Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
V Heřmanově Městci, v okrese Chrudim, v Pardubickém kraji mělo židovské osídlení velmi dlouhou tradici. Prvé zmínky o Židech v Heřmanově Městci a okolí se začínají objevovat v historických pramenech od 15. století. Velmi zachovalý Židovský hřbitov je doložen k roku 1667. Další rozmach židovského osídlení v Heřmanově Městci znamenal rok 1686. V tom roce morová epidemie zkosila velký počet místních obyvatel, proto majitel panství, hrabě Ferdinand Leopold Špork, pozval Židy k osídlení prázdných domů. Židovská modlitebna změnila během roků několikrát své místo i prostředí. Nejstarší modlitebna heřmanoměsteckých Židů stála v původní židovské čtvrti v dnešní Pokorného ulici. Po požárech v 17. stol. bylo židovské obyvatelstvo přesídleno do dnešní Havlíčkovy ulice. Roku 1760 si tam postavili barokní synagogu, kterou v roce 1870 přestavěli do dnešní novorománské budovy. Autorem plánů byl architekt František Schmoranz. O pár let dříve tu již stála také budovy židovské školy, která k synagoze přiléhá. Škola působila v budově až do svého zrušení v r. 1909. Také byla úředním místem a bytem krajského rabína. V úrovni prvního patra byla spojena krytou balkonovou chodbou s ženskou galerií synagogy. V synagoze se bohoslužby konaly do 2. světové války. Po začátku okupace byly náboženské obřady zakázány. Vybavení synagogy bylo odvezeno do shromaždiště  předmětů v  židovském muzeu v Praze. Ze štítu synagogy byly odstraněny desky desatera Během války sloužila synagoga jako skladiště. Od roku 1949 využívala její prostory k bohoslužebným účelům Českobratrská církev evangelická. Synagoga a později i budova židovské školy postupně chátraly. Spojovací chodba mezi nimi byla v roce 1952 zbourána. Školu i synagogu od Českobratrské církve vykoupilo v polovině 80. let město. Na přelomu tisíciletí byly oba objekty krásně zrekonstruovány a využívají se ke kulturním účelům. V rámci rekonstrukce byla obnovena spojovací balkonová chodba mezi galerií v synagoze a prvním poschodím bývalé židovské školy. Do štítu synagogy byly vráceny desky desatera a na čelní stěně obnoven hebrejsky psaný text starého žalmu. Dochoval se také dřevěný svatostánek, dřevěná ženská galerie i ornamentální výzdoba. Budova židovské školy dnes slouží jako galerie.
Bývalý konvent obutých augustiniánů s kostelem sv. Bartoloměje stojí při Klášterním náměstí v centru města Moravský Krumluv. Přístupný je pouze příležitostně. Klášter s kostelem sv. Bartoloměje byl založen okolo roku 1355 majitelem panství Čeňkem z Lipé. Konvent 12 řeholníků přišel z Brna. Roku 1423 byl při husitských válkách klášter opuštěn a stavby zpustly. Augustiniáni se do něj vrátili roku 1455, definitivně jej opustili roku 1500. Stavebního materiálu z kláštera poté majitel panství Jindřich z Lipé použil při přestavbě zdejšího zámku. V roce 1634 kníže Gundakar z Lichtenštejna koupil rozbořený komplex, nechal jej opravit a předal jej piaristům, kteří však klášter po vyplenění švédkými vojsky opustili. Od roku 1658 zde sídlil řád paulánů, kteří zde provozovali gymnázium a spolupodíleli na duchovní správě farnosti. Roku 1786 byl klášter zrušen. Budova kláštera poté sloužila jako manufaktura, později jako byty. Kostel nadále sloužil církevním účelům. Dnes v bývalém klášteře sídlí městský úřad. Opravená rajská zahrada je místem koncertů a svateb. Klášterní budovy byly dokončeny až na přelomu 70.a 80. let 14. století. Po zpustošení v 15. století byl celý komplex přestavěn. Při požáru města roku 1682 klášter i chrám vyhořel. Roku 1701 byl komplex přestavěn barokně, kostel byl snížen a zmenšen. Na půdě kostela se dodnes uchovaly zbytky původních gotických kleneb. Dnešní čtyřkřídlá budova kláštera je oproti původnímu stavu zvýšena o druhé patro.   M.K.
Doporučujeme
Muzeum Litovel
Muzeum za dobu své existence využívalo hned několik míst pro uložení a vystavení sbírek. Na místě současné budovy muzea stávala původně střelnice. Muzeum zde sídlí or roku 1919. Původní střelnici dnes připomíná domovní znak v průčelí - foto a také nově vytvořené střelecké terče za budovou muzea, dnešní letní zahrádka restaurace. Stálá expozice Litovelská řemesla první poloviny 20. století.
Původně farní kostel sv. Víta se nachází na Svatovítském náměstí severně od centra města. Založen byl kolem poloviny 13. století v gotickém slohu. Za husitských válek sloužil k mši svaté pod obojí. Okolo roku 1463 byla farnost přenesena ke kostelu sv. Bartoloměje a kostel se stal hřbitovním až do roku 1787. V první polovině 17. století je stavba renesančně přestavěna a vyzdobena sgrafity. Roku 1646 kostel vyhořel a v letech 1739-1740 barokně upraven. Kostelní věž pochází z roku 1575 a při barokní přestavbě byla zvýšena o jedno patro. Kostel je trojlodní stavbou s kněžištěm uzavřeným pětiboce s opěráky. K němu pak přiléhá sakristie. Presbytář je nejstarší dochovanou částí kostela (gotický). V interiéru na klenbách a stěnách můžeme vidět malby znázorňující výjevy ze života a mučednické smrti sv. Víta a dále pak alegorie Víry, Naděje a Lásky. Hlavní oltář je barokní, portálový, sloupcový s obrazem sv. Floriána (1687), po stranách s plastikami biskupů v nástavci je umístěna socha sv. Václava. V objektu se dále nacházejí renesanční náhrobníky. Kostel dnes slouží k výstavním účelům, slavnostním obřadům a k pořádání koncertů.