Zříceninu hradu Kožlí najdeme na strmém zalesněném ostrohu nad soutokem Tisemského a Janovického potoka, západně od Konopiště na Benešovsku. Pohnutá historie hradu Kožlí bylo stejně jako mnoho dalších posázavských hradů poprvé zmíněno roku 1318 v predikátu. Jako první majitel se uvádí Ctibor z Kožlí. V majetku rodu svých zakladatelů zůstal až do počátku 15. století a mnohdy jeho majitelé podnikali z Kožlí loupeživé výpravy a okrádali zejména kupce na okolních cestách. Počátkem 15. stol. patřil hrad Petrovi z Pětichvost, který za bojů panské jednoty s králem Václavem IV. zachoval věrnost králi. V roce 1414 se pak majitelem stal Beneš Libún z Dubé. Z rukou jeho syna se za nejasných událostí dostal do držení bohatého Zdeňka Konopišťského ze Šternberka.  Psal se rok 1461. Kožlí se tak stalo součástí Konopiště a společně s ním i členem koalice proti Jiřímu z Poděbrad. Vojska krále roku 1468 obléhala a dobyla Konopiště a spolu s ním i Kožlí. Hrad se připomíná ještě r. 1495, r. 1500 byl již pustý a v průběhu 16. stol. se jeho zkáza dovršila. Hrad nebo už zámek? Hrad byl vystavěn na strmé ostrožně. Proto předhradí neleželo před hradem ale za ním. Informace o vzhledu hradu jsou kusé a nepříliš podrobné. Jádro hradu mělo pravidelný, obdélný obrys na obou koncích zajištěný mohutnými příkopy. Po celém obvodu obíhal parkán, který se nejlépe dochoval na JV straně. Do jádra hradu se vstupovalo čtverhrannou branou. Obdélníkové nádvoří bylo na delších stranách chráněno vysokými hradebními zdmi, na kratších stranách uzavřeno dvěma paláci. Naprostá většina vnitřní zástavby jádra je dnes patrna ve formě výrazných reliéfních reliktů. Hrad Kožlí je tak typickým příkladem hradu dvoupalácové dispozice. Neměl hlavní věž, protože byl vystavěn v klidné době lucemburské. Dvoupalácové hrady se tak staly jakýmsi přechodníkem mezi hradem a zámkem. Ubytovat se můžete například v nedalekém Benešově, kde za návštěvu stojí například Muzeum Podblanicka nebo Muzeum umění a designu.

Kostel sv. Vojtěcha ve Vojtěšské ulici je poprvé zmíněn roku 1363. Zřejmě postaven ještě dříve v místech bývalé staré osady Zásada. V letech 1703-1708 prošel barokní přestavbou podle plánů Octavia Broggia. Jednolodní kostel má odsazený pravoúhle ukončený presbytář. Uvnitř je sklenut valenými klenbami s lunetami. Při kostele stojí zvonice z roku 1774, která nahradila starší dřevěnou. Dále zde můžeme najít renesanční a empirové náhrobky.

Naše muzeum je zaměřené na tradiční krkonošské řemeslo - tkalcovství. Uvidíte zde a vyzkoušíte si lámání, potírání, vochlování, předení i tkaní a poznáte jak dlouhá cesta vedla od lnu k hotovému plátnu. Tkalcovské muzeum a řemeslná dílna Na okraji Trutnova se ponoříte do časů našich předků. Sami si můžete na vystavených exponátech zpracovat len, připravit přízi, utkat látku jako za časů, kdy v krkonošských chalupách přadleny a tkalci vyráběli vyhlášené lněné plátno. Z řemeslné dílny si odnesete vlastnoručně vyrobený suvenýr, případně utkáte kobereček, tašku, polštář.. nebo si namalujete keramický hrnek.     Prohlídka po objednání ( telefon, email) - telefon: 736 27 50 25     

Stará (Přední) synagoga: jako barokní stavba byla postavena v letech 1639-1642 na místě původní dřevěné svatyně s hlavním sálem zaklenutým neckovou klenbou. V letech 1856-1857 prošla novogotickou úpravou. Měla tradiční vnitřní rozdělení s kapacitou 114 míst pro muže a 80 míst pro ženy na galerii v patře. V letech 1953-1954 stavbu adaptovala pro svoje účely Církev československá hustiská, která ji využívá i dnes.