Dochovaná vodní tvrz Jeseník se nachází v centru stejnojmenného města a nabízí zájemcům o historii a přírodu expozice Vlastivědného muzea Jesenicka. Tvrz je tedy přístupná v otevíracích hodinách. Historie tvrzi Vodní tvrz Jeseník byla od svého založení ve druhé polovině 13. století až do roku 1945 majetkem vratislavských biskupů (později arcibiskupů). Původní dřevěnou tvrz pak na přelomu 13. a 14. století nahradila tvrz kamenná. Na tvrzi sídlili purkrabí ve službách biskupů, později byla udělována jako léno věrným biskupským služebníkům. První písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1374. Významnou přestavbu tvrze zahájili kolem roku 1420 její zástavní majitelé Mušínové. V první polovině 16. století Jeseníku „vládli“ Fuggerové z Augsburku, významná podnikatelská rodina, která v okolí Jeseníku podporovala těžbu rud. Proto roku 1506 udělil vratislavský biskup Jan Thurzo Jeseníku práva svobodného horního města. V roce 1641 táhlo okolo tvrze švédské vojsko, naštěstí ji nedobývalo. I přes několik přestaveb význam tvrze jako pevnosti upadal, roku 1727 byla poškozena požárem a po něm byla přestavěna na pohodlnou rezidenci. V roce 1741 obsadil město i tvrz baron František Trenk se svým vojskem. V první polovině 19. století tvrz již sloužila jen jako správní budova panství se dvěma služebními byty. Již roce 1935 byly v tvrzi uvolněny dvě místnosti pro výstavní účely jesenického městského muzea, v roce 1946 pak muzeum dostalo tvrz do užívání celou. V 70. letech 20. století byla tvrz rekonstruována. Podoba tvrzi Původní dřevěná tvrz byla tvaru čtverhranné věže, stejně jako její kamenná následovnice o přibližně 50 let později. Vchod do věže byl ze severní strany a její obranu zajišťoval vodní příkop napájený vodou z Bělé. Mušínové kolem roku 1420 nechali kamennou věž zbourat a na jejím místě postavit novou jednopatrovou budovu (dnešní jižní křídlo), taktéž upravili vodní příkop. Vnitřní prostor osvětlovaly z vnější strany pouze střílny, z nádvorní strany malá okna. Vchod byl umístěn na jižní straně budovy, ještě v 15. století byl pak přemístěn na stranu severní. Patrně v té době byla postavena i věž a padacím mostem. Vedle tvrze se pak nacházel hospodářský dvůr, který byl zbořen počátkem 19. století. V 17. století byla přistavěna východní a západní křídla a před věž byla předsazena menší branská věž. Po požáru v roce 1727 získala tvrz svou dnešní podobu. Budovy byly zvýšeny o patro, byla proražena okna ve vnější fasádě a odbourána dvě patra vyhořelé věže. Tipy na výlet Prohlédnout si můžete Priessnitzovy lázně Jeseník a Muzeum Vincenze Priessnitze, rozhlednu Zlatý Chlum. Vydat se můžete i na Křížový vrch, Studniční vrch, Čertovy kameny, Chlapecké kameny nebo Medvědí kámen. V nedalekých Zlatých Horách a jejich okolí najdete Městské muzeum, kostel Panny Marie, rozhlednu Biskupská kupa, zříceninu hradu Edelštejn, zříceninu hradu Leuchtenštejn, zříceninu hradu Koberštejn, hornický skanzen - Zlatorudné mlýny, Údolí ztracených štol, zříceninu kaple sv. Anny nebo poutní kostel Panny Marie Pomocné. Ubytovat se můžete v Jeseníku. M.K.

Přímo na vrchu Hůrka (498 m.n.m) při západním okraji města stojí obvodové zdi kdysi kostelíka sv. Anny vystavěného v letech 1712-1715 na místě vyhlídkové věže. Za vlády císaře Josefa II. byl kostelík zrušen a stavba ponechána svému osudu. V roce 1900 byly zbytky upraveny na rozhlednu a zřízena zde letní výletní restaurace. V současné době ani jedno nefunguje a objekt je veřejnosti nepřístupný.

Římskokatolický kostel Panny Marie se nalézá v centru Jevíčka při Kostelní ulici. Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v letech 1762 - 1766 podle plánů Pavla Merty z Boskovic na místě staršího gotického kostela při klášteře augustiniánů v Jevíčku, který v té době již svou velikostí nedostačoval. Kostel nechal jako klášterní vystavět opat mateřského augustiniánského kláštera sv. Tomáše v Brně - Matyáš Pertschner. Sochařské, řezbářské a štukové práce provedl se svými pomocníky brněnský sochař Ondřej Schweigl a stolařské práce klášterní dílna u sv. Tomáše, řízená bratrem laikem Bernardem Stettnerem. Hlavní oltář s honosnou sloupovou architekturou dal zbudovat roku 1780 Ferdinand rytíř Zeno z Tannhausenu, který je ve zdejším kostele také pochován. K severní části kostela byla roku 1778 přistavěna Karlem Vincencem z Neuburku kaple s rodinnou hrobkou. Kostel sloužil jako klášterní do roku 1785, kdy byl v rámci josefínských reforem zdejší augustiniánský klášter zrušen. Kostel je od té doby veden jako farní. Roku 1869 byl kostel poškozen požárem. Přes nákladnou rekonstrukci si architektura kostela zachovala svůj pozdně barokní charakter. V interiéru stojí kromě původního rokokového vybavení za pozornost milostná socha Panny Marie zdobící hlavní oltář, která byla přenesena do Jevíčka r. 1617. V sousedství kostela se nacházela čtyřkřídlá budova bývalého augustiánského kláštera z konce 14. století, která byla později barokizována. Dnes se zde nalézá školské zařízení. Kostel je přístupný k nahlédnutí vždy 30 minut před bohoslužbami, jejichž aktuální rozpis je možné najít na webových stránkách zdejší farnosti.   L.R.

Babí lom je skalnatý hřeben, zvedající se nad obcí Lelekovice. Má dva vrcholy, jižní (521 m) a severní (562 m). Oba byly v minulosti využity pro vyhlídkové stavby. Všemu předcházela romantická úprava celého hřebenu, který rádi navštěvovali obyvatelé z Brna. Rozhlednu na jižní straně i vyhlídkový altán, tzv. Ripkovu vyhlídku, na severní, nechal postavit v roce 1882 Rakouský turistický klub. Rozhledna jenž dostala jméno podle brněnského starosty Rohrera, byla dřevěná trámová stavba. Obě stavby se staly velkou atrakcí okolí a velmi si je oblíbil i Petr Bezruč. Rozhledna s altánkem zanikly někdy v průběhu druhé světové války. V šedesátých letech 20.století se zrodila myšlenka vyhlídkovou stavbu na Babím Lomu obnovit. Nápad vznikl na půdě tehdejší ČSTV a realizován byl členy TJ Sokol Lelekovice. Pro stavbu byl zvolen jižní vrchol a stavba rozhledny na Babím Lomu se stala jednou z mála vyhlídkových staveb které byly vybudovány během normalizace. Je vysoká 15 metrů, slavnostně byla otevřena 15. května 1961 a je dodnes volně přístupná. S vyhlídkové plošiny, jež je ve výšce 12 metrů, je kruhový výhled, který omezují stromy jen na severní straně.