Most na Slovanský ostrov byl postaven v letech 1947 – 1948 jako náhrada za most zničený povodní v roce 1947. Nacházel se cca o 40 m jižněji. Projektantem mostu byl J. Fischer, architektem V. Hofman. Most tvoří jeden oblouk o rozpětí 27,84 m. Šířka mostu je 12,6 m, z toho vozovka má šířku 6 m. Most nemá oficiální pojmenování.

Novorenesanční zámek v Průhonicích je známý především kvůli rozsáhlému zámeckému parku. Průhonický park založil roku 1885 hrabě Arnošt Emanuel Silva – Tarouca. Zámecký park Park v současnosti představuje unikátní dílo vrcholného období přírodně krajinářského slohu v Evropě. Zároveň je mimořádně cennou dendrologickou sbírkou - arboretem s množstvím domácích a cizokrajných dřevin. Nejznámějším atraktivním druhem pěstovaným v Průhonickém parku je pěnišník – Rhododendron. Zámecký park je již od dob svého založení velmi rozlehlý, rozkládá se na ploše přibližně 250 ha v krásném členitém údolí potoka Botiče a jeho přítoků. Porosty dřevin, skupiny stromů a keřů se střídají s volnými lučními plochami, s rybníky a potoky. Stezky průhonického parku měří celkem 40 km. Historie zámku Zámek tvoří dominantu nejen v Průhonicích, ale i v okolní krajině. Průhonice se poprvé připomínají až v predikátu Zdislava a Oldřicha z Průhonic roku 1270, jasným důkazem jejich starší existence je nápis v kostelíku Narození Panny Marie z roku 1187. O výstavbu nové tvrze se zasloužili páni z Říčan, kteří průhonický statek vlastnili do konce 14. století. Tehdy se Průhonice dostaly do rukou pražských měšťanů. Za třicetileté války byl zámek zpustošen a v 18. století sloužil převážně k hospodářským účelům. Roku 1802 koupil průhonické sídlo hrabě Jan Nostic–Rhieneck, který nechal zchátralý zámek zrekonstruovat a klasicistně upravit. Současná podoba sídla pochází z let 1892 – 1898 a proběhla ve stylu tzv. české renesance za majitele zámku hraběte Arnošta Emanuela Silva - Tarrouca (1858 - 1936). V roce 1920 vykoupil zámecký areál i výjimečný průhonický park stát. V roce 1954 vznikla v Průhonickém zámku geobotanická laboratoř. V srpnu 2002 byl park poškozen povodní z rozvodněného Botiče, která strhla mosty a poškodila komunikace. Krátce po povodni poškodila park také silná vichřice. Interiéry zámku, zdobené freskami od Hanuše Schwaigera a plastikami od Celdy Kloučka, slouží účelům Botanického ústavu AV ČR a Botanickému oddělení Přírodovědeckého muzea při Národním muzeu v Praze a nejsou veřejnosti přístupné. Výjimkou jsou prostory, kde je instalována stálá expozice: pamětní síň zakladatele parku Arnošta Emanuela hraběte Silva Taroucy.   Podoba zámku                              Průhonický zámek je trojkřídlá pseudorenesanční patrová budova s hranolovou věží a nádvorními arkádami. K hlavní budově přiléhá pseudorenesanční tzv. Malý zámek vzniklý přestavbou pivovaru. Před vstupem stojí socha od J. Jiříkovského. V parku stojí také románský kostelík Narození Panny Marie z 12. století. V areálu zámku je možné vidět romantické stavby (Rybárna, Česká chalupa, romantická zřícenina Gloriet). Tipy na výlet V okolí se můžete vydat třeba na zámek Štiřín, navštívit zříceninu hradu Říčany, Muzeum Říčany, projít se údolím Rokytky nebo navštívit Dendrologickou zahradu.  Ubytovat se můžete přímo v Průhonicích.

V obci Křinec, u zdejšího volně přístupného zámeckého parku, stojí původně barokní zámek, který nechal postavit v letech 1649 - 1659 Pavel z Morzina, první hrabě tohoto rodu. Stavitelem objektu byl Carlo Lurago. Později byl zámek spolu s parkem zmodernizován a přestavěn bankéřem Bethmannem, který nechal k budově také dostavět další boční křídla. Za zámkem se rozkládá hospodářský areál, který zde stával už za doby před třicetiletou válkou. V hospodářské části objektu sídlí dnes akciová společnost zabývající se zemědělstvím. Zámecký objekt však není veřejnosti zcela volně přístupný, slouží jako depozitář Národního Muzea. Novinkou však je, že Křinecký zámek je od 19. července 2009 částečně zpřístupněn veřejnosti, kdy každý pátek, sobotu a neděli do 4. října je zde možné vidět zajímavou výstavu secesních cyklistických plakátů. Nedaleko od Křince najdete také židovský hřbitov. Ubytovat se můžete v Rožďalovicích, kde také naleznete barokní zámek. Za návštěvu stojí i samotné město Rožďalovice.

Archeologická lokalita Chotěbuz-Podobora je jednou z nejvýznamnějších pravěkých a raně středověkých památek Těšínského Slezska. Archeopark vznikl tam kde dříve bývalo opevněné hradisko z doby ještě před příchodem Slovanů, v tzv. halštatském období. Bylo to mohutné trojdílné hradiště, pod kterým tekla řeka Olše. Hradisko v Podoboře bylo osídleno ve dvou fázích. První byla fáze pravěká, která zabírá období starší doby železné, konkrétně slezsko-platěnickou kulturu (cca 800 – 400 let př. n. l.). Druhá fáze osídlení spadá do období slovanského. V této době zde postupně vyrostlo mohutné hradisko, které sloužilo jako mocenské a hospodářské centrum, kde pravděpodobně sídlila tehdejší společenská elita. Hradisko bylo Slovany opuštěno postupně v 11. století, kdy se správní, obranné a obchodní aktivity přesunuly do Polska. Pozůstatky po hradišti byly podrobeny systematickému archeologickému průzkumu teprve v polovině 20.století. Nyní patří k nejvýznamnějším archeologickým lokalitám České republiky. Mezi nejzajímavější archeologické nálezy patří výbava jízdních bojovníků (udidlo, ostruhy), či zbraně svědčící o násilném zániku hradiska, např. sekery, hroty šípů, nože. Z množství nálezů lze jmenovat také běžné předměty jako byla kosa, nůžky, vědérko apod. Velmi známé je také železné pouto, pravděpodobně používané při obchodu s otroky. O obchodních kontaktech obyvatel hradiska svědčí také nález mince uherského krále Štěpána. Současně s výzkumem je budován archeopark, který je věrnou replikou původního slovanského opevněného hradiště. Celý archeopark má být dokončen v roce 2010. Cílem archeoparku je ukázat návštěvníkům, život ranně středověkého hradiska a postupně zrekonstruovat do původní podoby zde nalezené objekty. Postupně zde vyrůstají hradby, obytné stavby a dílny. Provoz archeoparku zajišťuje Muzeum Těšínska provoz je prozatím zkušební. Servis pro návštěvníky Archeopark je přístupný pouze od 1. dubna do 31. října. Návštěvu lze uskutečni pouze po dohodě s dostatečným časovým předstihem s pracovníky Muzea Těšínska. Pracovníci muzea si návštěvníky dovolují upozornit, že se jedná o Národní kulturní památku, v jejímž prostoru stále probíhá systematický archeologický výzkum v němž není možný volný pohyb osob. Zájemci o prohlídku Archeoparku v době školního roku, by se měli s dostatečným časovým předstihem dohodnou s pracovníky Muzea Těšínska na terminu návštěvy. Mohou k tomu použít kontakty uvedené výše. Předpokládaná doba prohlídky i s výkladem je cca 60 min. V nabídce jsou tři typy prohlídek: Typy prohlídek pro základní a střední školy: PROGRAM 1- prohlídka s výkladem průvodceVstupné: 25,- Kč za žáka, 10,- Kč za dítě z MŠ, 2 pedagogové na skup. 12 žáků zdarma, ostatní dosp. 50,- Kč/os. Doba prohlídky cca 45 - 60 min. PROGRAM 2 - prohlídka s výkladem průvodce doplněná o několik drobných aktivit a soutěží(střelba z luku, mletí obilí v žernovu, tkaní, poznávání rostlin, práce s mapou atd.) Vstupné: 40,- Kč za žáka, 2 pedagogové na skupinu 12 žáků zdarma, ostatní dospělí 50,- Kč/os. Doba prohlídky cca 1,5 - 2,5 h. Prohlídku je možno časově přizpůsobit. PROGRAM 3 - prohlídka s výkladem průvodce doplněná o několik drobných aktivit a soutěží a s doplňkovým inscenovaným programem v podání Skupiny historického šermu Tizon(ukázky ze života Slovanů včetně ukázek dobových řemesel, oděvů, soubojů apod.) Tato varianta vyžaduje náročné materiální a personální zabezpečení, proto se bude jednat o jednorázově organizovaný nadstandardní program s účastí herců v dobových oděvech, který bude realizován jen za podmínky naplnění dostatečného počtu závazně přihlášených účastníků. Vstupné: 75,- Kč za žáka, 2 pedagogové na skupinu 12 žáků zdarma, ostatní dospělí 100,- Kč/os.