. Nedaleko knížecího dvorce se rozkládal ještě jeden dvorec, ke kterému patřil také kostel. Byl poněkud mladší, zasvěcen Panně Marii a dochovaly se z něj pouze základy, které nyní na povrchu vyznačuje jejich maketa. Nejstarší písemné zprávy o Budči pocházejí ze svatováclavských legend z 10.-11.století. Uvádí se v nich, že kníže Vratislav, který vládl v letech 915 - 921, poslal svého syna Václava, budoucího svatého a patrona české země, na Budeč, aby se tam učil latinsky. Od přelomu 10. a 11.,století, kdy Přemyslovci sídlili již trvale na Pražském hradě, Budeč ztrácela svoji vojenskou a správní funkci a postupně ustoupila do pozadí. Poslední historická zpráva o Budči je ze 13. stol., kdy ji královna Kunhuta darovala vyšehradské kapitule.Na akropoli dodnes stojí rotunda sv. Petra a Pavla s přilehlým hřbitovem a jen o kousek dál jsou v zemi vyznačeny základy někdejšího kostela Narození Panny Marie. Místem, kolem kterého se v době největšího významu Budče vše soustřeďovalo, byla právě rotunda sv. Petra. K rozšíření názvu a zasvěcení rotundy také sv. Pavlu došlo zřejmě koncem 11.století. I když byla několikrát přestavována tak zdivo mírně nepravidelné kruhové stavby o průměru přes 8 m je z velké části původní. Jde tedy o nejstarší dodnes funkční stavbu na našem území. Hranolová věž na severní straně přibyla někdy ve 2. polovině 12. století uvnitř se dochovala kamenná renesanční kazatelna z roku 1585. Přístavba sakristie pochází z roku 1663. Dnes je rotunda vymalována na bílo, u oltáře je tělo Ukřižovaného Krista. Na nevelkém místě na podlaze je ponechán otvor, kde je možno spatřit původní románské základy a na kůru jsou varhany. Z původního hradiště se zachovaly pozůstatky hradeb - valy, které obepínají plochu 22 hektarů a jsou dlouhé 1,5 km, tak řadí budečské hradiště k největším raně středověkým hradištím u nás. Na hřbitově je pohřben významný pedagog 19. stol. Karel Slavoj Amerling, který spojil svůj osud s odkazem Budče a v duchu její vzdělávací tradice zmíněné ve svatováclavských legendách založil v Praze vzdělávácí učitelský ústav, který nesl i její název. V průběhu 20. století se Budeč stala oblíbeným katolickým poutním místem, byly zde obnoveny mše a také každoroční poutě, které se koncem června na svátek patronů sv. Petra a Pavla a koncem září takzvaná Národní svatováclavská pouť. Návštěvu Budče je možné spojit s výletem na blízký hrad Okoř.
Celý článekRotunda Nanebevzetí Panny Marie - Plaveč
O Plavečské rotundě stojí na okraji areálu zámku je zmínka z roku 1234, soudí se však, že byla vystavěna možná již ve 12. století. Často se také o ni hovoří jako o mladší sestře znojemské rotundy sv. Kateřiny. Tato plavečská je však větší a také vyšší. Objekt má zasvěcení Nanebevzetí Panny Marie a sv. Františka Xaverského. Dlouhou dobu fungovala rotunda jako soukromá kaple sloužící tvrzi. Zpřístupněna ostatním lidem byla až po husitských válkách. V druhé polovině 15. století byly provedeny některé přístavby. Vybudována gotická předsíň a oratoř. Později byla dlouhou dobu rotunda opuštěná a prázdná. To se změnilo až s příchodem nových majitelů zdejšího panství, rodu Widmannů. V roce 1868 byla pod rotundou zbudována krypta pro tento rod. Je zde pochováno sedm členů, poslední z nich v roce 1945. Rotunda je kruhová stavba s půlkruhovou apsidou vystavěná z lomového neomítnutého kamene. Loď kryje kuželovitá kopule s pískovcou lucernou se čtyřmi sdruženými okénky znázorňující čtyři obličeje. Na vršku lucerny je pak ještě umístěna pískovcová soška Boha v podobě zvířete. Nachází se tu i zvon z roku 1487, patřící mezi čtyři nejstarší na Znojemsku.
Celý článekRotunda sv. Jiří
Rotunda sv. Jiří byla postavena na místě staršího dřevěného kostela v roce 1126 a byla posvěcena olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem. Nachází se na nejvyšším místě památné hory Říp v nadmořské výšce 459 m. Zbudována byla na památku vítězné bitvy knížete Soběslava I. nad německým králem Lotharem, ke které došlo 18. 2. 1126 u Chlumce, poblíž Ústí nad Labem. Její zasvěcení sv. Jiří, jako patronu orby, patrně souviselo s odvozováním původu Přemyslovců od legendárního Přemysla Oráče, avšak nejstarší zmínka o zasvěcení kaple tomuto světci pochází z počátku 16. století. Stavba byla budována jako rotunda poloválcovitou apsidou a připojenou válcovou věží, tvarem se již hlásící k typům podélných kostelů, z opracovaných opukových kvádříků. Pokryta je kamennou krytinou. Nejstarší známé stavební úpravy rotundy sahají k roku 1826 a byly prováděny u příležitosti 700. výročí bitvy u Chlumce. Velké úpravy byly rovněž prováděny v letech 1869 - 1881. K posledním úpravám došlo mezi lety 1966 - 1974. Rotunda je významným uměleckým dílem dokládající vysokou úroveň české architektonické tvorby v době vlády Soběslava I.
Celý článekRotunda sv. Kříže
Rotunda sv. Kříže pochází z konce 11. století a patří tak mezi nejstarší dochované pražské stavby. Byla vybudována na tehdejší důležité obchodní cestě vedoucí z Vyšehradu k přechodům přes Vltavu. Na jejích zdech jsou dochované zbytky gotických maleb. V polovině 19. století měla být stavba pro svůj dezolátní stav odstraněna. Nestalo se tak díky spolku Umělecká beseda. Díky její iniciativě byla v letech 1853–1865 zrekonstruována. Interní výzdobu rotundy provedli P. Maixner, J. Popelka a S. Pinkas. Litinovou mříž okolo rotundy navrhl J. Mánes.Rotunda sv. Kříže se řadí k nejstarším pražským sakrálním stavbám. Tato rotunda byla postavena pravděpodobně po velké pražské povodni v roce 1118, snad jako panský kostel při nějakém dvorci. Na místě rotundy našli archeologové značné množství románských dlaždic vesměs ze třetí čtvrtiny 12. století. V šedesátých letech 19. století měla být zbořena, podařilo se ji ale zachránit a výrazně ji restauroval arch. Ignác Ulmann, který ji odstranil některé barokní doplňky. Rotunda má nízkou podkovitovou klenutou apsidu a vyšší kruhovitou klenutou válcovou loď. Při její stavbě bylo použito, stejně jako u jiných pražských staveb, opukových kvádříků. Na sklonku 20. století byly odhaleny a obnoveny fragmenty maleb ze 14. století na stěnách uvnitř, přemalované v 60. letech 19. století. Prostranství kolem rotundy chrání ozdobná litinová mříž z roku 1865, provedená ve furstenberských slévárnách podle návrhu malíře Josefa Mánesa.
Celý článekRotunda sv. Martina
Rotunda sv. Martina pochází z konce 11. století, z doby vlády knížete Vratislava II. a je nejstarší rotundou v Praze. Se svým průměrem 6,5 m je také největší pražskou rotundou. Její zdi dosahují šířky 1 m. V období třicetileté války byla využívána jako prachárna. Obnovena byla v roce 1719. Po roce 1757, kdy byla opět poškozena, přestala svému účelu sloužit podruhé. Dokonce byla císařem Josefem II. Zrušena. Zachráněna, zrekonstruována a obnovena byla v polovině 19. století zásluhou hraběte Chotka. Rekonstrukci stavby řídil A. Baum. Při malířské výzdobě interiéru byly využity náměty s Vyšehradského kodexu. Novorenesanční oltář rotundy, který je zhotovený ze sliveneckého mramoru, malbami vyzdobil J. Sequens.Rotunda sv- Martina Je nejstarší z dochovaných pražských rotund a současně nejstarší dochovanou památkou na Vyšehradě. Byla postavena nejspíše ve druhé polovině 11.století. Na centrální stavbě s apsidou neobvyklého parabolického tvaru je původní zdivo z nevysokých kvádříků, členěné na apsidě lisénami, dále lucerna s obnovenými sloupky, koncha apsidy a kupole lodi. V husitských válkách ji husité vyplenili, v třicetileté válce v ní byla prachárna. V roce 1719 byl starý románský vstup nahrazen barokním portálem a položena nová dlažba. Za bombardování Prahy Prusy roku 1757 byla její stavba těžce poškozena, v této souvislosti byla do její zdi vezděna jedna z pruských dělových koulí, kterou tam můžeme vidět dodnes. V roce 1784 ji císař Josef II. zrušil, a pak sloužila jako skladiště. Při budování nové komunikace skrz Vyšehrad hrozilo rotundě její zbourání. Díky zákroku hraběte Chotka, byla zachráněna. Pak byla pronajímána jako obydlí pro chudinu, byl probourán nový vstup, v apsidě zřízena kuchyně a do klenby proražen otvor pro komín. Teprve na sklonku 19.století se ji podařilo vyšehradské kapitule odkoupit zpět a byla obnovena, čímž dostala nynější podobu. Byla provedena reromanizace, do nového vstupu zasazen novorománský portál, upravena okna lucerny, doplněny štukové římsy a okna dostala nové barevné vitraje.
Celý článekRotunda sv. Petra - Starý Plzenec
Rotunda sv. Petra - Starý Plzenec, okres Plzeň - město.
Celý článekRovninské balvany
Několik menších bludných balvanů umístěných v parku nedaleko hradní lávky v blízkosti centra Ostravy, byly objeveny při těžbě písku v pískovně Hlučín-Rovniny. Po uzavření pískovny v roce 1964 byly převezeny sem na toto místo. Největší ze skupiny balvanů dosahují velikosti 190x115x100 cm a 180x115x95 cm. Převažuje hornina typická pro střední Švédsko (žula – granit) s růžovými až rudě červenými draselnými živci. Dva balvany jsou tvořeny magmatitickou horninou odlišného charakteru. K rozměrově menším patří také dva balvany tvořené světle šedým jemnozrnným kvarcitem.
Celý článekRozhledna Akátová věž u Židlochovic
Rozhledna Akátová věž se nachází asi 1,5 km východně od obce Židlochovice, odkud sem vede naučná stezka. Rozhledna byla postavena z akátového dřeva (odtud pochází i její jméno) na vrchu Výhon (355 m.n.m.) v rámci turistického okruhu s rozhlednou. Věž vysoká 17,7 m byla slavnostně otevřena 1.8.2009. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 14,5 je kruhový rozhled. Výhled je například na Brno a jeho jižní okolí, Rajhradský klášter, Drahanskou vrchovinu, Pracký kopec s Mohylou míru, Pavlovské kopce se svatým Kopečkem u Mikulova, vrch Höllenstein s hradem Falkensteinem, Novomlýnské nádrže a při dobré viditelnosti i Bílé Karpaty. Rozhledna je celoročně volně přístupná.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 … 184 185 186 Další Poslední
