V roce 2005 byla nedaleko obce Hoslovice na Strakonicku postavena telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou. Ta se nachází přibližně ve výšce 30 metrů a poskytuje kruhový výhled na Šumavské vrcholky, Horažďovicko, Strakonicko. Vidět je i například vrchol Boubína a hrad Kašperk. Rozhledna je volně přístupná.

Kousek západním směrem od obce Boží Dar se nachází největší krušnohorské rašeliniště ve výšce cca 1000 m.n.m. Božídarské rašeliniště je přístupné po turisticky naučné stezce.

Jižně od Podbořan vyniká na vysokém návrší raně barokní kruhová kaple, postavená u zřícenin hradu Petrohradu. Historie hradu a jeho podoba Gotický hrad založil nejspíše Petr z Janovic někdy kolem roku 1360. Hrad se skládal z vysunuté válcové věže, malého věžovitého paláce a velkého stavení na protilehlé straně s kdysi výstavnými sály (zeleným a královským). Jenec z Janovic přistavěl roku 1404 při hradbě nový palác s kaplí. Jeho vnuk Jenec III. z Janovic prodal Petrohrad roku 1483 Burianovi z Gutštejna. Páni z Gutštejna zde sídlili do pol. 16. století, kdy se dostal Petrohrad jako věno Zikuny z Gutštejna sňatkem Jaroslavu Libštejnskému z Kolovrat. Ten vystavěl ve vsi pod hradem renesanční zámek, později přestavěný a rozšířený v barokním slohu Černíny z Chudenic. Výstavba zámku byla urychlena náhlým zpustnutím hradu kolem roku 1559, jehož příčinou byl pravděpodobně požár. Libštejnským z Kolovrat bylo panství zabráno v podbělohorských konsfikacích. Noví majitelé, Černínové z Chudenic, vystavěli v pol. 17. století na základech okrouhlé hradní věže kapli Všech svatých. Do roku 1846 se na hradišti dochovaly poměrně vysoké zdi hradních budov. Pověst o velikém pokladu, ukrytém v hradním sklepení vyvolala v pol. 19. stol. snahu vrchnosti i dalších soukromých hledačů pokladů najít poklad slepé královny. Při provádění vykopávek byla většina hradních zdí podkopána a stržena, takže se dodnes z hradu dochovaly malé části zdiva paláce s vnějším schodištěm a zbytky válcové věže v základech barokní kaple. Tipy na výlet U obce Petrohrad najdete také skromné zříceniny hradu Šprymberk. U nedaleké Jesenice se můžete rozhlédnout po kraji z rozhledny Tobiášův vrch, navštívit zatopený žulový lom, tzv. Rusalčino jezírko nebo si prohlédnout Vlastivědné muzeum. U obce Krty zase najdete viklan. Ubytování naleznete v Žatci.

Děvín je rozsáhlá zřícenina hradu, ležící na stejnojmenném kopci, nedaleko obce Hamr na Jezeře v Libereckém kraji. Historie hradu V minulosti pevný hrad byl založen kolem roku 1250. Oblast tehdy patřila rodu Markvarticů a pravděpodobně oni Děvín založili. Písemné prameny však dokazují, že již za vlády Přemysla Otakara II. (1253 – 1278) byl hrad královským majetkem. Konečná podoba hradu byla dovršena ve 14. století. V té době vlastnil Děvín významný rod Vartenberků. Vartenberkové měli v držení velkou část zdejšího kraje. Vlastnili Ralsko, Stráž, Zákupy, Mimoň nebo Tolštejn a Děvín se stal jedním ze správních center a také sídelním hradem. Děvín osvědčil pevnost svých hradeb zejména během husitských válek a následného boje o moc. Tehdejší držitel panství Petr z Vartenberka byl stoupencem císaře Zikmunda a toto spojenectví znamenalo permanentní nebezpečí pro jeho državy. Od počátku 16. století se vartemberské državy v oblasti začaly drobit a přecházet do cizích rukou. Roku 1516 tento osud potkal i Děvín a hrad byl prodán Biberštejnům. Za jejich vlády začal jeho význam klesat a přestal být sídelním hradem. Z dochovaných zbytků zdiva na kterých jsou pozůstatky sgrafita na omítce, nasvědčují tomu, že za Biberštejnů došlo k renesančním úpravám. Když se Biberštejnové dostali do finančních potíží, odprodali roku 1604 Děvín Janu Mylnerovi z Mylhauz, který vlastnil Minoň. Protože se zúčastnil stavovského povstání, tak mu bylo jeho panství zkonfiskováno. Po krátké epizodě, kdy se stal majitelem panství Albrecht z Valdštejna, získal Děvín Jan Putz z Adlerthurnu, který přenesl centrum a správu panství na Mimoň. Opuštěný a během třicetileté války zřejmě pobořený Děvín začal pustnout. Podoba hradu Vlastní hrad tvořila hranolová věž s připojenou budovou paláce. Hradní areál neměl příkopy, dostatečnou ochranu mu poskytovaly strmé srázy. Dolní předhradí bylo dřevěné. Podél zdi vlastního hradu od něj vedla cesta k druhé bráně do horního předhradí, které bylo již kamenné. Třetí branou se procházelo do horního hradu, který chránily bašty. Dnes je dříve mohutný a nedobytný hrad porostlý stromy a dochovaly se velké zbytky zdiva, sklepa a hradní studna. V podzemí hradu byla objevena tzv. Děvínská štola, kde se těžila železná ruda pro zdejší pece. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat na zříceninu hradu Ralsko. Vydat se můžete i na přírodní památku Vranovské skály nebo technickou památku průrva Ploučnice. Nedaleko najdete také zříceninu hradu Stohánek. V obci Osečná najdete Lázně Kundratice nebo přírodní památku Čertova zeď. Ubytovat se můžete například ve Stráži pod Ralskem.