Nedaleko náměstí ve městě Plumlov stojí zdejší barokní zámek. Městečko Plumlov leží 8 km západně od okresního města Prostějov na rozhraní Hané a Drahanské vrchoviny, kraj Olomoucký. Historie zámku Gotický hrad Plumlov vznikl ve 2. polovině 13. století. Koncem 14. století jej koupili páni z Kravař a po roce 1466 přešel hrad na Heralta z Kunštátu, později na rod Pernštejnů. Začátkem 16. století byl však přestavěn v renesanční zámek. Z důvodu stavby nové rezidence v Prostějově majitelé zanedbávali Plumlov a jeho úpadek dovršil požár roku 1586. Až další majitel, Karel z Lichtenštejna, zahájil rekonstrukci sídla. Vybudoval arkády na nádvoří a obnovil hradby. V roce 1619 vyplenilo sídlo stavovské vojsko a za třicetileté války jej dobyli Švédové. Později byl zámek jen provizorně opraven a nakonec v letech 1801 - 1805 zbořen. Zachovalo se z něj několik základových zdí na skalce uprostřed nádvoří dnešního nového zámku. Stavba nového zámku Tento nový zámek začal stavět v letech 1680 - 1685 Jan Adam z Lichtenštejna v sousedství původního zámku. Plán byl příliš velkorysý a po vybudování jednoho křídla ztratili majitelé o zámek zájem. Z reprezentačního sídla se stalo správní středisko panství, z bývalého opevnění vznikly hospodářské budovy. V letech 1867 -  1869 byla opravena sešlá fasáda, i tak zámek postupně chátral. V roce 1931 byl Plumlov v rámci pozemkové reformy převeden do vlastnictví Státního pozemkového úřadu, dnes je jeho majitelem město Plumlov, které zde provádí různé opravy. Podoba zámku Zámek má ve své končené podobě z počátku 18. století neobvyklý vzhled, neboť jeho rozměry byly voleny k projektované čtyřkřídlé stavbě. Převládá zde výška budovy, kterou opticky ještě zvyšuje malá hloubka objektu. Budova má celkem šest nadzemních podlaží s dvěma patry a třemi mezipatry. Stavbu nového zámku projektoval sám Karel Eusebius Lichtenštejn pro svého syna Jana Adama podle vzorů italské renesance. Zámek měl mít podobu mohutného čtyřkřídlého třípatrového objektu se dvěma řadami pokojů ve všech křídlech. Projekt však nebyl ve svém celku nikdy realizován. Vyrostlo pouze jedno křídlo s jednou řadou pokojů. Fasádu zámku zdobí po celé výšce volné předsazené sloupy. Každá vrstva je podle klasických renesančních pravidel jiná. V přízemí toskánský řád, uprostřed iónský a v nejvyšším patře kompozitní hlavice. Z vnitřního vybavení zámku se nám dodnes nic nedochovalo, pouze v některých sálech můžeme vidět zbytky reprezentační štukové a malířské výzdoby.  Zámecká expozice  Expozice plumlovského zámku zahrnuje výstavu: Vítězná křídla letectví za 2. světové války. Návštěvník si zde prohlédne církevní ornáty, kostelní zvony, obrazy, sádrové masky, řezbářské plastiky, historii zámku a hradu, kočáry, miniatury kostelních zvonů, fotografie Jana Pospíšila a betlém města Prostějova. Interiér zámku slouží také k pořádání koncertů a divadelních představení. Tipy na výlet V okolí najdete lázně Skalka, pozdně renesanční zámek Hrubčice, novorenesanční zámek Tovačov, zříceninu hradu Otaslavice nebo Muzeum židovské komunity v Tovačově. V Prostějově můžete navštívit Muzeum Prostějovska. Rozhlédnout se po kraji můžete z rozhledny Čechy pod Kosířem. Poblíž najdete také klasicistní zámek Čechy pod Kosířem. Ubytovat se můžete v Prostějově.

Západně od obce Chotěbudice nalezneme zříceninu kostela sv. Štěpána ze 70. let 13. století. Zřícenina kdysi farního kostela je jediným pozůstatkem obce Mladějov, která se zde v minulosti rozkládala. Její zánik přišel s husitskými válkami, tehdy obec zničila křižácká vojska. Jediné co zůstalo ušetřeno byl kostel sv. Štěpána. V době baroka byl již farní kostel přestavěn, přesto si ponechal svůj gotický vzhled i dispozici. V současné době kostel nemá střechu, přesto jeho obvodové zdi dosahují své původní výše. Stavba má zajímavý půdorys, obvodové zdi tvoří elipsu, závěr presbytáře je polygonální. V lodi i kněžišti se v obvodovém zdivu zachovala úzká gotická okénka s ostěním, tvořeného červeným pískovcem. Areál kostela je volně přístupný, kolem něj se rozkládá malinkatý hřbitov (snad ještě funkční). Vede sem trochu zarostlá cesta mezi poli lemovaná stromy, vybíhající ze západního okraje Chotěbudic. Z obce je to sem ke kostelu zhruba kilometr.

Dobříš, rozsáhlý rokokový zámek s náročně upravenou francouzskou zahradou a anglickým parkem, se nachází v severovýchodní části stejnojmenného města, které leží v okrese Příbram. Historie zámku První písemná zmínka o Dobříši je z roku 1252, jedná se o královský statek. Tehdy tu pobýval i Václav I., od roku 1262 je ve vlastnictví Rožmberků, později od roku 1321 patří Štěpánovi z Tetína. Kvůli výhodné poloze získal Dobříš zpět Jan Lucemburský a rozhodl se zde vystavět hrad. Ten se stal sídlem úřadu královského lovčího. Z vesnice v podhradí se stalo městečko, které často trpělo za husitských válek. V držbě hradu se vystřídali různí majitelé, sídlili zde Kolovratové, Švamberkové, Lobkovicové i král Ferdinand I. Po něm se stal doživotním majitelem Dobříše Vilém z Rýzmburka. Na počátku 17. století dal císař Rudolf II. postavit místo zpustlého hradu vedle hospodářského dvora provizorní sídlo hejtmana. Pak, pro nevýnosnost statku, se císař rozhodl, že jej prodá. Roku 1630 bylo panství prodáno hraběti Brunovi Mansfeldovi. V roce 1789 připojil František Gundakar, kníže Colloredo-Mansfeld Dobříš ke své opočenské rodové državě. Roku 1942 zámek vyvlastnili nacisté, stal se sídlem říšského protektora. Ke konci války byl konfiskován státem a věnován Syndikátu českých spisovatelů. Až v roku 1998 byl v restituci navrácen rodu Colloredo-Mansfeldů, současným majitelem je Dipl. Ing. Jerome Colloredo-Mannsfeld. Dispozice zámku V majetku mocného rodu Mansfeldů se panství rozrostlo již v minulosti. Jeho střediskem se stal rozsáhlý park, vybudovaný v polovině 17. století na místě dosavadních hradních hospodářských budov. Z někdejšího hradu se nám dnes dochovaly zbytky původních sklepů, tesaných do skály. Definitivní podobu získal zámek za Jindřicha Františka, který dal v letech 1745-1765 sídlo přestavět. Zámek je trojkřídlá patrová stavba s mansardovými střechami, na kterou navazuje francouzská zahrada s řadou soch od Ignáce Františka Platzera. Interiéry zámku nám nabízejí expozici 11 pokojů s výzdobou ve stylu pozdního baroka, rokoka a klasicismu. Vyniká Zrcadlový sál s bohatou štukovou výzdobou a freskami od Jana P. Molitora. Exteriéry a zahrady V areálu sídla je přístupná ukázka rokokové zahradní architektury, která svými květinovými ornamenty a stříhanými ploty připomíná atmosféru vídeňského Schönbrunu. Půdorysně je park rozvržen do pěti partií výškově odstupňovaných terasami a rampami. U zámku se rozkládá parter, pokrytý ornamentálním květinovým kobercem s fontánou a plastikami Hérakla. V anglickém parku se také nachází tzv. Čertův most. Pozornosti jistě neunikne stavba na opačném konci zahrady naproti zámku. Působí jako průčelí další rozlehlé budovy s několika sochami podél venkovní zdi, jde ale pouze o krásně vyzdobenou stěnu, za kterou je pouhá oranžérie. Do areálu patří také bývalé divadlo a dům zahradníka, tzv. vodárna. Zámek Dobříš je otevřen celoročně, nabízí prohlídku expozice, francouzské zahrady a anglického parku. Je zde také možnost pořádání svatebních obřadů, gala večerů, koncertů, seminářů, tiskových konferencí a různých recepcí. V přímo naproti vstupu do zámku můžete také navštívit Kostel Nejsvětější Trojice. O něco dál ve městě Dobříš stojí za vidění radnice nebo třeba židovský hřbitov. Výlet si můžete naplánovat i na rozhlednu na Studeném vrchu u Hostomic. Ubytování naleznete přímo na Dobříši.

Bruntál je okresní město v Moravskoslezském kraji ležící v Nízkém Jeseníku. Město má dlouhou historii a jeho zachovalé historické jádro je městskou památkovou rezervací. Doložená historie města začíná roku 1213 kdy byl založen moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem, bratrem krále Přemysla Otakara II. Městu patří jeden primát, který asi leckoho překvapí. Bruntál je vlastně nejstarším městem na území dnešního Českého státu. Nejstarším městem z institucionálního hlediska. Jak vyplývá z tzv. Uničovské listiny českého krále Přemysla I. Otakara z roku 1223, obdržel Bruntál deset let před jejím vydáním jako vůbec první obec v českých zemích magdeburské městské právo. Město proto bylo až do roku 1352 odvolací stolicí pro všechna města s magdeburským městským právem založená na severní Moravě, mezi jinými i pro královské město Olomouc. Důvodem pro založení Bruntálu byla jednak nutnost chránit severní hranici Moravy proti kolonizačním snahám vratislavského biskupství, jednak rudné bohatství těchto hor. Pávě těžba drahých kovů byla hlavním zdrojem hospodářské prosperity po dlouhou dobu. Tuto skutečnost odrážel i městský znak - již jeho nejstarší vyobrazení na listině z roku 1287 obsahuje postavu horníka. Tím, že byl Bruntál horním městem stal se zeměpanským majetkem, nejdříve tedy moravských markrabat, posléze opavských vévodů. Díky tomu obdržel řadu výsad a privilegií a mohl se velmi rychle rozvíjet. Město se stalo v průběhu 13.století branou pro další kolonizaci Jeseníků, stalo se centrem řemeslné výroby a regionálních trhů. Mělo právo konat ročně čtyři jarmarky a týdenní trh. Jeho poloha na důležité spojnici severní Moravy se Slezskem vedla ke zřízení mýtní stanice, doložené k roku 1296. Bruntál byl tedy předurčen, aby se stal správním centrem širší oblasti, z které se počátkem 16. století konstituovalo svobodné panství Bruntál. Jeho majiteli byli až do roku 1621 páni z Vrbna. V té době prošlo město i renesanční přestavbou, bylo zvelebeno a páni z Vrbna přestavěli hrad na zámek. Útlum těžby na konci 16.století znamenal pro město počátek úpadku. V roce 1621 získal panství jako bělohorský konfiskát Řád německých rytířů, který je vlastnil až do roku 1939. Pokles významu města však pokračoval i nadále. Nejdříve přišly válečné útrapy během třicetileté války, po ní morové epidemie a v 18.století i velké požáry.I přes toto těžké období se Bruntál dočkal stavebních úprav. Byla postavena řada barokních staveb – mimo jiné byl přestavěn zámek a poutní kostel na Uhlířském vrchu a byla postavena piaristická kolej s kostelem. Nový rozkvět města nastal ke konci 18. století v souvislosti s rozvojem průmyslové, hlavně textilní výroby. Okolo roku 1850 byl již Bruntál nejvýznamnějším střediskem lnářského průmyslu v českém Slezsku. Další vlna rozvoje průmyslu v Bruntále následovala ve druhé polovině 19. století. Roku 1872 bylo město napojeno na železniční trať Olomouc – Opava, v roce 1885 zde byla otevřena vůbec první veřejná nemocnice v českém Slezsku. Ve městě vznikla řada škol. Rozvíjející se město se v polovině 19. století stalo městem okresním. Bruntál čekaly problémy, kterými si prošla většina příhraničních měst s převahou německého obyvatelstva. Od 30. let 20. století sílil nacionalismus u většiny německých obyvatel města, které se stalo baštou Henleinovy Sudetoněmecké strany. I přes tyto problémy se město za první republiky rozvíjelo. Bylo postaveno 480 nových budov a starší byly rekonstruovány. Po válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto a v letech 1945 – 1946 bylo město dosídleno českým obyvatelstvem. Na jeho vývoji se negativně projevila likvidace tradičního textilního průmyslu. Nejvýznamnější památkou nejen města, ale i regionu je zámek, který vznikl ve 2. polovině 16. století přestavbou původního městského hradu z konce 15. století. Zámek pánů z Vrbna postavený ve stylu severské renesance má netradiční dispozice tvaru kruhové výseče s trojúhelníkovým nádvořím s arkádami a stojí téměř ve středu města. Byl pozdně barokně přestavěn v letech 1766 – 1769. Vznikl tak objekt ojediněle spojující renesanční a barokní sloh v jednom celku. Zámek byl upravován v polovině 19. a počátkem 20. století. Dominantu zámku tvoří 61 m vysoká, osmiboká věž s hodinami. Na zámku,se zachovalo cenné vybavení původních interiérů s bohatou obrazovou sbírkou, zbrojnicí a knihovnou. Zámek je sídlem regionálního muzea, jsou zde muzejní expozice a výstavní síně a konají se tady kulturní a společenské akce. Při zámku je rozsáhlý park s objektem salla tereny, pískovcové sochy a zbytky městských hradeb s baštami. Ve městě je také řada sakrálních památek. nejvýznamnější je kostel Nanebevzetí P. Marie z 2. pol. 13. stol., nyní v novogotické úpravě. Na náměstí stojí několik památkově chráněných domů např. renesanční Gabrielův dům z 16. stol. a významný je i Klüppelův sloup upomínající na událost z třicetileté války.