Tip na výlet

Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!

 

Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.

 

Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz

 

První 1 2 3 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 184 185 186 Poslední

Rozhledna Babí lom

Babí lom je skalnatý hřeben, zvedající se nad obcí Lelekovice. Má dva vrcholy, jižní (521 m) a severní (562 m). Oba byly v minulosti využity pro vyhlídkové stavby. Všemu předcházela romantická úprava celého hřebenu, který rádi navštěvovali obyvatelé z Brna. Rozhlednu na jižní straně i vyhlídkový altán, tzv. Ripkovu vyhlídku, na severní, nechal postavit v roce 1882 Rakouský turistický klub. Rozhledna jenž dostala jméno podle brněnského starosty Rohrera, byla dřevěná trámová stavba. Obě stavby se staly velkou atrakcí okolí a velmi si je oblíbil i Petr Bezruč. Rozhledna s altánkem zanikly někdy v průběhu druhé světové války. V šedesátých letech 20.století se zrodila myšlenka vyhlídkovou stavbu na Babím Lomu obnovit. Nápad vznikl na půdě tehdejší ČSTV a realizován byl členy TJ Sokol Lelekovice. Pro stavbu byl zvolen jižní vrchol a stavba rozhledny na Babím Lomu se stala jednou z mála vyhlídkových staveb které byly vybudovány během normalizace. Je vysoká 15 metrů, slavnostně byla otevřena 15. května 1961 a je dodnes volně přístupná. S vyhlídkové plošiny, jež je ve výšce 12 metrů, je kruhový výhled, který omezují stromy jen na severní straně.

Celý článek

Rozhledna Babylon

MěstoKramolín

Rozhledna Babylon stojící na Vysočině na Zeleném kopci (491 m) 9 km jižně od Náměště nad Oslavou je jednou z našich nejstarších a zároveň nejkrásnějších vyhlídkových staveb. Nechal ji v v roce 1831 vystavět majitel zdejšího panství hrabě Jindřich Vilém Haugwitz. V té době zrovna probíhalo na Moravě zemské vyměřování a stavba měla vzniknout pro jeho potřeby. Hrabě ji však pojal velkoryse a chtěl aby se stala dominantou parku, který náležel k rodinnému loveckému zámečku Vlčí kopec. Vznikla tak mohutná kamenná věž, vysoká původně 40 metrů. postavená v empírovém stylu. Širokou základnu měla čtyřbokou, vyšší patra byly osmistěnná. V roce 1866 za prusko-rakouské války byl vrchol věže poškozen a poslední patro sneseno. Výška věže se snížila na dnešních 25 metrů. Uvnitř věže je i dnes původních 105 dubových točitých schodů, po kterých se vystoupá na vyhlídkové místnosti, která je 18 metrů nad zemí. Její strop je vyzdoben freskami na nichž jsou motivy ze zvěrokruhu. Je odtud vidět Českomoravská vrchovina, okraj Brna, Pavlovské vrchy, Jaderná elektrárna Dukovany a při dobré viditelnosti i Vídeň a Alpy. Na začátku 21.století byla rozhledna opravena. Otevřena je během letní sezóny o víkendech a svátcích. Rozhledna ze jménem Babylon stojí také v Jihomoravském kraji u obce Kozárov. Přečíst si o ní můžete zde.

Celý článek

Rozhledna Babylon u Kozárova

MěstoKozárov

Rozhledna se jménem Babylon stojí nejen na Zeleném kopci u Náměště nad Oslavou, ale i na vrchu Babylon (656 m) u obce Kozárov, v jihomoravském kraji. Vrchol kopce je pro daleké výhledy jako stvořený. Proto nynější, kovová rozhledna, měla svou dřevěnou předchůdkyni. Jednoduchá konstrukce zde stávala v 50. letech 20. století. O půl století později napadlo místní, že by bylo pěkné na tuto tradici navázat. Ve stejné době prováděla společnost Český mobil na Babylonu průzkum na zjištění možnosti stavby vysílače. Obec Kozárov se dohodla se společností Český mobil, že součástí projektovaného vysílače bude i veřejnosti přístupná vyhlídková plošina. Obec dodala pozemky, energii a stavební povolení a firma Český mobil stavbu financovala. 42 metrů vysoká věž byla návštěvníkům oficiálně otevřena v červnu 2001. Když zdoláte 140 schodů, dostanete se do výšky 24 metrů nad zemí, odkud lze spatřit, přilehlou část Českomoravské vrchoviny či pás pohoří Jeseníky. Výhledu na jihovýchod brání vysoké stromy. Otevřeno je od května do října o víkendech.

Celý článek

Rozhledna Barborka u Horních Raškovic

MěstoSvinčany

Rozhledna Barborka se nachází v blízkosti obce Horní Raškovice. V blízkosti této obce se těžil kámen na výrobu mlýnských kamenů. V blízkosti jednoho takového lomu byla rozhledna postavena. Dřevěná věž je jen 13,8 m vysoká a vyhlídková plošina je ve výšce 10 m. Na tuto plošinu vede 47 schodů.Rozhledna je přístupná od dubna do října. V ostatních měsících po dohodě s OÚ Svinčany.

Celý článek

Rozhledna Bezručova vyhlídka u Kopřivnice

Kousek od Kopřivnice nedaleko na stejném hřebeni jako je zřícenina hradu Šostýna se při naučné stezce nachází rozhledna Bezručova vyhlídka. První vyhlídku zde nachal vybudovat již KČT v roce 1938. Ta však dlouhou dobu nevydržela. Další železobetonovou vyhlídku vybudoval v roce 1981 kopřivnický skautský oddíl. I její výška nebyla nikterak velká a tak ji brzo přerostly okolní stromy a stavba začala chátrat a v posledních letech své existence byla i nebezpečná. Během roku 2012 zde vyrostla nová dřevěná rozhledna o výšce 13,2 m , se čtyřmi vyhlídkovými plošinami a na nejhornější vyhlídku krytou stříškou vede na 45 schodů. Rozhlednu otevřenou oficiálně 15.8.2012 provedlo stavitelství Daniel Stryk a investorem bylo město Kopřivnice. Svah před rozhlednou byl rovněž vykácen a tak rozhledna poskytuje výhled na město Kopřivnici, Bílou horu a blízké okolí. Stavba je volně přístupná.

Celý článek

Rozhledna Bílá hora u Kopřivnice

Bílá hora (557 m n. n.) je dominantou okolí Kopřivnice. O stavbě rozhledny na jejím vrcholu se uvažovalo již ve dvacátých letech dvacátého století. O výstavbu se snažil Štramberský odbor KČT v čele se starostou MUDr. Adolfem Hrstkou. Podle jejich plánů měla vyrůst na vrcholu Bílé hory kamenná mohyla, jež by byla památníkem obětem první světové války a zároveň umožňovala co nejlepší rozhled do kraje. Z velkolepých plánů nakonec z finančních důvodů sešlo. Pro rozhlížení z Bílé hory na Beskydy a okolí tak složila řadu let 10 metrů vysoká triangulační věž. Rozhledny se tak Bílá Hora dočkala až na přelomu tisíciletí. V roce 1997 byla myšlenka oživena a začala komplikovaná jednání mezi městy Kopřivnice a Štramberk a firmami Eurotel a Radiomobil. V roce 1999 byla zahájena výstavba a slavnostní uvedení rozhledny do provozu proběhlo 28. dubna 2000. Díky investorům, kteří věž využívají pro přenos mobilního signálu tak vznikla unikátní a nádherná rozhledna, vysoká 43 metrů. Svým tvarem kopíruje strukturu DNA. Ta se vine podél betonového dříku k vrcholu věže. Na vyhlídkovou plošinu ve výšce 26 metrů vede 134 železných a 27 betonových točitých schodů, po jejichž zdolání se naskytne nádherný výhled na Beskydy i Jeseníky. Pro stavbu bylo použito 520 t betonu a 39 t ocelových konstrukcí, náklady dosáhly výše 12 mil. Kč a další funkcí věže je také šíření televizního signálu.

Celý článek

Rozhledna Biskupská kupa

Biskupská kupa (889 m) je zdaleka viditelná hraniční hora, která se tyčí nad městečkem Zlaté hory. Biskupská kupa se jí říká proto, že měla ukazovat kde bylo rozhraní biskupství Olomouckého a Krakovského. Historie vyhlídkových staveb na jejím vrcholu je značně pestrá. Už kolem roku 1875 nanosil na Biskupskou kupu místní hodinář Antonín Wolf kameny, z nichž vytvořil vyvýšený bod. O pár let později místní sekce Moravskoslezského sudetského horského spolku rozhodla zde postavit dřevěnou rozhlednu. Světlo světa spatřila v roce 1890 a vžilo se pro ní jméno pyramida. Měla totiž podobou třináctimetrového komolého jehlanu. Kousek od rozhledny byla pro turisty postavena dřevěná chat, nesoucí jméno Rudolfova. Rozhledna vydržela jen do roku 1896, kdy ji strhnula vichřice. Tato smutná událost odstartovala okamžité snahy o její znovu vystavění, tentokráte již v kamenné podobě. Stavitelem se stal zednický mistr Werner z Janovic, dostala jméno po císaři Františku Josefovi I. a první turisté se mohli po kraji rozhlédnout 26. srpna 1898. Je to mohutná, 19 metrů vysoká oválná věž, s vyhlídkovou plošinou ve výšce 17 metrů. V průběhu válečných konfliktů sloužila vojákům, nejčastěji jako pozorovatelna. Po válce zájem o ní upadal a neudržovala se. Časem byla díky blízkosti k hranicím uzavřena a na její ochoz byl umístěn televizní vysílač. Rudolfova chata zanikla úplně. Rozhledna se dočkala znovuotevření až v roce 1996 a o dva roky později, sto let od uvedení do provozu, i generální rekonstrukce. V současnosti se o věž stará Klub přátel Zlatých Hor a pověřenou osobou je pan Petřík. Je otevřena celoročně o víkendech, v letní sezóně každý den. Výhled sice komplikují vzrostlé stromy, ale lze z ní vidět celý masív Jeseníků.

Celý článek

Rozhledna Blaník u Vlašimi

Dominantou okolí Vlašimi je hora Velký Blaník (638m). Hora, která je opředena mnoha pověstmi a tajemstvími. Každý zná jistě legendu o svatováclavském vojsku spícím uvnitř hory, které přijde na pomoc národu když mu bude nejhůře. Bájná hora a rozhledna jako husitská hláska Dalším lákadlem je rozhledna která stojí na jeho vrcholu. Věž s vyhlídkou zde chtěl vybudovat Klub českých turistů již na konci 19.století. Předběhl jej ovšem pražský kardinál Schönborn, který zde roku 1895 nechal vystavět jednoduchou dřevěnou věž na kterou se vystupovalo po žebřících. Stala se velmi oblíbenou a turisté ji využívali až do roku 1936. Tehdy se na ni podepsal zub času a jako ztrouchnivělá se zřítila. Její nástupkyni postavil již Klub českých turistů, který její stavbu realizoval v pohnutých letech okupace. Stavba byla dokončena v roce 1943. Její architekt ing. Hanuš se nechal inspirovat vzhledem husitských hlásek se šindelovou střechou. Podobnou rozhlednou je například i Rozálka u Žamberka a Hýlačka u Tábora. Blanická věž měří 30 metrů a na vyhlídkový ochoz, který je 24 metrů nad zemí je nutné vystoupat 112 schodů. Odměnou je nádherný kruhový výhled do kraje. V přízemí je kamenný stůl, který příležitostně sloužil k náboženským slavnostem konaných na sv. Václava. Věž je přístupná v otevíracích hodinách.   Výhled sever: Vlašim a Posázaví východ: Praha jih: Šumava západ: Česká Sibiř a západní část Českomoravské vrchoviny Popis cesty Ve směru od Louňovic na Načeradec je na začátku lesa pod Blaníkem parkoviště, dál nutno pokračovat pěšky cca 1km po červené turistické značce.  

Celý článek

Rozhledna Blatenský vrch

Blatenský vrch (1043 m) leží v Krušných horách asi 2 kilometry severovýchodně od Horní Blatné. Rozhledna na něm stojící je nejmladší a nejvýše položenou z trojice krušnohorských rozhleden Karlovarského kraje. Krásná rozhledna s armádní stopou O její vznik se zasloužil německý Spolek pro zimní sporty z Horní Blatné. Ten měl v úmyslu z Horní Blatné vytvořit centrum turistiky a sportování. Jedním z kroků měla být výstavba hotelu s vyhlídkovou věží na Blatenském vrchu. Požádali proto chebského architekta Karla Matusche o vypracování projektu jehož realizace si vyžádala 30 tis. Kč. Hotel i s rozhlednou byl slavnostně otevřen na jaře roku 1913. Při této příležitosti byla rozhledna slavnostně pokřtěna jménem rakouské arcivévodkyně Zity. Hotel nabízel prostorný taneční sál a terasu na opalování. Celý areál byl hojně navštěvovaný až do konce 40. let, kdy zde československá armáda vybudovala vzdušnou hlídku. V poválečném období připadl objekt pohraničníkům, kteří hotel tak zdevastovali, že musel být zbourán. Zůstala pouze osamocená rozhledna, která je dnes ve správě spolku na ochranu přírody. Rozhledna je 21 metrů vysoká, vystavěná z kamene a obložená dřevem. Na dvě vyhlídky vede celkem 94 schodů. Po jejich zdolání se naskýtá pěkný kruhový výhled na Krušné a Doupovské hory či na Karlovy Vary. Nejlépe se k rozhledně dostanete z obce Horní Blatná, odkud vede na vrchol naučná stezka Vlčí jáma.   Výhled   sever: německé vrcholy Krušných hor v čele s Ochsenkopfem východ: Klínovec a Božídarský Špičák jih:  Doupovské hory, Karlovy Vary, Tisovský vrch západ: Zaječí hora Popis cesty   Autem - přímo na vrchol se dá zajet automobilem. 1 km dlouhá odbočka k rozhledně vede od silnice vedoucí z Božího Daru do Horní Blatné a je umístěna asi 1,5 km před Horní Blatnou vpravo. Vlakem - přes Horní Blatnou vede také železnice do pohraniční stanice Potůčky. Od nádraží je to k rozhledně asi 2 km po červené TZT.    

Celý článek

Rozhledna Bohdanka u Bohdanče

MěstoBohdaneč

Rozhledna Bohdanka otevřená pro veřejnost v květnu 2011 stojí na úpatí bezejmenného vrchu nedaleko silnice č. 339 z Bohdanče do Třebětína. Rozhledna z dřevěné kulatiny je spojená pomocí ocelových komponentů. V takto použité technologii jde v současné době (2012) o nejvyšší rozhlednu v ČR i v Evropě. Konstrukce stavby je vysoká 52,2 m, vyhlídková krytá plošina je ve výšce 42 m a vede na ní 216 schodů. Na stavbu bylo použito 160 m3 kulatiny a 30 tun oceli. Rozhledna přišla na 18.281.982,- z toho velkou většinu pokryla dotace z ROP SČ za pomocí dotace EU. Výhled z rozhledny je převážně západním směrem na obec Bohdaneč a okolí, dále pak severním a jižním směrem. Výhled na východ kryje vrch na jehož úpatí rozhledna stojí. Rozhledna je otevřena od dubna do října. K rozhledně vede z obce naučná stezka, parkování je možné na okraji pole pod rozhlednou. Z obce je potřeba se vydat směrem na Třebětín za rybníkem v obci pak vlevo na asfaltovou cestu až k odbočce na rozhlednu kde je zákaz vjezdu.

Celý článek

Rozhledna Bohušův vrch u Plané

MěstoPlaná

Méně známá rozhledna stojí na Bohušově vrchu (571 m), dříve nazývaném Šibeniční vrch, v Plané u Mariánských Lázní. Od přelomu 19. a 20. století zde stál dřevěný vyhlídkový gloriet, jejž si turisté velmi oblíbili. Jeho postupné chátraní vytanulo nutnost nahradit jej skutečnou vyhlídkovou věží z odolnějšího materiálu. U jejího zrodu stál Městský okrašlovací spolek. Plány byly velkorysé. Počítaly s věží vysokou téměř 30 metrů, která měla nést název Jubilejní rozhledna císaře Františka Josefa. Ten totiž v roce, kdy Městský okrašlovací spolek rozhlednu plánoval, slavil šedesáté výročí své vlády. O stavbu se nejvíce zasazoval předseda spolku Thomas Turner. Shodou okolností majitel stavební firmy, jež měla rozhlednu vystavět. Potřebné finance se nakonec shromáždit nepodařilo, proto musel vzít spolek za vděk projektem mnohem skromnějším. Jeho výsledkem byla 16 metrů vysoká cihlová rozhledna, jejíž základní kámen byl položen v den císařského výročí 2. 12. 1908. K rozhledně přiléhal malý domek určený pro strážného a k občerstvení turistů. První návštěvníci zdolali jejích 73 kamenných schodů v létě 1909. Později nahradil malý domek hostinec, který sloužil do období druhé světové války. Po ní byl celý areál zdevastován a hostinec zbořen. V 60. letech začala věž sloužit jako nosič antén pro televizní vysílání. Přístup pro turisty byl omezen a posléze zcela zakázán. Na lepší časy se začal blýskat na sklonku minulého století. V tomto období zmizely antény a Městský úřad v Plané provedl její generální opravu za 350 tis. Kč. 28. října 1999 opět pro veřejnost otevřena. Vyhlídková plošina ve výšce 18 metrů je volně přístupná a nabízí kruhový výhled především na okolní Slavkovský les, Český les a Mariánské Lázně.

Celý článek

Rozhledna Boika u Českých Lhotic

Dřevěná rozhledna je 14,5 m vysoká. Její vyhlídková plošina se nachází ve výšce 11 metrů, na kterou lze vystoupat po 32 schodech. Rozhledna byla zpřístupněna 20.5.2006 a je volně přístupná.

Celý článek

Rozhledna Bolfánek u Chudenic

MěstoChudenice

Rozhledna Bolfánek se vypíná nad městečkem Chudenice v Plzeňském kraji. To je známé především pro své dva zámky – Nový a Starý – sídla rodu Černínů a také jaké místo kde působil Josef Dobrovský. Rozhledna stojící na vrchu Žďáru (587 m) vznikla v roce 1845, ale historie celé stavby je o více než sto let delší. Na místě nynější rozhledny stávala dříve kaplička postavená na paměť návštěvy řezenského biskupa Wolfganga, který tu přespával na cestě z Prahy roku 983, kde byl vysvětit prvního pražského biskupa Dětmara. Podle něj se vrch také někdy nazývá Svatý Volfgang. V letech 1722 - 1725 zde postavil František Josef Černín velký poutní kostel, který byl však za náboženských reforem císaře Josefa II. v roce 1782 uzavřen. Kostel pomalu chátral a v roce 1810 byl zbořen. Zůstala z něj pouze věž, mezi lidmi nazývána Bolfánek. Je to vlastně počeštěný název Wolfgang. V roce 1845 byla věž upravena jako rozhledna. Byla tak dostavěna do výšky 45 metrů a opatřena střechou s pěti věžičkami a s gotickým vyhlídkovým pavlánem. Ve druhé polovině 20. století byla rekonstruována a na bývalý kůr bylo vsazeno velké okno. Na hlídkovou plošinu vede 138 schodů a lze z ní spatřit vrcholky Českého lesa, Šumavy a také Doupovské hory a Brdy.

Celý článek

Rozhledna Borůvka u Hluboké

MěstoHluboká

Jako třetí rozhledna v mikroregionu byla postavena rozhledna Borůvka stojící nedaleko obce Hluboká asi 5 km východně od Skutče. Rozhledna zpřístupněná 4.6.2005 měří 18,5 m a krytá vyhlídková plošina se nachází ve výšce 15 m. Rozhledna má originální konstrukci, která patří mezi nejzajímavější v širokém okolí a opět v kombinaci dřeva a kovu. Rozhledna je přístupná od dubna do října.

Celý článek

Rozhledna Borůvková hora

MěstoJavorník

Vrch Borůvková hora (899 m.n.m.) na kterém rozhledna stojí se nachází asi 7 km západně od Javorníku. Roku 1742 zde byla vytyčena polsko-česká hranice. Více jak 200 let nepředstavovala bariéru pro pohyb lidí a výstavbu turistických objektů. Po roce 1945 se však hodně změnilo a na 50 let zdejší vrch poznamenalo. Za tuto dobu zde zchátraly všechny doposavad postavené objekty. V roce 1870 zde byla vystavěna první horská chata. Byla však dřevěné konstrukce a brzo zchátrala. Po 10 letech na jejím místě vznikla 17 m vysoká rozhledna. I ona dlouho nevydržela. Dne 30.8.1908 byla slavnostně otevřena již třetí dřevěná trojpodlažní věž o výšce 21 m s vyhlídkovou terasou v úrovni 15 m. Vedle ní byla v roce 1911 vybudována skromná horská bouda nabízející občerstvení. Roku 1922 se věž zřítila. V roce 1930 byla otevřena další chata za iniciativy sekce Moravskoslezského sudetského horské spolku z Javorníku. Sloužila až do roku 1945, v 50. letech byla zničena. Stejně tak dopadla i turistická bouda vystavěná roku 1935 pod vrcholem Biala Studnia. Dnešní věž dřevěné konstrukce o výšce 25,4 m a vyhlídkovou plošinou na úrovni 24 m na kterou vede 155 schodů, vystavělo město Javorník v roce 2006. Rozhledna poskytuje kruhový výhled a tak za dobrého počasí je výhled na Otmuchovské a Nyské jezero v Polsku, Kralický Sněžník, Šerák, Praděd, Smrk a vůbec velkou část Jeseníků. Rozhledna je otevřena celoročně, vedle ní se nachází zděný přístřešek pro turisty a v blízkosti ještě kiosek s občerstvením, který je otevřen od dubna do října o víkendech, v hlavní sezoně pak každý den.

Celý článek

Rozhledna Boubín

MěstoBuk

Na vrchu Boubín (1362 m.n.m.) stávala již od roku 1878 vyhlídková stavba, kterou později nahradil triangulační bod s vyhlídkovou plošinou. Kontroverzní ale s úžasným výhledem Ještě v 70. letech 20. století se zde dalo rozhlížet z dřevěné vojenské pozorovatelny. V roce 2004 zde vyrostla nová dřevěná rozhledna, i když nepřímo proti byla CHKO Šumava. Konstrukce 21 metrů vysoké rozhledny je ze smrkové kulatiny, tlakově impregnované o průměru 20 cm. Celá rozhledna přišla na 3 miliony korun a musela být postavena bez strojní mechanizace. Materiál o celkové váze 60 tun tak sem byl dopravován zřízenou lanovkou a koňmi. Na vyhlídkovou plošinu vede 109 schodů. Rozhledna na kterou je volný přístup byla slavnostně otevřena 3.6.2005.   Výhled sever: severovýchodní část Šumavy, Středočeská pahorkatina, Vimperk východ: Kleť s rozhlednou a hvězdárnou jih: Plechý a za dobré viditelnosti Alpy západ: Šumava Popis cesty Vlakem či autem do Kubovy Huti a odtud po 4 kilometry dlouhé cestě po modře značené turistické trase.  

Celý článek

Rozhledna Božka v Přáslavicích

Zajímavě barevná zděná rozhledna se nachází na jižním okraji obce Přáslavice. Rozhledna vznikla v rámci nově vybudovaného zázemí sportovního areálu s restaurací a otevřena 3.10.2009. Její výška je 21 m a vede na ni 82 schodů. Z rozhledny za dobrých podmínek je výhled na Hornomoravský úval, město Olomouc, Drahanskou vrchovinu, Oderské vrchy, Jeseníky, Hostýnské vrchy a další. Přístupná je dle uvedených webových stránek, parkování je možný na parkovišti přímo u sportovního areálu.

Celý článek

Rozhledna Bramberk

Další jizerskohorská rozhledna stojí v Bramberku (787 m) u Lučan. Má podobnou historii jako nedaleká Královka. Nejdříve zde stála rozhledna pouze dřevěná, postavená v roce 1889. Třípatrovou vyhlídku vysokou 16 m nechal vystavět Německý Horský spolek pro Jizerské hory. Rozhledna neměla šťastný osud. Během své krátké existence byla několikrát poškozena a jelikož scházely peníze na pravidelnou údržbu bývala často pro veřejnost uzavřena. Vedle rozhledny byla roku 1892 přistavěna chata, která zde stojí dodnes. Roku 1912 se lučanští rozhodli dřevěnou věž, která shořela, nahradit rozhlednou kamennou. Autorem projektu byl zkušený stavitel rozhleden jablonecký Robert Hemmrich, který stavěl rozhledny již na Černé studnici a na tanvaldském Špičáku. Jedná se o masivní 21 metrů vysokou rozhlednu, na jejíž stavbu byly použity žulové kvádry. Na její vyhlídkový ochoz ve výšce 18,5 metrů vede 96 schodů. Rozhledna je dnes v dobrém stavu a slouží veřejnosti. Vidět bývá například Sněžka, Černá hora, Bezděz i Ještěd.

Celý článek

Rozhledna Bratčice

MěstoBratčice

Spíše než klasická rozhledna jde v tomto případě o vyhlídkovou plošinu na zbudovaném cihlovém vodojemu v roce 2003 za 3,5 milionu korun. Vodojem stojí při silnici mezi Bratčicemi a Sobotovicemi. Na plošinu vede 30 betonových schodů umístěných na železné konstrukci. Výška vodojemu je pouhých 6 metrů, ale díky rovinatému okolnímu terénu je kruhový výhled do okolí: Pálava, Krumlovský les, okolí Brna i Bílé Karpaty. Přístup na vyhlídkovou plošinu je volný, parkování je možné spíše krátkodobé přímo u vodojemu.

Celý článek

Rozhledna Brdo v Chřibech

MěstoRoštín

Rozhledna na nejvyšším vrcholku pohoří Chřiby na Brdu (587 metrů) je unikátním a krásným dílem. Vypadá jako by na její vyhlídkový ochoz stoupali lidé milující daleké výhledy už mnoho a mnoho let. Opak je ovšem pravdou a zdání klame. Rozhledna byla otevřena teprve v roce 2004. Tato iluze je zapříčiněna tím, že rozhledna na Brdu je první kamennou rozhlednou, která byla postavena na našem území od 30. let. Ale začněme od začátku. První vyhlídkovou stavbou na vrcholu byla dřevěná věž, která ovšem v 70. letech 20.století dosloužila. Základní kámen současné věže byl položen 28.října 2001. Hlavním iniciátorem projektu bylo občanské sdružení "Chřiby" v čele se starostou nedalekých Kostelan Janem Petříkem. Stavbu provázely problémy s financováním a pro veřejnost mohla být otevřena až 28.října roku 2004. Věž je postavena z pískovce lomu Žlutava metodou tzv. kyklopského zdiva. Stavební materiál byl postupně na Brdo vynášen dobrovolníky. Věž je vysoká 24 metrů a z ochozu, který je o 3 m nížeji lze za krásného počasí dohlédnout na Roháče, Malou Fatru, Jeseníky, Beskydy, Malé i Bílé Karpaty a Pálavu. Při mimořádných klimatických podmínkách jsou vidět i Alpy.

Celý článek

První 1 2 3 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 184 185 186 Poslední


 
 
 
 
Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Při budování silnice vedoucí z Kojetína do Hodslavic vznikl kousek nad obcí zářez, jenž odkryl jeden z druhů sopečné činnosti v období spodní křídy (stratotyp). Zde na tomto místě vznikl tzv. pikritický mandlovec usazením ještě žhavých útržků lávy spolu se sopečným prachem a pískem. V základní hmotě jsou obsaženy vtroušené úlomky těšínsko-hradišťského souvrství v nepravidělně rozptýlených shlucích „mandlí“ s útržky nebo úlomky vyvřelé horniny. Na stěnách odkryvu se vyvíjí skalní rostlinné společenstvo. Pro svoji mimořádnou geologickou hodnotu byl odkryv vyhlášen přírodní památkou. Místo je volně přístupné.
Židovský hřbitov se nachází na jihovýchodním okraji obce Čkyně, jen pár metrů za železniční tratí u silnice vedoucí do obce Hradčany. Založen byl koncem 17. století a sloužil k pohřbům ze Čkyně a širokého okolí až do roku 1942, kdy byli zdejší Židé deportováni do koncentračních táborů. Do roku 1938 byl ve správě náboženské obce ve Vimperku, po roce 1945 židovskou obcí v Plzni a v současné době je pod správou židovské obce v Praze. V letech 1982-1995 byl hřbitov opraven.Na dnešní ploše 2058 m2 se nachází přibližně 400 náhrobků barokního, klasicistního a novodobého typu. Nejstarší pochází z roku 1688. Na hřbitově se nachází i dětské oddělení. Hřbitov má opravenou ohradní zeď a u vstupu márnici. Hřbitov je veřejnosti volně přístupný, ačkoliv je k němu obtížnější přístup.
Doporučujeme
Praha 2
Městská část Praha 2 je územně totožná se správní části Praha 2. Většinu městské části Praha 2 tvoří Nové Město založené již ve středověku Karlem IV. Řadí se k historickému centru Prahy. Jižní hranici z části tvoří skvost české historie Vyšehrad.Pokrývá části katastrů Nového Města, Nuslí, Vinohrad a zahrnuje katastr Vyšehrad.Podrobné informace: http://www.praha-mesto.cz/
Doporučujeme
Sv. Kryštof
Původně zde stávala vojenská strážnice, která se roku 1784 i s vojáky zřítila do vody. Zpráva o této události je vysekána do Staroměstské mostecké věže. Místo vojenské strážnice si vyhlédl roku 1720 hrabě Špork k postavení oslavné sochy císaře Karla VI., kterou si objednal od sochaře Brauna. Ovšem pro nesouhlas úředníků a nezájem císaře k jejímu zhotovení nedošlo. Proto tu stojí socha od Emanuela Maxe z roku 1857. Silák Kryštof pocházel z Kanánu. Sloužil Bohu tím, že přenášel na ramenou pocestné na druhý břeh divoké říčky. Jednou takto přenesl samotného Krista, který na sebe vzal podobu malého dítěte, právě tento výjev zobrazuje sousoší. Sv. Kryštof je patronem cestujících, lodníků, plavců, ochránce proti bouřím a vodě.