Kino Světozor znovu otevřelo své dva nové sály v květnu 2004. Poprvé zde byl promítán film již v roce 1918, po té se kino změnilo v kabaret. Jako kino začalo opět fungovat v roce 1957. Velký sál často nabízí premiéry českých i světových artových snímků. Malý sál je určen zejména k projekcím dokumentárních, experimentálních a animovaných filmů, k prezentaci dalších menšinových žánrů a projekci českých filmů s anglickými titulky. Součástí kina je i bar a kavárna. V únoru se zde každoročně koná filmový festival představující španělskou kinematografii - La Película.

Městská část Praha - Kunratice je součástí správního obvodu Praha 4.

Jeden z posledních dochovaných nejen českých, ale i středoevropských empírových řetězových mostů, byl postaven v roce 1847 firmou Vojtěcha Lanny přes Vltavu v Podolsku, kde sloužil 113 let na důležité obchodní cestě z Bavorska do Haliče. Nahradil tehdy původní starý přívoz. Most v Podolsku stál až do roku 1960, kdy byl před napuštěním Orlické přehrady rozebrán. V Čechách bylo navrženo na 13 lokalit vhodných pro znovu postavení mostu. Dokonce byla nabídka o odkoupení ze zahraničí, to bylo naštěstí odmítnuto. Nakonec byla vybrána lokalita u Markova mlýna nedaleko Stádlce. I když byly při rozebrání všechny části pečlivě očíslovány, bylo po desetiletém uskladnění jeho znovu sestavení velmi obtížné. Znovu sestavený most začal sloužit v roce 1974. Základní nosnou konstrukci tvoří do dvou dvojic uspořádané čtyři řetězy. Každá ze dvojic řetězů má svislou rozteč 430 mm. Řetězy jsou uloženy na dvou kamenných pylonech, které mají tvar bran o rozměrech 4 x 9 x 10 m. Most je dlouhý 157 m a skládá se z 2.000 kvádrů a 1.100 ocelových částí o hmotnosti 102 tun. Rozpětí mostu mezi branami je 91 m, výška pylonů 10,25 m, průjezdní profil bran je 3,8 m. Mostovka v šířce 6,4 m, tvořená z dřevěných mostin, se nachází ve výšce 5 m nad hladinou. Přejíždějící vozidla nesmějí mít větší hmotnost než 1 tunu a šířku 2 m. Krátce po svém sestavení na novém místě se zde natáčel film Dým bramborové natě a na chvíli se objevil i ve filmu Jízda.

Areál baťových závodů se nachází severně od páteřní třídy Tomáše Bati, při příjezdu k centrum města od Otrokovic. Dominantou tohoto areálu je Baťův mrakodrap, označovaný také jako Správní budova č. 21. První továrny zde vyrostly již v roce 1906, neměly však ještě typické prvky baťovské architektury. To přišlo až s přestavbou továrny v roce 1924. Staré budovy byly postupně nahrazeny novými. Základem se stal modul 6,15 x 6,15 m. Železobetonový skelet pak byl vyzděn cihelnými parapety a okny. Počet podlaží se pohyboval od dvou do pěti. Objekty byly následně řazeny šachovnicově do větších souborů a vzájemně dopravně propojeny. Úpadek Svitu nastal po revoluci během 90. let 20. století, kdy nemohl konkurovat dovozem levných bot z Východu a také jeho zadluženost a špatně zvolená strategie.