Pozdně barokní rozsáhlý zámek ve městě Heřmanův Městec na Chrudimsku slouží dnes jako domov důchodců, není pro veřejnost přístupný, lze si však prohlédnout zámecké nádvoří a překrásný park v anglickém stylu.           Historie zámku Zámek stojí v místech, kde původně stávala městecká tvrz ze 14. století. Roku 1591 je již tvrz v pramenech nazývána zámkem. Roku 1623 byl zámek spálen císařskými vojsky. Původní podoba zámeckého sídla byla ve slohu renesančním, nádvoří zdobily ze tří stran arkády. Roku 1784 byl zámek důkladně přestavěn hrabětem Václavem Šporkem. Tehdy v něm byla velká kuchyně, dvanáct sklepů a čtyři konírny, v prvním poschodí jídelna, velký sál, dvanáct pokojů a kaple Tří králů. Zámek v té době dostal přibližně současnou podobu. Teprve po zbourání hostince "U černého orla" ze strany Velkého náměstí a vodákova stavení s pivovarem na straně druhé byla v roce 1876 započata nová velká přestavba sídla za majitelů knížat Kinských. Roku 1890 bylo dokončeno křídlo do parku a zřízena zimní zahrada, do roku 1932 bylo přistavěno křídlo západní. V přízemí na západní straně byla nádherná jídelna s gobelíny a s dřevěným vyřezávaným stropem z modřínového dřeva, s uměleckou výzdobou od vídeňského mistra Grüneho. Zimní zahrada obsahovala mnoho palem a exotických rostlin. Na východní straně byla zřízena kaple. Hlavní schodiště ve východním křídle je zdobeno obrazem Štěpána knížete Kinského. Zámecká knihovna obsahovala mnoho děl anglických, německých a francouzských, některé až ze sedmnáctého století. Na jaře roku 1945 byl v zámku umístěn generální štáb německé armády, kdy byl zámecký park využíván jako letiště. Pak obsadila zámek i Rudá armáda. Do roku 1948 sloužil objekt jako letní sídlo ministerstva zahraničních věcí. V té době jej několikrát navštívil i ministr Jan Masaryk. Od roku 1952 je v zámku umístěn domov důchodců hlavního města Prahy.       Dispozice zámku                            Městecký zámek je patrový objekt s poměrně složitým půdorysem a novobarokním členěním fasád. U severozápadního nároží se tyčí vysoká šestiboká novogotická věž z roku 1850, nad vstupním rizalitem je trojúhelníkový štít se znakem Kinských. Na zámek navazuje rozlehlý park, přecházející volně v lesopark. Zámecký park v anglickém slohu byl zřízen v roce 1784 Šporky z bývalé obory s rybníkem a staletými duby. V parku je přírodní divadlo pro více než 600 diváků. Tipy na výlet V Heřmanově Městci najdete synagogu. Navštívit můžete třeba barokní zámek Choltice, zříceninu tvrze Svojšice, zříceninu hradu Lichnice nebo zříceninu hradu Rabštejnek. Ubytovat se můžete v Heřmanově Městci nebo v Chrudimi.

Na jihozápadním konci města, nedaleko městského hřbitova se nachází při Zábřežské ulici, židovský hřbitov. Je poměrně mladý, založený roku 1911 a jeho součástí je obřadní síň. Vstup zajišťuje správce obývající obřadní síň.

Necelý půl kilometr od Psího kostela se nachází Skalní brána. Je zhruba 4 metry vysoká a stejně tak i široká. Vypadá jako miniatura Pravčické brány.

Přírodní památka Dutý kámen je přibližně 600 m dlouhý hřbítek vybíhající od silnice ze Cvikova do Kunratic přibližně 2 km východním směrem od Cvikova.Hřbet vystupuje 20-30 m nad okolní terén a je tvořen lokálně zpevněným křídovým pískovcem, proťatým po celé délce asi 3-4 m mocnou žílou třetihorní vyvřelé horniny, zvané polzenit. Jelikož tato žíla nevystupuje až na povrch byla zjištěna až v 70. letech 20. století při hloubení silničního zářezu. Již v 19. století byl Dutý kámen využíván k těžbě pískovce, což je patrné dodnes. Kámen ze zdejších lomů měl být použit i na stavbu cvikovského kostela sv. Alžběty. V jižní části hřbetu bylo v letech 1913-1914 kunratickou sekcí Horského spolku pro nejsevernější Čechy upraveno výletní místo. Vede sem upravená cesta se zbytky tesaných schodů, které vedou na vytesanou plošinku s kamenou lavicí, jejíž opěradlo zdobí reliéf koruny s dnes již téměř nečitelným názvem „Karolinenruh“. Kdysi odtud byl výhled, dnes tomu však brání vzrostlé stromy. V sousední skále je vyhloubena malá jeskyňka a za odpočívadlem vyčnívá nejvýznamnější skalní suk, nazývaný Vějíř nebo také Varhany. Skalní útvar je 2,5 m vysoký a je složený ze čtyř až šestibokých pískovcových sloupečků, širokých 2-5 cm a vysokých až 3 metry, které se směrem vzhůru vějířovitě rozvírají. Cesta pokračuje dále do prostranství vytvořeném lámáním pískovcových bloků. Do jedné ze stěn byl v roce 1913 vytesán reliéf hlavy s vavřínovým věncem. Autory jsou řídící učitel Karl Beckert a strážmistr Karl Bundesmann (také autoři skalního reliéfu na nedaleké Skále smrti). Jde o upomínku stého výročí úmrtí německého básníka Theodora Körnera. Reliéf ještě doplňují symboly lyry a meče což je název sbírky, která vyšla v roce 1814. Do skály za reliéfem je vytesané úzké schodiště, které vede na  vyhlídkové ploché temeno Širokého kamene s osmihranným kamenným stolem a lavicí. Kdysi na něm byla astronomicko-geografická orientační tabule, do dnešní doby z ní zbyly jen nepatrné zbytky. Na stole ještě dnes najdeme vytesaný eliptický medailon, údaje o místní odchylce od středoevropského času a o zeměpisné poloze místa. V sousedství vyhlídky je několik skal, z nichž ta nejvyšší se zajímavou dutinou v horní části, dostávala v minulosti díky lidské fantazii několik jmen: Zvon, jehla, Rytíř, Soví hlava, ale nejčastěji Dutý kámen a toto jméno pak postupně přešlo na celou tuto lokalitu. Celá lokalita Dutý kámen je pozoruhodná hlavně sloupkovým rozpadem pískovce, který je vidět na několika místech. Jejich vznik způsobila vyvřelá hornina, která sice nepronikla až k povrchu, ale horké plyny a páry, které její průnik doprovázely, stoupaly po puklinách vzhůru a zahřály okolní pískovec na vysokou teplotu. Při následném chladnutí došlo se zmenšováním objemu horniny ke vzniku trhlin a k rozpukání pískovce na tenké a svislé desky.Tam kde bylo zahřátí nejintenzivnější, byly tyto desky rozděleny ještě příčnými trhlinami na menší části a tam, kde bylo došlo v velkému zhuštění příčných trhlin, vznikly drobné čtyř až šestiboké pískovcové sloupečky. Sloupkové pískovce se nacházejí i na jiných místech, ale zde na Dutém kameni jsou nejlépe vyvinuté.Také v severní části hřebetu se nacházejí skály, některé užívané i horolezci. V jejich blízkosti se nachází 20 m dlouhá, nízká a částečně zasypaná puklinová jeskyně, nazývaná Ševcovská díra. Hlavní chodba se směrem dovnitř zužuje a po cca 7 metrech se větví na dvě nízké chodbičky, přičemž levá ústí do nevelké prostory, vysoké cca 2 metry. Traduje se že zde v roce 1905 žil jeden z barabů, pracující na dnes již zrušené trati ze Cvikova do Jablonného.