Beroun má rozhledny hned dvě. Kromě této na Městské hoře lze obdivovat krásy Berounska i z rozhledny Děd, která stojí nad městem, směrem na Zdejčinu. Vyhlídka na vodojemu Městská hora, nacházející se v centru města slouží pro oddech a procházky občanů Berouna již více než sto let. V červnu 1876 byl v Berouně založen Okrašlovací spolek a jeho první akcí byla parková úprava Městské hory, která znamenala zřízení pěšin, vysázení stromů a lavičky. Další změny přišly až ve 30. letech 20. století. Tehdy se také zrodil nápad na postavení rozhledny. Původně zde ovšem rozhledna stát vůbec neměla. Potíže Berouna s pitnou vodou měla vyřešit stavba vodojemu na Městské hoře. Práce byly svěřeny firmě Jelínek a synové. A právě sama firma přišla s nápadem doplnit nadzemní část vodojemu o betonovou vyhlídkovou věž. Samozřejmě by to přineslo zvýšení nákladů, což si město nemohlo dovolit. Nakonec se našlo kompromisní řešení. Město uvolnilo obnos, který si mohlo dovolit a zbytek, i přes ztrátu, zaplatila sama stavební firma. Zlý jazykové tvrdí, že důvodem pro velkorysost firmy byl příslib dalších zakázek pro město. První návštěvníci se z 13m vysoké věže mohli rozhlédnout o velikonočních svátcích v roce 1936. Následně se o provoz rozhledny staralo město. Za války sloužila rozhledna jako pozorovatelna protiletadlové obrany a nebyla přístupná. Svému účelu začala opět sloužit po válce a to až do osmdesátých let minulého století. Poté díky zchátralosti byla uzavřena. Město Beroun v 90. letech pronajalo rozhlednu společnosti Radiomobil, která na věži chtěla umístit anténní systém. Společnost nechala věž opravit. Provedeno bylo celkové zastřešení vyhlídkové plošiny, čímž se změnil vzhled celé stavby. Ta tak mohla být 10. září 1999 opětovně zpřístupněna. Návštěvníci Městské hory se tak mohou opět kochat výhledem na Křivoklátsko, Brdy a Český kras. Městská hora je tak opět díky rozhledně a také malé zoo s dětským koutkem oblíbeným místem procházek rodičů s dětmi.   Výhled sever - hřeben Dědu, Plešivec východ - rozhledna Lhotka, centrum města jih - průmyslová část Berouna s nádražím, vrchy Damil a Kosov západ -  údolí Litavky směrem ke Královu Dvoru, hřeben Dědu Popis cesty Rozhledna se nachází uprostřed města Berouna. Z Alšovy ulice následujte ukazatele k medvědáriu.  

Regionální muzeum se nachází na náměstí v centru městské památkové zóny v bývalé jiřetínské faře (r.1755) vedle místního kostela (r.1612).Má dvě stálé expozice. První pojednává o počátcích obce v souvislosti s hradem Tolštejn a druhá pojednává o historii dolování stříbronosných rud v obci a okolí. Prohlídky se konají po domluvě s pracovníkem infocentra za jednotné vstupné 15,- Kč na osobu. Součástí historie dolování u nás v Jiřetíně je i štola sv. Jana Evangelisty. V ní je od dubna do září možná prohlídka. Štola je dlouhá 360 m. Vstupné je 50,-dospělí  a 30,- Kč děti. Další stálá expozice  „Pohádková galerie řemesel „ je na místním náměstí nedaleko informačního střediska a muzea v bývalé lékárně. Stálá expozice Počátky obce v souvislosti s hradem Tolštejn a s dolováním stříbronosných rud v obci a okolí. Pohádková galerie řemesel

Renesanční zámek Přerov nad Labem nalezneme přibližně uprostřed stejnojmenné obce na mírném návrší, v těsné blízkosti skanzenu lidových staveb. Historie zámku Přerovský zámeček vznikl přestavbou původní vodní tvrze ze 13. století. Po roce 1437 byla tvrz částečně rozšířena a goticky přestavěna. Roku 1524 je již Přerov uváděn jako zámek. Koncem 14. století byla tvrz rozšířena na honosné zámecké sídlo. To bylo zkonfiskováno po roce 1547 pražským měšťanům a přešlo do majetku krále. Král Ferdinand I. dal objekt přestavět podle návrhu M. Borgorelliho. Proběhla tak v letech 1560 – 1585 rozsáhlá přestavba, která změnila zámek v nádherně vyzdobené renesanční sídlo. Po dostavbě zámku se pozornost stavebních plánů zaměřila na výstavbu a rekonstrukce hospodářských budov – pivovaru, starého mlýna, nového mlýna s pilou, dvora, vinice, chmelnice a rybníků. Během 30leté války byl přerovský zámek značně poničen, došlo jenom k opravám východního a jižního křídla, které se společně s částí zřícenin císařských pokojů dochovaly dodnes. V roce 1671 provedl opravu zdevastovaného zámku stavitel Santino de Bossi. Obec Přerov nad Labem společně se zámkem ožila po roce 1860, kdy panství koupil toskánský velkovévoda Leopold II. Po jeho smrti zdědil zámek jeho syn Ludvík Salvátor Toskánský, který byl známým spisovatelem, cestovatelem a milovníkem přírody. Jeho zásluhou bylo značně zanedbané panství v letech 1872–1873 obnoveno do původní podoby ze 16. století. Po smrti Ludvíka Salvátora koupil panství císař František Josef I., po něm jej zdědil poslední rakousko-uherský císař Karel I. Po roce 1918 byl zámek vyvlastněn československým státem, během druhé světové války jej koupil německý lékař Faifar. Po osvobození v roce 1945 připadl přerovský zámek Fondu národní obnovy. Od roku 1958 zámek využíval Československý rozhlas, který jej v roce 1982 koupil. V nedávné době byl v zámku umístěn archiv Českého rozhlasu. Dnes je bez využití a veřejnosti nepřístupný. Podoba zámku Zámek v Přerově je dvoupatrová renesanční stavba o půdorysu pravidelného čtyřúhelníku. Dodnes se nám zachovalo jižní a východní křídlo, nad jihovýchodním schodištěm je nevysoká osmiboká věž se stanovou střechou, zakončenou makovicí. Uvnitř zámecké budovy jsou zachovány gotické a renesanční ostění a renesanční krby. V přízemí je bývalá kaple sv. Salvátora, nad ní rytířský sál s velkým krbem a zbytky loveckých trofejí. Zámek je nádherně vyzdoben renesančními figurálními sgrafity a rustikou. Kolem objektu je vyzděný příkop s kamenným mostem a části původních renesančních valů s nárožními baštami. Na severní straně vede přes příkop klenutý kamenný most, který nahradil původní padací. V přerovském zámku, skanzenu a okolních lesích byla filmována řada televizních pohádek. V místní škole ve skutečnosti proběhl závěr slavného lovu na divočáka, který později popsal Bohumil Hrabal ve své knize Slavnosti sněženek. V nedalekém okolí můžete navštívit například městské muzeum v Čelákovicích a expozici košíkářství. Ubytovat se můžete v Lysé nad Labem.

Divadelní scéna, kterou proslavil český velikán Jára Cimrman.