Kostel u vsi Brůdek se nachází 3,5 km jihozápadně od obce Kdyně. Podle legendy byla zdejší kaple postaven na památku vítězství českého knížete Břetislava I. nad německým císařem Jindřichem III. v roce 1040. Kolem roku 1382 byla ke kapli přistavěna menší loď. Za husitských válek a pak zejména za třicetileté války byla kaple zpustošena. Kolem roku 1671 byla obnovena v barokním slohu. V roce 1890 byla uspořádána sbírka a kostel nákladně opraven. Z té doby pochází oltář s obrazem sv. Václava od Ignáce Amerlinga. Jinak byl téměř veškerý inventář z předchozí doby ukraden, z doby barokní se jen dochovala dřevěná kruchta zdobená malovanými postavami světců.

Historie hradu Na místě dnešního zámku stával dříve hrad o němž je první zmínka z roku 1264. V roce 1298 prodal Dětřich hrad valdsaskému klášteru. Opat Giebl nechal postavit kolem hradu mohutné hradby, ale později hrad prodal neznámému kupci. Ten byl kvůli rušení zemského míru dán do klatby a hrad na příkaz bavorského vévody Rudolfa zbořen. Zůstala z něj pouze okrouhlá románská věž. V polovině 14. století byl hrad obnoven. V roce 1426 koupili hrad Cedvicové z Najperku. Ti se brzo oddělili a vytvořili v 15. století samostatný rod Cedviců Libštejnských, kteří hrad a později zámek vlastnili až do roku 1945. V roce 1509 byl hrad dobyt chebskými, protože Jiří Cedvic z Libštejna se dopouštěl ve zdejším kraji loupeží a poškozoval chebský obchod. Někdy v pozdní gotice byl hrad opraven. Za třicetileté války byl opět zpustošen. V roce 1719 opraven a kolem roku 1770 došlo k přestavbě na barokní zámek. Později, ještě kolem roku 1800, byl upravován a v 19. století byly obnovovány interiéry. Za doby komunistického režimu zde hospodařil Státní statek a tak to dopadlo jako na jiných objektech, kde hospodařila tato organizace. O objekt nebylo příliš pečováno a tak postupně chátral. Na konci 80. let 20. století byl navíc poškozen požárem. V současné době je v soukromých rukou a prochází postupnou rekonstrukcí. Dispozice zámku Hlavní zámecká budova na půdorysu nepravidelného čtyřúhelníku byla postavena kolem okrouhlé románské věže (jediný větší pozůstatek hradu) zakončené nahoře bání. Některé prvky původního hradu se pak nacházejí ve sklepení, například gotický portál ve sklepě jižního křídla a další. Uvnitř zámku je mnoho komnat se starými kachlovými kamny a zbytky rokokové i novější štukatury. Při barokní přestavbě zanikly valy a příkopy a vznikla velká terasa. Při západním okraji zámku je menší nádvoří s konírnou a kaplí. Tipy na výlet U nedalekého Hazlova najdete hrad Hazlov, přírodní památky Goethův kámen nebo Goethovu skalku. Navštívit můžete také blízký hrad Ostroh. U nedaleké obce Skalná se nachází zříceninu hradu Starý Rybník a hrad Vildštejn. Nedaleko Františkových Lázní je k vidění sopku Komorní hůrka. V témže městě stojí také rozhlednu Zámeček a rozhlednu Salinburg. Ubytovat se můžete ve Františkových Lázních.

Zřícenina hradu Tolštejna se nachází 1,5 km od obce Jiřetín pod Jedlovou, v okrese Děčín, v Ústeckém kraji. Kdybychom chtěli jít po stopách jeho názvu přišli bychom na to, že vznikl z původního německého Dohlensteinu, tedy Kavčího hradu. Historie hradu Proč se mu tak začalo říkat, o tom prameny mlčí. Sdílnější ovšem jsou když se chceme dozvědět něco o jeho počátcích. První písemné zmínky jsou z roku 1337. Ovšem hrad zde stál již dříve, zřejmě na konci 13. století, a za jeho stavbou stál místní mocný šlechtický rod Vartenberků. Postavit v těchto místech hrad nebyl vůbec špatný nápad. Když se na to podíváme optikou doby, tedy 13. stoletím, byla to dokonce nutnost. Vartenberkové potřebovali základnu a opěrný bod svých držav, které bohužel pro ně ležely v pohraniční oblasti, kde boje mezi Němci a Čechy byly takřka na denním pořádku. Pod hradem se také vinula důležitá obchodní stezka z Čech do Lužice. Majitelem Tolštejna byl roku 1337 právě Vaněk z Vartenberka jenž je nucen odrážet další výpad hornolužických měst. Nutno podotknout, že i česká strana nezůstávala pozadu a loupeživé výpady do Žitavska byly velmi časté. Vartenberkové drželi Tolštejn do 15. století, na jehož počátku se novým pánem stal Hynek Berka z Dubé, nejvyšší pražský purkrabí. Hrad se stal důležitým činitelem za husitských bouří. Tolštejn totiž sloužil jako zvědný hrad, podávající varování o husitském tažení do Lužice a Slezska. V pozdějším průběhu husitských válek však Vartenberkové a Berkové uzavřeli s husity smír, a tak hrad několikrát hostil jejich posádku. Tolštejn a jeho hradby si neoddychl ani v boji o moc mezi Jiřím z Poděbrad a vzpurnou šlechtou. V roce 1463 Jiří z Poděbrad hrad dobyl, pak jej ovšem získali zpět Vartemberkové, za nichž byl hrad obsazen Lužičany. Zklidnění přinesl až rok 1485. Tehdy se novými majiteli stali Šlejnicové. Hrad přestavěli a celý kraj čekal hospodářský rozmach. Renesance ukončila sídelní roli Tolštejna a o to více byly posíleny jeho pevnostní prvky. Poslední zápis do historie učinil Tolštejn za třicetileté války. Roku 1642 byl hrad obsazen rakouským vojskem. Švédský generál Wrangel následně Tolštejn dobyl a nechal zapálit. Hrad již nebyl obnoven a chátral. Místní si sem chodili pro stavební materiál a zkázu dokonali dobrodruzi hledající poklady. Tolštejn zachránil romantismus 19. století a s ním spojený zájem o turistiku. Roku 1865 zde obchodník Johann Josef Münzberg zřídil malé občerstvení a následně vystavěl hostinec. To přispělo k oblíbenosti hradu jako výletního místa. Podoba hradu Do hradu se vstupovalo branou na východní straně hradiště. Od ní se rozvíjelo hrazení zapojující do obrany objektu věže, bašty i boční stěny budov. Kruh hradeb svíral a bránil jádro hradu, Jádro tvořily palác, hospodářské budovy, obydlí hradní posádky, konírny, skladiště a spižírny. Z objektu vnitřního hradu se zachovalo málo. Více zůstaly zachované hradby a bašty. Na severní straně se dochovalo tzv. šlejnicová bašta s erbem, v severozápadním cípu okrouhlá věž nazývaná hladomorna. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Tipy na výlet Tolštejn je oblíbeným výletním místem s vyhlídkou a restaurací dodnes. Ze zbytků jeho hradeb lze spatřit rozhledny Dymník a Jedlovou, vrchol Luž města Jiřetín pod Jedlovou, Dolní Podluží a Varnsdorf. Navštívit můžete také zříceniny hradu Milštejn, akvadukt v Dolní Chřibské, kapli sv. Kříže na Křížové hoře. Ubytovat se můžete v Jiřetíně pod Jedlovou.

Barokní zámek Ploskovice stojí ve stejnojmenné obci asi 6 km od Litoměřic. Historie zámku V obci původně stála komenda, neboli opevněné místo, založené johanity. To bylo v průběhu 13. století. V průběhu staletí se na Ploskovicích vystřídalo velké množství majitelů. Komenda byla během husitských válek přestavěna na tvrz a na konci 16. století na renesanční zámek, který byl během třicetileté války poškozen a postupně přestal vrchnosti vyhovovat. Na jeho místě byl tak v letech 1720-25 postaven dnešní zámek, honosnější sídlo ve stylu vrcholného baroka. Objekt byl koncipován jako letní rezidence Anny Marie Toskánské z rodu sasko-lauenburského. Stavitelem byl pravděpodobně Kilián Ignatz Dietzenhofer. V roce 1805 přešlo panství do rukou Habsburků, kteří objekt upravili na letní sídlo pro rakouského císaře Ferdinanda V. Dobrotivého, který zde v letech 1854-1878 žil. V roce 1918 přešel zámek do vlastnictví státu a vzniklo zde letní sídlo Ministerstva zahraničních věcí, hodně času zde trávil Edvard Beneš s manželkou. Podoba zámku Zámek byl čtvercového půdorysu. Původně měla stavba jen 1 patro s mansardovou střechou. Ale v době, kdy zde žil Ferdinand V., byl zámek zvýšen o jedno patro. Kolem zámku jsou arkádové chodby. V zámeckém suterénu si můžeme prohlédnout grottu - umělou jeskyni s lasturovými fontánami a sochami atlantů na portálu. Zámek je vevnitř bohatě vyzdoben. Jsou zde nástropní malby od Josefa Navrátila, sochy S. Levého a fresky v kopuli reprezentačního sálu od V. V. Reinera. Krásnou architekturu a bohatou výzdobu doplňuje zajímavý interiér. Ten tvoří sbírka skla, porcelánu a obrazy, ale také výstava zachycující kulturní a společenský život za vlády Habsburků v Čechách. Součástí zámku je překrásná barokní zahrada s rybníčkem, bazénem a figurální výzdobou. Tipy na výlet V Litoměřicích můžete navštívit Severočeskou galerii výtvarného umění, Oblastní muzeum, bývalý jezuitský kostel Zvěstování Panny Marie. Z rozhledny Mostka se můžete rozhlédnout po severním okraji Litoměřic. Navštívit můžete také pevnostní město Terezín. Ubytování najdete v Litoměřicích.