Broumarská

Depo Hostivař bylo uvedeno do provozu v roce 1985 jako technická základna pro trasu A a přechodně i pro trasu C. U stanice je umístěno sousoší Rodina od V. Navrátila, které původně zdobilo stanici metra Flora.Název stanice je odvozen od její funkce a polohy.V současné době poslední stanicí na východní straně trasy. Od ostatích zastávek se liší tím, že je na povrchu a nikoliv pod zemí. Také příjezd ze stanice Sklalka je po povrchu. Stanice Depo Hostivař je 54. stanicí metra v Praze. Délka nové trati je 1033 m, celková délka linky A se tak prodloužila na 11 km. Provoz s přepravou cestujících zde byl zahájen od 27.5.2006.Stanice je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží. Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod. Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně! Stanice metra Depo Hostivař je situována při areálu depa Hostivař a zabírá jeho dvě západní koleje. Zprovozněna byla 26.5.2006.Stanice je povrchová a vznikla z bývalé myčky souprav depa Hostivař, to snížilo i cenu na její výstavbu. Soupravy do této stanice zajíždějí zčásti po nekrytém povrchu. Má nejužší nástupiště ze všech stanic, které jsou ostrovního typu a také nezvykle malý vestibul. To vše je dáno původním účelem stavby. Veškeré další zařízení jako WC apod. byly situovány do nově postavené budovy. Osvětlení během dne zajišťuje prosklená střecha. Obložení stanice je tvořeno ze speciálně zpracovaného vlnitého plechu a celkový vzhled stanice je laděn do oranžovomodré. Náklady na výstavbu stanice jsou 1,3 mld. korun (to zahrnuje i výstavbu nové mycí stanice souprav), samotné náklady na výstavbu stanice činily přibližně 860 mil. korun.Hlavním důvodem výstavby stanice bylo odlehčit stanici Skalka od stále stoupající návazné autobusové dopravy, protože jinak stanice stojí ve velmi málo hustě obydlené části. Kromě přestupu na autobusové spoje je zde i přestup na tramvajové linky. Kromě autobusového terminálu zde bylo vybudováno parkoviště P+R, které u stanice Skalka nemohlo být z prostorových důvodů již rozšířeno.

Největší lázeňské moravské město Luhačovice, leží v podhůří Vizovických vrchů, 20 km jihovýchodně od Zlína. Lázně zasazené do půvabného údolí potoka Šťavnice při přírodních jsou nejvíce navštěvované lázně Moravy. Sirný pramen a 17 druhů přírodních minerálních vod se užívá k léčbě pacientů s nemocemi dýchacího a zažívacího ústrojí, s poruchami látkové výměny a poruchami pohybového ústrojí. Každoročně do Luhačovic přijedou tisíce hostů, které přiláká 300 let dlouhá lázeňská tradice, krásná architektura lázeňských domů od Dušana Jurkoviče, příjemné prostředí plné zeleně a proslulé prameny  Vincentka, Ottovka a Aloiska. Luhačovice nabízí široké možnosti pro aktivní odpočinek. V létě se lze koupat v přehradě, případně podnikat pěší či cyklistické výlety po okolí.  Každoročně se zde konají kulturní akce jako např. hudební festival Janáček a Luhačovice, přehlídka komorních divadel - Divadelní Luhačovice nebo Mezinárodní festival dětských folklorních souborů. Historie   První zmínka o této lokalitě je z roku 1412. Věhlas zdejších pramenů rychle rostl. Samotná lázeňská tradice je delší než 250 let. Zdejší panství získal po Liechtensteinech uherský šlechtický rod Serenyiů. Ti panství vlastnili až do roku 1902. Majitelé panství nechali prameny upravit. Byly u nich postaveny koncem 17. století dva mlýny, které zároveň sloužily jako ubytování lázeňských hostů. Roku 1736 si Serényiové postavili v Luhačovicích zámek. Důležitým mezníkem byl rok 1777 a kniha od vídeňského chemika profesora J.N.Crantze. Ten označil luhačovická zřídla pro zdraví velmi prospěšná. Za rok založení lázní Luhačovice lze považovat rok 1789. Tehdy hrabě Vincenc Serényi nechal u zřídel postavit dřevěné kabinové koupelny a hostinec s pokoji pro hosty. Roku 1850 byla postavena Vincentova kolonáda  a stáčírna. Další budovy a kolonády brzy následovaly. Prameny se začaly nazývat podle mužských křestních jmen rodu Serényi. Poslední členové rodu na konci 19. století začali o lázně postupně ztrácet zájem. To se projevilo na úpadku a poklesu návštěvnosti. Zlomem byl až rok 1902. Tehdy byla založena akciová společnost, která lázně od rodu Serényi  odkoupila a přizvala do Luhačovic proslulého architekta Dušana Jurkoviče. Jurkovič pojal Luhačovice v duchu secese, modernismu a moravské lidové tradice. Postavil celou řadu lázeňských budov – Jurkovičův dům, Vodoléčebný ústav, lázeňskou plovárnu se slunečními lázněmi a Slováckou búdu. Rozvoji lázní také neobyčejně pomohla železnice, která byla do města zavedena roku 1905. Velký rozvoj lázní trval do vypuknutí první světové války  a je spojen zejména s osobou Františka Veselého, ředitele společnosti. Luhačovice prosluli zejména léčbou horních a dolních cest dýchacích, při níž byly inhalovány místní prameny. O lázních     Přírodní léčivé zdroje: Sirný pramen a 17 druhů přírodních minerálních vod Indikace: nemoci a poruchy dýchacího a trávicího ústrojí, nemoci poruchy látkové výměny (cukrovka, obezita), poruchy pohybového aparátu, oběhového ústrojí a onkologická onemocnění Léčebné procedury: komplexní lázeňská léčba, pitná kůra (Vincentka, Aloiska, Ottovka), koupele, inhalace, regenerační, rehabilitační a relaxační pobyty, slatinné obklady, kloktání, masáže, obklady, plynové injekce Lázeňské objekty: lázeňské hotely: Vila alpská růže, Jurkovičův dům, Palace, Dům Bedřicha Smetany, Vila Chaloupka, Jestřabí, Morava, Alexandria, Společenský dům Penziony: Myslivna, Riviera, Rodina, Póla, Vepřek, Jalta, Dagmar, Taťána, Plzeň Volný čas: centrum, kryté bazény, sauna, solárium, fitness centra, tenisové kurty, sportovní hřiště, minigolf, kuželky, půjčovna sportovních potřeb, bowling, koupání na přehradě, rybaření, pěší turistika, cyklistika, vyhlídkové lety Slavní hosté: Leoš Janáček, T.G.Masaryk, František Kožík Kontakt: Lázně Luhačovice, a.s., Lázeňské náměstí 436, 763 26 Luhačovice, +420 577 682 111, info@lazneluhacovice.cz, www.lazneluhacovice.cz

Před rokem 1250 obdržel dnešní oblast Moravskotřebovska jako dar od krále Václava I., Boreš z Oseka. Ten zde nechal vybudovat nový klášter, jehož zakládací listina pochází z roku 1267 a přišli sem mniši řádu sv. Augustina. Záhy se stal kulturním i duchovním centrem zdejšího kraje, jeho výsady potvrdil i sám král Karel IV. a Václav IV. Za husitských bouří byl sice zpustošen, ale záhy obnoven. Jeho definitivní zánik přinesla luteránská reformace v roce 1550. Do dnešní doby se zachovaly zbytky zdi klášterního kostela s kružbovým ostěním oken a dřevěná zvonice. Zbytky jsou volně přístupné.