Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Židovský hřbitov se nachází asi 700 m východně od obce Hřešihlavy. V jeho těsné blízkosti vede turisticky zančená cesta z Hřešihlav na Zvíkovec. Nachází se ve svahu vpravo od cesty (ve směru od Hřešihlav) asi jen 100 m za posledním domem obce. Založen byl na počátku 19. století. Na poměrně zaplněném hřbitově (682 m2) se dochovalo cca 55 náhrobků pocházejících z let 1826-1911. Obvodové zdivo hřbitova je místy pobořeno, z márnice dochováno jen obvodové zdivo. Volně přístupný.
Doporučujeme
Zvonice - Vysoké Mýto
Zvonice - Vysoké Mýto
Doporučujeme
Huť Klamovka
Při silnici vedoucí z Adamova do Blanska, na jižním okraji města stojí bývalá huť Klamovka. Svým vzhledem spíše než huť, připomíná starší hrad. Huť byla vystavěna v roce 1855 a do provozu uvedena roku 1857. Později ještě přibyl hamr a válcovna plechů. Roční produkce byla 60.000 q surového železa. Na konci 90. let byl provoz již ztrátový a tak huť prošla restrukturalizací. V roce 1895 byla zahájen provoz nové slévárny. Hlavním artiklem byla komerční litina a odlitky z ní. Kolem roku 1912 zde pracovalo 153-180 zaměstnanců. Komerční litina měla svůj odbyt v rakouských zemích, Chorvatku a Srbsku. Roštnice, bílá litina a odlitky byly vyváženy do Bulharska, Rumunska, Itálii a Španělska. Huť byla sice malá, přesto dokázala vytvořit ročně na 350 vagónů odlitků. Provoz slévárny byl ukončen roku 1923 a provoz přesunut do Starohraběcí huti. Následně zde byla do 90. let 20. století zkušební stanice vodních turbin. V roce 1991 prošel objekt rekonstrukcí a zřízena prodejní expozice umělecké litiny. Z původních staveb se zachovalo těméř vše, z hlavních staveb byla zbořena jen vysoká koksová pec.
Rozhlednu s restaurací v podobě hrádku postavil Horský spolek v roce 1877. Její autor architekt Gustav Jirsch zde uplatnil směs prvků a stavebních slohů: čtyřhrannou a vedle ní kulatou věž, kamenné přípory, lomený oblouk, arkýře, krakorce, renesanční portál, balustráy a další. Byly zde spolkové místnosti, ubytovna pro studenty a stylová restaurace. Z té vyšší, třicetimetrové věže pak byla vyhlídka. Z finančních důvodů přešla rozhledna v roce 1899 do majetku města Teplice. Až do druhé světové války fungovala restaurace a rozhledna vcelku úspěšně a byla hojně navštěvována nejen místními občany, ale především lázeňskými hosty. Po druhé světové válce však začala pomalu chátrat, byl zde výtvarný ateliér a amatérská radiostanice. V roce 1991 se dostává do soukromých rukou. Nový majitel zamýšlel vybudovat zde luxusní vyhlídkovou restauraci, přesto objekt dál chátrá. V roce 2003 ji kupuje skoro již jako ruinu akciová společnost Viamont. Ta tento objekt a okolí rekonstruje na školící středisko za celkovou částku 50 milionu korun. Rekonstrukce za 10 milionu korun se na přelomu roku 2007/2008 dočkává i vyhlídková věž. Rozhledna zatím nemá klasickou otevírací dobu, přesto však lze se na ni dostat v pracovní dny přes recepci.