Historie hradu Na místě dnešního zámku stával dříve hrad o němž je první zmínka z roku 1264. V roce 1298 prodal Dětřich hrad valdsaskému klášteru. Opat Giebl nechal postavit kolem hradu mohutné hradby, ale později hrad prodal neznámému kupci. Ten byl kvůli rušení zemského míru dán do klatby a hrad na příkaz bavorského vévody Rudolfa zbořen. Zůstala z něj pouze okrouhlá románská věž. V polovině 14. století byl hrad obnoven. V roce 1426 koupili hrad Cedvicové z Najperku. Ti se brzo oddělili a vytvořili v 15. století samostatný rod Cedviců Libštejnských, kteří hrad a později zámek vlastnili až do roku 1945. V roce 1509 byl hrad dobyt chebskými, protože Jiří Cedvic z Libštejna se dopouštěl ve zdejším kraji loupeží a poškozoval chebský obchod. Někdy v pozdní gotice byl hrad opraven. Za třicetileté války byl opět zpustošen. V roce 1719 opraven a kolem roku 1770 došlo k přestavbě na barokní zámek. Později, ještě kolem roku 1800, byl upravován a v 19. století byly obnovovány interiéry. Za doby komunistického režimu zde hospodařil Státní statek a tak to dopadlo jako na jiných objektech, kde hospodařila tato organizace. O objekt nebylo příliš pečováno a tak postupně chátral. Na konci 80. let 20. století byl navíc poškozen požárem. V současné době je v soukromých rukou a prochází postupnou rekonstrukcí. Dispozice zámku Hlavní zámecká budova na půdorysu nepravidelného čtyřúhelníku byla postavena kolem okrouhlé románské věže (jediný větší pozůstatek hradu) zakončené nahoře bání. Některé prvky původního hradu se pak nacházejí ve sklepení, například gotický portál ve sklepě jižního křídla a další. Uvnitř zámku je mnoho komnat se starými kachlovými kamny a zbytky rokokové i novější štukatury. Při barokní přestavbě zanikly valy a příkopy a vznikla velká terasa. Při západním okraji zámku je menší nádvoří s konírnou a kaplí. Tipy na výlet U nedalekého Hazlova najdete hrad Hazlov, přírodní památky Goethův kámen nebo Goethovu skalku. Navštívit můžete také blízký hrad Ostroh. U nedaleké obce Skalná se nachází zříceninu hradu Starý Rybník a hrad Vildštejn. Nedaleko Františkových Lázní je k vidění sopku Komorní hůrka. V témže městě stojí také rozhlednu Zámeček a rozhlednu Salinburg. Ubytovat se můžete ve Františkových Lázních.

Západočeská galerie v Plzni využívá k výstavním účelům dva historické objekty v centru města - někdejší středověkou tržnici, od r. 1972 výstavní síň „Masné krámy“, a zrekonstruovaný goticko-renesanční dům č. p. 13 v Pražské ulici, ve kterém byla v roce 1997 nově upravena výstavní síň „13“. Ve výstavních síních galerie jsou představovány krátkodobé výstavní projekty. Sbírky Západočeská galerie v Plzni pokrývají období od 14. století po současnost a vedle jednotlivých špičkových děl obsahují kvalitní soubory umění 19. století, umění přelomu století a české moderny, zahrnující zvláště hodnotnou sbírku kubismu. Sbírkový fond Západočeské galerie v Plzni v současnosti čítá na 10 000 děl. Těžištěm sbírky je umění 19. až 1. třetiny 20. století.  V rámci regionu a v některých případech i v kontextu českého umění hraje důležitou úlohu soubor regionálního umění 19. a 20. století, jehož významní představitelé jsou zařazeni do jednotlivých kapitol sbírkového fondu.

V rekonstruovaném, památkově chráněném, patrovém roubeném domě s podloubím je umístěna Galerie Melantrich, v níž se během roku pořádají různé příležitostné umělecké výstavy.   Stálá expozice Pouze výstavy. Galerie Melantrich v Rožďalovicích je spravována Polabským muzeem v Poděbradech.

Židovská kultura a tradice, které zanechaly v dějinách Česka velmi význačnou stopu, mají své zastoupení i na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Je jím unikátně zachovaná židovská čtvrť v jihozápadním městě Moravy v Třebíči. Třebíč leží mezi městy Brnem, Jihlavou a Znojmem, a je bohatá na nejrůznější církevní památky, z nichž nejslavnější je románsko-gotická bazilika sv. Prokopa, která byla na seznam UNESCO zapsaná spolu s židovskou čtvrtí. Unikátní židovská čtvrť Třebíč nabízí kromě jedinečných staveb také ojedinělý a jedinečný příklad blízkého soužití křesťanské a židovské kultury od středověku do 20. století. Počátky města se datují od roku 1101, kdy zde moravští Přemyslovci, Oldřich Brněnský a Litold Znojemský, založili Benediktýnský klášter. Díky své poloze na březích řeky a štědrosti zakladatelů se stalo toto místo významným střediskem náboženského života a vzdělanosti. První důkazy o židovských obyvatelích pochází z roku 1410, židovská obec je doložena v 16. století. Od konce 18. století zde byla jedna z nejpočetnějších židovských obcí na Moravě. Tato čtvrť je cenná hlavně původními domy a původním historickým půdorysem. Židovská čtvrť nabízí na velmi stísněném prostoru charakteristické znaky židovské urbanistiky. Můžeme zde tedy vidět poměrně hustou zástavbu, křivolaké uličky, temné zákoutí, klenuté průchody a romantická náměstíčka. Čtvrť čítá na 120 obytných domů, které doplňují objekty bývalých židovských institucí - radnice, školy, rabinátu a chudobince. Zadní synagoga navíc nabízí ve své expozici dobové informace o historii židovské čtvrti. Přední synagoga dnes slouží jako modlitebna Československé církve husitské. V současné době v Židovské čtvrti již nežijí původní obyvatelé, proto již objekty neslouží svému účelu. Ve městě se nachází i židovský hřbitov. Byl založen zřejmě na počátku 17. století (písemně doložen roku 1636) a v roce 1888 byl rozšířen o novou část. Svou rozlohu takřka dvanácti tisíc čtverečních metrů patří k největším v České republice. Na ploše pohřebiště se nalézá téměř 11000 hrobů a 3000 kamenných náhrobků (nejstarší pochází z roku 1625), mezi nimi též cenné kameny barokního a klasicistního typu. Součástí hřbitova, který je jedním z nejlépe dochovaných a největších židovských hřbitovů v Evropě, je obřadní síň z roku 1903 s unikátně dochovaným interiérem, kde se dodnes konají pohřební obřady podle starých židovských tradic. Po Jeruzalému jsou Třebíčské židovské památky jedinými, které byly samostatně zapsány na Seznam UNESCO, stalo se tak v roce 2003. Bazilika sv. Prokopa Románsko-gotická bazilika sv. Prokopa byla zapsána na Seznam UNESCO rovněž v roce 2003. Původně byla bazilika zasvěcena Panně Marii, ovšem kvůli častým devastacím, které utrpěla v průběhu mnoha válek, byla od 1. pol. 16. stol. využívána k účelům světským. Po obnově byla bazilika zasvěcena sv. Prokopovi a opět využívána církví. Nejcennější částí baziliky je vstupní portál, který pochází z počátku 13. století a zajímavé na něm je to, že byl znovu objeven až v roce 1862. K cenným částem baziliky patří rozsáhlá románská krypta, jejíž gotickou klenbu podepírá 50 sloupů a polosloupů, z nichž každý má originální hlavici. Původní více než sedm století stará výdřeva stropu mezi kamennými žebry klenby navozuje atmosférou středověku - na konci 16. století byla krypta využívána jako pivovarský sklep. Třebíč stojí rozhodně za návštěvu.