Sokolovské infocentrum bylo otevřeno v prosinci 2004, je členem A.T.I.C. v kategorii B a oficiálním turistickým infocentrem Czech Tourism. Sokolovské infocentrum sídlí na náměstí v bývalém Hornickém domě, nyní Městském domě kultury. Infocentrum poskytuje informace o možnostech ubytování, stravování, kulturních, sportovních a turistických akcích v Sokolově a okolí, informace o památkách a turisticky zajímavých lokalitách Sokolova a jeho okolí, tipy na výlety v regionu i ČR, předprodej vstupenek na divadelní představení Městského divadla v Sokolově a na ostatní kulturní akce pořádané Městským domem kultury Sokolov, on-line rezervace na akce Městského domu kultury Sokolov atd. Otevírací doba: pondělí - pátek: 8:00 - 17:00sobota: 9:00 - 12:00 POZVÁNKA DO SOKOLOVA Sokolov leží v hornatém koutu západních Čech, na soutoku řek Ohře a Svatavy. Výhodná poloha předurčuje město jako výchozí bránu do Slavkovského lesa a západní části Krušných hor. Sokolov je poprvé připomínán v roce 1279 rodem Nothaftů. V letech 1434 – 1621 patřilo město a panství Sokolov mocnému rodu hrabat Šliků a po bitvě na Bílé hoře ho získali Nosticové, kterým patřilo město a panství do roku 1850 a zámek do roku 1945. Současnost města si mnozí spojují s dolováním hnědého uhlí, které se datuje již od konce 18. století. Těžba této suroviny změnila významně atmosféru a tvář krajiny. Přesto ve městě a okolí najdete řadu památek a přírodních krás. Sokolov vám nabízí procházku starým městem a parkem se zámkem, návštěvu krajského muzea či pohled na město z rozhledny Hard. Ve městě je také široká nabídka pro milovníky kultury (např. již tradiční Hornická pouť v září) a sportu. Atraktivní pro návštěvníky je jistě moderní osmnáctijamkové golfové hřiště či koupaliště Michal s mnoha vodními atrakcemi. Sokolovský zámek – pozdně renesanční, vznikl po roce 1663 na půdorysu starší šlikovské vodní tvrze. Více zde. Klášterní kostel sv. Antonína – jednolodní klenutá stavba s postranními kaplemi. Rekonstrukce kláštera i hrobky proběhla v 90. letech. Hornický dům (Městský dům kultury) – z let 1923 – 1925 podle návrhu architekta Rudolfa Welse. V průčelí budovy je zasazen monumentální reliéf pojmenovaný „Jeden den ze života horníka“ od karlovarského sochaře Wilhelma Srba-Schlossbauera. Rozhledna Hard – rozhledna na nevysokém návrší zvaném Hard, kde se koncem 19. století nalézal městský hřbitov, střelnice a také kamenný vyhlídkový gloriet. Nynější rozhledna byla otevřena v roce 2001. Na prosklenou vyhlídku o výšce 14,5 metrů vede 55 schodů, po jejichž zdolání je vidět samozřejmě Sokolov a vrcholy Krušných hor. Více zde.

Kostel sv. Petra a Pavla se nachází uprostřed malého hřbitova na mírném návrší zvaném Byšička, nedaleko města Lázně Bělohrad. První zmínky o kostelu na Byšičkách nalezneme v písemných pramenech již z roku 1267. V té době zde stával malý románský kostelík. Obec, která obklopovala návrší, je poprvé v pramenech zmíněna až v roce 1318. Za třicetileté války obec zanikla a jediné, co z ní zbylo, je právě kostel sv. Petra a Pavla. V místních pověstech se uvádí, že se ves propadla do země pro hříšný styl života zdejších obyvatel, zachráněn byl díky modlitbám sv. Petra pouze kostel. První výraznější stavební oprava kostela je doložena v roce 1718 a v roce 1850 je ke gotické lodi přistavěna jednopatrová věž. V té době, v letech 1851 – 1880, žil u kostela poslední z českých poustevníků, Augustýn Hoření, z jehož iniciativy byla podél cesty ke kostelu vybudována křížová cesta. Na konci 20. století byla provedena celková rekonstrukce kostela a opravena byla i křížová cesta. Panorama kostela obklopeného nevelkých hřbitovem bylo inspirací Karlu Jaromíru Erbenovi k napsání básně Svatební košile z cyklu Kytice. Jelikož je vrch Byšička cílem procházek turistů i lázeňských hostů, byla v nedávné době opravena příjezdová komunikace a vystavěno posezení s výhledem do kraje.

HUDBA BEZ HUDEBNÍKŮ - hrací strojky a hudební automaty Na hořovickém zámku je k vidění expozice ze sbírek Českého muzea hudby - Národního muzea. Expoziční prostory se nachází v přízemí Zámku Hořovice, v místech kde bývala zámecká kuchyně. Lze zhlédnout unikátní soubor hracích strojků a hudebních automatů z 18. až 20. století. Automatofony, jejichž ovládání nevyžadovalo hráčskou zručnost ani předběžné hudební vzdělání, mají dlouhou historii a byly velmi oblíbené zejména v 19. století. Prohlédnout si v Hořovicích můžeme hřebíčkové hrací nástroje, vyskytující se např. v hracích skříňkách, hodinách nebo v nástěnných hracích obrazech, dále flétnové hodiny, kolovrátky a flašinety, polyfony či orchestriony.Některé exponáty jsou dodnes funkční. Stálá expozice automatofonů a hracích strojků Doba prohlídky výstavy Hudba bez hudebníků je cca 30 minut. Prohlídka je bez průvodce. Průvodce lze objednat pouze pro skupiny. Výklad v cizím jazyce je za 100% příplatek ke vstupnému.   Na co se můžete těšit Barokní zámek, sídlo posledního hesenského kurfiřta Friedricha Wilhelma, knížete z Hanau Expozice mechanických hudebních nástrojů a hracích strojků Unikátní soubor automatofonických hudebních nástrojů z 18.–20. století Hřebíčkové hrací stroje (hrací skříňky, nástěnné hrací obrazy, hrací hodiny), mechanické aerofony (flétnové hodiny), kolovrátky, flašinety, polyfony, symfoniony, orchestriony Dodnes funkční exponáty

Římskokatolický kostel Nejsvětější Trojice se nachází při výjezdu ze Sezemic směrem na Holice. Kostel Nejsvětější Trojice byl pravděpodobně vystavěn již koncem 12. století v pozdně románském stylu, o čemž nasvědčují zbytky cihelného zdiva v západní části kostela. Po roce 1270 byl poměrně malý kostelík rozšířen pro potřeby nově vzniklého kláštera cisterciaček. Další přestavby a úpravy probíhaly ve druhé polovině 14. století a kostelu dodali pozdně gotický ráz. Klášter cisterciaček ovšem zcela zanikl roku 1421 v době husitských válek, přičemž také kostel utrpěl značné škody. Ovšem s opravami kostela se začalo poměrně záhy. Kostel prošel několika opravami i v 16. a 17. století a roku 1726 byl barokně upraven. Dochované plány barokní přestavby jsou signovány "Carl Antoni Reina". Roku 1873 byl kostel renovován a regotizován pod vedením A. Schmoranze. Jde o poměrně rozsáhlou jednolodní stavbu s trojboce uzavřeným presbytářem a dvěma přilehlými gotickými kaplemi. Presbytář a kaple sv. Antonína na jižní straně lodi pocházejí z doby kolem poloviny 14. století a severní kaple sv. Anny, která byla vystavěna v letech 1380 – 1390, je patrně dílem Parléřovy huti Václava IV.  V interiéru zaujme monumentální architektura hlavního oltáře s bohatou sochařskou výzdobou stejně jako severní a jižní boční oltář, oba pocházejí z doby kolem poloviny 18. století. V blízkosti kostela Nejsvětější Trojice stojí mohutná dřevěná zvonice s cibulovou věží vysoká 15 metrů. Kostel je přístupný v době pravidelných nedělních bohoslužeb od 9:30hod.    L.R.