Rychnov se stal v polovině 18. století význačným poutním místem, „Nový Mariazell“ jak byl tehdy nazýván. Jeho vznik je opředen legendou o zázračném uzdravení. Nenmocný kovář Jakob Franz z Lubníku se při své cestě do Mariazell zastavil v Rychnově, kde vysílen usnul v lese. Zdálo se mu, že ho někdo dotýká a nabádá aby svou pouť dokončil. Po probuzení zjistil, že bolesti zmizely. Vykonal pouť a z Mariazell si přinesl obrázek Panny Marie, který připevnil na strom pod nímž se uzdravil. Obrázek se časem poškodil, a tak ho nahradila dřevěná soška Panny Marie od moravskotřebovského sochaře Františka Seydtla. Mnoho poutníků před soškou vykonalo pobožnost a zázračně se uzdravilo. U stromu byl později nalezen pramen vody a studánce se začalo říkat Mariánská. V roce 1749 celou událost prozkoumal olomoucký biskup a vyhlásil Rychnov na Moravě poutním místem. Soška Panny Marie byla přenesena do farního kostela sv. Mikuláše v obci. Tradice poutí pokračovala až do 20. století. Po letech útlumu došlo k obnovení v roce 2000.

Malou obec Lštění, na jejímž východním okraji se nachází v sousedství zámku pozdně gotická věžová tvrz, nalezneme v okrese Domažlice. Nejbližší železniční zastávka je ve 4 km vzdáleném Blížejově. Věžová tvrz byla vybudována pravděpodobně ve druhé polovině 15. století za držby vsi Lštění Bohuchvaly z Hrádku. Není vyloučeno, že na témže místě stávalo starší sídlo. Prvním majitelem tvrze, který ji stabilně obýval, byl Jan Bohuchval z Hrádku (pramen z roku 1513 jej výslovně uvádí jako obyvatele tvrze). Přes Janovu sestru Elišku přešla tvrz do držení Černínů z Chudenic, kteří ji nechali renesančně upravit. V roce 1599 se majitelem tvrze stalo město Domažlice a její sídelní funkce zanikla. Nadále sloužila jako sýpka a její majitelé se často střídali. Současný majitel Zdeněk Procházka tvrz zrekonstruoval a příležitostně ji zpřístupňuje veřejnosti. Vnější opevnění tvrze, ze kterého je dnes dochován jen náznak, tvořil vodní příkop a rybníky. Věžová tvrz je půdorysu 9,5 x 10,5 metru a obsahuje sklep a 4 patra, z nichž pouze v nejvyšším jsou okénka, ostatní patra osvětlují střílny. K věži tvrze přiléhá objekt, který je v základech již ze 16. století. Dnes tento domek slouží jako obydlí majitele. M.K.

Památník písemnictví na Moravě sídlí v prostorách benediktinského kláštera v Rajhradu. Otevřen byl v roce 2005. V památníku lze navštívit stálou expozici, která ukazuje nejvýznačnější osobnosti literatury na Moravě od 9. do 20. století. K vidění jsou dále občasné výstavy a lze si prohlídnout interiér restaurované historické benediktinské knihovny s osmnácti tisíci knihami. Fond knihovny obsahuje celkem 65000 svazků. Badatelům byla zpřístupněna historická knihovna, Knihovna Benediktinského opatství Rajhrad a Knihovna Muzea Brněnska, které spravuje Památník písemnictví na Moravě.Památník písemnictví na Moravě patří pod Muzeum Brněnska, které dále spravuje muzeum ve Šlapanicích, Mohylu míru, Podhorácké muzeum v Předklášteří a muzeum v Ivančicích. Stálá expozice Historické klášterní prostory, kostel, křížová chodba Expozice "Písemnictví na Moravě" klášterní knihovna

Štola Barbora - Stříbro.