Východně od centra Českých Budějovic v okrajové obci Dobrá Voda stojí jedna z vrcholných barokních památek jižních Čech, poutní kostel Panny Marie Bolestné. Autorem kostela vystavěného v letech 1733-1735 je Kilián Ignác Dienzenhofer (vysvěcen 1763 biskupem J.O.Kayserem). Stavbu tvoří oválná loď, konkávně prohnuté průčelí s věží. Presbytář je obdélný s dvěma bočními kaplemi. Hlavní loď kryje klenba s zvoncovitou kupolí. V interiéru se nachází podzně barokní oltář od C.B.Allia s obrazem z konce 19. století. Autorem fresek je Václav Vavřinec Reiner, v kupoli jsou to výjevy z historie pramene a obce, v presbytáři a v podkruchtí pak biblické motivy. Rokoková kazatelna s figurálními reliéfy pochází z období okolo roku 1770. Kostel je přístupný v období bohoslužeb a občas také i mimo alespoň z prostoru předsíně.

Podřipské muzeum v Roudnici nad Labem datuje svůj vznik do roku 1900. Charakteristickým znakem jeho rané existence bylo umístění v několika expozicích v rámci města a také roudnického zámku. Právě tato skutečnost, tedy nestálé místo umístění expozic a tím i obtížnější zpřístupnění sbírek, vedlo k zániku muzea na přelomu 50. a 60. let 20. století.    Obnovy se dočkalo Podřipské muzeum až roku 1999. Obnova proběhla nejdříve ve třech, později ve dvou místnostech na Městském úřadě v Roudnici nad Labem. Prostory muzea však neumožňovaly rozsáhlejší a komplexnější muzejní aktivitu. Své vlastní budovy se dočkalo Podřipské muzeum až roku 2003. Tedy po více než stoleté historii. Původní sbírky však byly převedeny na okolní muzejní instituce, takže prvním úkolem bylo znovuvybudování sbírkového fondu. Fond byl tak postupně získáván zpět, většinou formou dlouhodobých půjček.Dne 15. listopadu 2004 byla slavnostně otevřena první část stálé expozice, zaměřená zejména na historický vývoj Roudnice a okolí. Kromě stálé expozice, provozovalo muzeum od roku 2003 do roku 2005 jako svoji oddělenou expozici, středověkou věž, zvanou městská Hláska. V únoru 2006 byly zpřístupněny výstavní prostory pro stálé i dočasné expozice v druhém patře muzea. Stálá expozice Pravěk Podřipska Středověk Podřipska Lobkowiczové na Roudnici Roudnický deskový betlém. Velké pohyblivé diorama "Mechanický Říp" na motivy kolážových pohlednic Říp budoucnosti.

Orlické muzeum v Chocni v současné době pořádá vedle výstav, koncertů a přednášek i historický kroužek pro děti a další odbornou činnost či konzultace pro veřejnost. Muzejní pracovníci se starají o více než 13 500 sbírkových předmětů a 8 000 knih. V rámci badatelské činnosti je možno seznámit se s rozsáhlými sbírkami geologie, archeologie, etnografie, botaniky, mykologie, entomologie a umění. Stálá expozice Paleontologická geologická archeologická historická

Barokní zámek v Mikulově stojící na Zámeckém vrchu, je nejvýznamnější památkou tohoto jihomoravského města. Historie zámku Původně zde stával románský hrad, jehož existence je doložena v roce 1218 kdy patřil Kounicům. Velmi brzy ovšem spojil hrad i osada pod ním svůj osud s významným šlechtickým rodem Lichtenštejnů. Stalo se tak roku 1249 kdy Přemysl Otakar II., tehdy ještě markrabě moravský, celé panství daroval Jindřichu z Lichtenštejna. V jejich držení byl Mikulov až do roku 1560. Během té doby rozšiřovali hrad obrannými a obytnými přístavbami. Největší přestavba proběhla ve 14. století. Tehdy se pozdně románský hrad změnil v hrad gotický. Rozšířilo se předhradí, v opevnění byly přistavěny další věže. Díky poloze blízko jižní hranice, kterou od počátku 16. století ohrožovaly turecké nájezdy, bylo nutné neustále zdokonalovat obranný systém. Proto byly postaveny mohutné bastiony, které stojí dodnes. V roce 1560 Lichtenštejnové o Mikulov přicházejí. Mikulov za Ditrichštejnů Po krátké epizodě, kdy byl hrad v moci uherského válečníka Ladislava Kereczenyiho z Kanyaföldu, se novými majiteli roku 1575 stávají Ditrichštejnové. Ti vlastnili zámek až do roku 1945 a významně se tak zasloužili o přeměnu pevnosti v pohodlné šlechtické sídlo. První přestavba a vzestup celého panství je spojena s kardinálem Františkem z Ditrichštejna, olomouckým biskupem a nejmocnějším mužem na Moravě. Ten v letech 1601-1618 učinil z Mikulova svou hlavní rezidenci a hrad nechal přestavět na renesanční zámek. Za třicetileté války byl Mikulov roku 1645 dobyt Švédy, kteří odvezli cennou zámeckou knihovnu. Další přestavbu provedli po požáru roku 1719. Zámek dostal nový vzhled v duchu vrcholného baroka. Kromě zámku, kde byly bastiony přestavěny na sály, zámek a věže byly zvýšeny, se velká pozornost věnovala i vnějším prostorům. Nový vzhled dostala nádvoří, vznikly terasy, zámecká zahrada a čestný dvůr. Interiéry zámku vyzdobili významní umělci z celé říše. Mikulov se stal i dvakrát centrem nejvyššího politického dění. Nejdříve zde v roce 1805 po bitvě u Slavkova krátce pobýval císař Napoleon, aby zde podepsal mír s Rakouskem a v roce 1866 tady bylo uzavřeno příměří mezi Rakouskem a Pruskem. Tragedií byl pro zámek samotný konce druhé světové války. Ustupující německé jednotky zámek vypálily. Zámek dnes Ruiny zámku byly postupně zrekonstruovány do dnešní podoby. Dnes na zámku sídlí Regionální muzeum, které návštěvníkům nabízí stálé expozice o vinařství s unikátním obřím renesančním sudem v zámeckém sklepě a také výstavu o stavebním vývoji zámku – Od gotiky k empíru. Dále je k vidění historická zámecká knihovna a galerie. V areálu je také zámecké divadlo a pro společenské potřeby upravena barokní jízdárna. Tipy na výlet V Mikulově dále najdete synagogu, židovský hřbitov nebo poutní kostel sv. Šebestiána na Svatém kopečku. Výlet si můžete udělat na nedalekou zříceninu Sirotčí hrádek, zříceninu Dívčí hrady nebo do Dolních Věstonic za slavnou Věstonickou Venuší. Zde také najdete Muzeum Dolní Věstonice a zajímavou expozici Věk lovců a mamutů. Nezapomeňte ani na krásný Lednicko-Valtický areál, ktarý je i na Seznamu UNESCO. Bohatý výběr ubytování najdete přímo v Mikulově.