Prachovské skály jsou naše nejznámější pískovcové skalní město, ležící na jižním okraji Českého ráje, asi 7 km severozápadně od města Jičína. Na ploše zabírající asi 260 ha se nachází divoká příroda čítající četné rokle, strže, úžlabiny, vyhlídky, osamocené pískovcové věže, jehly, skupinové skalní bloky, zřícené skály či skalní soutěsky s úzkými křivolakými chodbami. Tohle všechno z Prachovských skal činní jednu z nejvyhledávanějších lokalit Českého ráje. Rájem je především pro horolezce. Ale i o turisty je zde výborně postaráno, nejzajímavější partie skal jsou snadno přístupné po dvou pečlivé značených okruzích, které provedou spolehlivé každého nejkrásnějšími a nejatraktivnějšími částmi této uchvacující hříčky přírody. Tou první je Malý okruh, který zabere pouhých 45 minut, vede pěknou přírodou Císařské chodby, odkud stoupá myší dírou na Vyhlídku Českého ráje, odkud je vidět například hrad Trosky. Velký okruh seznámí návštěvníky s velkým množstvím zajímavých míst Prachovských skal a je asi nejatraktivnější a nejzajímavější cestou skalními masívy. Jeho délka je 5 km a zabere asi 2 hodiny. Pří jeho absolvování je třeba počítat s častými prudkými výstupy, které vedou přímo mezi impozantními skalami, což dodává prohlídce potřebné dobrodružství. Na návštěvníky čeká osm nádherných vyhlídek. Pechova vyhlídka, Šikmá věž, Vyhlídka míru, Hlaholská vyhlídka, Rumcajsova vyhlídka, Schlikova vyhlídka, Vyhlídka míru, Všetečkova vyhlídka, Pechova vyhlídka a nejvyšší bod Hakenova vyhlídka, která se vypíná 460 m. n.m. Oba okruhy začínají shodně u Turistické chaty Klubu českých turistů, která byla vystavěna roku 1924, v samém jádru skalního města. V letních horkých dnech mohou návštěvníci využít koupaliště U Pelíška. V roce 1935 byl pro potřeby turistů ještě vystavěn hotel Skalní město. Od roku 1933 jsou Prachovské skály přírodní rezervací, součástí Chráněné krajinné oblasti Český ráj jsou od roku 2002.

Židovský hřbitov se nachází zhruba 1 km jihovýchodně od obce. Vede k němu polní cesta vycházející z jihovýchodního okraje obce. Hřbitov byl založen pravděpodobně v 16. století ve svahu klesajícímu k jihu. Poprvé je doložen v roce 1724. Dnes se na jeho ploše 1744 m2 nachází zhruba 100 náhrobních kamenů z 19. století a začátku 20. století. Hřbitov je bez obtíží přístupný.

Hrad Rabí leží na horním toku řeky Otavy v Bavorovské vrchovině v nadmořské výšce kolem 480 m asi 10 km severovýchodně od města Sušice v těsném sousedství stejnojmenné obce. Je jednou z nejrozsáhlejších a nejlépe opevněných zřícenin nejen v našich zemích, ale i ve střední Evropě. V dobách své největší slávy měl rozlohu kolem 10.000 metrů čtverečních. Jeho hlavní hradní věž byla po karlštejnské druhá největší v Čechách. Historie hradu Jádro hradu vzniklo patrně na počátku 13. století ve formě tvrze, která měla sloužit na ochranu obchodní stezky. O prvních majitelích hradu neexistují žádné písemné zmínky. Jeho zakladateli byl pravděpodobně některý šlechtický rod z Bavorska. V literatuře se úvádí rody Bogenů a Wittelsbachů. Důvod proč založili Rabí práve příslušníci bavorského rodu je prozaický. Toto území ve 13. století Bavorsku totiž patřilo. Až koncem 13. století se toto území pravděpodobně stalo opět součástí českého státu. Usuzuje se, že v té době hrad získali páni z Velhartic. Prvními písemně doloženými majiteli byli Švihovští z Rýzmberka. Tento rod vlastnil Rabí skoro 200 let, během nichž byl hrad postupně řadou úprav a přestaveb vybudován do své konečné podoby a díky svému systému opevnění a dělovým baštám patřil k nejpevnějším v Čechách. Byla také postavena hradní kaple. V roce 1407 získal rábské panství Jan z Rýzmberka, jenž byl znám jako odpůrce husitů. Proto také husitská vojska hrad dvakrát obléhala a dobyla. Bylo to v letech 1420 a 1421. Při druhém obležení zde Jan Žižka přišel o druhé oko. Začátkem 16. století dosáhl hrad svého největšího významu. Jeho majitelem byl nejvyšší královský sudí Půta Švihovský a Rabí se stalo místem mnoha politických jednání. Obec Rabí byla povýšena na město. Švihovští jej v polovině 16. století prodali. Od té doby hrad střídal majitele a chátral. Výnos Ferdinanda III. o boření hradů z roku 1655 se Rabí sice vyhnul, avšak za třicetileté války bylo vypleněno a hrad sloužil jako zdroj stavebního kamene. V osmdesátých letech 20. století prošel hrad rozsáhlou rekonstrukcí. Dispozice hradu Nejstarší částí hradu je 26 metrů vysoká obytně-obranná věž, tzv. donjon, z počátku 14. století, která je nyní upravena jako vyhlídková. Pod touto věží vzniklo v průběhu 14. století malé hradní nádvoří s hradní studnou. Zajímavou ukázkou středověkého stavitelství jsou rabské sklepy, které se dochovaly ve velmi dobrém stavu. K vidění jsou i dochované místnosti Břeňkova paláce v němž nalezneme model hradu ve třech vývojových etapách, erby šlechtických rodů - majitelů hradu - od 14. do počátku 20. století, expozici gotických a renesančních kamnových kachlů s replikou gotických kachlových kamen a expozici archeologických nálezů z přelomu 15. a 16. století. Rabí dnes Zcela nové pojetí prostor hradního příkopu Vás překvapí svou živostí, která doplňuje krásu monumentální hradní architektury. Život dodávají nejen včely, které máte možnost spatřit netradičním způsobem, ale také expozice včelařského náčiní, ale hlavně pak divadelní představení s akrobatickými vystoupeními, plnými oduševnělého a milého poučení. Přijeďte se i Vy podívat na největší včelu světa, letové produkce mírumilovných včelstev s možností zakoupit med a jiné včelí dobroty. Hradní konírna poskytuje prostor k pořádání společenských akcí, koncertů a svatebních obřadů. Dále nabízíme pronájem hradních prostor pro společenské i soukromé akce. Svatební obřady jsou pořádány v sobotu a jejich garantem je v případě klasického civilního obřadu Obecní úřad Rabí. Tipy na výlet Mnoho k vidění je v nedalekých Horažďovicích a jejich okolí. Najdete zde zříceninu hradu Prácheň, masné krámy, zámek, městské opevnění včetně Prachatické brány. Nedaleko Rabí najdete i zříceninu hradu Budětice. Rosenauerův mlýn najdete u Velké Hydčice. Ubytovat se můžete v Horažďovicích.  

Zdymadlo Smíchov tvoří plavební komory Smíchov a Mánes, Štítkovský a Staroměstský jez a plavební kanály. Současnou podobu nabylo v letech 1911 – 1922. Slouží u umožnění splavnosti Vltavy v tomto úseku.