Dům Pod Podloubím,kde sídlí Muzeum Zábřeh, je cenným dokladem vývoje měšťanského domu na severní Moravě. Mezi jeho majitele patřili většinou přední zábřežští měšťané. Jedním z nich byl i rentmistr na Žerotínově panství Burian Vizovský, jehož dcera Magdalena byla první ženou J. A. Komenského. Jedná se o dům mázhausového typu s gotickými sklepy, který byl ve druhé polovině 16. století renesančně přestavěn. Tehdy byla přistavěna věž s podloubím. Období baroka připomínají stropy v přízemí a prvním poschodí. Na začátku šedesátých let byla budova upravena pro potřeby muzea, které v něm sídlilo až do roku 1981. Pro havarijní stav objektu muselo dům Pod Podloubím opustit a vrátilo se do něho až za 17 let. Stálá expozice Historie Zábřeha od středověku do roku 1945 Z pokladů zábřežského muzea Polární cestovatel Jan Eskymo Welzl Muzeum v Zábřehu patří pod Vlastivědné muzeum v Šumperku.

Schody z Karlova mostu na Kampu mají novogotický sloh a byly postaveny v roce 1844 podle návrhu J. Krannera. Původní schody pocházely z roku 1785.

Římskokatolický kostel sv. Jakuba se nachází na Přesanickém náměstí v centru města. Kostel sv. Jakuba je nejstarší kamenná stavba v okolí. Byl postaven již ve 12. století v románském stylu. Stavba byla pravděpodobně fundována zdejším cisterciáckým klášterem. Později, na přelomu 13. a 14. století, byl kostel zcela přestavěn ve slohu burgundské gotiky. Kostel původně stával ve středu bývalých Přesanic na vyvýšeném místě a díky této poloze a stabilní konstrukci fungoval i jako pevnost a pokladnice. V 15. století byl kostel, jakožto opevněný bod, účastníkem bojů mezi katolickou stranou a husity. Zřejmě při vojenské akci roku 1420 byl silně poškozen presbytář. Jeho závěr poté musel být zhruba od poloviny výšky vysokých oken znova vyzděn a zaklenut. Při opravě byla stavba také rozšířena. Koncem 15. století založili ve zdejší kryptě rodinnou hrobku páni ze Šternberka. Kostel byl v průběhu 16. a 17. století několikrát opravován, roku 1780 byla snesena zchátralá zvonice nad sakristií a nahrazena dnešní barokní věží, nezvykle postavenou před presbytář. Krátce na to byl kostel na základě josefínských reforem zrušen a rok později jej koupilo město, které jej využívalo jako sýpku a později jako vojenský sklad. V letech 1857-59 byl kostel zásluhou krajského hejtmana Tomáše z Putzlacheru a dalších mecenášů rekonstruován a neogoticky upraven. Tehdy byl také objeven zazděný románský portálek. Kostel byl znovu vysvěcen v květnu roku 1860 a od té doby sloužil opět bohoslužebným účelům. Kostel je přístupný v době pravidelných nedělních bohoslužeb v 9:45 hod.   L.R.

Původně románský kostel byl vystavěn v první polovině 13. století. Z období gotiky pochází kněžiště. V barokním období pak byl rozšířen do dnešního trojlodí a v roce 1714 přistavěna 50 m vysoká věž. Oltářní obraz namaloval Ignác Dullinger. Ochoz věže ve výšce 26 m je přístupný veřejnosti od května do září.