Jeden ze zajímavých skalních útvarů se nachází 4 km západně od Žďáru nad Sázavou (odtud sem vede i značená cesta) při řece Sázavě. Skalní útvar byl vypreparován na pruhu silimaniticko-biotitických rul strážeckého moldanubika. Skalní útvar tvoří mrazový srub o délce 75 m a výšce 15 m, jenž je ve spodní části svisle „rozštípnut“ puklinou o délce 10 m a širokou 2 m. Podle tohoto úkazu dostala skála i své jméno. Zdejší místo obývá ještěrka živorodá a slepýš křehký.

Zřícenina hradu Kraví hora se nachází nad soutokem Chvojnice s Oslavou, asi 2 km jihovýchodně od Kuroslep. Historie hradu Hrad se poprvé objevuje roku 1367 v přídomku Ješka z Náchoda a Kraví hory. Na přelomu 14. a 15. století se stal základnou loupeživých družin, patřící k nejhorším, které na Moravě působily. V roce 1409 se znojemští měšťané pokusili hrad dobýt, ale marně, a tak řádění pokračovalo až do husitských válek. Za nich plnil hrad patrně vojenskou funkci, a tak byla zlepšována jeho fortifikace. Osud hradu se zřejmě naplnil již za těchto válek. Možná zanikl v roce 1442 kdy byl dobyt a zničen nedaleký hrad Levnov. Dispozice hradu Do hradu vedla cesta od severozápadu, kde se tímto směrem od jádra hradu nacházel vstupní objekt, chránící příkop obíhající ze tří stran jádro se západním předhradím o velikosti cca 57 x 50 m. Ze vstupního objektu vedl do předhradí přes příkop 14 m dlouhý most. V jihozápadní části předhradí stával zabudován v hradbě věžovitý objekt čtvercového půdorysu o rozměrech 9,5 x 6,6 m. Přes parkán přiléhající k západní hradbě jádra hradu se vstupovalo do jeho nádvoří. Na parkáně se nacházela studna nebo spíše cisterna. Hradní jádro 50 x 26 m obíhala hradba, v čele pak stála masivní válcová věž o průměru 11,5 m s vnitřním prostorem o průměru 5,5 m. V jihovýchodním rohu se nacházel trojprostorový palác. Z hradu se dochovaly fragmenty masivní válcové věže, čtverhranného věžovitého objektu v předhradí a další drobné zbytky hradeb. Zřícenina je volně přístupná a vede sem značená cesta. Tipy na výlet Na výlet se nabízí zřícenina hradu Lamberk, zřícenina tvrze Kralice nad Oslavou, renesanční zámek Náměšť nad Oslavou, tvrz Jinošov nebo zříceninu hradu Holoubek. Vystoupit se dá také na rozhlednu Babylon nebo rozhlednu Ocmanice.  Ubytovat se můžete v Náměšti nad Oslavou.  

Na nevysokém vrchu Semenec (439 m), který se zvedá nad severním okrajem Týna nad Vltavou, stojí jedna z našich nejmenších rozhleden. Přímo pod ní se stéká Vltava s Lužnicí. Místu se dříve říkalo “Na Spravedlnosti”, podle bývalého popraviště. Už od roku 1922 zde stával dřevěný altánek. Umístili jej zde členové KČT ve spolupráci s okrašlovacím spolkem, který jej zakoupil na zemědělské výstavě pořádané v Týně. V létě 1930 byl pavilon přemístěn na skálu v lese Bedrník. Na jeho místě vyrostla podle návrhu architekta Jaroslava Vojny 7 metrů vysoká betonová rozhledna. Čtyřboká stavba má vyhlídkové patro umístěné ve výšce 5 metrů pod plochou střechou. Vyhlídka byla v roce 2006 zrekonstruována, a všem turistickým zájemcům je volně přístupná po celý rok. A přestože je výhled značně omezen, lze zahlédnout meandr Vltavy, Týn nad Vltavou a jadernou elektrárnu v Temelíně.

Rabštejnu nad Střelou, historicky nejmenšímu městu v České republice, dnes však součástí města Manětín, vévodí zámek, bývalý hrad ze 14. století.             Historie zámku Krajina kolem hradu Rabštejna patřila potomkům Milhosta, který založil roku 1193 klášter v Mašťově. Po roku 1321 koupil rabštejnský statek Oldřich Pluh, předek významného rodu Pluhů z Rabštejna. Oldřich získal od plaského kláštera ještě některé vsi a vystavěl si na počátku 30. let 14. století na nepřístupném ostrohu řeky Střely pevné sídlo a pod ním založil městečko Rabštejn nad Střelou. Hrad i městečko byly spojeny v jeden celek hradbami, z nichž dosud zbyly některé části a dvě okrouhlé věže. Král Karel IV. si byl vědom významu hradu pro okolní krajinu a chtěl jej mít ve svém majetku. Tak se stal Rabštejn královským zbožím, kolem něhož Karel IV. vytvořil manský systém. Roku 1464 se hradu neoprávněně ujal Burian mladší z Gutštejna. Spor o správu Rabštejna byl také jednou z příčin, proč se Burian stal nepřítelem krále Jiřího z Poděbrad. V těsné blízkosti hradu dal roku 1483 vystavět klášter karmelitánů, který byl při bouři nekatolických měšťanů roku 1532 spálen. Rabštejn držel 9 let sám král Vladislav II., jeho syn Ludvík jej roku 1518 zastavil Šlikům. Lorenc Šlik hrad opravil a po požáru roku 1532 postavil nové hradní stavení. Některé části nové stavby jsou dosud viditelné za zámkem na konci ostrohu. Rabštejn však byl pořád majetkem krále a Šlikové je měli pouze v zástavě.  Po roce 1578 prodal Rudolf II. se svolením stavů zdejší zboží Jaroslavovi Libštejnskému z Kolovrat a Jiříkovi Kokořovcovi. Tím se Rabštejn stal opět svobodným panstvím. Roku 1665 jej koupil Jan Šebestián z Pöttingu, který v blízkosti hradu postavil roku 1666 klášter servitů, a to na místě kláštera karmelitánů. Janův syn František Karel si zde, na místě starého hradu, postavil roku 1705 zámek, neboť hrad byl již sešlý a nepohodlný. Po roce 1714 sídlili na zámku Černínové, Kolovratové a posledními majiteli Rabštejnu byli od roku v 1748 Lažanští, kterým náleželo panství až do roku 1945. Poté zámek sloužil rekreačním účelům a složí jím dodnes.     Dispozice zámku                                   Zámek Rabštejn je obdélná barokní jednopatrová budova s podstřešním polopatrem. Prostou fasádu zdobí barokně zalamované římsoví nad okny pater, v polopatře kolem oken nesou jednoduché, konzolovitě zakončené pilastry rovnou římsu nad okny. Na jižní straně zámeckého areálu stojí kostel v dnešní podobě postavený v letech 1766 – 1767 pravděpodobně podle návrhu architekta A. Luraga, k němuž přiléhá bývalý klášter servitů, zrušený roku 1767. Tipy na výlet V Rabštejně nad Střelou je k vidění také zřícenina hradu. Výlet můžete podniknout k Žihelskému viklanu, na zříceninu hradu Nevděk, na zachovalý barokní zámek Manětín, na novogotický zámek Nečtiny nebo na zříceninu hradu Preitenstein. Ubytování najdete ve Žluticích.