Zříceniny hradu Příběnice se nachází na ostrožně nad levým břehem Lužnice nedaleko Tábora. Historie hradu Hrad se v písemných pramenech poprvé připomíná k roku 1243. Založili ho Vítkovci jako mocenskou demonstraci na severním okraji své rozsáhlé domény, ležící kromě jižních Čech i za hranicemi království. V 1. polovině 14. století za Petra z Rožmberka byl přestavěn a doplněn o kapli. Na hradě byl vězněn během svého zajetí šlechtou král Václav IV. Dalších úprav se hrad dočkal v průběhu prvé čtvrtiny 15. století. V roce 1420 ho dobyla táborská husitská vojska a v roce 1434 byl na základě smlouvy mezi Oldřichem z Rožmberka a Tábory spolu s latránem i protilehlým hradem Příbeničky zbořen. Podoba hradu Hrad byl založen na táhlé ostrožně obtékané smyčkou řeky. Zástavba přehradí není známa. Jádro za příkopem bylo čtyřdílné. V přední ohrazené části stávala mohutná osmiboká věž spojená s jednotlivými úrovněmi schodištěm v síle zdiva. Další dvorek za touto částí hradu byl prázdný. Následoval vlastní palácový vícekřídlý okrsek. Na zadním nádvoří stávala v severním nároží čtverhranná věž. Dnes najdeme na místě zbytky mohutné osmiboké věže, základy palácového okrsku a severní čtverhranné věž. Pod hradem při břehu řeky Lužnice najdeme zbytek opevněného latránu s dochovanými relikty domů. Hradní zřícenina Příběnice je volně přístupná. Nedaleko odsud můžete navštívit také renesanční zámek Stádlec. U obce Stádlec najdete také jeden z posledních dochovaných nejen českých, ale i středoevropských empírových řetězových mostů. Za návštěvui stojí i zřícenina hradu Dobronice u Bechyně. Pokud navštívíte i město Tábor, najdete zde i pestrou nabídku ubytování.

Rozhledna se nachází na vrchu Kbíl zhruba kilometr východním směrem od Švejcarovy Lhoty, odkud sem vede turistická značená cesta. V podstatě jde o vysílač telekomunikačního operátora s vyhlídkovou plošinou na kterou vede 147 schodů. Z vyhlídkové plošiny je díky dostatečné výšce kruhový rozhled, který poskytuje výhled na Strakonice a okolí, Kleť a  Šumavské pohoří s vrchem Boubín a Lbín. Přibližně na východním obzoru je možno spatřit i chladící veže elektrárny Temelín. Rozhledna je volně přístupná celoročně. Zaparkovat lze na plácku u odbočky na Švejcarovu Lhotu ze silnice Libětice – Úlehle. Zde se také nachází turisticky značená cesta, která vás dovede na vrch Kbíl.

Autobusová zastávka Hostivařské náměstí, ulice K Horkám.

Nadaleko filmově proslulé vesničky Hoštice u Volyně se nachází židovský hřbitov. Je situován asi 700 m severozápadně od obce. Založen byl ve druhé čtvrtině 18. století a užíván až do 19. století. Poměrně malý hřbitov o ploše cca 543 m2 ohrazený kamennou zdí skrývá zhruba tři desítky náhrobků od doby založení hřbitova. Vzhledem k tomu, že se zde přestalo pohřbívat vcelku brzy, neobsahuje novodobé náhrobky. Cesta k němu vede za kostelem směrem ven z obce, po polní cestě zhruba 300-400 m, poté co mineme po pravé ruce usedlost, je potřeba se vydat vpravo vzhůru směrem na louku vklíněnou mezi les. Tady na levém okraji lesa pak již uvidíme zeď hřbitova, který je volně přístupný (9/2012).