Rozhledna Štěpánka stojící na vrchu Hvězda (958 m) u Příchovic, na pomezí Krkonoš a Jizerských hor, je mnohými považována za vůbec nejkrásnější vyhlídkovou stavbu u nás. Krása se nedá měřit, ale prvenství, které můžeme této krásné rozhledně s určitostí přiřknout, je skutečnost, že se jedná o nejstarší rozhlednu Jizerských hor. Dlužno podotknout, že má velmi zajímavou historii. Novogotická kráska Počátky její stavby spadají do roku 1847. Tehdy se začala stavět silnice z Liberce do Krkonoš. Dohlédnout na stavbu přijel zemský místodržící arcivévoda Štěpán. Nádherný výhled z Hvězdy ho nadchnul a jeho hostitel, majitel panství kníže Kamil Rohan, se rozhodl kopec přejmenovat na Štěpánovu výšinu. A dokonce učinil rozhodnutí, že vrchol ozdobí kamennou vyhlídkovou věží. Se stavbou rozhledny se začalo bezprostředně po arcivévodově odjezdu. Základní kámen byl položen 27. července 1847. Když stavba vyrostla do výše 6 metrů, dal kníže Rohan pokyn stavební práce zastavit. Pověst praví, že knížeti předpověděla stará cikánka smrt v tom roce, kdy bude rozhledna dostavěna. Důvod byl ovšem jak to tak bývá pragmatičtější. Arcivévoda Štěpán odešel v bouřlivých revolučních letech do Uher a kníže Rohan usoudil, že vynakládání prostředků na oslavu někoho kdo ztrácí politický vliv je zbytečné. Celých 41 let stálo na Hvězdě torzo, které navštěvovali turisté především kvůli východům slunce. Na stavu nedokončené věže se negativně promítly nejenom povětrnostní vlivy, ale i návštěvy vandalů. A právě když 20. května 1888 část padajícího zdiva jednoho z nich usmrtila, daly se věci do pohybu. A věštba nelhala Kníže v tom roce svolil k prodeji pozemku s torzem rozhledny kořenovské sekci Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory. Podle plánů libereckého profesora Brausenwettera byla původní kamenná pseudogotická dolní část doplněna o štíhlou cihlovou osmibokou věž o celkové výšce 24 metrů. Slavnostního otevření 14. srpna 1892 se zúčastnilo na osm tisíc lidí. Kníže Rohan mezi nimi ovšem nebyl. Věštba nelhala. Kníže Rohan po dokončení stavby opravdu zemřel. Vzhledem k tomu, že mu bylo 91 let lze z jeho smrti vinit rozhlednu opravdu těžko. Štěpánka se vždy těšila velkému zájmu turistů. Od roku 1956 byla na jejím vrcholu umístěna vyhlídková nástavba a o 7 let později bylo architektonicky unikátní dílo zapsáno do památkového fondu Státního ústavu památkové péče. Rozhledna měla několik názvů: užívalo se Hvězda, německy Buchstein, Stephansruh, Polsky Prichowitz a dnes ji místní neřeknou jinak než Štěpánka. Když vyšlapete jejích 81 schodů, dostanete se do výšky 21 metrů, odkud spatříte vrcholky Jizerských hor, Krkonoš, Lužických hor, Českého Středohoří, Bezděz, Říp a Kozákov. Štěpánce patří ještě jedno nej, které nelze zpochybnit. Od položení základního kamene k otevření stavby uplynulo 45 let, je tedy nejdéle budovanou rozhlednou na našem území.   Výhled sever: Jizerské hory - Černá hora a Smrk východ: Krkonoše - Sněžka jih: Černá studnice s rozhlednou, Zvičina, Kozákov, Tábor západ: Ještěd, Lužické hory Popis cesty Rozhledna stojí na kopci Hvězda, asi 4 kilometry na východ od Tanvaldu. Po silnici dojedeme na začátek Kořenova, kde odbočíme na Příchovice. Po dvou kilometrech v Příchovcích odbočíme u velkého stromu vlevo na stoupající úzkou silničku, až dojedeme k chatě Hvězda, kde se dá parkovat.  Odtud se vydáme po modré značce na vrchol vzdálený asi 300 metrů. 

Na nevysokém vrchu Semenec (439 m), který se zvedá nad severním okrajem Týna nad Vltavou, stojí jedna z našich nejmenších rozhleden. Přímo pod ní se stéká Vltava s Lužnicí. Místu se dříve říkalo “Na Spravedlnosti”, podle bývalého popraviště. Už od roku 1922 zde stával dřevěný altánek. Umístili jej zde členové KČT ve spolupráci s okrašlovacím spolkem, který jej zakoupil na zemědělské výstavě pořádané v Týně. V létě 1930 byl pavilon přemístěn na skálu v lese Bedrník. Na jeho místě vyrostla podle návrhu architekta Jaroslava Vojny 7 metrů vysoká betonová rozhledna. Čtyřboká stavba má vyhlídkové patro umístěné ve výšce 5 metrů pod plochou střechou. Vyhlídka byla v roce 2006 zrekonstruována, a všem turistickým zájemcům je volně přístupná po celý rok. A přestože je výhled značně omezen, lze zahlédnout meandr Vltavy, Týn nad Vltavou a jadernou elektrárnu v Temelíně.

Plavební komora Podbaba leží při levém břehu Vltavy při západním okraji Císařského ostrova. Tvoří jí dvě vedle sebe umístěné komory. Jedna o délce 137,5 m a šířce 20 m, druhá o délce 73 m a šířce 11 m. Výška komor je 8,5 m a rozdíl hladin 5,5 m. Komora je součástí zdymadla Troja – Podbaba, které umožňuje plavbu ze zdrže Trojského jezu. Plavební kanál vede podél jižního břehu Císařského ostrova.

Ústav pro postižené děti založený MUDr. Jedličkou.