Kamenná stavba z roku 1862, postavená knížecím stavitelem Pruvotem, z bílých pískovcových kvádrů. Věž je vysoká 13 metrů, kruhového půdorysu byla postavena v novogotickém stylu jako romantická vyhlídka. Později byla využívána jako honosný posed. Pod jižním vchodem jsou patrné stopy po původním schodišti vedoucím do horní části věže. Dnes je bez žebříku tento výstup nemožný. I tak je však výstup do horní partie věže vzhledem ke špatnému technickému stavu věže velmi riskantní.

Budova původní renesanční radnice se nachází na rohu náměstí Přemyslovců. Poté co přestal vyhovovat pro zasedání městské rady gotický dům na náměstí, bylo rozhodnuto vystavět novou radnici. Nová renesanční stavba byla vystavěna v letech 1524-1526 a zcela dokončena v roce 1546. Za třicetileté války byla poničena Sasy a následně i Švédy. Roku 1686 navíc vyhořela a byla jen provizorně opravena. Původní stavba měla honosnou renesanční výdobu a hlavní věž se dvěma zvony a hodinami. V prvním patře pak ze stavby vystupoval arkýř či pavlač. Po dalším požáru roku 1838 byla nevhodně klasicistně upravena. Část této nevhodné úpravy byla napravena při rekonstrukci v letech 1936-1939. Od roku 2005 po další rekonstrukci slouží pro potřeby městského úřadu. Do dnešní doby se dochovala štuková výzdoba za mázhauzem. V exteriéru původní renesanční městský znak, bohatý renesanční portál, část oken s profilovaným ostěním, reliéf mužské hlavy s vousem a další drobné doplňky.

Na vrchu Koukolova hora (471 m.n.m.) jižně od Králova dvora se nachází zřícenina kaple sv. Blažeje postavená roku 1832.

Na tomto místě stály od nepanšti krámky sahající až na samý malostranský začátek mostu. Autorem je Josef Kamil Böhm, který sochu vyhotovil roku 1859 za Klárova ústavu slepců v Praze. Socha vznikla na náklad Pavla Aloise Klára, syna zakladatele ústavu slepců, k 25. výročí jeho založení. Socha představuje postavu svatého Václava, který je pro svou mučednickou smrt od roku 935 symbolem českého vlastenectví a nezávislosti. Je také patronem vinařů a výrobců piva