Střešovické skály byly vyhlášeny chráněným přírodním výtvorem v roce 1968. Rozkládají se na ploše 2,5 ha na území katastru Střešovice. Tvoří je výchozy pískovců křídového moře na jejichž okrajích se vytvořily pukliny. Porost tvoří i některé pískomilné rostliny. Vyskytuje se zde několik druhů blanokřídlého hmyzu.

Bílý potok, okres Liberec.

Lázně Libverda, bývalé rezidenční sídlo šlechtického rodu Clam-Gallasů, jsou v současnosti malou a klidnou lázeňskou oázou. Najdeme je v malebné krajině podhůří Jizerských hor asi 25 km od Liberce. Poloha lázní uprostřed lesů a v podhůří dávají Libverda specifické mikroklima. Léto je zde mírné, podzim suchý a teplý. V Lázních Libverda, které v jejich historii navštívila řada světových osobností, se léčí především srdeční a cévní choroby a také poruchy pohybového aparátu. Pro léčbu jsou využívány přírodní zdroje, zejména minerální vody. Na lázeňské hosty zde čeká malebná kolonáda s klasicistními a empírovými pavilonky s červenými střechami, lázeňská restaurace ve tvaru gigantického pivního sudu, sportovní vyžití v samotném areálu a samozřejmě nádherná příroda Jizerských hor, která skýtá pestré možnosti aktivního odpočinku. HistorieHistorie léčivých pramenů v těchto místech je velmi stará. První zmínky o léčivých účincích zdejších kyselek jsou již ze středověku, z roku 1381. Minerálce se říkalo „Boží voda“. Libverdskou vodu užívalo vojsko Albrechta z Valdštejna, majitele zdejšího panství. O rozkvět a věhlas lázní se zasloužil šlechtický rod Clam-Gallasů. Po roce 1782 zde hrabě Christian Philips z Clam-Galasu nechal založit lázně. Vyrostly klasicistní a empírové pavilony a také parky. Na lázeňské zařízení se postupně změnil i někdejší letní zámeček hrabat. K původnímu prameni s názvem Christiansbrunn (Kristiánův) přibyly prameny Mariin, Vilemínin, Eduardův, Josefínin, Bierbon a Hubertův, které se dnes nacházejí v okolí lázeňské kolonády. V letech 1912 -14 byly postaveny nové lázeňské budovy. Libverdská minerální voda se také exportovala. Prameny Kristián a Marie dokonce až do roku 1952. O lázníchPřírodní léčivé zdroje: přírodní prostá železitá kyselka. Prameny: Boží voda, Mariin, Ocelový, Kristián, Josefína, Wilhelma, Eduard, Nová Marie, Nový Kristián a HubertIndikace: duševní poruchy, nemoci oběhového ústrojí, srdce a cév, nemoci pohybového ústrojí, pooperační a poúrazové stavy a rekondiceLéčba: Komplexní lázeňská léčba kardiovaskulárních nemocí a chorob pohybového ústrojí, neurózyProcedury: akupunktura, cvičení v bazénu, diatermie, dietoterapie, ergoterapie, pohybové rehabilitační cvičení, jóga, koupele (aromatické, bylinné, minerální, uhličité) kryoterapie, magnetoterapie, masáže (aromatické, klasické, podvodní, reflexní, sportovní) parafinoterapie, pitná kúra minerálními vodami, plynové injekce, rašelinový zábal a další.Lázeňské objekty: Lázeňský ústav Nový Dům, Lázeňské domy Haná, Moravěnka a Frýdlant, komplementární objekty Zámeček, Jizera a OstravaVolný čas: V areálu jsou dispozici tenisové kurty, fitness i další doplňkové služby se sportovním zaměřením. V okolí je možná cykloturistika, pěší turistika a v zimě běhání na lyžích.Zajímavost: Dům čp. 114 býval letním zámečkem hrabat Clam-GallasůSlavní hosté: ruská velkokněžna Anna Fedorovna, hudební skladatel Carl Maria von Weber, Josef Jungmann, Franz Kafka, přírodovědec Alexandr Humboldt, císař Josef II., malíř Josef Führich, Jan Masaryk a Václav Talich.

Přibližně 30 m dlouhá skalní puklina byla zřejmě podle vyrytého letopočtu 1627 tajným útočištěm českých bratří v pobělohorské době. Od cesty vedoucí z Ostaše do Dědova sem vede značená odbočka, z osady Ostaš je to sem cca 1,5 km. Odbočka dlouhá 500 m vede strmě dolů místy po železných nebo žebříkových dřevěných schůdcích a místy po vytesaných schůdcích v pískovci.