Původně byl klášter mnišského řádu kartuziánů založen roku 1378 v Tržku u Olomouce. Roku 1388 byl přemístěn do Dolan. Do roku 1409 byl vystavěn klášter na srázném skalnatém ostrohu kousek za vsí. Roku 1425 byl však obležen a obsazen husity a stal se opěrným bodem proti katolické Olomouci. Ještě téhož roku ho za 6000 dukátů vykoupili olomoučtí měšťané a pro jistotu ho zbořili. Do dnešní doby se zachovaly základy zdí ambitů, křížové chodby, klášterního kostela Panny Marie, sakristie, mnišských domků, domku převora, zbytky opevnění aj. To vše bylko odkryto při archeologickém průzkumu v letech 1962-1975. Dnes tyto volně přístupné základy postupně zarůstají náletovými křovinami (2012).

Kobylisy, které jsou dnes rušnou pražskou čtvrtí spojenou s centrem metrem a o nichž jsou dochované záznamy již z roku 1297, byly v minulosti jakýmsi předměstím Libně. To proto, že zde byli povětšinou ubytování dělníci, kteří pracovali v Libeňských továrnách. Do roku 1420 byly Kobylisy církevním majetkem. V tomto roce přešly do vlastnictví Pražanů, kteří je rozprodali soukromníkům. V povědomí českého národa jsou Kobylisy spojeny především s obdobím německé okupace. Na zdejší střelnici byly popraveny stovky českých vlastenců. Mezi nimi například i spisovatel a člen KSČ Vladislav Vančura. Autor Rozmarného léta, Konce starých časů a řady dalších děl patřících mezi klasiku české literatury. K Praze byly Kobylisy připojeny v roce v roce 1922. Původní název Kobylis zněl Kobolisy.

První zmínky o Vysočanech, jako románské osadě, jsou již z roku 1239. Ve 14. století byl na tomto území poplužní dvůr a další usedlosti. V 15. století zde byla vybudována tvrz. Koncem tohoto století bylo část území Vysočan majetkem špitálu sv. Pavla sídlícího v Karlíně, část karlovarského kláštera a část kostela na Novém Městě. V 17. století byl majitelem převážné části Vysočan David z Černína a po něm Maxmilián Trauttmansdorff a v 18. století Romedius hrabě Thun z Choltic, po kterém následovala ještě řada jiných vlastníků. Ještě počátkem 19. století měly Vysočany ráz zemědělské osady s řadou usedlostí – Čvančarka, Balabenka, Krocínka, Hytlovka, Fleišnerka, Jetelka a další. K radikální změně Vysočan došlo při vstupu průmyslu na jejich území. V roce 1896 zde byla založena Kolbenova továrna a řada dalších podniků. Vysočany se tak proměnily na dělnickou čtvrť. K Praze byly připojeny v roce 1922.

Židovský hřbitov u obce Telice se nachází na kopci Valuška severním směrem od obce. Plněhodnotná přístupová cesta ke hřbitovu nevede. Nejlepší přístup je po silnici z Telice směrem na Milevo. Po cca 400 m za obcí v zatáčce silnice se dát lesní cestou vlevo. Po zhruba 150 m když končí po levé straně lesní porost se dát vlevo po okraji tohoto porostu, je zde i náznak polní cesty. Opět na dalším kraji lesa pak znovu vlevo a to již po cca 50 m dojdeme ke hřbitovu. Hřbitov byl založen někdy po roce 1700 a na ploše 2226 m2 se zachovalo přibližně 140 náhrobků z let 1767-1937. Hřbitov pak obklopuje nízká zídka na východní straně téměř zničená. V obci se nacházela synagoga, která byla patrně dřevěná a dnes po ní nejsou již žádné stopy.