Kostel sv. Kateřiny - Hradec nad Svitavou, okres Svitavy.

Skalní suk s pozůstatky hradu Pařez se tyčí na severozápadním konci Prachovských skal poblíž vesnice Pařezská Lhota. Historie hradu Archeologický průzkum prokázal, že byl Pařez založen koncem 14. století. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1403, kdy byl jeho majitelem Jan z Pařezu. Existence tohoto sídla neměla však dlouhého trvání, patrně již za husitských válek zanikl a roku 1430, kdy byl zdejší kraj majetkem Ctibora z Pařezu, se již uvádí jako pustý. Podoba hradu Hrad byl zbudován na skalisku připomínajícím pařez, což zaručovalo jeho ochranu, která byla pravděpodobně ještě na jeho úpatí posílena vodní nádrží. Do hradu se vstupovalo jako dnes prasklinou, která rozděluje hradní skalisko na dvě části. Ve skalním suku jsou dodnes dochované tři vytesané místnosti. Na  skále nad nimi stával palác. Na západní straně hradu lze dnes ještě shledat pozůstatky čtverhranné věže, která snad původně byla zamýšlena jako vstupní brána. Tento záměr se však stavitelům patrně nepodařilo pro obtížnost nutných terénních úprav zrealizovat. Hrad je volně přístupný. Tipy na výlet Na výlet se můžete vypravit na zámek Mladějov, hrad Kost, zříceninu hradu Hynšta, zámek Humprecht v Sobotce nebo zříceninu hradu Trosky. V nedalekém Jičíně najdete zámek, židovský hřbitov a synagogu. Rozhled po městě vám nabídne rozhledna Čeřovka. V Jičíně se můžete také ubytovat. M.K.

Plastika Réva nebo také Dívka s hrozny, je dílem Karly Vobišové z roku 1960. Je umístěna na Kampě, v místě, kde kdysi bývala takzvaná Odkolkovská zahrada. Mezi Sovovými mlýny a Lichtenštejnským palácem.

V této středočeské vesnici, ležící blízko Berouna, v atraktivním prostředí Českého krasu, najdeme bývalý klášter benediktinů u kostela sv. Jana Křtitele pod Skalou. Roku 1205 potvrdil Přemysl Otakar I., že kaple sv. Jana Křtitele v jeskyni, patří benediktinům z kláštera na Ostrově u Davle. Těm ji daroval Břetislav I. S počátky kaple souvisí několik legend, v nichž vystupuje sv. Ivan, poustevník chorvatského původu, který žil v době prvních Přemyslovců. Kdy u kaple vzniklo proboštství ostrovského kláštera není přesně známo. Proboštství ve Sv. Janu bylo stejně jako domovský klášter na Ostrově zničeno během husitských válek. Ze škod se ovšem vzpamatovalo dříve a dočasně se sem uchýlili benediktini z ostrovského kláštera. Ti se odtud snažili marně celé století o obnovu svého mateřského kláštera. Roku 1517 se tak natrvalo přemístili do Sv. Jana pod Skalou. Klášteru se ovšem moc nedařilo a finančně strádal. Vše se změnilo roku 1583 za opata Víta Hifftla, kdy byly objeveny ostatky sv. Ivana ve starém kostele. Díky tomu neobyčejně stoupla proslulost celého místa a začaly se konat velké poutě k hrobu sv. Ivana. Dobu vzestupu na několik let přerušila třicetiletá válka, během níž byl klášter vydrancován Švédy a mniši se uchýlili do Plzně. Po skončení války se začal stavět nový konvent a také byl vybudován nový kostel sv. Jana Křtitele a sv. Ivana Poustevníka, v němž byly uloženy světcovy ostatky. Přestavba areálu byla dokončena významným architektem té doby K.I. Dientzehoferem, který postavil kolem roku 1730 novou prelaturu. Mniši se z nových prostor ovšem dlouho netěšili. I klášter ve Sv. Janu neušel zrušení během osvícenských reforem Josefa II. a byl roku 1785 uzavřen. Jeho další využití bylo nejprve hospodářské, kdy zde byla zřízena továrna na výrobu textilu a na počátku 20. století byl klášter přeměněn na lázně. Po krátké epizodě, kdy byl objekt prodán kongregaci bratří křesťanských škol, kteří zde založili učitelský ústav, byl areál od roku 1950 využíván ministerstvem vnitra. Po revoluci v roce 1989 byl klášter v restituci vrácen a byla zde zřízena Vyšší odborná škola pedagogická. Neobvyklý klášterní komplex, jehož některé části jsou vyhloubeny do skály, má čtyřkřídlý konvent. Kostel, který si zachoval svoji barokní podobu je jednolodní podélná stavba. Na jeho jižní straně je vchod do jeskynního kostela P. Marie. Na místě legendárního setkání sv. Ivana se sv. Janem Křtitelem byla postavena kaple sv. Kříže. Návštěvníci si také mohou prohlédnout travertinovou jeskyni sv. Ivana s jeho lůžkem, na kterém jsou stopy poustevníkovy krve a původní místo jeho hrobu. Zdejší travertinová jeskyně je největší svého druhu ve střední Evropě. Ve studánce sv. Ivana, kde je voda léčivých účinků, jež obsahuje vápenato-hořečnaté soli, nezamrzá ani při velkých mrazech.