Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 … 184 185 186 Další Poslední
Kostel sv. Cyrila a Metoděje - Bratřejov
Kostel sv. Cyrila a Metoděje na východní straně obce byl vybudován v novogotickém slohu roku 1890. Turisticky značená cesta vedoucí skrz obce neprochází přímo kolem kostela, je nutné trochu odbočit. Prakování je možné krátkodobě při kostelu.
Celý článekKostel sv. Cyrila a Metoděje - Cyrilka - Velehrad
Při ulici Hradišťská, severně od velehradského klášterního komplexu stojí menší církevní stavba, kostel sv. Cyrila a Metoděje (zvaný též Cyrilka). Objekt pochází z první poloviny 13. století a původně byl farním kostelem Večeře Páně, neboť klášterní komplex sloužil výhradně mnichům. Tento objekt pak sloužil tehdy jako farní kostel pro běžné občany. Po zrušení kláštera se klášterní kostel stal farním a kaple byla využívána jako seník či dokonce sklad střelného prachu. Chátrající stavbu zachránil olomoucký biskup Bedřich Fürstenberg, který ji odkoupil a roku 1863 znovu vysvětil. V tomto období také stavba prošla novogotickou přestavbou. Na konci 20. let 20. století byl interiér kaple upraven pro bohoslužby východního obřadu. Presbytář od lodi oddělil ikonostas, neboli dřevěná stěna s malovanými obrazy. Stavba je v dobrém stavu i když se potýká s velkou vlhkostí.
Celý článekKostel sv. Cyrila a Metoděje - Nebušická
Kostel sv. Cyrila a metoděje v Praze 6 Nebušicích.
Celý článekKostel sv. Ducha - Chomutov
V Hálkově ulici východně od centra se nachází špitální kostel sv. Ducha vystavěný v roce 1598.
Celý článekKostel sv. Františka Serafínského - Lipník nad Bečvou
V letech 1590-1593 byl postaven na místě staršího kostela, nový bratrský kostel obdélníkového půdorysu, s trojbokým presbytářem sevřeným dvojicí věží, z nichž jižní nebyla nikdy dostavěna do zamýšlené výšky. V roce 1634 byl kostel převzat piaristy a zasvěcen sv. Františku z Assisi, Serafínskému. Piaristé také nechali v letech 1682-1687 kostel přebudovat ve stylu raného baroka. Autorem přestavby se stal Giovanni Pietro Tencalla. Byla upravena fasáda, změněn tvar chóru, přistavěna sakristie a dvojicí kaplí po stranách chrámu. Uvnitř se nacházejí nástěnné malby ze 17. století a štuková výzdoba z roku 1766 od J. Schuberta. Kostel má vynikající akustiku a tak se tu pravidelně pořádají koncerty.
Celý článekKostel sv. Františka Xaverského - Uherské Hradiště
Kostel sv. Františka Xaverského - Uherské Hradiště.
Celý článekKostel sv. Františka z Assisi - Turnov
Kostel sv. Františka z Assisi stojí na turnovském centrálním náměstí (náměstí Českého ráje). Kostel s klášterem založil Maxmilián z Valdštejna, na místě po vyhořelých domech. Kostel s přilehlou trojkřídlou budovou byl dokončen roku 1651. Uvnitř se nacházel ze čtyř stran uzavřený „rajský“ dvůr obklopený arkádovým ambitem. V roce 1707 kostel i klášter vyhořel. V následujících letech bylo započato s obnovou na původních základech. V roce 1803 opět další požár poškodil chrám natolik, že se zřítila klenba i štít. Je až zázrak, že vnitřní zařízení z větší části přežilo. V letech 1803-1825 byl obnoven do nynější podoby.
Celý článekKostel sv. Gorazda - Olomouc
Pravoslavný kostel sv. Gorazda stojí na Gorazdově náměstí východně od centra Olomouce, na břehu řeky Moravy. Kostel byl vystavěn v letech 1937-1939 podle návrhu protojereje Vsevoloda Kolomackého. Vysvěcen byl roku 1939 metropolitou srbské církve sv. Dositejem a biskupem české a moravskoslezské sv. Gorazdem (umučený 1942 nacisty za ukrývání atentátníků). Na konci druhé světové války byl silně poškozen. Roku 1950 se stal kostelem katedrálním. Rozsáhlou rekonstrukcí prošla stavba v polovině 80. letech 20. století. Stavba je inspirována byzantizující architekturou. Je symetrická, členitá s osmibokou věží zakončenou cibulovitou bání s křížem. V suterénu se nachází kaple sv. Gorazda a společenské místnosti. Výzdoba kostela je hodnotná.
Celý článekKostel sv. Gotharda - Český Brod
Českobrodský kostel sv. Gotharda byl přestavěn z původního kostela (z roku 1130) po požáru ve 14. století přestavěn na trojlodní baziliku se dvěma věžemi. V letech 1765-1772 prošel barokní přestavbou, věže kostela byly sníženy na úroveň lodě a místo toho vystavěna jedna ve středu průčelí. Trojlodní kostel s dlouhým polygonálně uzavřeným presbytářem je doplněn opěrnými pilíři. Presbytář osvětlují původní gotická hrotitá okna a sklenuje jej křížová žebrová klenba v závěru paprsčitá. Všechny tři lodě sklenuje valená klenba s lunetami, členěná šesti paprsčitými štukovými pruty sbíhající se na konzoly. V interiéru kostela se nachází rokokový hlavní oltář, barokní relikviář sv. Gotharda posázený čevenými a zelenými kameny. V presbytáři můžeme vidět gotické pastoforium a sedile. Při kostele stojí pozdně gotická zvonice z let 1578-1580.
Celý článekKostel sv. Gotharda - Slaný
Trojlodní gotický kostel sv. Gotharda stojí při Vinařického ulici na jihovýchodním okraji historického centra. Původně zde byla v letech 1131-1150 vystavěna trojlodní románská bazilika. Fragmenty této stavby se střílnovým okénkem můžeme najít na severní straně kostela. Ve 14. století pak na jejím místě dnešní gotická stavba kostela sv. Gotharda. Stál v těsném sousedství městských hradeb, částečně tak byl začleněn do této fortifikace. Trojlodní kostel s pětiboce uzavřeným presbytářem se sakristií na jižní straně je osvětlen hrotitými okny s pozdně gotickými kružbami. Do předsíně se vstupuje nádherně profilovaným portálem s pozdně gotickou plamínkovou dekorací. Na severní venkovní straně presbytáře je zazděn náhrobek vladyků ze Šimberka. Presbytář je zaklenut dvěma poli paprskovité, hvězdovité klenby rozdělené žebrovými pruty na kosodélníky a trojúhelníky. Východní pole má na svorníku plastiku tváře Krista. V roce 1890 zde byly objeveny v polech klenby fresky z počátku 16. století. Hlavní loď je od bočních oddělena třemi páry pilířů, z toho první pár nese kruchtu. Hlavní loď se směrem k západu mírně rozšiřuje. Na několika místech můžeme vidět na konzoly ve tvaru lidských obličejů. Hlavní oltář nacházející se na rozměrném kamenném obětním stole má obraz sv. Gotharda. V hlavní lodi se u pilířů nachází dalších šest bočních oltářů (sv. Anny, sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava, sv. Barbory, sv. Máří Magdalény a sv. Floriána). Všechny oltáře pocházejí z druhé poloviny 18. století. Kromě toho se v severní lodi nachází oltář sv. Kříže a křížová cesta, v jižní lodi pak barokní oltář Panny Marie. Na kruchtě jsou varhany z pražské rodiny Jiřího Reise. Další pozorností nesmí ujít pozoruhodná cínová křtitelnice z roku 1511. Kostel je během dne vesměs přístupný veřejnosti.
Celý článekKostel sv. Haštala
Kostel sv. Haštala byl postaven v první polovině 14. století v gotickém slohu. Barokní podobu dostal přestavbou po poničení požárem v roce 1689. Rekonstrukci řídil P. I. Bayer. Pozůstatky gotické stavby patří mezi takzvanou ušlechtilou pražskou gotiku. Interiér kostela je převážně barokní. Hlavní oltář je novorenesanční a je dílem architekta A. Bauma. Zdobí ho obraz sv. Haštala od J. Scheiwla z roku 1884. Sakristie kostela je vyzdobena původními gotickými nástěnnými malbami, hlavami apoštolů, pocházejícími přibližně z roku 1500. Jsou doplněny obrazy Ukřižování a Poslední večeře. V interiéru je také sousoší Kalvárie od F. M. Brokoffa z roku 1716, Mezi klenoty kostela patří také cínová křtitelnice s figurální výzdobou, která pochází z přelomu 15. a 16. století.Na Haštalském náměstí již mnoho starých domů není, i když samotné náměstí patří k nejstarším v Praze. Také kostel sv. Haštala patřím k těm nejstarším. Kostel sv. Haštala je čtyřlodní gotická podélná stavba s hranolovou věží, stojící v místech staršího kostela románského. Vystavěn byl ve 14. století a po velkém požáru v roce 1689 barokně upraven Pavlem Ignácem Bayerem. Stavebně ušlechtilý severní dvoulodní prostor z konce 14. století s velice štíhlými pilíři, nesoucími žebrovou klenbu, patří k nejlepším projevům pražské gotické architektury. Tady je umístěno i sousoší Kalvárie, dílo Ferdinanda Maxmiliána Brokofa z roku 1716. Novorenesanční oltář je od architekta Antonína Bauma. Původní gotické nástěnné malby představující hlavy apoštolů jsou v sakristii doplněny malbami Ukřižování a Poslední večeře Páně z doby kolem roku 1500. Velice vzácná je i figurálně zdobená cínová křtitelnice z roku 1550. Zasvěcení kostela sv. Haštalovi je neobvyklé nejen v Praze, ale i ve střední Evropě. Svatý Haštal je mučedník z třetího století, byl tajným křesťanem. Jakožto pokladník císaře Diokleciána, známého krutým pronásledováním ctitelů Krista, bydlel v císařském paláci a podle hesla pod svícnem bývá největší tma, ukrýval křesťany přímo ve svém obydlí. Došlo však k prozrazení a Haštal byl natažen na skřipec a ukrutně bičován. Poté byl ještě zaživa uvržen do hluboké jámy a zasypán pískem. Jeho atributem je rýč nebo lopata jako odkaz mučednické smti. V minulosti psali matriku u sv. Haštala kostelníci. Jak se však říká, asi byl jeden lepší než druhý. Když v roce 1622 nastoupil nový kostelník, o svém předchůdci napsal, že byl „kreténský, nevěrný a zpronevěřilý“. Sám pak vydržel dělat kostelníka jeden rok. Nový kostelník, který přišel v roce 1623, zaznamenal, že „... ten kostelník Šimon Šmíd, řečený Kavka, jenž doposud psal matriky, pánům osadním dvě kaple zloupal, truhly a almary falešnými klíči zotvíral, svícnů mnoho pokradl, měděnici měděnou a knihy některé vzal a spravedlivě zaloužil šibenici“. Zajímá zpráva poutající ke kostelu se dochovala z roku 1704. Tehdy se do chrámu vloupali dva svatokrádežníci, vojáci, a oloupili sochu Panny Marie o perly. Byli lapeni, přiznali se, že i jinde kradli, načež byli bez milosti oba oběšeni. V kostele byl v roce 1820 pokřtěn vynikající český malíř Josef Mánes. Stejně jako u jiných pražských kostelů i při sv. Haštalu byl hřbitov, definitně zrušený v roce 1832. Součástí hřbitovního zařízení byla budova kostnice čp. 1041/6 s barokní kaplí Nejsvětější Trojice. Urbanisticky pozoruhodný objekt stojí dodnes, ale svému původnímu účelu už neslouží.
Celý článekKostel sv. Havla - Skalsko
Původně gotický jednolodní farní kostel, stojící v centru obce Skalsko je připomínán roku 1364. Byl několikrát přestavován, naposledy pak ve druhé polovině 19. století. Věž kostela byla postavena v 15. století.
Celý článekKostel sv. Ignáce
Kostel sv. Ignáce na Karlově náměstí byl vybudován v letech 1665 – 1670 jezuity. Stavba byla zahájena C. Luragem a polírem D. Luragem. V letech 1671 – 1677 na bodování pokračoval stavitel M. Reiner. Průčelí kostela, směřující do Karlova náměstí, bylo v roce 1671 vyzdobeno sochou sv. Ignáce v mandorle. Věž kostela a kruchtu postavil v letech 1686 – 1688 P. I. Bayer. Ten také v roce 1697 – 1699 vyzdobil průčelí kostela portikem. Na portiku jsou umístěny sochy jezuitských světců. Autorství je připisováno sochaři a štukatérovi A. Soldatimu. Ten se také podílel na výzdobě interiéru. Ve druhé polovině 18. století kostel prodělal rokokovou úpravu. Interiér kostela má charakter jezuitských svatyní. Má sálový půdorys s bočními kaplemi a tribunami. Za mělkým pravoúhlým kněžištěm je rozsáhlá sakristie. Převážná část zařízení kostela pochází z 18. století. Oltář kostela pochází z druhé poloviny 18. století. Je vyzdoben obrazem Oslavení sv. Ignáce od J. J. Heinsche. Vpravo za vchodem je kaple dušiček, která byla vybudovaná v letech 1684 – 1685. Na počátku 18. století byla vyzdobena štukaturami, které rámují kopie obrazů Podobenství o marnotratném synu od Josefa Führicha. Kopie pro kostel sv. Ignáce vytvořil J. Umlauf v roce 1875. V dalších kaplích kostela jsou hodnotná od F. I. Weise, I. F. Platzera J. Raaba, M. V. Jäckla, J.J. Bendla a dalších mistrů. Sakristie je vyzdobena štukaturami z počátku 18. století. Za zmínku také stojí obraz Přenesení sv. Václava, který je dílem J. J. Heinsche a který sem byl přemístěn z kostela sv. Václava na malostranském náměstí. Tento kostel byl zbořen a nahrazen chrámem sv. Mikuláše.Historie kostela v sobě odrážela i historii jezuitského řádu. V roce 1773 byl zrušen jezuitský řád a kostel sv. Ignáce, jako klášterní, byl také zrušen. Jezuité se sem vrátili až po obnovení řádu v roce 1866.Kostel sv. Ignáce je spolu s bývalou jezuitskou kolejí výraznou dominantou Karlova náměstí. Socha sv. Ignáce obklopená zlatou aureolou je umístěna na vrcholu kostela. Kostel byl vybudován v letech 1665-77, za autora projektu se považuje vynikající architekt Carlo Lurago. V letech 1686-87 doplnil Pavel Ignác Bayer kostel o věž a před koncem 17. století i o předsunutou krytou předsíň. Svatyně se vyznačuje klidnou a důstojnou monumentalitou. Vnitřek chrámu je sálový prostor s bočními kaplemi, charakteristický pro jezuitské kostely, zařízení je převážně barokní a rokokové z 18. století. Hlavní oltář je z tmavého mramoru a jde o klasicistní styl ze 3 čtvrtiny 18. století. V roce 1773 byl kostel zrušen, jezuité se sem však opět vrátili v roce 1886, koupili si dům za kostelem v Ječné ulici a působili tu až do roku 1950.Za kostelem sv. Ignáce až k ulici Ke Karlovu a odtud směrem k Vyšehradu bývaly ještě v 19. století zahrady s mnoha letohrádky. Rozsáhlé, někdy napolo zpustlé pozemky a opuštěné příbytky byly výborným prostředím pro romantické a tajuplné příběhy. Kdesi v blízkosti Dobytčího trhu byl letohrádek, kde se říkalo Na poušti. Ten byl sídlem tajného sdružení Synové světla, o kterém napsal román Karel Sabina.
Celý článekKostel sv. Ignáce - Chomutov
Barokní kostel sv. Ignáce jehož průčelí stojí na náměstí 1.máje byla postaven podle plánů C. Luraga v letech 1663-1668. Po zrušení jezuitského řádu se stal součástí vojenských kasáren. V roce 1945 přestal sloužit pro účely bohoslužeb a začal chátrat. V letech 1991-2000 prošel postupnou rekonstrukcí. Dnes slouží pro výstavní, koncertní účely a také opět pro bohoslužby. Pod presbytářem basilikálního chrámu s dvouvětvým průčelím se nacházela jezuitská hrobka, kde bylo pochováno na 140 řádových bratří. Při rekonstrukci byl bohužel porušen větrací systém a mumie se začaly rozpadat, z tohoto důvodu musely být ostatky pohřbeny.
Celý článekKostel sv. Jakuba - Beroun
Berounský kostel sv. Jakuba byl vystavěn již ve 13. století společně se vznikem města. O století později byla přistavěna věž a v 17. století dokončena barokní zvonice. Trojlodní kostel má v presbytáři zachované gotické prvky v podobě křížové klenby, dále jsou to základy kostela a část obvodových zdí. V přízemí věže rovněž křížová žebrová klenba. V interiéru můžeme vidět bohatě vyřezávanou kazatelnu, hlavní oltář s barokním obrazem sv. Jakuba z roku 1741, rokokový obraz z roku 1732 a cínovou křtitelnici. V roce 2000 byly pořízeny do zvonice čtyři nové zvony a v roce 2004 přibyl dar od farníků z partnerského holandského města Rijswijk, nové varhany.
Celý článekKostel Sv. Jakuba - Církvice
Kostel sv. Jakuba byl postaven ve 12. století při románském panském dvorci, nákladem paní Marie a jejích synů Slavibora a Pavla, zřejmě jako usmíření za účast jejího manžela při přepadení Olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka u hradu Usobrno ve vsi Biskupicích. Význam stavby dokládá i fakt, že vysvěcení se zúčastnil i král Vladislav s královnou Juditou. V 19. století byla celá stavba rekonstruována v duchu purismu architekty Krannerem a Mockerem. Kostel je ukázkou panské, jednolodní tribunové stavby. Byl postaven z objemných kvádrů a z větší části neomítnut. Na východě přiléhá apsida a západní část uzavírá hranolová věž se sdruženými okénky ve dvou patrech nad sebou. V apsidě se dochovala původní klenba (koncha), v lodi je pak renesanční hřebínková klenba. Dříky sloupů pod tribunou zdobí románský ornament. Unikátní je hlavně vnější jižní výzdoba stěny lodi, románskými plastikami českých zemských patronů. Zařízení kostela není příliš významné, cenný je pouze náhrobní kámen Kateřiny z Arca z konce 17. století. Kostel je přístupný na požádání, průvodce se nachází v obci. V sezonně o víkendech, kdy je větší zájem není problém ho zastihnout přímo na objektu.
Celý článekKostel sv. Jakuba - Jindřichův Hradec
Na severozápadním okraji města, na zalesněném návrší v Mertových sadech se nachází novogotický kostelík sv. Jakuba. Kostelík zde stál již v 16. století. Roku 1860 byla po zbourání vystavěna dnešní jednoduchá novogotická stavba. Původně sloužil jako hrobka rodu Černínů a to až do roku 1932. Dnes není příliš využíván a spíše zvolna chátrá. Za kostelem se nachází již do zarostlých křovin vedoucí menší dvouramenné kamenné schodiště. Při přístupové cestě najdeme kapličky bývalé křížové cesty.
Celý článekKostel sv. Jakuba - Kutná Hora
Kostel sv. Jakuba stojící poblíž Vlašského dvora je po chrámu sv. Barbory druhou nejvýraznější dominantou města. Jeho stavba byla německými patriciji započata okolo roku 1330. Hlavní jádro bylo dokončeno v roce 1380, ale stavělo se dál až do roku 1420. V 80 až 90. letech 15. století byla vystavěna kruchta na mincířskou kaplí. Kostel v pozdější době občas poškodil některý z požárů města, ale naštěstí nikdy výrazně. Původně měl mít kostel obě věže stejné, ale místo, které bylo vybráno nakonec tento záměr nedovolilo. Kostel tvoří trojlodní síňová stavba se dvěma bočními kaplemi, dlouhým polygonálně uzavřeným presbytářem s přiléhající sakristií. Hrotitá okna mají trojlisté kružby. Ke kostelu přiléhá pětipatrová věž. Presbytář a lodě jsou sklenuty křížovou žebrovou klenbou. Z předhusitské doby se v kostele dochovaly dva zazděné sanktuáře. V mincířské kapli pak zbytky pozdně gotických fresek z 15. století. Zhruba ze stejné doby pochází i pozdně gotické chórové lavice (1484). Raně barokní oltář se Škrétovou pietou má obraz Stětí sv. Jakuba od F.X.Pálka (1752) a obraz sv. Trojice od Petra Brandla (1734). Dále můžeme v interiéru najít deskový obraz Poslední věčeře z roku 1515 a cínovou křtitelnici z roku 1505.
Celý článekKostel sv. Jakuba - Nepomuk
Římskokatolický kostel sv. Jakuba se nachází na Přesanickém náměstí v centru města. Kostel sv. Jakuba je nejstarší kamenná stavba v okolí. Byl postaven již ve 12. století v románském stylu. Stavba byla pravděpodobně fundována zdejším cisterciáckým klášterem. Později, na přelomu 13. a 14. století, byl kostel zcela přestavěn ve slohu burgundské gotiky. Kostel původně stával ve středu bývalých Přesanic na vyvýšeném místě a díky této poloze a stabilní konstrukci fungoval i jako pevnost a pokladnice. V 15. století byl kostel, jakožto opevněný bod, účastníkem bojů mezi katolickou stranou a husity. Zřejmě při vojenské akci roku 1420 byl silně poškozen presbytář. Jeho závěr poté musel být zhruba od poloviny výšky vysokých oken znova vyzděn a zaklenut. Při opravě byla stavba také rozšířena. Koncem 15. století založili ve zdejší kryptě rodinnou hrobku páni ze Šternberka. Kostel byl v průběhu 16. a 17. století několikrát opravován, roku 1780 byla snesena zchátralá zvonice nad sakristií a nahrazena dnešní barokní věží, nezvykle postavenou před presbytář. Krátce na to byl kostel na základě josefínských reforem zrušen a rok později jej koupilo město, které jej využívalo jako sýpku a později jako vojenský sklad. V letech 1857-59 byl kostel zásluhou krajského hejtmana Tomáše z Putzlacheru a dalších mecenášů rekonstruován a neogoticky upraven. Tehdy byl také objeven zazděný románský portálek. Kostel byl znovu vysvěcen v květnu roku 1860 a od té doby sloužil opět bohoslužebným účelům. Kostel je přístupný v době pravidelných nedělních bohoslužeb v 9:45 hod. L.R.
Celý článekKostel sv. Jakuba - Těčovice
Raně gotický kostel sv. Jakuba v Tečovicích má svoje počátky v 60. letech 13. století. Stavba kostela je tvořena čtvercovým presbyteriem, lodí a sakristií. Kryje ji šindelová střecha s malou vížkou zakončenou cibulovitou bání. Významným prvkem je gotický portál pocházející patrně od stavební huti cisterciáckého kláštera na Velehradě. V interiéru jsou vidět nástěnné malby ze 14. století.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 … 184 185 186 Další Poslední
