Dnes je bývalý mohutný hrad Košumberk jen zříceninou, která leží na skalnatém vrchu nad údolím Novohradky u městečka Luže v Pardubickém kraji. Historie hradu Gotický hrad byl založen kolem roku 1300. Jeho zakladatelem byl pravděpodobně Ojíř z Košubmerku, s jehož jménem je spojena i první písemná zmínka o hradu z roku 1318. V roce 1372 jej získali páni z Chlumu, v pozdější době známí jako Slavatové z Chlumu a Košumberka, kteří udělali z Košumberka jedno ze svých nejvýznamnějších rodových sídel. Stavební úpravy za Slavatů z Košumberka Za jejich vlády byl hrad lépe opevněn, byly postaveny věže a bašty. Byl přistavěn objekt purkrabství, již v renesančním slohu. Hrad přestal postupně vyhovovat potřebám panstva a požár roku 1573 jeho přestavbu urychlil. Slavatové přestavěli Košumberk na pohodlnější rezidenci. Gotické hradní jádro dostalo renesanční fasádu se štíty, vstupní věž byla snížena na úroveň ostatních budov. Na severovýchodní straně byl přistavěn rozsáhlý dvoukřídlý renesanční zámek. I přes tyto úpravy si Košumberk udržel své pevnostní rysy. Diviš Slavata zřídil na Košumberku českobratrskou školu, do níž chodili i Vilém Slavata z Chlumu a Albrecht z Valdštejna. Právě Vilém Slavata, pozdější místodržící a jedna z obětí pražské defenestrace v roce 1618, Košumberk jako pobělohorský konfiskát koupil. Válečné události třicetileté války ovšem znamenaly pro celé panství, které bylo několikrát zpustošeno armádami obou stran, velký úpadek. Velmi poškozen byl i samotný hrad, který roku 1684 získala do vlastnictví jezuitská kolej z Hradce Králové. To byl ovšem pro Košumberk počátek jeho konce. Jezuiti o něj nejevili zájem a objekt postupně chátral a plnil hospodářskou funkci. Jezuité ho drželi až do svého zrušení roku 1773. Posledními šlechtickými majiteli byli Thurn-Taxisové, kteří jeho zkázu už neodvrátili. Roku 1920 se zřícenin ujalo Družstvo na záchranu hradu Košumberka, které zříceninu opravilo. Od roku 1953 byl hrad státním majetkem, v devadesátých letech jej převzala do své péče obec Luže. V areálu hradu je dnes stylová obřadní síň, muzejní knihovna a přednáškový sál. Podoba hradu Dnešní jádro tvoří zřícenina původního hradu s velkou věží na jihu. Dále se dochovaly zbytky parkánové zdi s válcovými baštami a zříceniny renesančního paláce se zbytky arkád v nádvoří. Na vstupním průčelí lze spatřit psaníčkové sgrafito a znaky Slavatů a Žerotínů. Součástí zámku byl romantický park anglického typu, se vzácnými stavbami, z nichž se do současnosti dochovala pouze hradní zřícenina a čínský pavilón. Ve sklepních prostorech je lapidárium kamenných plastik a v budově purkrabství je expozice věnovaná dějinám hradu a okolí. Tipy na výlet V Luži najdete synagogu a židovský hřbitov. Navštívit můžete zámek Nové Hrady nebo hrad Rychmburk. Ve Skutči můžete navštívit Muzeum V. J. Tomáška, stejně jako městské muzeum, jehož je součástí.  Ubytovat se můžete v Hlinsku.

Dračí vrch s výškou 676 m.n.m. se tyčí nad obcí Fojtka nedaleko Liberce. Na vrchu se nachází skalní vyhlídka ze které je velmi dobrý (kruhový) výhled do okolí. Skalka byla v roce 1902 zpřístupněna libereckým horským spolkem. Do skalky bylo vytesáno na 70 schodů a osazeno zábradlí. Výstup je možný dodnes.K dračímu vrchu se váže pověst, podle které se ve skalách usadil mohutný drak, který vždy na svátek čarodějnic musel mít lidskou oběť. Každý rok svobodné dívky z okolí sem posílaly lístky se svými jmény. Lístky byly dány do obětní mísy (prohlubně) na vrcholu skály. Drak je pak rozfoukal a jen jeden lístek zůstal jakoby tajemnou mocí přikovaný ke kameni. Jednou toto losování padlo na děvče z blízké hájenky, která marně čekala na návrat svého ženicha z daleké cesty. Když už stoupala k Dračímu vrchu, její milý se vrátil, těsně před skalkou ji předběhl a jediným šípem draka zabil. 

Přístav určený pro osobní dopravu byl v této lokalitě využíván již od roku 1878. Jako kotviště slouží náplavka pod Rašínovým nábřežím. V přístavišti mimojiné kotví dva jediné parníky v Praze, Vltava a Vyšehrad, patřící Pražské paroplavební společnosti.

Geomorfologický útvar – skalní věž s názvem Čertův stolek se nachází v údolí Doubravy naproti skále kde se nacházel hrad Sokolohrad. Podle jedné pověsti tu holdoval s ďáblem jeden chytrý sedlák a sázku nad ním vyhrál. Čert pak odtud s divokým chechotem skočil do tůně. Od těch dob zde voda nabývá krvavého zbarvení. Podle jiné verze tu žil poustevník v jehož svatém rozjímání ho rušil ďábel. Když už si nevěděl rady, obrátil se na kněze. Ten mu poradil aby na stolku, na němž ďábel sedával, nakreslil svěcenou křídou tři velké kříže. Když se pekelník zjevil a uviděl ty posvátné znaky, navždy zmizel.