Zříceniny hradu na vysokém kopci u obce Kdyně v okrese Domažlice. Historie hradu Hrad vznikl ve 2. pol. 13. století. V písemných pramenech se poprvé připomíná k roku 1279 jako majetek Děpolta, zakladetele významného rodu Švihovských z Rýzmberka. Hrad byl přestavován v 1. pol. 15. stol., kdy již byl majetkem pánů z Janovic, a především po roce 1508, kdy ho koupil Břetislav Švihovský z Rýzmberka. Za třicetileté války byl bez poškození dobyt v roce 1620 Marradasem. Zánik mu přineslo až nařízení císaře Ferdinanda III. z roku 1655 o boření hradů, které by se mohly díky svým vojenským kvalitám stát oporou případných povstalců. Dispozice hradu V jihozápadním nároží stával okrouhlý bergfrit, na protilehlé straně pak stával původní palác. V první polovině 14. století získalo předhradí kamennou hradbu. V této době vznikl zřejmě i druhý palác. V prvé polovině 15. století byla k hradu přihrazena další část se čtvrhrannou věží. Další velká přestavba proběhla na počátku 16. století a týkala se hlavně obrany. Byla při ní vybudována kuriózní úzká dlouhá bašta s polookrouhlým čelem. Dále pak byly na parkáně vybudovány dvě dělostřelecké polookrouhlé bašty. Hrad dnes Do dnešní doby se z hradu dochovaly převážně právě zbytky hradeb a bašt. Na místě původního paláce vyrostla v letech 1846-47 novodobá kamenná věž, která slouží jako rozhledna. Hradní areál je volně přístupný, vež je pak otevřena v letní sezoně. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat třeba na zříceninu hradu Pušperk, zříceninu hradu Ruchomperk, zříceninu hradu Nový Herštejn nebo vystoupit na rozhlednu Koráb u Kdyně. V Domažlicích je k vidění Chodský hrad nebo Muzeum Chodska. Za návštěvu stojí i starobylý kostelík sv. Václava - Brůdek. Ubytování najdete v Domažlicích.

Hajním kostelem se nazývá skála je nejsevernějším výběžkem Frýdlantského cimbuří. Vrchol skály byl zpřístupněn žebříkem a zábradlím patrně již před první světovou válkou. V průvodci z roku 1902 se již píše o vyhlídce přístupné po dřevěném žebříku. V roce 1979 bylo zdejší zábradlí rekonstruováno členy Jizerské horské služby. Původní německé jméno zní Hainskirche a je odvozeno od báchorek o germánském obětišti (v překladu Hajní kostel – kostel v háji neboli pohanská svatyně). Z vrcholové skály je velmi krásný výhled do údolí Smědé a Frýdlantsko.Podle obyvatel Jizerských hor se právě zde odehrál příběh, který přebásnil K.J.Erben ve sbírce Kytice s název Poklad. Na Velký pátek zde šla kolem Hajního kostela matka s dítětem. Žena spatřil mezi skalními bloky otvor a vešla dovnitř. Spatřila zde mnoho drahých kamenů a zlata což ji oslnilo natolik, že zde odložila své dítě. Skála se započala zavírat a matka se jen tak tak dostala ven. Dítě však zanechala uvnitř. Po celý rok se žena velmi trápila, po roce se vydala opět k Hajnímu kostelu a se svým dítětem se opět shledala. 

Skalní útvar Čertovo kopyto se nachází na modré značce pod Medvědí horou zhruba kilometr od lipenské nádrže. Skalní útvar je tvořen střednězrnitou až drobnozrnitou muskovit-biotitickou žulou. Svůj název dostala podle svého tvaru který připomíná čertovo kopyto. Na patě skály se nachází starý nápis „Tecelin felsen Gruppe“, jenž připomíná její pojmenování po opatovi vyšebrodského kláštera Tecelínu Jakschovi. Zdejší celý komplex útvarů se pak také nazývá Cikánský hrad a to podle pověstí o zdejších cikánech.Zhruba 0,5 km po modré značce od tohoto skalního útvaru ve směru k lipenské nádrži narazíme na značenou odbočku, která nás dovede k poustevně, kterou pravděpodobně založili poustevníci z vyšebrodského kláštera.K poustevně se váže tento příběh: Koncem 17. století se na nedalekém Uhlířském (Cikánském) vrchu utábořila skupina cikánů. Postupně se pro celý kraj stali pohromou. Byli mezi nimi i lidé, kteří se z různých důvodů skrývali. Jedním z nich byl i Godoš, syn německého uprchlíka z Porýní. Ten zde vyrůstla společně s Mandou, dcerou náčelníka Wolfa. Oba se do sebe zamilovali. Dne 25.5.1715 byl cikánský tábor obklíčen vojskem. Při následné přestřelce přišlo o život 13 obyvatel tábora (někdy je uváděno 11), raněna byla i Manda. Podařilo se jí však s Godošem uniknout. Postupně se uzdravila a v květnu roku 1716 měli s Godošem svatbu v nedalekém kostelíku sv. Prokopa v Loučovicích. Živili se výrobou a podomním prodejem krejčovských výrobků. Po čtyřech letech však Manda na následky svého dřívějšího zranění zemřela a byla pohřbena vedle zdi kostela sv. Oldřicha. Godoš se vrátil do Porýní, přesto však po několika letech navštěvoval hrob své ženy. Když zestárl usídlil se zde nastálo. V zimě žil v domě rybáře v Loučovích, kde již dříve žil s Mandou. V létě pak obýval tuto starou poustevnu, kterou dříve objevil již jako chlapec. Zde pak také byl jednoho dne nalezen mrtev. Podle jeho přání byl pochován vedle své ženy Mandy.Nedaleko od poustevny stával na skále velký dřevěný kříž. Pravděpodobně sloužil vorařům jako signál, aby ukončili plavbu před dravými Čertovými proudy. Vory se zde rozebíraly a převážely pomocí povozů do Vyššího Brodu, kde byly opět smontovány. Jiné vysvětlení existence kříže je v legendě vyšebrodském opatovi, jehož kočár byl nedaleko odtud přepaden lapky a kříž vznikl jako díkuvzdání Bohu za záchranu.

Na severovýchodním okraji města se vypíná menší vrch s kaplí Anděla Strážce. Vrch už v dávné minulosti sloužil jako strážný a pozorovací bod, zejména pro malou osadu rýžovačů zlata. Až v letech 1682-1683 byla kapucíny vystavěna barokní kaple, vysvěcená biskupem Janem Ingácem Dlouhoveským. V roce 1735 byla kaple obehnána ambity s nárožními kaplemi. Pseudorománskou přestavbou prošla kaple v roce 1882 a v této podobě se dochovala dodnes. Kaple je přístupná o bohoslužbách a poutích. Zároveň vrch na kterém stojí nabízí krásný výhled do okolí a zejména pak na město Sušici. Podle legendy byla kaple vystavěna na místě kde se jednomu chlapci při hře ovinul kolem nohy jedovatý had. Chlapci se ve strachu zjevil anděl a ochránil ho. Jako dík za tuto záchranu mělo být rozhodnuto výstavbě této kaple.