Skromné pozůstatky hradu Rýzmburka se skrývají na skále nad údolím řeky Úpy, na počest Boženy Němcové nazývaným Babiččino údolí. Údolím vede červená turistická značka, z níž u Červeného mostu odbočuje modrá, vedoucí mj. kolem Rýzmburku. Historie hradu Prvním známým majitelem hradu byl k roku 1319 připomínaný Albert z Rýzmburka. On nebo jeho předci hrad založili na přelomu 13. a 14. století. Jeho potomci pak hrad vlastnili až do první poloviny 15. století. Posléze se majitelé často střídali. Od Zikmunda dostal hrad Oldřich z Černčic, posléze jej koupil kníže Jindřich Minsterberský, poručník nezletilých dětí Jana z Adršpachu a Náchoda. Petr z Adršpachu a Náchoda, jeden z Janových potomků, hrad roku 1527 zastavil. Zastavený hrad poté roku 1534 zakoupil Jan z Pernštejna. Významným majitelem hradu byl od roku 1544 Bernard Žehušický z Nestajova, který jej nechal pro velkou zchátralost důkladně opravit na pohodlné sídlo. Posledním majitelem, který na hradě též bydlel, byl od roku 1595 Vilém z Talmberka. Vilémův bratr Jan prodal roku 1601 panství s hradem Smiřickým ze Smiřic, kteří jej již nijak neudržovali. K roku 1628 se již uvádí jako zpustlý. Zkázu hradu dokonalo vyplenění císařským a posléze švédským vojskem, požár o tři roky později a na počátku 18. století rozebírání kamene na stavbu nedalekého ratibořského zámku. Dispozice hradu Dispozice hradu byla původně dvojdílná, ovšem o předhradí bohužel dnes již nic nevíme. Hradní jádro bylo pravděpodobně bezvěžové, tvořené především paláci podél hradebních zdí. Bohužel bez archeologického průzkumu nelze vyslovit žádné další hypotézy o podobě a vývoji stavebních fází hradu. Do dnešní doby se zachovalo velmi málo, v podstatě jen střepy hradební zdi a pozůstatky valeně klenutých suterénů paláce na severní straně hradního jádra. Altán na předhradí byl postaven v roce 1798. Hradní areál je volně přístupný. Tipy na výlet Výlet si můžete naplánovat na zříceninu hradu Vízmburk, rozhlednu Žaltman nebo Muzeum bratří Čapků v Malých Svatoňovicích. V České Skalici najdete pobočku Uměleckoprůmyslového muzea v Praze - Muzeum textilu nebo Muzeum Boženy Němcové. Navštívit můžete i zámek Chvalkovice. Ubytování najdete v České Skalici. M.K.

Ústavní ulice 7/91 - vpravo vchodu z Ústavní ulice.

Kopec Varhošť (639 m. n. m.) je výraznou dominantou Českého středohoří, tyčící se nedaleko Litoměřic. Výhled, jenž nabízí, je srovnáván s výhledem z Milešovky. Výhled z Varhoště je dokonce pestřejší a zejména hluboké údolí Labe z něj máte jako na dlani. Tok Labe spatříme hned na osmi různých místech. Není divu, že toto místo lákalo vždy turisty chtivé dalekých výhledů. A protože se jim turistické spolky snažily poskytovat co nejlepší podmínky, je dnešní rozhledna v pořadí již třetí vyhlídkovou stavbou na Varhošti. Ta nejstarší ve skutečnosti parametry rozhledny ani nesplňovala. To jen turisté ze Spolku pro České středohoří využili pěti dubů rostoucích na vrcholu hory. V jejích korunách zbudovali jednoduchou vyhlídku se schodištěm. Měla jepičí život. První návštěvníky potěšila dramatickým výhledem na České středohoří v roce 1891. A v roce 1902 musela být z bezpečnostních důvodů stržena. Obnova rozhledny po první světové válce byl nekonečný příběh návrhů, maket, shánění financí a půtek mezi členy spolku. Uvažovalo se o rozhledně kamenné, později železné. Spolek, hnaný vidinou oslav čtyřicetiletého trvání, připadající na rok 1927, nakonec vybral návrh stavitele Röslera. Bylo zorganizováno slavnostní položení základního kamene (18.4. 1927), i když všichni věděli, že v pokladně není dost peněz. Finance nakonec vystačily jen na výstavbu čtyřmetrové kamenné podezdívky a na provizorní 10 vysokou trámovou konstrukci se třemi patry. Turisté si ji velmi oblíbili, a přestože nebyla, tak důstojná jak si sami členové spolku představovali, svůj účel plnila. Po druhé světové válce však pomalu upadala v zapomnění a na počátku 70. let musela být vzhledem ke svému žalostnému stavu stržena. Ovšem varhošť dlouho bez své dominanty nezůstal. Tentokráte bylo zvoleno originální a trvanlivější řešení. Architekti navrhli 13 tun těžkou ocelovou konstrukci s hlavním pilířem a třemi vyhlídkovými patry. Na původní podezdívku byla z chomutovských železáren dopravena vrtulníkem. 15 metrů vysoká rozhledna se 68 schody byla slavnostně otevřena dne 22. září 1973 spolu se zahájením výstavy Zahrada Čech. V roce 2003 prošla rozhledna kompletní rekonstrukcí a o dva roky později povyrostla o vysílací zařízení mobilního operátora. Výhled nabízí vskutku jedinečný. Na jihu Litoměřice, Říp a Házmburk, na východě hřebeny Dlouhého vrchu, na západě Krušné hory a Milešovku a na severu Děčínský sněžník a Bukovou horu.

V roce 1911 byla na vrchu Stříbrník postavena turistická chata, jejíž součástí byla i dřevěná rozhledna. Objekt byl postaven lounským odborem KČT. Původně měla být rozhledna kamenná, ale rozborem podloží bylo zjištěno, že by takovou stavbu nemuselo unést. Rozpočet na stavbu byl přibližně 12 tisíc korun. Po roce 1948 lounský turisté o tuto chatu přišli. Navrácena jim byla až v únoru roku 1991. Od roku 1998 se zde střídali členové klubu českých turistů za účelem jejího zpřístupnění. V současné době je chata s dvanáct metrů vysokou rozhlednou v nájmu. Probíhá postupná rekonstrukce a otevřeno je v sezoně o víkendových dnech a svátcích.