Zříceniny hradu Žumberk se nachází na ostrožně ve stejnojmenné obci. Historie hradu Pro hrad je charakteristické časté střídání majitelů. Poprvé je hrad zmiňován v pramenech roku 1318, avšak jeho vznik lze datovat o několik desítek let dříve. Z řady méně známých vladyckých rodů vlastnících Žumberk ve 14. a 15. století, vyniká větev rodu pánů z Boskovic, sídlící zde v 2. pol. 14. století. Na sklonku 16. století byl Žumberk renesančně přestavěn Václavem Zárubou z Hustířan, jehož rod sídlil na hradě do roku 1685. Po roce 1700 počal Žumberk pustnout. Jeho posledním obyvatelem byl v letech 1760-1770 vrchnostenský lékař Devoty. Koncem 18. století byly zdi opuštěného hradu rozebrány na stavební materiál obyvateli přilehlého městečka. Přesto se však dodnes zachovaly poměrně značně vysoké zdi renesančně upraveného dvoukřídlého hradního paláce se zbytky sgrafit, části hradeb a stopy parkánu. Dispozice hradu Dispozice hradu byla dvojdílná. Prostor předhradí dnes zaujímá velký novověký hospodářský dvůr. Jádro mělo zhruba pětiboký obrys. Po celém obvodu jej obíhal parkán, v němž na čelní straně stavála zřejmě věžovitá vstupní brána. Na vnitřní straně hlavní hradby se dobře dochovaly stopy schodiště, které původně vedlo na její ochoz. Palác, dodatečně rozšířený o dva rizality, zaujal zadní, nejchráněnější stranu. Na jeho zříceninách jsou dobře patrné stopy pronikavé renesanční přestavby. Tipy na výlet V Žumberku najdete také kostel Všech Svatých. Podívat se můžete třeba na zámek Slatiňany a jeho Hippologické muzeum. Ve Svídnici najdete vyrovnávací nádrž Práčov. Vystoupit můžete také na rozhlednu Boika u Českých Lhotic nebo navštívit zámek v Chrasti. Ubytovat se můžete v Chrudimi.

Rabštejnu nad Střelou, historicky nejmenšímu městu v České republice, dnes však součástí města Manětín, vévodí zámek, bývalý hrad ze 14. století.             Historie zámku Krajina kolem hradu Rabštejna patřila potomkům Milhosta, který založil roku 1193 klášter v Mašťově. Po roku 1321 koupil rabštejnský statek Oldřich Pluh, předek významného rodu Pluhů z Rabštejna. Oldřich získal od plaského kláštera ještě některé vsi a vystavěl si na počátku 30. let 14. století na nepřístupném ostrohu řeky Střely pevné sídlo a pod ním založil městečko Rabštejn nad Střelou. Hrad i městečko byly spojeny v jeden celek hradbami, z nichž dosud zbyly některé části a dvě okrouhlé věže. Král Karel IV. si byl vědom významu hradu pro okolní krajinu a chtěl jej mít ve svém majetku. Tak se stal Rabštejn královským zbožím, kolem něhož Karel IV. vytvořil manský systém. Roku 1464 se hradu neoprávněně ujal Burian mladší z Gutštejna. Spor o správu Rabštejna byl také jednou z příčin, proč se Burian stal nepřítelem krále Jiřího z Poděbrad. V těsné blízkosti hradu dal roku 1483 vystavět klášter karmelitánů, který byl při bouři nekatolických měšťanů roku 1532 spálen. Rabštejn držel 9 let sám král Vladislav II., jeho syn Ludvík jej roku 1518 zastavil Šlikům. Lorenc Šlik hrad opravil a po požáru roku 1532 postavil nové hradní stavení. Některé části nové stavby jsou dosud viditelné za zámkem na konci ostrohu. Rabštejn však byl pořád majetkem krále a Šlikové je měli pouze v zástavě.  Po roce 1578 prodal Rudolf II. se svolením stavů zdejší zboží Jaroslavovi Libštejnskému z Kolovrat a Jiříkovi Kokořovcovi. Tím se Rabštejn stal opět svobodným panstvím. Roku 1665 jej koupil Jan Šebestián z Pöttingu, který v blízkosti hradu postavil roku 1666 klášter servitů, a to na místě kláštera karmelitánů. Janův syn František Karel si zde, na místě starého hradu, postavil roku 1705 zámek, neboť hrad byl již sešlý a nepohodlný. Po roce 1714 sídlili na zámku Černínové, Kolovratové a posledními majiteli Rabštejnu byli od roku v 1748 Lažanští, kterým náleželo panství až do roku 1945. Poté zámek sloužil rekreačním účelům a složí jím dodnes.     Dispozice zámku                                   Zámek Rabštejn je obdélná barokní jednopatrová budova s podstřešním polopatrem. Prostou fasádu zdobí barokně zalamované římsoví nad okny pater, v polopatře kolem oken nesou jednoduché, konzolovitě zakončené pilastry rovnou římsu nad okny. Na jižní straně zámeckého areálu stojí kostel v dnešní podobě postavený v letech 1766 – 1767 pravděpodobně podle návrhu architekta A. Luraga, k němuž přiléhá bývalý klášter servitů, zrušený roku 1767. Tipy na výlet V Rabštejně nad Střelou je k vidění také zřícenina hradu. Výlet můžete podniknout k Žihelskému viklanu, na zříceninu hradu Nevděk, na zachovalý barokní zámek Manětín, na novogotický zámek Nečtiny nebo na zříceninu hradu Preitenstein. Ubytování najdete ve Žluticích.

Židovský hřbitov Kožlany se nachází asi 1,5 km severozápadně od obce při značené cestě (modrá) do Nové Vsi. První písemné zprávy o židovském hřbitově jsou z 18. století, ale založen byl zřejmě před rokem 1700. V gruntovní knize z let 1738-1796 je zapsána kupní smlouva mezi obcí a Josefem Popperem na základě které 22.12.1788 kupují Židé od obce za 50 zlatých místo pod Šibeničním vrchem, které již v té době užívali. V roce 1821 byl hřbitov rozšířen do dnešní velikosti 1.924 m2, na které se dnes nachází okolo 300 náhrobků z let 1717-1936. Hřbitov ohraničuje kamenná zeď s brankou v severovýchodní části. U branky je pak dochováno obvodové zdivo budovy, která byla obřadní síní. Nachází se zde rozměrná kamenná deska, pocházející z kamenného obřadního stolu na kterém se prováděla rituální očista těla zemřelého.

Regotizovaný kostel sv. Kateřiny stojí při centrálním velvarském náměstí. Poprvé je připomínán roku 1337, později upravován kolem roku 1487, kdy byla patrně zvýšen loď kostela. Následovaly úpravy po požáru v roce 1580, barokně obnoven v letech 1692-1694 a ve 20. století regotizován do dnešní podoby.Stavba je jednolodní s protáhlým pětiboce uzavřeným presbytářem. Na severní straně stojí mohutná hranolová věž s barokní bání a lucernou. Loď je sklenutá síťovou klenbou, velmi hodnotný je pak interiér sakristie. Ta je sklenuta křížovou klenbou s hruškovitými žebry. Kromě toho tu byly v 70. letech objeveny a v letech 1992-1994 rekonstruovány nástěnné fresky. Na severní stěně je to Ukřižování Krista, západní stěně skupina šesti apoštolů se sv. Petrem a Pavlem, východní stěnu zdobí sv. Bartoloměj a sv. Ondřej, jižní pak další dva apoštolové. Barokní hlavní oltář pochází ze třetí čtvrtiny 18. století a je doplněn sochami R. Prachnera.