Tip na výlet

Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!

 

Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.

 

Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz

 

První 1 2 3 178 179 180 181 182 183 184 185 186 Poslední

Zřícenina hradu Vítkovec

MěstoHolany

Zřícenina hrádku Vítkovec stojí na vyvýšenině v lese jižně od Milčanského rybníka. Historie hrádku Hrádek byl postaven za Václava z Vartenberka okolo roku 1503. Protože se zúčastnil povstání proti Ferdinandu I., stal se jeho majetek za trest manstvím. Po jeho smrti sídlila na Vítkovci vdova Kateřina. Po její smrti vzniklo nové sídlo v Zahrádkách a zdejší hrádek obývali zámečtí úředníci. Po Bílé hoře byl veškerý majetek Janu Jiřímu z Vartenberka konfiskován. Hrad zanikl někdy za třicetileté války. Dnešní podoba Do dnešní doby zůstalo z hrádku zachováno nárožní zdivo, vysoké 7 m na východě a zhruba 3 m na jihu. Materiál z hradu byl údajně použit při stavbě kostela v Holanech. Tipy na výlet   Na výlet se můžete vydat na nedaleký zámek Stvolínky, zříceninu hradu Jestřebí nebo na zříceninu hradu Frýdlant. Nedaleko České Lípy najdete zříceninu hradu Lipý. Ve městě je k vidění barokní klášter obutých augustiniánů, Galerie vlastivědného muzea a také Vlastivědné muzeum. Zajímavé je si prohlédnout i městské opevnění nebo se podívat na rozhlednu na Špičáku. Ubytování jistě najdete v České Lípě.  

Celý článek

Zřícenina hradu Vízmburk

MěstoHavlovice

Vízmburk, neboli Weissenburg (bílý hrad), nesoucí název podle bílého pískovce, ze kterého byl vystavěn, se nachází západně od města Červený Kostelec, poblíž vsi Havlovice. Od železniční stanice Červený Kostelec k němu vede přibližně 1,5 km dlouhá cesta po červené turistické značce. Historie hradu Výstavný šlechtický hrad, jakousi zmenšeninu královského hradu, si nechal ve 2. polovině 13. století postavit králův oblíbenec Tas z Vízmburka. K dispozici měl kvalitní stavební huť, jejímž dílem byl i nedaleký klášter v Polici nad Metují. Původní bohatá výzdoba hradu nesla častokrát reliéf třmene, figuru z Tasova erbu. Osud pyšného majitele hradu byl zpečetěn roku 1304, kdy byl na královském dvoře probodnut Janem Vlkem, kterého předtím připravil o majetek i čest. Posledními majiteli hradu, kteří jej obývali, byli přibližně od roku 1330 páni z Dubé. Poté, co se poslední z nich, Jiří z Dubé přestěhoval na Žleby, usadili se na hradě lapkové, kteří sužovali kraj a dokonce ohrožovali slezské sousedy. Slezská knížata a měšťané se proto rozhodli k neobvyklému kroku, hrad od Jiřího z Dubé roku 1447 odkoupili a následně jej pobořili. Hrad tak nadlouho zmizel z očí kolemjdoucích, sesypal se sám do sebe a utvořil hradu nepodobný pahorek bez viditelných zdí. V letech 1972-1983 proběhl na hradě archeologický výzkum pod vedením Antonína Hejny, který odkryl hradní zdi až do výše 1. patra. Hrad byl od té doby odkrytý, pouze provizorně zastřešený, pískovec se vlivem současného agresivního prostředí rozpadal a rychle se ztrácel před očima. Úplnému zániku hradu se proto od roku 2002 snaží zabránit Sdružení pro Vízmburk, které zde kromě toho pořádá různé kulturní akce. Podoba hradu Hrad byl v době své krátké existence velmi výstavný, jak bylo patrno i z archeologickým výzkumem objevených architektonických článků. Dispozice hradu byla dvojdílná, ovšem o podobě předhradí, poškozeném cestou, toho mnoho nevíme. Nevelkému jádru hradu vévodil mohutný okrouhlý bergfrit, ke kterému příchozí přišel věžovitou branou. Za bergfritem se pak podél celé hradby rozprostírala křídla paláce. V západním křídle se nacházel velký, křížovou klenbou zaklenutý sál a v sousedním nároží pravděpodobně i kaple, což bylo na šlechtických hradech výjimkou. V současné době je hrad přístupný pouze v otevírací době. Tipy na výlet   Výlet si můžete udělat na zříceninu hradu Rýzmburk, rozhlednu Žaltman nebo Muzeum bratří Čapků v Malých Svatoňovicích. V České Skalici najdete pobočku Uměleckoprůmyslového muzea v Praze  a její Muzeum textilu. Ve Rtyni v Podkrkonoší najdete městské muzeum. Navštívit můžete i zámek Chvalkovice. Ubytování najdete v Červeném Kostelci.   M.K.

Celý článek

Zřícenina hradu Vlčtejn

Historie hradu Vznik hradu Vlčtejna, lze patrně spojovat se stavební činností Rožmberků před polovinou 14. století. V roce 1421 byl obsazen husity, kteří se zde udrželi až do roku 1446. Roku 1451 zde byla uzavřena smlouva mezi poděbradskou a rožmberskou stranou. Po roce 1500 se zde vystřídalo několik majitelů a ještě na počátku 17. století plnil objekt rezidenční funkci. Ještě na konci téhož století byl také zříceninou. V roce 1822 byl palác opraven a zastřešen, ale záhy opět zpustl. V roce 1824 bylo předhradí rozebráno na stavbu silnice. Podoba hradu Hrad měl dvojdílnou dispozici, kterou obíhal systém dvojitých valů a příkopů. Na takto obehnané ploše se nacházelo předhradí, kde zřejmě stála jediná rozměrná budova. Vrchol skalky pak zaujal dvouprostorový plochostropý palác s polygonálním čelem. Přístup sem byl malou věžovitou branou. Hrad dnes Do dnešní doby se zachoval poměrně velký zbytek paláce stojícího na buližníkové skalce, kam dnes vedou železné schůdky. V místě předhradí se dochovalo jen torzo obvodové hradby, které kdysi zároveň tvořilo patrně i stěnu jediné budovy stojící v předhradí. Arál hradní zříceniny je volně přístupný. Tipy na výlet Kromě samotného města Plzeň můžete v okolí navštívit zříceninu hradu Lopata, také kostel sv. Prokopa ve Štěnovicích, kamenný most Dobřany, rotundu sv. Petra ve Starém Plzenci nebo vystoupit na rozhlednu Sylvánský vrch. Za návštěvu stojí i klasicistní zámek Kozel nebo zřícenina hradu Radyně. Nedaleko je i zřícenina hradu Litice. Ubytovat se můžete v Plzni.

Celý článek

Zřícenina hradu Volfštejn

Krátká historie hradu Hrad byl založen již v prvé polovině 13. století. První písemná zmínka je z roku 1316, kdy je majetkem Bendy z Volfštejna. Hrad neměl příliš dlouhého trvání, v druhé polovině 15. století je již opuštěn a postupně chátrá. Podoba hradu Hrad oválného půdorysu ležel za mohutným příkopem. V jeho čele byl volně stojící konický plochostropý bergfrit. Do věže se vcházelo v patře, dodnes dochovaným pozdně romáským portálem. V zadní nejvíce chráněné části se nacházel palác, dosahující výše dvou pater. I palác měl mírně konické stěny. V nádvoří se pak nacházely ještě další dvě stavby, čtverhranný věžovitý plochostropý objekt a dvouprostorová budova. Hrad dnes Do dnešní doby se z hradu, o který se stará spolek nadšenců, nejvíce zachoval bergfrit. Dále pak zbytky obvodových stěn paláce a věžovité stavby. Z dvouprostorové budovy se zachoval jen terénní náznak. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat na zříceninu hradu Krasíkov, na rozhlednu Bohušův vrch u Plané, na zříceninu kostela sv. Jana, nebo na zámek Svojšín. Za návštěvu stojí i město Stříbro. Ubytování si jistě vyberete přímo ve Stříbře.

Celý článek

Zřícenina hradu Vranov - Pantheon

Nad obcí Malá Skála na strmém útesu nad řekou Jizerou se tyčí skalní hrad Vranov – Pantheon. Hrad se nachází jen osm kilometrů od Turnova a s délkou téměř 400 metrů je považován za nejdelší a nejkomplikovanější skalní hrad v Čechách. Historie hradu Hrad Vranov založil okolo roku 1425 Heník z Valdštejna jako gotickou pevnost, jeden z posledních hradů této oblasti. V držení Valdštejnů zůstal Vranov po celé 15. století, aniž však nějak výrazně zasáhl do husitských válek či do bojů za Jiřího z Poděbrad. Ve své historii vystřídal celou řadu pánů – Vartemberky, Smiřické i Valdštejny. Pantheon Jeden z jeho majitelů, František Zachariáš Römisch, jej po roce 1802 nechal přestavět na Pantheon – památník slavných tehdejší doby. Do pískovcového skalního masivu nechal vystavět nejen známý letohrádek ve tvaru kaple, ale i desítky pomníků a pamětních desek. Jejich výběr odpovídal Römischovým představám a projevům českého zemského patriotismu. V jedné ze síni tak byla připomenuta jména a události z bojů proti Napoleonovi, jinde se návštěvník setkal s bájnými jmény českých dějin, jako byla Libuše, Záboj, Horymír, se jménem Přemysla Otakara II., Václava II. a jeho manželky Guty, Karla IV., Jiřího z Poděbrad. Své místo tu však nalezli i Shakespeare, Goethe, Cervantes, Rabelais a řada dalších. Interiér letohrádku i sám Pantheon však po Römischově smrti začaly chátrat, neboť jeho potomci neprojevovali tolik nadšení a zájmu jako jejich předek. Pantheon podlehl zkáze, i přesto se však stal unikátním spojením zřícenin středověkého hradu s duchem evropského romantismu 19. století. Hrad dnes Prohlídkový okruh hradu je rozsáhlý, zavede návštěvníka téměř do všech koutů památky. Po úzkém skalním schodišti je možné také vystoupat na nejvyšší bod pískovcového útesu s úchvatným výhledem do okolí – na Věž u Kříže. Hradní kavárna v přízemí letohrádku je příjemná možnost oddychu po výstupu do zdejších končin, ale také si zde odpočine i návštěvníkova duše, a to v hradní galerii, kde je možné spatřit zajímavé výstavy. Tipy na výlet Na Malé Skále najdete také zámek Malá Skála, po okolí vám nabídne rozhledny na Kopanině. Nedaleko odsud je zříceninu hradu Frýdštejn nebo zřícenina hradu Kavčiny. V Turnově můžete navštívit chrám Narození Panny Marie nebo Dlaskův statek. Ubytovat se můžete v Malé Skále nebo v Turnově.  

Celý článek

Zřícenina hradu Žampach

MěstoŽampach

Zřícenina hradu Žampach se nachází na strmém kopci nad stejnojmennou obcí, ležící přibližně 6 km severně od bývalého okresního města Ústí nad Orlicí. Na volně přístupný hrad vede z obce turistické značení. Historie hradu Žampach založil okolo roku 1300 rod, který se po něm záhy i psal „ze Žampachu“. Zanedlouho se z neznámých důvodů stal majitelem hradu Jan Lucemburský, který jej zastavil pánům z Lipé. Ti jej po roce 1347 postoupili pánům ze Smojna. V roce 1355 byl hrad oblehnut a dobyt vojskem Karla IV., stal se totiž sídlem loupeživé hordy Jana Pancíře ze Smojna. Za Žampachů z Potštejna, kteří byly jeho vlastníky v letech 1367–1574, byl roku 1469 obnoven. Necelých 100 let později, roku 1540, se o něm píše, že je zpustlý, čemuž ještě více přispělo několikeré drancování v průběhu třicetileté války. Kámen z hradu byl ve 2. polovině 17. století použit na stavbu zámku v podhradí. V letech 1672–1789 stávala na předhradí barokně upravená kaple. Podoba hradu Hrad zaujímá prostor velmi štíhlého vrcholu kopce beze zbytku. Nejprve se prochází předhradím, kde kdysi stávaly hospodářské a provozní budovy včetně pivovaru a v pozdějších staletích kaple. V čele předhradí se pak nad šíjovým příkopem tyčila věž, patrně čtverhranná. Hradní jádro tvořil palác, nejspíše dvoutraktový a pravděpodobně vstupní brána. Na úpatí hradního kopce stával od 2. poloviny 15. století dnes již zaniklý hrádek Chudoba, součást obranného systému hradu. Z horního hradu se dodnes dochovala jedna valeně zaklenutá místnost paláce a drobné části hradby. V předhradí jsou patrné prohlubně po provozních objektech. Tipy na výlet U Ústí nad Orlicí najdete rozhlednu Andrlův Chlum. Dále se můžete podívat na zříceninu hradu Potštejn, zříceninu hradu Lanšperk, zámek Letohrad, rozhlednu Rozálka u Žamberka, zámek Žamberk nebo Městské muzeum Žamberk. Ubytovat se můžete v Ústí nad Orlicí. M.K.

Celý článek

Zřícenina hradu Zásadka

Zřícenina hradu se nachází na ostrohu nad soutokem Jizery s Mohelkou u obce Mohelnice nad Jizerou. Historie hradu Hrad či spíše tvrz byla postavena zřejmě ve druhé polovině 14. století a jejím prvním známým majitelem byl Matěj Pomazánka ze Zlivě. Dále tvrz patřila Čúchům ze Zásady. V roce 1452 kupuje hrad Jiří z Poděbrad. V roce 1490 vlastní hrad Frycek z Daliměřic. Za dalšího majitele je hrad pravděpodobně opuštěn, neboť v roce 1520 se připomíná jako pustý. V roce 1560 kupuje neužívaný hrad Zikmund Vančura z Řehnic a na Valečově, který ho nechal přestavět na zámek. Ten pak střídal majitele až ho roku 1604 koupil Václav Budovec z Budova. V roce 1695 jej získávají Valdštejnové. Zámek pak byl užíván až do počátku 19. století. Tehdy ho postihl požár a následně byl ponechán svému osudu. Během krátké doby se změnil ve zříceninu. Podoba hradu Hrad či původně spíše tvrz byla založena na nepříliš výrazném a výhodném výběžku ostrožny. Za nejstarší část dnešní zříceniny se považuje dvoutraktový palác s valeně zaklenutými suterény na severní straně. Na jižní straně stávala čtverhranná věž, dnes dochovaná jen v terénních pozůstatcích. Celou severozápadní a jihozápadní stranu areálu pak zaujímal výstavný renesanční palác. Areál hradní zříceniny je volně přístupný. Tipy na výlet V blízkém okolí můžete také navštívit zříceninu největšího skalního hradu v Čechách Valečova, zříceninu hradu Drábské světničky, zámek Mnichovo Hradiště nebo třeba vrch Mužský. Na výlet se můžete vydat také na zříceninu hradu Kozlov, na zámek Hrubá Skála, zříceninu skalního hradu Kavčiny, zámek Sychrov nebo přírodní pískovcový útvar Adamovo lože. V Turnově je k vidění Muzeum Českého ráje, Dlaskův statek nebo třeba chrám Narození Panny Marie. Pokud hledáte ubytování, vybrat si můžete třeba v nedalekém Turnově a nebo Mnichově Hradišti.

Celý článek

Zřícenina hradu Zbirohy

MěstoKoberovy

Na zříceninu hradu Zbirohy poutníku následuj 2 km dlouhou modrou turistickou značku vedoucí z vlakového nádraží v Malé Skále. Hrad, ten kdysi pevný, stával vysoko nad zákrutou řeky Jizery. Historie hradu Hrad byl založen ve druhé polovině 14. století rodem Vartemberků. Život hradu však neměl dlouhého trvání. Poprvé byl dobyt královským vojskem roku 1390, kdy jej vlastnil odbojný šlechtic Markvart z Vartemberka, který porušoval zemský mír. Následně hrad připadl královské koruně a nemáme o něm mnoho zpráv. V průběhu husitských bouří hrad vlastnil Ota z Bergova, pán na nedalekých Troskách. Když husitské nepokoje utichly, zmocnili se hradu lapkové, a protože svými výboji ohrožovali přilehlou krajinu, byl hrad okolními pány roku 1442 (nebo 1447) dobyt a definitivně pobořen. Roku 1458 se již připomíná jako pustý. Dispozice hradu Dispozice hradu plně využila příznivý terén. Hradní jádro tvořil především podsklepený palác tvaru písmene L. Před hradním jádrem stála, na skále oddělené od hradního jádra příkopem, věž, dnes zvaná Kazatelnice, která byla pravděpodobně obytná. Hrad Zbirohy byl stavěn v souladu s dobovými tendencemi již jako pohodlné komfortní sídlo, které však muselo být v důsledku dobytí roku 1390 dodatečně více opevněno. Do dnešních dnů se nám dochovaly trosky paláce (včetně sklepů) a opevnění jádra, na nádvoří před palácem je vyzděná cisterna a zbytky věže Kazatelny. Hrad je volně přístupný. Tipy na výlet Nedaleko Malé Skály najdete zříceninu hradu Frýdštejn, zříceninu hradu Vranov - Pantheon, sklaní hrad Drábovna nebo zámek Malá Skála. V Turnově můžete navštívit chrám Narození Panny Marie nebo Dlaskův statek. Rozhlédnout po okolí se můžete z rozhledny na Kopanině.   Ubytovat se můžete v Malé Skále nebo v Turnově. M.K.

Celý článek

Zřícenina hradu Zbořený Kostelec

Malebné zříceniny kdysi pevného hradu Kostelec se nacházejí přibližně 3 km severně od města Týnec nad Sázavou, na skále nad soutokem Kamenického potoka se Sázavou. Turisty k němu zavede modrá a posléze červená turistická značka vedoucí přímo od týneckého nádraží. Od Kostelce ke Zbořenému Kostelci Počátky hradu spadají do právě se rodícího 14. století. Založen byl patrně českým králem Václavem II. a královským hradem zůstal po téměř celou dobu své existence. V pramenech se poprvé objevuje roku 1342, kdy jej od krále do zástavy získal Oldřich Medek z Valdeka. V roce 1356 hrad z rukou zástavních držitelů vykoupil Karel IV., ovšem již po roce byl hrad opět zastaven a zástavní majitelé se často střídali. Od roku 1443 držel hrad loupeživý šlechtic Kuneš Rozkoš z Dubé. Kunešovy loupežné výpady do kraje nedaly spát jeho sousedu, Zdeňku Konopišťskému ze Šternberka. Roku 1449 Kostelec oblehl a po roce i dobyl. Stal se novým majitelem hradu a jako takový jej nechal obnovit. V roce 1467 dostal Kostelec druhou, tentokrát smrtelnou ránu. Zdeněk ze Šternberka se spolu se zelenohorskou jednotou postavil proti králi. Královské vojsko Jiřího z Poděbrad proto hrad dobylo a pobořilo. Od té doby je nazýván Zbořeným Kostelcem. Vývoj hradu Zbořený Kostelec prošel několika vývojovými stupni. Původní královský hrad byl, soudě dle dochovaných a druhotně použitých architektonických článků, velmi výstavní. Další dvě stavební fáze reagovaly na vzrůstající potřeby obranyschopnosti hradu. Mj. byla nad řekou vystavěna okrouhlá vysunutá věž, jejíž pozůstatky jsou jednou z dominat hradu. Poslední fází byla přestavba hradu Zdeňkem Konopišťským ze Šternberka na pevný vojenský opěrný bod, rezidenční funkce již byla zcela potlačena. I přes bouřlivý konec hradu se nám do dnešních dnů dochovaly výrazné části zdí – především zbytek okrouhlé předsunuté hlásky a plášťové zdi s opěrnými pilíři, která má již z dálky znatelný otvor. Trosky paláce dosahující výšky 1. patra a zbytky brány. Hrad je volně přístupný. M.K.   V nedalekém okolí můžete navštívit hrad Týnec nad Sázavou nebo třeba Muzeum vojenské techniky v Lešanech. Příjemné ubytování naleznete nedaleko Lešan.

Celý článek

Zřícenina hradu Žebrák

MěstoŽebrák

Zřícenina hradu Žebrák se nachází v okrese Beroun u obce Točník na jižním okraji Křivoklátských lesů. Jméno dostal hrad podle vsi, která tvořila jeho podhradí vzdálené asi 2 km jižně. Při důležité cestě, která spojovala Prahu s Plzní a vedla dále do Norimberku nechal hrad Žebrák vystavět  pravděpodobně Oldřich Zajíc z Valdeka, člen mocného šlechtického rodu Buziců. Za vlády Jana Lucemburského se stal majetkem českých králů. Tehdejší majitel Zbyněk z Valdeku vyměnil Žebrácké panství za Budyň. Lucemburkové si strategicky položený hrad velmi oblíbili. V roce 1341 koupil hrad mladší bratr Karla IV. Jan Jindřich Korutanský, který provedl rozšíření a nechal postavit hradní kapli sv. Apolináře a sv. Markéty. Hrad však držel jen do roku 1349, tehdy jej prodal samotnému Karlu IV. Další přestavbu hradu provedl jeho syn Václav IV., který zde také často pobýval. Po požáru v roce 1395 byl sice Žebrák ještě opraven, ale přesto začala jeho obliba u  Václav IV. klesat. Ten totiž nechal vystavět na nedalekém kopci nový a honosnější hrad Točník a na Žebrák přestal dojíždět. Ten si sice ještě v průběhu 15.století uchoval svou obranyschopnost, ale jeho význam postupně upadal. Jeho zkázu urychlili hledači pokladů, kteří hledali legendární poklad Václava IV a zejména požár z roku 1532. V polovině 16.století je hrad zmiňován již jako opuštěný. Poslední šlechtický majitel souhradí Josef Colloredo Mansfeld prodal hrad ve dvacátých letech Klubu českých turistů a proběhla částečná rekonstrukce. Žebrák byl stavbou bergfritového typu. Do dnešních dnů se dochovala mohutná válcová věž tzv. bergfrit zdobená iluzivním kvádrováním, která dnes slouží jako rozhledna. Dále je zde k vidění temná hladomorna, starý palác s pecí a torzo zdiva výstavného paláce Václava IV.

Celý článek

Zřícenina hradu Žerotín

MěstoŽerotín

Zřícenina hradu Žerotín se nachází na nevysokém návrší ve stejnojmenné obci. Historie hradu Hrad byl postaven již někdy před polovinou 13. století. Stal se sídlem jednoho v významných šlechtických rodů. Ti zde sídlili až do roku 1462. Pak se majitelé střídali a někdy v 16. nebo 17. století byl renesančně upraven. Za třicetileté války velmi utrpěl. V roce 1639 jej zničli Švédové a v druhé polovině téhož století byl již zříceninou. Podoba hradu Nepříliš výhodnou polohu hradu nahradilo jeho mohutné vnejší opevnění okrouhlého půdorysu. Jádro hradu nebylo příliš velké a kromě obvodové hrady obsahovalo pouze dva objekty. Tím prvním byl obdélný palác a volně stojící bergfrit (věž), který byl pravděpodobně čtvrhranný. Do dnešní doby se z hradu moc nedochovalo. Největší dochovanou částí jsou zbytky obdélného paláce (podstatná část zaklenutého suterénu) a zbytky jeho zdiva. Rovněž zůstal zachován příkop a dvojice valů, což byla součást opevnění. Areál hradní zříceniny je volně přístupný. Tipy na výlet Vydat se můžete na rozhlednu Líský, prohlédnout si větrný mlýn Větrník u Donína, bývalý klášter klarisek v Panenském Týnci nebo si prohlédnout tvrz Divice u Vinařic. Ubytovat se můžete ve Slaném.

Celý článek

Zřícenina hradu Zlenice

MěstoLštění

Historie hradu Pravděpodobnými zakladateli hradu byli páni z Dubé a jeho stavba na ostrohu při vtoku říčky Mnichovky do Sázavy časově spadá do první poloviny 14.století. Ondřej z Dubé, nejvyšší královský sudí, zemřel na Zlenicích roku 1412 bez dědiců. Po málo známém rodu vladyků z Konojed, který obýval Zlenice v dobách husitských válek, se roku 1444 o hrad přeli věřitelé Kuneš Rozkoš z Dubé a Zdeněk Kostka z Postupic. Kostkové nakonec dlouhý spor vyhráli, avšak dlouho se z tohoto vítězství netěšili. Hrad byl zničen v následných bojích krále Jiřího se zelenohorskou jednotou. Kostkové stojící věrně při králi, byli patrně na Zlenicích obleženi a dobyti Zdeňkem Konopišťským ze Šternberka. Kdy se tak stalo a za jakých okolností, však není známo. Roku 1465 se Zlenice uvádějí jako hrad zbořený. Podoba hradu Hrad se jako obvvykle skládal ze dvou částí. Před hlavním hradním jádrem se nacházelo předhradí s hospodářskou zástavbou, do kterého se vcházelo věžovitou bránou. Následoval most přes čelní příkop a vstup do prvního nádvoří hradního jádra zajišťovala subtilní věžovitá brána. Součástí ohrazení prvního nádvoří byla i okrouhlá nejspíše studniční věž. Do vnitřního hradu se pak vstupovalo další branou mezi obytnou věží a čelem palácového křídla. Palác zaujímal zřejmě tři strany vnitřního hradu. Jižní křídlo bylo zřejmě srostlé s obytnou věží. Věž patrně obsahovala i valeně zaklenutou místnost s hrotitým oknem (zřejmě kaple) a v předposledním podlaží i roubenou komoru. Jihovýchodní stranu jádra a patrně i předhradí obíhal ještě parkán. Dnes zde najdete Z původního hradu jsou dnes nejnápadnější trosky právě velké obytné věže, zvané Hláska. Nejvíce se dochovalo také z druhé vstupní subtilní brány. Dále pak je možné vidět zbytky hradeb, dvou bašt a základy palácových křídel. Areál hradní zříceniny Zlenice je volně přístupný. Ubytování naleznete v nedalekých Senohrabech nebo Čerčanech.

Celý článek

Zřícenina hradu Zubštejn

Historie hradu Hrad byl dlouho považován za nejstarší hrad rodu erbu zubří hlavy, později Perštejnů. Ve skutečnosti se o hradě píše až v roce 1344. Podle archeologických nálezů ho na přelomu 13. a 14. století založili páni z Pernštejna jako sídlo samostatné rodové větvě. V roce 1358 získal hrad markrabě Jan Jindřich, bratr Karla IV. Syn Jana Jindřich Jošt brzy po jeho smrti panství uděloval lénem, či spíše z nedostatku peněz zastavoval. V roce 1397 ho po Janovi z Křižanova získali páni z Kunštátu, jejichž prohustiská orientace vedla markraběte a rakouského vévodu Albrechta k tomu, aby jej získal zpět. O znovunabytí usilovali i původní majitelé, což se roku 1446 podařilo Janovi z Pernštejna. Hrad jeho potomci nadále využívali, ale vypjatým rodovým ambicím, odlehlý a vysoko položený hrad (patří k hradům s nejvyšší nadmořskou výškou na Moravě) nevyhovoval a někdy mezi roky 1522 a 1547 byl opuštěn. Dispozice hradu Neobyčejně rozsáhlá dispozice hradu se rozrůstala postupně během dvou století. Nakonec dosáhla největší délky 290 m, šířky 55-80 m. Velké severní předhradí má tvar obdélníku 65 x 140 m. V jihovýchodním cípu předhradí se vypíná zvýšená plošina terasovaná zdí kladenou nasucho. Z ní vedl přes příkop dřevěný most na zděné úzké předmostí. Od tohoto předmostí pak vedlo na obě strany opevnění, které tvořilo dolní okruh kolem hradního jádra. Vlastní hradní jádro mělo rozměr 50 x 18 m a zaujalo protáhlý skalní hřbet. Mezi předmostím a hradem se nachází další příkop o šířce 15 m a hloubce 6 m, který byl vylámán do skály. Čelo hradu zaujímala štítová věž,v jejímž přízemí byl průjezd a v patře zaklenutý prostor s východním arkýřem, zřejmě kaple. Na nádvoří vpravo se pak nacházel palác o rozměrech 13 x 11 m s valenými lomenými klenbami v suterénu. V přízemí byly rovněž stejným způsobem klenuté síně a v patře jediný sál. Tento palác byl do hradu vložen později, zřejmě za Jana Jindřicha. Původní palác o rozměrech 8,5 x 13 m se nacházel až na jižním konci hradního jádra. Do dnešní doby se ze Zubštejna nejvíce zachoval pozdější palác a štítová průjezdní věž. Ze staršího paláce se zachovala jen substrukce spodní části. Dále jsou ještě patrny zbytky opevnění hradního jádra. Hradní zřícenina je volně přístupná. Tipy na výlet Vydat se můžete do nedaleké Bystřice nad Pernštejnem, kde si můžete mimo jiné prohlédnout Městské muzeum, zřícenina hradu Štarkov u Jimramova, zámek Jimramov, gotický hrad Pernštejn, zříceninu hradu Pyšolec, zříceninu hradu Arešperk, zříceninu hradu Louka, navštívit v zimním období Lyžařský areál Karasín nebo se rozhlédnout po okolí z rozhledny Karasín. Vodní nádrž Vír je také zajímavým místem pro výlet.  Ubytovat se můžete v Bystřici nad Pernštejnem.

Celý článek

Zřícenina hradu Žumberk

MěstoŽumberk

Zříceniny hradu Žumberk se nachází na ostrožně ve stejnojmenné obci. Historie hradu Pro hrad je charakteristické časté střídání majitelů. Poprvé je hrad zmiňován v pramenech roku 1318, avšak jeho vznik lze datovat o několik desítek let dříve. Z řady méně známých vladyckých rodů vlastnících Žumberk ve 14. a 15. století, vyniká větev rodu pánů z Boskovic, sídlící zde v 2. pol. 14. století. Na sklonku 16. století byl Žumberk renesančně přestavěn Václavem Zárubou z Hustířan, jehož rod sídlil na hradě do roku 1685. Po roce 1700 počal Žumberk pustnout. Jeho posledním obyvatelem byl v letech 1760-1770 vrchnostenský lékař Devoty. Koncem 18. století byly zdi opuštěného hradu rozebrány na stavební materiál obyvateli přilehlého městečka. Přesto se však dodnes zachovaly poměrně značně vysoké zdi renesančně upraveného dvoukřídlého hradního paláce se zbytky sgrafit, části hradeb a stopy parkánu. Dispozice hradu Dispozice hradu byla dvojdílná. Prostor předhradí dnes zaujímá velký novověký hospodářský dvůr. Jádro mělo zhruba pětiboký obrys. Po celém obvodu jej obíhal parkán, v němž na čelní straně stavála zřejmě věžovitá vstupní brána. Na vnitřní straně hlavní hradby se dobře dochovaly stopy schodiště, které původně vedlo na její ochoz. Palác, dodatečně rozšířený o dva rizality, zaujal zadní, nejchráněnější stranu. Na jeho zříceninách jsou dobře patrné stopy pronikavé renesanční přestavby. Tipy na výlet V Žumberku najdete také kostel Všech Svatých. Podívat se můžete třeba na zámek Slatiňany a jeho Hippologické muzeum. Ve Svídnici najdete vyrovnávací nádrž Práčov. Vystoupit můžete také na rozhlednu Boika u Českých Lhotic nebo navštívit zámek v Chrasti. Ubytovat se můžete v Chrudimi.

Celý článek

Zřícenina hradu Zvěřinec

MěstoJesenice

Zříceniny hradu Zvěřinec se nacházejí na vysokém vrchu u obce Jesenice na Sedlčansku. V písemných pramenech se hrad poprvé uvádí k roku 1362. Jeho zakladateli byli páni Erbu poloutrojříčí, kteří ho drželi až do husitských válek. Hrad pravděpodobně zpustl za Routů z Dírné. Jako pustý se uvádí poprvé k roku 1539. Hrad měl dvě části. Hlavní jádro se nacházelo na skalnatém vrcholu, pod ním pak předhradí. Ve středu jádra se nacházela dřevěná stavba, která měla snad charakter obytné věže. Toto jádro obíhalo částečně zděné obvodové opevnění. Ve svahu nad předhradím, kde se asi nacházela brána byla k obvodové hradbě zvenčí přiložena dvouprostorová stavba. Přední část nádvoří lemovaly ze tří stran rozměrné zděné budovy z nichž čelní obsahovala vstupní bránu. Do dnešní doby se z hradu zachovaly víceméně spíše terénní pozůstatky jako valy a příkopy. Z kamenných částí pak jen části hradeb a jen opravdu nepatrné základy budov spíše v části předhradí. Areál hradní zříceniny Zvěřinec je volně přístupný. V okolí můžete vidět například obětní kámen u Veletína, tvrz Vrchotice nebo barokní zámek v Jetřichovicích. Ubytování naleznete v Sedleci-Prčicích.

Celý článek

Zřícenina hradu Zvířetice

Hrad pánů z Lemberka Zakladatelem hradu byl patrně Zdislav, jeden ze tří synů Havla z Lemberka, který se v pramenech objevuje v letech 1273-1318. Od roku 1283 zastával úřad purkrabího Pražského hradu a ke svému erbovnímu znamení, kráčející lvici, užíval predikát „z Lemberka“. Jeho synové Heřman a Markvart se na počátku 14. století již psali po novém hradě „ze Zvířetic“ a podobně jako páni z Vartenberka změnili lvici ve svém erbu za černo-zlatě polcený štít. Podle starých rodopisů měl Heřman sedm a Markvart pět synů. Z jejich četných potomků vynikl na sklonku 14. století Vilém, hejtman Boleslavského kraje. Jeho syn Zdislav ze Zvířetic, od roku 1410 mistr svobodných umění, stoupenec Jana Husa, byl roku 1417 rektorem Pražské university. Další členové rodu, bratři Heřman a Hašek, byli věrnými přívrženci Jiřího z Poděbrad, s nímž se roku 1448 zúčastnil dobytí Prahy. Počínaje Vilémem se od počátku 15. století psali Zvířečtí někdy také „z Vartenberka“. Hrad Vartenberk však jejich rod nikdy nevlastnil. S pány z Vartenberka měli Zvířečtí dávný společný původ i velice podobný erb. Užívaným přídomkem si nejspíše snažili zvýšit prestiž, dokazujíc dávnou příbuznost s jedním z nejmocnějších rodů království. Vartenberkové se však později skutečně stali vlastníky Zvířetic, když hrad roku 1528 koupili od Sezimů z Ústí nejvyšší královský purkrabí Jan z Vartenberka. Janův syn Adam ztratil v roce 1547 velkou část svých statků pro účast ve stavovském povstání. Kromě toho byl odsouzen k „věčnému vězení na zámku Zvířeticích, tak že se ze sídla bez dovolení odebrati nesměl“. Jeho příbuzní z kamenické větve rodu drželi po něm Zvířetice do roku 1610. Během 16. století přebudovali Vartenberkové v několika etapách zdejší hrad na opevněný renesanční zámek. Zkáza hradu za pánů z Valdštejna Krátce před Bílou horou vlastnil panství Jan Vlk z Kvítkova, avšak pro účast ve stavovském povstání o ně roku 1622 přišel. Nový majitelé Zvířetic se stali páni z Valdštejna, za nichž přestal zámek sloužit jako sídlo vrchnosti. Po požáru roku 1693 byl ještě opraven, ale při letní bouři roku 1720, po zásahu bleskem do vysoké zámecké věže, opět celý vyhořel a tím byl jeho osud zpečetěn. Podoba hradu Nad hradní zříceninou vyniká torzo severní okrouhlé věže, zvýšené v renesanci o dvě poschodí. Věž je upravena na rozhlednu i když v současné době je přístup v havarijním stavu, a proto se doporučuje při výstupu v počátku nejvyšší opatrnosti. Na předhradí dnes stojí objekt renesanční sladovny. Vlastní jádro hradu ze tří stran obklopoval příkop. V nárožích čela se tyčily okrouhlé věže. Severní z nich byla v renesanci zvýšena a je dnes dominantou hradu. Další okrouhlá věž stávala na východním nároží, později musela ustoupit stavbě raně barokní kaple. Na nejvíce chráněné straně nad řekou pak byl vybudován palác. Brána se původně nacházela při západní věži. V období renesance, kdy byla zvýšena severní věž, bylo zároveň přistavěno k čelní hradbě další palácové křídlo. Do dnešní doby se nejlépe zachovala severní věž, obvodové zdi renesančního paláce a zbytky přízemní části gotického paláce s lomenými valenými klenbami zaklenutých místností. Zříceniny hradu Zvířetice jsou volně přístupné včetně severní věže, na kterou lze vystoupat. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete zámek Bělá pod Bezdězem nebo muzeum v Bělé pod Bezdězem. Za návštěvu stojí i hrad Bezděz nebo město Mnichovo Hradiště a město Bakov nad Jizerou. Ubytování naleznete v Bakově nad Jizerou nebo v Bělé pod Bezdězem.  

Celý článek

Zřícenina Hrochův Hrádek

MěstoPočaply

Ze železniční stanice Březnice vede na zříceninu tvrze Hrochův hrádek značení pro cyklisty. Cesta vede na východ přes osady Bor a Dobrá Voda. Volně přístupná tvrz se nachází v blízkosti železniční trati na vyvýšenině za železničním mostem. Tvrz a její majitelé O době založení tvrze panuje v literatuře rozkol. Nejpravděpodobnějším se jeví konec 14. století. První zmínka o tvrzi je až z roku 1475, kdy ji jako „Hrádek svůj pustý“ prodává Václav ze Švamberka. Ještě koncem 15. století ji Bohuslav z Němčic prodal Joštovi z Pruku. V roce 1543 tvrz s poplužním dvorem opět změnila majitele, prodávajícím byl Zdeslav Ojíř z Očedělic. V roce 1574 se o Hrochově hrádku píše opět jako o pustém. Železniční trať narušila tvrziště roku 1875. Podoba tvrzi Hrochův hrádek je věžovitá tvrz, do dnešních dnů dochovaná z poloviny do výše 2. patra. Věž měla původně nejméně čtyři podlaží. Přízemí a první patro bylo děleno příčkou na dvě místnosti, ve druhém patře se nacházel prevet a okno bylo opatřeno sedátky. Třetí patro bylo pro změnu vybaveno krbem (z něj se dodnes dochovala konzole). V okolí můžete dále navštívit kapli v Dobré Vodě u Březnice, Galerii Ludvíka Kuby a Městské muzeum Březnice, zámek Březnice nebo třeba židovský hřbitov Březnice. Pokud byste hledali v okolí příjemné ubytování, naleznete ho například v nedaleké Březnici. M.K.

Celý článek

Zřícenina Kamenický hrad

Historie hradu Stavebníkem hradu byl nejspíše v letech 1427-1430 Zikmund z Vartemberka. V roce 1451 koupil Kamenici Mikuláš Trčka z Lípy a v roce 1515 Selhausenové, od nichž v roce 1535 opět přešel do držení Vartmeberků. Ti si v roce 1541-1543 postavili ve městě renesanční zámek a hrad byl zřejmě ponechán svému osudu. V roce 1639 byl dobyt a vypálen Švédy. V roce 1880 se rozhodl místní okrašlovací spolek vestavět do hradní zříceniny dřevěnou budovu s občerstvením a 16 m vysokou krytou rozhlednu. V roce 1910 tu navíc zřídili stylový rytířský sál vyzdobený historickými relikviemi a erby. Po druhé světové válce byl objekt opět opuštěn a chátral. V roce 1995 vznikla nadace na záchranu hradu. Bylo zpevněno zdivo a v roce 1998 tu tesařská firma přistavěla 20 m vysokou dřevěnou rozhlednu, která byla zpřístupněna 13. 6. 1998. Hrad dnes Do dnešní doby se zhradu zachoval nejvíce bývalý hradní palác obdélníkového půdorysu do výšky druhého patra. Na východním okraji se zachovaly zbytky hradeb, které obepínají palác také zčásti z jižní strany. Z ostatních částí hradu se nedochovalo nic, včetně obou bran. Dle většiny infomací je přístup celoročně volný. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete Zlatý vrch, na který můžete vystoupit. Unikátní geologický útvar představuje Panská skála u Kamnického Šenova. V Novém Boru najdete Sklářské muzeum. Ubytování najdete v České Kamenici.

Celý článek

Zřícenina kaple sv. Bartoloměje - Kolinec

MěstoKolinec

Zbytky kostela sv. Bartoloměje se nacházejí na zalesněném hřbetu asi 2 km východně od obce Běšiny, odkud sem vede i značená cesta. Zdejší kostel byl vybudován v gotickém slohu kolem roku 1370. V roce 1579 sice vyhořel, ale byl znovu obnoven. Až za vlády císaře Josefa II. byl na žádost osadníků a z rozhodnutí českobudějovického biskupa roku 1788 opuštěn a jeho zařízení bylo převezeno do zámeckého kostela v Běšinech. Pak byl již neudržován a v 19. století byl pobořen. Chrám byl postaven ze žulových kvádrů, v západním průčelí čtverhrannou věž s mohutnými opěráky v nárožích, přistavěné v 18. století. Chrámová loď měla rozměry 10,9 x 8,4 metrů a na severní straně k ní přiléhala sakristie. Polygonální presbytář byl osvětlen třemi úzkými gotickými okny. Okolo kostela se nacházel ohrazený hřbitov, sloužící pro několik osad. Hřbitov pak byl uzavřen krátce po zrušení kostela na počátku 19. století. Dnes se z kostela zachovaly jen obvodové zdi, nejvíce dochované v oblasti presbytáře (východní části kostela), kde se i dochovaly zbytky kamenných konsol, nesoucích žebra klenby.

Celý článek

Zřícenina kaple sv. Jana Nepomuckého

MěstoTýnec

Zhruba 1 km severovýchodně od Týnce se nachází zřícenina kaple sv. Jana Nepomuckého. Vede sem značená cesta z obce Týnec a nebo z Klatov. Barokní patrová kaple byla postavena v roce 1730 za Maxmiliána Norberta Krakovského. Čtyřboká kaple byla orientována v ose zámku. Ještě před válkou byla krátce využívána jako rozhledna. Dnes se z kaple dochovaly jen obvodové zdi, které také podléhají „zubu času“.

Celý článek

První 1 2 3 178 179 180 181 182 183 184 185 186 Poslední


 
 
 
 
Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Na jižním okraji Jiřetína pod Jedlovou se nachází vrch Křížová hora (562 m.n.m.) s poutním místem. Vznik zdejší křížové cesty je spjat s mítním farářem Wenzelem Gürtlerem v letech 1696-1704, který zde nechal zřídit jednoduché dřevěné kříže. V další práci pak pokračoval farář Gottfried Liesssner po roce 1759 s výstavbou zastavení křížové cesty. Současně byla vystavěna dřevěná kaple, zničená za prudké bouře 3.12.1779. Podle legendy byl obraz Matky Boží Pomocnice umístěný v kapli nalezen až u Bílého potoka. V roce 1783 byla zahájen stavba kamenné kaple, ale než mohla být dostavěna, bylo státem nařízeno zrušit všechny soukromé kaple. Zdejší stavby byly nabídnuty k prodeji, Získal je místní notář Antnon Ulbricht, který je chtěl nechat strhnout, avšak se mu stal úraz a zemřel. Místní lidé se složili a od dědiců stavby odkoupili a kaple byla dokončena. Dne 17.9.1817 vysvěcena a začaly se zde konat poutě. V roce 1881 se začala stavět věž kaple, vysvěcena a zavěšeny zvony roku 1886. Po druhé světové válce byl areál devastován. V roce 1969 byl sice prohlášen kulturní památkou, ale systematická obnova obcí začala až v roce 1991. Před křížovou cestou je sousoší se spícími učedníky Ježíšovi, Petrem, Jakubem a Janem. Za nimi pak zahrada Olivetská se sochou modlícího se Ježíše. Následuje stoupání do vrchu se zastaveními křížové cesty. Na konci křížové cesty na okraji vrchu pak stojí kamenná kaple Povýšení sv. Kříže s věží nad vstupem. Kousek za kaplí je pak Boží hrob. Areál je volně přístupný, kaple uzavřená.
Ústecký kraj je na rozhledny nesmírně bohatý. Kromě mohutných věží z kamene jsou zde k vidění stavby mnohem a mnohem skromnější. Mezi takové můžeme zařadit městskou vyhlídku v Benešově nad Ploučnicí. I přes své menší rozměry je to ovšem velmi zajímavá stavba. Rozhledničku či chcete-li raději vyhlídkový altánek, nechal vybudovat benešovský Spolek pro pozdvižení cizineckého ruchu. Jako místo byla vybrána stráň v lese na levém břehu Ploučnice. Odtud byl pěkný výhled na podstatnou část Benešova nad Ploučnicí. Rozhledna, která byla slavnostně otevřena 8. června 1902 a dostala jméno Ploučnická vyhlídka, je patrovým altánem, čtvercového půdorysu. K rozhlížení nabízí nejen krytý prostor zděného altánu, ale také plošinu v prvním patře, dostupnou po železném žebříku. Stavba, jež měří 10 metrů, je volně přístupná. V roce 1994 byla rekonstruována.
Doporučujeme
Sv. Jan Nepomucký
Sv. Jan Nepomuscký.
Historie hradu Hrad byl dlouho považován za nejstarší hrad rodu erbu zubří hlavy, později Perštejnů. Ve skutečnosti se o hradě píše až v roce 1344. Podle archeologických nálezů ho na přelomu 13. a 14. století založili páni z Pernštejna jako sídlo samostatné rodové větvě. V roce 1358 získal hrad markrabě Jan Jindřich, bratr Karla IV. Syn Jana Jindřich Jošt brzy po jeho smrti panství uděloval lénem, či spíše z nedostatku peněz zastavoval. V roce 1397 ho po Janovi z Křižanova získali páni z Kunštátu, jejichž prohustiská orientace vedla markraběte a rakouského vévodu Albrechta k tomu, aby jej získal zpět. O znovunabytí usilovali i původní majitelé, což se roku 1446 podařilo Janovi z Pernštejna. Hrad jeho potomci nadále využívali, ale vypjatým rodovým ambicím, odlehlý a vysoko položený hrad (patří k hradům s nejvyšší nadmořskou výškou na Moravě) nevyhovoval a někdy mezi roky 1522 a 1547 byl opuštěn. Dispozice hradu Neobyčejně rozsáhlá dispozice hradu se rozrůstala postupně během dvou století. Nakonec dosáhla největší délky 290 m, šířky 55-80 m. Velké severní předhradí má tvar obdélníku 65 x 140 m. V jihovýchodním cípu předhradí se vypíná zvýšená plošina terasovaná zdí kladenou nasucho. Z ní vedl přes příkop dřevěný most na zděné úzké předmostí. Od tohoto předmostí pak vedlo na obě strany opevnění, které tvořilo dolní okruh kolem hradního jádra. Vlastní hradní jádro mělo rozměr 50 x 18 m a zaujalo protáhlý skalní hřbet. Mezi předmostím a hradem se nachází další příkop o šířce 15 m a hloubce 6 m, který byl vylámán do skály. Čelo hradu zaujímala štítová věž,v jejímž přízemí byl průjezd a v patře zaklenutý prostor s východním arkýřem, zřejmě kaple. Na nádvoří vpravo se pak nacházel palác o rozměrech 13 x 11 m s valenými lomenými klenbami v suterénu. V přízemí byly rovněž stejným způsobem klenuté síně a v patře jediný sál. Tento palác byl do hradu vložen později, zřejmě za Jana Jindřicha. Původní palác o rozměrech 8,5 x 13 m se nacházel až na jižním konci hradního jádra. Do dnešní doby se ze Zubštejna nejvíce zachoval pozdější palác a štítová průjezdní věž. Ze staršího paláce se zachovala jen substrukce spodní části. Dále jsou ještě patrny zbytky opevnění hradního jádra. Hradní zřícenina je volně přístupná. Tipy na výlet Vydat se můžete do nedaleké Bystřice nad Pernštejnem, kde si můžete mimo jiné prohlédnout Městské muzeum, zřícenina hradu Štarkov u Jimramova, zámek Jimramov, gotický hrad Pernštejn, zříceninu hradu Pyšolec, zříceninu hradu Arešperk, zříceninu hradu Louka, navštívit v zimním období Lyžařský areál Karasín nebo se rozhlédnout po okolí z rozhledny Karasín. Vodní nádrž Vír je také zajímavým místem pro výlet.  Ubytovat se můžete v Bystřici nad Pernštejnem.