Farní kostel sv. Michala se nachází na Žerotínově náměstí, nejvyšším skalnatém místě vnitřní části města Olomouce a je tak jednou z výrazných dominant města. Barokní chrám sv. Michala vznikl přestavbou původního raně gotického kostela ze 13. století, který byl součástí zdejšího dominikánského konventu.  Z původní gotické stavby se dochovalo obvodové zdivo a klenba v závěru presbytáře. Do současné raně barokní podoby byl kostel přestavěn v letech 1673–1686 podle projektu císařského architekta a inženýra Giovanniho Pietra Tencally, jehož činnost na Moravě byla rozsáhlejší (přestavba zámku v Kroměříži, poutní kostel sv. Anny v Staré Vodě, aj.).  Jednolodní sálová stavba s postranními kaplemi má bohatou sochařskou a malířskou výzdobu. Průčelí kostela zdobí sochy Salvátora a Panny Marie Immaculaty od Ondřeje Zahnera z 30. let 18. století. Štukovou výzdobu interiéru navrhl Baltazar Fontana. Varhany pocházejí z roku 1706 z dílny brněnského varhanáře Davida Siebera a jsou ozdobeny řezbářskými pracemi Augustina Thomasbergera. Původně byly umístěny v kostele na Klášterním Hradisku, ale po zrušení tamního kláštera byly zakoupeny roku 1793 pro kostel sv. Michaela. K budově kostela přiléhá gotický ambit zaklenutý křížovou klenbou a gotická kaple sv. Alexeje.

Rozlehlý a v několika staletích rozšiřovaný hrad Sovinec se tyčí na výběžku nad údolím na okraji stejnojmenné osady. Přístupný je v otevíracích hodinách. Historie hradu Hrad založili před rokem 1332 bratři Vok a Pavel, předci pánů ze Sovince. Poprvé se po hradě píše Vok roku 1348. O drobné rozšíření hradu se na přelomu 14. a 15. století postaral Pavel ze Sovince. Za husitských válek se Sovinec stal oporou husitů. Radikálnější přestavba hradu nastala na přelomu 15. a 16. století za Pňovských ze Sovince. V renesanční sídlo hrad upravili páni z Boskovic, kteří jej vlastnili od roku 1543, a Vavřinec Eder ze Štiavnice (od 1555). Vavřincův zeť a poslední český majitel hradu Jan starší Kobylka z Kobylího byl po účasti ve stavovském povstání donucen hrad prodat. Roku 1623 jej koupil řád německých rytířů a hned tři roky poté jej dobylo vojsko generála Mansfelda. Nedostatečná obranyschopnost hradu byla příčinou dalších stavebních aktivit, především zpevnění a doplnění opevňovacích článků. I přes tyto stavební úpravy hrad roku 1643 dobylo švédské vojsko generála Torstensona a až do roku 1650 jej okupovalo. Řád hrad jen nouzově opravil, což učinil též po požáru roku 1784. Sídlil zde řádový seminář a od roku 1867 první lesnická škola na Moravě. V roce 1903 velmistr arcivévoda Evžen na hradě zřídil řádové muzeum a zároveň mu hrad sloužil jako letní sídlo. Za druhé světové války byl hrad využíván jako základna jednotek SS a vězení. V létě roku 1945 za záhadných okolností vyhořel. Od té doby prochází hrad postupnou, bohužel poněkud pomalou, obnovou. Podoba hradu Hrad Voka a Pavla ze Sovince se sestával z mohutného bergfritu, dvouprostorového paláce (který byl za třicetileté války zcela zničen a dnes jsou na hradě k vidění pouze jeho drobné relikty) a hradby. Brána se nacházela v sousedství bergfritu. Pavel ze Sovince na přelomu 14. a 15. století vybudoval parkánovou hradbu okolo paláce s vybíhající věžicí a ohradil hradbou předhradí v prostoru dnešního pátého nádvoří. Pňovští ze Sovince pak v tomto předhradí postavili jižní palác a krátký západní trakt s průjezdem do nádvoří. Kryštof z Boskovic a Vavřinec Eder ze Štiavnice se zasloužili o rozšíření obytných prostor hradu vystavěním dalších paláců, ale vznikaly i další opevňovací prvky hradu, např. polygonální bašta Remter, opevnění výběžku Kočičí hlava a předsunutá osmiboká bateriová věž, na níž dnes stojí kostelní věž. Jan starší Kobylka z Kobylího vystavěl čtyřboký barbakán s dnešní první bránou, čímž původně samostatnou osmibokou bateriovou věž připojil k hradu. Při opevňování hradu za třicetileté války vznikly mj. tři barokní bastiony (jeden zčásti využil zdiva Kobylkova barbakánu) a předsunutá věž Lichtenštejnka. Hrad je v majetku Moravskoslezského kraje, spravuje jej Muzeum v Bruntále. Tipy na výlet Vydat se odsud můžete na hrad Šternberk. Ve městě Šternberk najdete také augustiniánský klášter. Dále stojí za návštevu Rešovské vodopády, zřícenina hradu Rabštejn, zřícenina kláštera Kartouzka v Dolanech, poutní místo Svatý kopeček nebo rozhledna Svatý Kopeček u Olomouce. Na Svatém Kopečku najdete i zoologickou zahradu. Ubytovat se můžete přímo v Uničově nebo ve Šternberku.  

Lukasova zpívající lípa - Telecí, okres Svitavy.

Park Podvinný mlýn.