Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 Další Poslední
Zřícenina hradu Ronov u Přibyslavi
Historie hradu Hrad Ronov byl založen počátkem 14. století pány z Lichtemburka. V písemných pramenech se poprvé připomíná roku 1329 jako majetek Smila z Ronova. V roce 1424 byl hrad dobyt a těžce poškozen husity. V roce 1444 ho koupil Hynek Ptáček z Pirkenštejna. Roku 1538 se hrad připomíná již jako pustý. Dnešní podoba hradu Arál hradní zříceniny se nachází v oboře, která je však přístupná. Do dnešní doby se z hradu zachovalo jen torzo paláce a zbytky obvodových hradeb. Tipy na výlet Po kraji se můžete rozhlédnout z rozhledny Rosička u Sázavy. Prohlédnout si můžete také skalní útvar Rozštípená skála, vodní nádrž Pilská nebo vodní nádrž Strž. Ve Žďáru nad Sázavou najdete komplex zámku a kláštera. Ubytovat se můžete v Žďáru nad Sázavou.
Celý článekZřícenina hradu Rotštejn
Historie hradu Hrad byl založen patrně v druhé polovině 13. století Vokem z Rotštejna. V roce 1318 byl hrad přepaden a vypálen. V roce 1415 hrad kupuje Ondřej Paldra z Vařin. Protože jeho majitelé byli věrni katolické straně, byl hrad v roce 1426 dobyt a vypálen husity. Pak byl již ponechán svému osudu, neboť majitelé dál již sídlili na tvrzi v Klokočí. V roce 1514 se uvádí jako pustý. Podoba hradu Hrad byl postaven na výrazném pískovcovém hřebeni tvořený ještě několika věžovitými skalními bloky. Prostory hradu byly vysekány do skály a kombinovány se zděnými konstrukcemi. Vlastní užitkové prostory se nacházely ve třetí a čtvrté úrovni hradu. Ve třetí úrovni lze dobře poznat hradní kuchyni, s níž sousedila studna. Jižní skalní blok obsahoval dřevěnou nástavbu. Dnes lze vystoupat jeden skalní blok (obsahující již zmíněnou kuchyni), nejhornější část je upravena na vyhlídku. Vstup je omezen na dobu sezony. Tipy na výlet Vystoupit můžete například na rozhlednu Dubecko a podívat se po okolí. Navštívit můžete i zámek Hrubá Skála nebo zámek Malá Skála. U Turnova najdete hrad Valdštejn, zámek Hrubý Rohozec nebo Dlaskův statek. Ubytovat se můžete přímo v Turnově.
Celý článekZřícenina hradu Roupov
Impozantní zříceniny hradu Roupova zájemce nalezne ve stejnojmenné obci, která leží přibližně 6 km jihozápadně od Přeštic. Areál hradu, nacházející se ve východní části obce, je v soukromých rukách, a proto je přístupný pouze příležitostně. Majitel bydlí v domě hned u hradu a po domluvě vstup zpravidla umožní. Historie hradu První panské sídlo bylo v Roupově založeno již ve 13. století. V letech 1380–1393 je nechal Něpr z Roupova radikálně přestavět na vcelku pohodlný hrad, pravděpodobně měl přitom k dispozici dvorskou huť. V době husitských nepokojů majitel Roupova Jan přestoupil ke kališníkům a tím zachránil hrad od odbývání. Jeho syn Jan II. z Roupova byl věrným straníkem Jiřího z Poděbrad i Vladislava II. Jagelonského a iniciátorem další výrazné přestavby hradu. V letech 1595–1598 byl pak Roupov nákladně renesančně přestavěn, čímž se majitel Jan IV. z Roupova velmi zadlužil a byl nucen hrad prodat. V roce 1607 se novým vlastníkem stal Jan z Klenové, věrný stoupenec habsburských panovníků. V období třicetileté války byl Roupov oporou císařské moci a především městečko pod hradem utrpělo velké škody od švédských vojáků. Hrad byl ještě roku 1704, kdy jej zakoupili majitelé sousedního panství Červené Poříčí, obýván. Nedlouho poté počal pustnout a jeho konci napomohlo i bourání a odvoz stavebního materiálu v roce 1817, kdy bylo po požáru obnovováno nedaleké městečko Merklín. Podoba hradu Původní podoba hradu je nám doposud neznámá. Po Něprově přestavbě hradní nádvoří obklopily ze tří stran paláce, z nichž jeden byl pravděpodobně věžovitého charakteru. Komunikaci mezi budovami zajišťovala pavlač. Předhradí bylo v další přestavbě výrazně změněno, tudíž jeho původní podobu neznáme. Tehdy byla především posílena obranyschopnost hradu vystavěním polygonální bašty a okrouhlé, pravděpodobně bateriové věže na skále před hradem. Polygonální baštu později pohltila obytná budova před hradem. Hradní jádro bylo rozšířeno přistavěním nového křídla zvenčí, jehož součástí byla i dodnes velmi zachovalá kuchyně s osmibokým komínem. Dnes jsou zde k vidění výrazné zříceniny všech prvků hradu. Tipy na výlet Jedním z výletních tipů je barokní zámek Příchovice, barokní zámek Dolní Lukavice nebo renesanční zámek Lužany. Zajímavý je také vodní gotický hrad Švihov. Ubytovat se můžete v Klatovech. M.K.
Celý článekZřícenina hradu Rychleby
Novodobě upravené zříceniny hradu neznámého jména, kterému se až v moderní době začalo říkat Rychleby (něm. Reichenstein – říšský kámen), se nacházejí přibližně 4 km jihozápadně od města Javorník. Na volně přístupný hrad turistu zavede turistická značka. Historie hradu O hradě, nazývaném Rychleby, nemáme žádných písemných zpráv (pravděpodobně proto, že na strážním hradě žádný z majitelů nikdy nesídlil, a proto se po něm nikdo nepsal), tudíž si musíme vystačit se zprávami archeologickými. Podle nich byl hrad „živým“ organismem přibližně v letech 1290–1440. Je možné, že zakladateli hradu byli loupeživí Vusthubové, sídlící na nedalekém hradě Frýdberku (Žulové). Ve stejné době naproti Rychlebům přes údolí Račího potoka vznikla další pevnost, dnes zvaná Pustý hrádek. Hrad Rychleby sloužil jako strážní pevnost na obchodní cestě vedoucí Rychlebskými horami právě zde, údolím Račího potoka. Okolní území vlastnila vratislavská knížata a je dosti pravděpodobné, že nedlouho po založení získala i Rychleby. Okolo poloviny 14. století došlo k rozšíření hradu. Zánik hradu s největší pravděpodobností zapříčinilo husitské vojsko, které roku 1428 dobylo i několik hradů v okolí, včetně nejbližšího Javorníku. Archeologické nálezy objevily velké množství šipek ze střel kuší a šípů z luku. Podle jedné do jisté míry nevěrohodné zprávy byl pak pobořený hrad obýván lapky, které odtud vyhnalo až počátkem 16. století vojsko vratislavského biskupa Stanislava I. Thurzy. Romantická úprava V letech 1909–1910 byla zřícenina pro potřeby turistů romanticky upravena Moravskoslezským horským sudetským spolkem pod vedením B. Königa. Veškeré části hradu byly vykopány ze země (před pracemi zde byly pouze dva oddělené pahorky), ostění byla často umístěna na nepůvodní místa, zdivo hlavní věže (bergfritu) bylo zvýšeno a upraveno, menší věž v hradbě byla upravena na rozhlednu. Celý hrad byl zakonzervován, z dnešního pohledu nesprávným postupem. Při úpravách bylo nalezeno velké množství důkazů života na hradě – hřebíky, kované zámky, klíče, kování dveří, čepy, podkovy, jezdecké třmeny, výše zmíněné šipky, bodce kopí, sekerky, srpy, hlaveň pistole, lahvička se svatou vodou, střepy z užitkových nádob, části plátkové zbroje ze 14. století a stříbrný groš z doby Jana Lucemburského. Zajímavým nálezem z doby po zániku hradu byl hrnec s penězi, který si majitel do zřícenin schoval v době třicetileté války. Dispozice hradu Rychlebský hrad měl širokou okružní hradbu s ochozem, posílenou vně ze třech stran příkopem a valem, že čtvrté srázem. Za vstupem do hradu na severní straně stál mohutný bergfrit. Obytné zázemí pak zajišťoval jednoduchý palác, patrně ještě dřevěný. V polovině 14. století došlo k rozšíření hradu – vznikly dva paláce v nádvoří a na východní straně od jádra další pás opevnění se dvěma vstupními branami. Nejasného původu je okrouhlá věž, sloužící dodnes jako rozhledna. Mimo hradní jádro byly na západě přistavěny dvě obdélníkové budovy, sloužící pravděpodobně jako hospodářské budovy. Romantizující úpravy na počátku 20. století částečně pozměnily rozložení zdí a jednotlivých kamenných prvků, což ztěžuje „čtivost“ zříceniny, z níž se dochovaly základy a zdivo až do výše 3 metrů většiny hradních prvků. Tipy na výlet Nedaleko odsud u obce Uhelná najdete vyhlídku Čertovy kazatelny. Krásnou procházku si můžete udělat Račím údolím. V blízkém Javorníku najdete kromě zámku také Městské muzeum, kapli Panny Marie Salletské, rozhlednu Borůvková hora nebo Šafářovu skálu. Ubytovat se můžete v Javorníku. M.K.
Celý článekZřícenina hradu Rýzmberk
Zříceniny hradu na vysokém kopci u obce Kdyně v okrese Domažlice. Historie hradu Hrad vznikl ve 2. pol. 13. století. V písemných pramenech se poprvé připomíná k roku 1279 jako majetek Děpolta, zakladetele významného rodu Švihovských z Rýzmberka. Hrad byl přestavován v 1. pol. 15. stol., kdy již byl majetkem pánů z Janovic, a především po roce 1508, kdy ho koupil Břetislav Švihovský z Rýzmberka. Za třicetileté války byl bez poškození dobyt v roce 1620 Marradasem. Zánik mu přineslo až nařízení císaře Ferdinanda III. z roku 1655 o boření hradů, které by se mohly díky svým vojenským kvalitám stát oporou případných povstalců. Dispozice hradu V jihozápadním nároží stával okrouhlý bergfrit, na protilehlé straně pak stával původní palác. V první polovině 14. století získalo předhradí kamennou hradbu. V této době vznikl zřejmě i druhý palác. V prvé polovině 15. století byla k hradu přihrazena další část se čtvrhrannou věží. Další velká přestavba proběhla na počátku 16. století a týkala se hlavně obrany. Byla při ní vybudována kuriózní úzká dlouhá bašta s polookrouhlým čelem. Dále pak byly na parkáně vybudovány dvě dělostřelecké polookrouhlé bašty. Hrad dnes Do dnešní doby se z hradu dochovaly převážně právě zbytky hradeb a bašt. Na místě původního paláce vyrostla v letech 1846-47 novodobá kamenná věž, která slouží jako rozhledna. Hradní areál je volně přístupný, vež je pak otevřena v letní sezoně. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat třeba na zříceninu hradu Pušperk, zříceninu hradu Ruchomperk, zříceninu hradu Nový Herštejn nebo vystoupit na rozhlednu Koráb u Kdyně. V Domažlicích je k vidění Chodský hrad nebo Muzeum Chodska. Za návštěvu stojí i starobylý kostelík sv. Václava - Brůdek. Ubytování najdete v Domažlicích.
Celý článekZřícenina hradu Rýzmburk
Skromné pozůstatky hradu Rýzmburka se skrývají na skále nad údolím řeky Úpy, na počest Boženy Němcové nazývaným Babiččino údolí. Údolím vede červená turistická značka, z níž u Červeného mostu odbočuje modrá, vedoucí mj. kolem Rýzmburku. Historie hradu Prvním známým majitelem hradu byl k roku 1319 připomínaný Albert z Rýzmburka. On nebo jeho předci hrad založili na přelomu 13. a 14. století. Jeho potomci pak hrad vlastnili až do první poloviny 15. století. Posléze se majitelé často střídali. Od Zikmunda dostal hrad Oldřich z Černčic, posléze jej koupil kníže Jindřich Minsterberský, poručník nezletilých dětí Jana z Adršpachu a Náchoda. Petr z Adršpachu a Náchoda, jeden z Janových potomků, hrad roku 1527 zastavil. Zastavený hrad poté roku 1534 zakoupil Jan z Pernštejna. Významným majitelem hradu byl od roku 1544 Bernard Žehušický z Nestajova, který jej nechal pro velkou zchátralost důkladně opravit na pohodlné sídlo. Posledním majitelem, který na hradě též bydlel, byl od roku 1595 Vilém z Talmberka. Vilémův bratr Jan prodal roku 1601 panství s hradem Smiřickým ze Smiřic, kteří jej již nijak neudržovali. K roku 1628 se již uvádí jako zpustlý. Zkázu hradu dokonalo vyplenění císařským a posléze švédským vojskem, požár o tři roky později a na počátku 18. století rozebírání kamene na stavbu nedalekého ratibořského zámku. Dispozice hradu Dispozice hradu byla původně dvojdílná, ovšem o předhradí bohužel dnes již nic nevíme. Hradní jádro bylo pravděpodobně bezvěžové, tvořené především paláci podél hradebních zdí. Bohužel bez archeologického průzkumu nelze vyslovit žádné další hypotézy o podobě a vývoji stavebních fází hradu. Do dnešní doby se zachovalo velmi málo, v podstatě jen střepy hradební zdi a pozůstatky valeně klenutých suterénů paláce na severní straně hradního jádra. Altán na předhradí byl postaven v roce 1798. Hradní areál je volně přístupný. Tipy na výlet Výlet si můžete naplánovat na zříceninu hradu Vízmburk, rozhlednu Žaltman nebo Muzeum bratří Čapků v Malých Svatoňovicích. V České Skalici najdete pobočku Uměleckoprůmyslového muzea v Praze - Muzeum textilu nebo Muzeum Boženy Němcové. Navštívit můžete i zámek Chvalkovice. Ubytování najdete v České Skalici. M.K.
Celý článekZřícenina hradu Rýzmburk u Oseka
Rozsáhlé zříceniny hradu Rýzmburk ční na ostrožně nad Oseckým potokem asi 2 km severozápadně od obce Osek. Z obce vede na volně přístupný hrad turistické značení. Historie hradu Hrad je pravděpodobně královského založení. Soudě dle následujících okolností stavbu vedl královský kastelán Boreš z rodu Hrabišiců, který hrad posléze získal do svého držení a poprvé se po něm psal roku 1250 „z Riesenburka“. Dokončení hradu s módním jménem Riesenburg (Obří hrad) trvalo až do počátku 14. století. Mocný rod pánů z Rýzmburka (nebo také z Oseka) zde sídlil až do roku 1398, kdy jej bez králova svolení prodal míšeňskému markraběti Vilémovi. Cizinec tak získal hrad na českém území a vytvořil z něj svůj strategický bod v neklidné pohraniční oblasti. Tento fakt se samozřejmě českým králům nezamlouval, a proto se snažili získat hrad zpět, což se ovšem podařilo až Jiřímu z Poděbrad roku 1459. Ten se pak po roce rozhodl udělit hrad do zástavy svému přívrženci Prokopovi z Rabštejna. Za pánů z Rabštejna byl hrad dobyt (roku 1473) saskými knížaty a hrad se dostal zpět do královských rukou. Posledními majiteli, kteří hrad alespoň částečně obývali, byli Kaplířové ze Sulevic, kteří si však koncem 15. století postavili v nedalekém Duchcově tvrz a hrad opustili. Posléze se majiteli opuštěného a pustnoucího hradu stali Lobkovicové (1523) a Valdštejnové (až do poloviny 20. století). Podoba hradu Stavba královského hradu byl pojata velkolepě, ovšem páni z Rýzmberka při jeho dokončování již nedisponovali dostatečnými financemi, aby byly veškeré plánované stavby uskutečněny. Rozlehlý hrad je čtyřdílné dispozice. Trojúhelné jádro obsahovalo na nejvyšším místě obytnou věž (donjon) a v dalších dvou nárožích okrouhlou a čtverhrannou věž. K čtverhranné věži přiléhala kaple s polygonálním závěrem a při boční straně podél hradby malý palác. U okrouhlé věže se nacházela brána. Na třetím nádvoří stávala patrně pouze větší hospodářská budova a čelo hradby, která tvořila parkán okolo části hradu, zpevňovala čtverhranná věžice. Střed druhého nádvoří vyplňoval volně stojící okrouhlý bergfrit a hradba opět měla funkci parkánu (obíhala již celý hrad). První nádvoří, tvořené pouze hradbou a protáhlou vstupní branou, bylo pravděpodobně také prázdné. K vnější hradbě v místech pod hradním jádrem (jihozápadní strana) pak byla později přistavěna blíže neurčená hospodářská budova. Předpokládá se, že král nechal postavit základní prvky hradu, tj. věže, hradby a brány a teprve poté stavbu převzal Boreš z Rýzmburka, který pravděpodobně nechal postavit malý palác v jádře. Na ostatní zástavbu nádvoří se mu již nedostávalo financí. Borešovi potomci dokončili kapli kolem roku 1300. Hospodářská budova vně hradeb byla postavena až v průběhu 15. či na počátku 16. století. Z hradu se dochovaly mohutné zříceniny všech jeho prvků kromě několika úseků hradeb. Tipy na výlet V okolí najdete rozhlednu Dlouhá louka, cisterciácký klášter nebo barokní zámek Duchcov. Zavítat můžete také na barokní zámek Světec, barokní zámek Janov. Zajímavé je navštívit i vodní nádrž Fláje nebo vodní nádrž Janov. Ubytovat se můžete v Duchcově nebo v Litvínově. M.K.
Celý článekZřícenina hradu Šaunštejn
Zbytky skalního hradu Šaunštejn, nazývaného také Loupežnický hrad, leží v překrásné krajině Národního praku České Švýcarsko. Je situován na mohutné pískovcové skále nedaleko Vysoké Lípy. Historie hradu Hrad vznikl asi v polovině 14. století na panství Berků na ochranu České stezky a později plnil roli správního střediska Vatenberky kolonizovaného území. Stal se v polovině 15. století jejich opěrným bodem ve válce tohoto rodu se Saskem a Lužicí. Zklidnění poměrů v oblasti na konci 15. století a upevnění státní správy snížilo vojenský význam hradu, který začal postupně chátrat. Jako pustý je označován někdy od přelomu 15. a 16. století. Po třicetileté válce se zde usadili zběhové a lupiči, proto se mu také začalo říkat Loupežnický hrad. Podoba hradu Hrad je dnes vlastně skalní blok. Vrchní plošina hradu je dlouhá asi 70 metru a 20 metrů široká, tvoří několik bloků, které jsou spojeny můstky a lze na ni vlézt po žebřících, které jsou ve štěrbinách. V severní části je do skály vyhloubena spodní část hlavní věže. Je to nyní malá a hluboká místnost se sedátkem džbánovitého tvaru, která bývala buď cisternou či vězením, případně sloužila jako skladiště. Další dutina ve skalním bloku byla stájí nebo vrátnicí. Z dřevěných objektů se už nic nedochovalo. Tipy na výlet Výlet na Šaunštejn lze spojit s výletem k nedaleké Malé Pravčická bráně, Ptačímu kameni, Vilemínině vyhlídce a Mariině skále. Navštívit můžete i skalní kapli u Všemil nebo akvadukt v Dolní Chřibské. Ubytovat se můžete v Chřibské.
Celý článekZřícenina hradu Šelenburk
Zříceniny mohutného hradu Šelenburka, jinak zvaného též Cvilín nebo Lobenštejn, může zájemce obdivovat 1,5 km jihovýchodně od města Krnova. Z města vede na volně přístupný hrad turistické značení. Při cestě z Krnova je možno navštívit rozhlednu Cvilín z počátku 20. století. Historie hradu Šelenburk byl založen českým králem okolo roku 1240 (na místě hradišť z několika různých období a knížecí pevnosti) a z roku 1253 pochází o něm první písemná zmínka - to jej v léno dostal Beneš z Lobenštejna. Od počátku 14. století se jej pak ujímají opavští vévodové. V roce 1474 hrad dobyl Matyáš Korvín a držel jej až do roku 1490. V letech 1493–1521 byl postupně přestavěn Janem ze Šelmberka a jeho synem Jiřím. Odtud pochází novější název hradu - Šelenburk. Znovu byl hrad přestavěn Jiřím Hohenzollernerem z Ansbachu markrabím braniborským a pánem krnovským, který jej odkoupil roku 1523. Tentýž pán si v Krnově postavil novou rezidenci a hrad přestal sloužit jako stálé sídlo. Definitivně byl opuštěn po třicetileté válce a nezadržitelně chátral. Dispozice hradu Půdorys hradu je téměř pravidelný čtverhranný. V jižním rohu stávala mohutná válcová věž, vedle níž bývala studna. Palácová křídla se nacházela při severovýchodní hradbě a v západním rohu. Hradní jádro bylo chráněno oválem příkopu a valu, který byl pravděpodobně na severovýchodní straně dvojitý. Přístup do hradu vedl od jihovýchodu před příkop po mostě, stojícím na kamenný pilířích. Jihovýchodně od hradu se též nacházelo předhradí s provozními budovami. Dodnes stojí alespoň částečně zdivo všech objektů jádra hradu včetně dochovaných pilířů po bývalém mostě. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat na větrný mlýn v Cholticích, zámek Slezské Rudoltice, zámek Linhartovy nebo zámek Velké Heraltice. V Krnově je k vidění kostel sv. Martina, kostel sv. Ducha, městské muzeum, rozhledna Cvilín, klášter Minoritů s kostelem Narození Panny Marie nebo rozhledna Ježník. Ubytovat se můžete v Opavě.
Celý článekZřícenina hradu Šelmberk
Zříceniny goticko-renesančního hradu Šelmberk jsou výraznou siluetou návrší nad údolím Blanice severně od Mladé Vožice. Historie hradu Šelmberk byl založen zřejmě na začátku 14. století rodem Buziců, kteří se pak podle postaveného hradu zvali ze Šelmberka. Poprvé je hrad doložen r. 1318 jako majetek Přibyslava z Křimína z rodu Buziců. Jeho následovníci zde sídlili až do devadesátých let 14. století, kdy hrad přešel na Aleše z Rýzmburka. Vzhledem ke skutečnosti, že se majitelé hradu v 15. věku často střídali, je pravděpodobné, že se Šelmberka dotkly bouřlivé události husitských válek. V první polovině 16. století proběhla renesanční přestavba. Stalo se tak za Václava Předbora z Radešína. Ve druhé polovině 16. století, za Michala Španovského z Lisova, byl hrad spojen s mladovožickým panstvím a novým správním centrem se stal zámek v Mladé Vožici. Šelmberk tak ztratil svou rezidenční funkci a již na počátku 17. století bylo jeho jádro zříceninou. Od r. 1678 náležel pustý hrad Kuenburgům. Leopold Kuenburg nechal ve dvacátých letech 19. století velkou věž opravit a upravit ji na rozhlednu s pseudogotickým cimbuřím a v okolí zříceniny zřídit anglický park. R. 1940 se zřícenina Šelmberka stala majetkem města Mladé Vožice, jemuž náleží dodnes. Podoba hradu Šelmberk, hrad bergfritového typu, byl nepochybně vybaven předhradím, jehož podobu však neznáme. Jádro se rozpadalo do dvou výškových úrovní. Horní tvořil skalní hřeben, na němž v čele stojí okrouhlý bergfrit obíhaný původně kličkou obvodové hradby. Za ním prakticky celou plochu hřebene zaujímá komplikovaný palác ve tvaru písmene L, který si doposud uchoval některé valeně klenuté místnosti v nejspodnější úrovni. Trojúhelné, níže položené nádvoří se studnou bylo k hřebeni přihrazeno z boku a přímo z něho se vcházelo i do části palácových sklepů. V 1. pol. 16. stol. nahradila pozdně gotický palác prostorná renesanční budova. Hrad dnes Dnes tvoří dominantu hradu 26 m vysoká hlavní věž, která byla opravena a z níž se návštěvníkovi nabízí daleký výhled do okolí. Poměrně výrazné jsou zříceniny renesančního traktu a obvodové hradby s pilíři na východě, zatímco ze starého paláce se dochovaly pouze základy se sklepeními. Předhradí zaniklo úplně. Přístup k hradu je možný polní cestou spojující silnice Mladá Vožice - Votice a Mladá Vožice - Načeradec (obojí asi 3 km za Mladou Vožicí). Z Mladé Vožice vede k hradu také červeně značená turistická cesta (asi 3 km). V nedaleké Mladé Vožici můžete navštívit barokní zámek.
Celý článekZřícenina hradu Šelmberk
Zřícenina hradu Šelmberk, okres Tachov.
Celý článekZřícenina hradu Sion
Jan Roháč z Dubé a Sion V lesích nad Chlístovickým potokem, nedaleko Kutné Hory, leží zbytky hradu, který proslul roku 1437 jako poslední místo odporu husitského hejtmana Jana Roháče z Dubé. Hrad si získal pověst nedobytné pevnosti, kterou bránil Jan Roháč proti císaři Zikmundovi do posledního dechu. "Nedobytná" pevnost Hrad vznikl koncem 14. století jako sídlo právě Jana Roháče z Dubé. Přestože byl husitský hejtman zajat v bitvě u Lipan, roku 1434 byl propuštěn a pokračoval v boji proti císaři Zikmundovi. Císař nechal Sion oblehnout a roku 1437 jej vojsko vedené Hynkem Ptáčkem dobylo. Ještě toho roku byl Jan Roháč i s nejvěrnějšími druhy popraven. Pro obranu byl hrad, který měl trojúhelníkový půdorys, velmi dobře situován. Kromě potoka ho chránil ještě příkrý sráz, rybník a náspy. Slabinou bylo, že neměl vlastní zdroj vody. Hrad tvořil palác a hospodářské budovy, které byly obehnány příkopem a jednoduchými hradbami. Jeho torzo porostlé vegetací je dnes volně přístupné. Sion je vynikajícím cílem výletu, který lze spojit s prohlídkou nedalekého bojiště u Malešova a středověké tvrze ve stejnojmenné obci. Atraktivita Sionu je ještě umocněna blízkostí kutnohorského areálu UNESCO. Za návštěvu jistě stojí i blízké město Kutná Hora se svým historickým jádrem. V nedalekém okolí si můžete prohlédnout také židovský hřbitov v Malešově. Bohatý výběr z ubytování vám nabídne přímo Kutná Hora
Celý článekZřícenina hradu Skalka u Vlastislavi
Torzo hradu Skalka stojí v kraji, který je na zříceniny neobyčejně bohatý. V srdci Českého středohoří, na Litoměřicku, u vsi Vlastislav. Historie hradu V těchto místech stávalo v dávných dobách slovanské hradiště. V první polovině 14. století zde byl vybudován gotický hrad. Písemné prameny hovoří o tom, že prvním majitelem byl Petr ze Skalky. Pozdějšími majiteli hradu byli páni ze Sulevic a Hrzánové z Harasova. V roce 1639 zpustošili hrad Švédové, poté se hrad změnil ve zříceninu. Ferdinand Hrzán začal koncem 17. století budovat v jeho těsné blízkosti barokní zámek a zdi starého hradu byly rozebírány na jeho stavbu a zůstala z něho pouze věž. Když se ke Skalce blížíte, vypadá věž, jako obrovský tovární komín, který patří k zámku. Jako možný stavitel se uvádí Antonio della Porta. Majitelé hradu i zámku se ještě několikrát změnili a v roce 2001 se Skalka stala majetkem obce Vlastislav. Podoba hradu Zřícenina stojí na čedičové skále, která je jen velmi špatně přístupná. Hrad, který se sestával z hradu a předhradí, měl tak přirozenou ochranu. Vnitřní hrad byl od předhradí oddělen ve skále vylámaným příkopem, který je částečně zachován na jižní straně. Palác nebyl příliš velký, jeho délka nepřesahovala 13 metrů. Ze Skalky dnes zbyl pouze okrouhlý bergfrit z bílé opuky a zbytek zdiva bývalé brány. Věži se říkalo také hladomorka a na zdech se našly nápisy, které napsali vězni na počátku 17. století. Věž je asi 19 metrů vysoká a vstupovalo se do ní gotickým portálem ve výšce asi 4 metry nad zemí, zřejmě po dřevěném schodišti. Tipy na výlet Ze skály lze vidět zříceniny Oltářík, Ostrý a Košťálov, které lze také navštívit stejně jako zříceninu hradu Oprano. Ubytovat se můžete v Lovosicích.
Celý článekZřícenina hradu Sloup
Skalní hrad Sloup se nachází na osamělém pískovcovém suku ve stejnojmenné obci. Historie hradu Nepřístupná pískovcová skála vysoká zhruba 35 m a 100 m dlouhá, skýtala pravděpodobně útočiště již lidem pravěkých kultur. Koncem 13. století protnula zdejší hluboké hvozdy obchodní stezka vedoucí z Lipé do Žitavy. S tím byl vybudován tento skalní hrad, jehož posádka měla za úkol střežit obchodní stezku. Zanedlouho se dostává do držení Berků z Dubé. Za husitských válek se držitel hradu, český zemen Mikeš Pancíř ze Smojna, podílel spolu s dalšími šlechtici na bojích s Horní Lužicí. V roce 1445 musel hrad opustit. Od roku 1471 spravují panství opět Berkové z Dubé. V 16. století je hrad opuštěn, tehdejší majitel Adama Berka si postavil pod hradem pohodlný panský dům. V roce 1639 zapálilo švédské vojsko dřevěné stavby na hradě a tím ztratil navždy svoji původní podobu. V roce 1690 zahajuje hrabě Ferdinand Hroznata z Kokořova rozsáhlou přestvbu hradu na velkolepou poustevnu. V pískovcovém bloku byly s velkou přesností vytesány monumentální a přitom malebné prostory. Vznikla prostorná kaple, systém teras, východní dvůr s kostelní věží a další. Většina prací byla dokončena do konce 17. století. Za dobu trvání poustevny (1690-1785) se zde vystřídalo na 6 poustevníků. Nejznámější z poustevníků byl Samuel, který vybrušoval ručně skleněné čočky. V roce 1829 byla upravená poustevna do podoby romantického výletního místa zpřístupněna veřejnosti. Co zde dnes najdeme: Černou kuchyni poustevníků s cihlovým komínem nad ohništěm. Jižní terasu s výklenky, ve kterých se nacházela zastavení křížové cesty. Středověké vězení ve tvaru džbánu, původně sýpka či vodní nádrž. Kapli z konce 17. století se západní kruchtou a věží (lucernou), která se klene nad kaplí. Umělé jeskyně tzv. grotty, které byly v minulosti bohatě zdobené soškami poustevníků. Rytířské schody, které byly kdysi jedinou přístupovou cestou na hrad. Jednu z nejzajímavějších poustevníckých komnat, která měla dřevěné obložení a barevnou úpravu. Špalety okna zde zdobí reliéfy (lev, mříž, lvice, žába) v sousední místnosti jsou pak pozůstatky kalvárie. A samozřejmě další skalní místnosti. Hradní areál Sloup je přístupný v sezoně. Tipy na výlet Vydat se můžete do romantického skalnatého údolí nedaleko Svojkova. Navštívit můžete také zámek Sloup nebo lesní divadlo. Poblíž se nachází i zřícenina hradu Svojkov. Ubytování najdete v České Lípě.
Celý článekZřícenina hradu Sokolčí
Zříceniny hradu Sokolčí stojí na tvrdé skále (jejíž strmou stranu vyhledávají horolezci) nad potokem Černá přibližně 4 km východně od městečka Kaplice. Na volně přístupný hrad na okraji Slepičích hor z Kaplice vede turistické značení. Soudě dle dispozice byl hrad založen v průběhu první poloviny 14. století, ale písemné prameny o něm mlčí až do roku 1387, kdy jej Beneš z Velešína prodal Oldřichovi z Rožmberka, který jej následně připojil k novohradskému panství. O dalších osudech hradu opět nic nevíme, roku 1541 při zápisu do obnovených desk zemských se již uvádí jako pustý. Vcelku malý hrad byl opatřen předhradím a za příkopem se rozkládajícím hradním jádrem. Do hradu se vstupovalo věžovitou branou, při čelním pohledu k hradu napravo od ní stála v nároží čtverhranná věž a na ni byl patrně podél hradby navázán palác. Na druhé straně od brány byl též palác. Po další zástavbě již není stop. Zmíněné stavby (kromě paláce za věží) se do dnešních dnů dochovaly do výše cca 1,5 metru, dále je zde patrno několik střepů hradby. Nedaleko odsud u obce Besednice můžete vystoupat na rozhlednu Slabošovka a trochu se porozhlédnout po kraji. Navštívit můžete i zříceninu hradu Pořešín nebo se podívat na vodní nádrž Soběnov. Vystoupit můžete také na vrch Vysoký kámen, lidově nazývaný Slepice. Ubytovat se můžete buď v Kaplici nebo ve Benešově nad Černou.M.K.
Celý článekZřícenina hradu Sokolovec
Zaniklý hrad Sokolovec, jinak také zvaný Sokolov, stával na skalní vyvýšenině nad pravým břehem potoka Doubravy mezi obcemi Bílek a Libická Lhotka. Do volně přístupného hradního areálu zájemce dovede turistické značení jak z obou zmíněných obcí, tak z nedalekého města Chotěboř. Krátká historie hradu Existence hradu byla velmi krátká, trvala necelých 100 let. Zakladatele ani přesnou dobu založení neznáme. Předpokládá se, že Sokolovec byl založen ve druhé polovině 14. století. V roce 1406 se zde připomínají loupeživí rytíři Jan z Chotělic a Pavel Hubenka ze Zišova. Pro okolí hradu byli natolik nebezpeční, že byl Sokolovec roku 1407 obležen královským vojskem. Již tehdy, nebo za bouřlivých husitských válek, hrad zpustl, jako pustý se poprvé připomíná roku 1456. Dispozice hradu Dispozice hradu byla dvojdílná. Na rozlehlejším předhradí, opevněném valem a příkopem, se nedochovaly stopy po zástavbě. Hradní jádro oddělené od předhradí příkopem bylo trojúhelníkovitého půdorysu. V hradním jádře se dochovaly pouze velmi drobné střepy zdí, na západní straně stával trojprostorový palác, na východní pětiboký věžovitý objekt a přístup do jádra zajišťovala brána. Tipy na výlet Podívat se můžete na raně barokní zámek Chotěboř, městské muzeum v Chotěboři nebo geomorfologický útvar Čertův stolek. Dalším cílem výletu může být kostel sv. Anny v Pohledu, památním K. H. Borovského v jeho rodném domě v Havlíčkově Borové. V nedalekém Havlíčkově Brodě je k vidění Štáflova chalupa, bývalý klášter, městské opevnění, kostel Nanebevzetí Panny Marie, galerie výtvarného umění, stará radnice nebo nová radnice. Ubytovat se můžete v Havlíčkově Brodě. M.K.
Celý článekZřícenina hradu Šostýn
Archeologicky zkoumaná a odkrytá zřícenina hradu Šostýn, jinak též zvaného Schauenstein, stojí na kopci nad městem Kopřivnice. Na volně přístupný hrad vede z centra města přibližně 1,5 km dlouhé turistické značení. Historie hradu První nepochybná písemná zmínka o hradě pochází až z roku 1347, kdy byl v majetku biskupa Jana Volka. Hrad byl však podle archeologických nálezů založen již koncem 13. století, pravděpodobně Jindřichem z rodu Hukingů (Hückeswagenů). Po vymření Jindřichových potomků (po roce 1307) hrad získalo olomoucké biskupství. V polovině 14. století se Šostýn stal lenním statkem, který roku 1354 držel Alšík z Fulštejna a od roku 1369 páni z Vikštejna. Koncem 14. století se Šostýn stal sídlem loupeživého pána Bernarda z Vikštejna a přítrž jeho nekalé činnosti udělal až polský král Vladislav, když roku 1404 se svým vojskem hrad dobyl. Šostýn nedlouho poté obnovil a obsadil další urozený loupežník Vaněk z Lamberka, bratr známějšího kondotiéra Jana Sokola z Lamberka. Právoplatnému majiteli Záviškovi z Vikštejna nebyly nic platné soudní půhony, Vaněk hrad obýval až do roku 1420. V roce 1422 se hradu ujal biskup Jan Železný, známý nepřítel husitů, kteří hrad okolo roku 1428 dobyli a pobořili. V roce 1467 se o Šostýně píše jako o pustém hradě. Dispozice hradu Dispozice hradu byla dvojdílná, přední díl hradu chránil nad příkopem bergfrit, západně od něj stála vstupní brána a za ním se patrně nacházela obytná budova. Zadní část, oddělená příkopem, obsahovala vstupní věžovitou bránu, popř. věž chránící vstup pod ní a na nejchráněnějším místě větší palác. Za branou či věží pak byla postavena provozní budova, patrně kovárna. Celý hrad byl obehnán příkopem a dvojitým pásem valů. Pod hradem byl objeven středověký rybník, který byl následně obnoven. První archeologické práce zde provedl E. Hanzelka ve 30. letech 20. století. Druhá vlna archeologického výzkumu byla zahájena v roce 1987 a s přestávkami trvá dodnes. Archeologové odkryli základy bergfritu, obou bran, suterén paláce v zadní části hradu a části hradeb. Tipy na výlet U nedaleké Kopřivnice najdete zříceninu hradu Šostýn, přírodní vápencový útvar Váňův kámen nebo rozhlednu Bílá Hora. K návětěvě doporučujeme i Regionální muzeum v Kopřivnici, o.p.s. – Technické muzeum Tatra, Regionální muzeum v Kopřivnici - Muzeum fojtství, hrad Hukvaldy nebo zámek Kunín. Ve Štramberku najdete památky lidové architektury, zříceninu hradu Štramberk, nebo jeskyni Šipka. Ubytovat se můžete přímo ve Štramberku nebo v Kopřivnici. M.K.
Celý článekZřícenina hradu Starý Berštejn
Zříceniny hradu Starý Berštejn najdete na dominantním kopci u Vrchovan nedaleko od Dubé. Historie hradu Hrad si na strmém vrcholu po roce 1427 postavil Jindřich Hlaváč z Dubé. Posléze hrad přešel do majetku pánů z Vartemberka. Přes své malé rozměry a vysokou polohu byl obydlen až hluboko do 16. století, kdy byl opět majetkem pánů z Dubé. Před rokem 1576 si Adam Berka z Dubé postavil nad městem Dubou zámek Nový Berštejn, a hrad poté rychle zpustl. Dispozice hradu Dispozice hradu byla v podstatě trojdílná. Příchozí vstoupil branou, z boku zajištěnou okrouhlou vystupující věží, do areálu předhradí. Zde se přístupová cesta obracela okolo cisterny a velké dvouprostorové hospodářské budovy. Branou, dnes již zcela zaniklou, vstoupila do parkánu okolo jádra, který se za ním rozšiřoval do lichoběžné střední části hradu. Tatéž s největší pravděpodobností obsahovala provozní objekty lehčí konstrukce, které nezanechaly výraznějších stop. Pravděpodobně drobnou věžovitou branou se vstupovalo do malého čtverhranného jádra. Jeho hlavním objektem byla čtverhranná obytná věž s valeně zaklenutým přízemím na nejvyšším místě kopce. Hradní zřícenina je dnes v soukormých rukou a byla částečně zrekonstruována k bydlení. Na požádání majitel provede prohlídku. Tipy na výlet Na výlet se můžete vypravit na barokní zámek Stvolínky, zříceninu hradu Jestřebí, tvrz Jiljov, zříceninu hradu Chudý hrádek nebo zříceninu hradu Vítkovec. V Kravařích najdete třeba expozici lidového bydlení. Ubytování najdete v Dubé.
Celý článekZřícenina hradu Starý Herštejn
Zřícenina hradu Starý Herštejn se nachází na kopci stejného jména (877 m.n.m.) zhruba 8 km jihozápadním směrem od Poběžovic. Historie hradu Hrad byl postaven k ochraně jedné z větví tzv. Řezenské obchodní stezky. Název je odvozen z německého jména Hirchstein což znamená Jelení kámen. První písemné zmínky pochází z období vlády Přemysla Otakara II. V roce 1266 nechal Přemysl přebudovat již existující hrad a získal tak pevný opěrný bod v pohraničí. Prvním feudálem, který se psal z Hirštejna, byl rytíř Protivec. Hrad vystřídal několik majitelů. V roce 1421 byl dobyt domažlickými husity, kteří zde upálili 17 osob. Opravený hrad je od roku 1437 nazýván Starým Herštejnem. V roce 1484 zažil překvapivý útok ozbrojenců falckého kurfiřta Filipa. V krvavé řeži byly vražděny ženy i děti. Zavražděni byly i majitelé hradu spolu se svými manželkami i potomky. Přežil pouze čtyřletý Petr, syn Hanse Elsenberka. Na počátku 16. století se hrad stává útulkem pro loupeživou chasu, kterou vede sám majitel hradu Zdeněk Dobrohost z Ronšperka. V roce 1510 vytáhl proti hradu Zdeněk Lev z Rožmitálu. Hrad dobyl, vypálil a pobořil. Poté již nebyl plně obnoven. V 17. století se okolí hradu stalo vyhledáváným místem hledačů drahokamů. Patrně zde nacházeli vzácné akvamaríny a chrysoberyly, které se ještě dnes v okolí Poběžovic vyskytují. V polovině 19. století zamýšlel hrabě Ferdinand Trauttmannsdorf opravit hradní věž a využít ji pro vyhlídku, to se však neuskutečnilo. Podoba hradu Hrad se skládal ze dvou válcových věží spojených hradbou. Střední prostor vyplňoval dlouhý, ale úzký palác. Ten byl rozdělen na dvě části, z nichž severní byla podsklepena. Od obou věží byl palác oddělen uzavřenými dvorky jimiž procházely průchody opatřené padacími můstky. Hrad dnes Do dnešní doby se zachovaly zbytky obou válcových věží a drobné zbytky hradební zdi. Z palácové stavby se nedochovalo téměř nic. Ze skálnaté části, kde se nacházel palác a západní věž, je částečná vyhlídka hlavně jihozápadním a severním směrem. Areál hradní zříceniny je volně přístupný. Tipy na výlet Odsud se můžete vydat na výlet třeba do Pivoně, kde najdete bývalý augustiniánský klášter. Nedaleko odsud se nachází také zřícenina zámku Dianin dvůr. Ve Štiboři si můžete prohlédnout ruiny kostela sv. Mikuláše a v Poběžovicích raně barokní zámek. Ubytovat se můžete v Horšovském Týně nebo v Klenčí pod Čerchovem.
Celý článekZřícenina hradu Starý Jičín
Zřícenina hradu Starý Jičín se vypíná na Starojickém kopci, nedaleko města Nový Jičín, v Moravskoslezském kraji. Historie hradu Původně gotický hrad, zde založili ve 30. letech 13.století Huckenwagenové. Konkrétně Arnold z Hückeswagenu, šlechtic pocházející z Porýní, jenž zastával důležité místo v družině Přemysla Otakara I. Hrad Starý Jičín patřil tak mezi nejstarší moravské hrady. Toto místo lákalo k osídlení už v pradávných dobách. Také Slované zde po svém příchodu založili hradiště. Po svém založení měl hrad funkci vojenskou a strážní. Hlavně vzhledem ke své strategické poloze blízko obchodní cesty do Polska a také u vstupu do Moravské brány. Počátkem 14. století se stal držitelem hradu rod pánů z Kravař, kteří hrad rozšířili přistavěním paláce při západní hradbě. Po několika změnách majitelů po husitských válkách získává panství na počátku 16. století rod pánů ze Žerotína. Ti provedli poslední stavební úpravy, když přistavěli renesanční palác a renesanční dělové bašty. Za účast na stavovském povstání ztratil Vilém Bedřich ze Žerotína čtyři pětiny majetku. Mezi nimi i panství Starý Jičín. 1624 bylo panství přiřčeno charvátskému bánovi Mikuláši Frankopávovi z Tržacu. Hrad byl v průběhu třicetileté války obsazován vojsky obou táborů. Po válce se v držení Starého Jičína vystřídala řada rodů. Koncem 18. století se hrad i panství dostávají do majetků rodů Seilernů, kteří jej drželi do roku 1906. Ovšem majitelé už neměli o hrad zájem, ten rychle chátral až se z něj stala zřícenina. Hrad dnes Zachovaly se části hradeb, hranolová věž se vstupní branou, zdivo renesančního paláce a dělové bašty. Nejlépe zachovalou částí je vnitřní hrad, jehož vnější obvodové zdi se zachovaly až do výše 2. patra, zachováno též torzo okrouhlé věže. V roce 1996 byla zrekonstruována strážní věž a upravena na hradní kavárnu a vyhlídku, kde je umístěna expozice historie hradu. Tipy na výlet V Novém Jičíně najdete Muzeum Novojičínska, radnici, renesanční Žerotínský zámek, kostel Nejsvětější Trojice nebo městské opevnění. Nedaleko odsud se nachází barokní zámek Kunín, zřícenina hradu Štramberk nebo zřícenina hradu Šostýn. Ubytovat se můžete v Novém Jičíně.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 Další Poslední
