Zatopený žulový lom se nachází zhruba 0,5 km před obcí Bedlno směrem ke hlavní silnici. Ve směru od Bedlna se nachází vlevo v malém stromovém hájku.Opuštěný lom se nachází na kontaktu karbonských slepenců a pískovců s proterozoickými biotitickými žulami jesenicko-čisteckého masívu. Kromě toho je Bedlnský lom sídlem rostliných druhů a několika chráněných druhů obojživelníků a plazů. Malebný lom si vybrali i několikrát filmaři. Natáčela se tu například Radúz a Mahulena (v roce 1970, s hereckým obsazením Jan Tříska a Magda Vašáryová) či Nesmrtelná teta.

Zříceniny kláštera Rosa coeli premonstrátek v Dolních Kounicích se nacházejí nedaleko centra města, z něhož ke klášteru vede turistické značení. Zřícenina kláštera je přístupná v otevíracích hodinách. Klášter premonstrátek Rosa coeli (Nebeská růže) v Dolních Kounicích založil kajícník Vilém z Kounic roku 1181. Nápomocen mu v tom byl opat Gotšalk z premonstrátského kláštera v Želivi. V roce 1183 se v provizorních budovách usídlili sestry z louňovického kláštera a jejich představeným se po Petrovi z téhož kláštera stal Vilémův příbuzný Eberhard. Někdy krátce před rokem 1276 nechal klášter vyhotovit falešnou zakládací listinu kláštera s mylným datem 1173. V létě roku 1185 musely sestry z kláštera prchnout na Bítov před plenícím českým vojskem. Klášter byl spolu s kostelem jediným nepostiženým stavením. Ve 20. letech 13. století klášterem otřásla aféra, olomoucký biskup Robert byl obviněn ze dvou vražd a smilnění se dvěmi dolnokounickými jeptiškami. Biskup Robert však dokázal obvinění vyvrátit. Od roku 1284 klášter spadal pod krále. V první polovině 14. století byl klášter natolik silný, že pro svou obranu nechal na kopci nad klášterními budovami zbudovat pevný hrad. Ve 14. století byl klášter též goticky přestavěn. V literatuře se traduje, že byl klášter roku 1423 vypálen husity, což dnes není zcela jisté. Konec klášterního života zapříčinil skandál, probošt kláštera Martin Göschl přestoupil po roce 1522 na luteránství a oženil se s jednou z jeptišek. Morálka ostatních členek konventu upadala a nakonec se všechny rozutekly. Panství kláštera se roku 1527 ujal český král Ferdinand I. a roku 1537 jej prodal Jiřímu Žabkovi z Limberka. Od té doby klášterní budovy sloužily hospodářským účelům. O znovuvzkříšení kláštera se pokusili strahovští premonstráti za podpory majitele panství Ferdinanda Dietrichsteina, kteří v letech 1699–1703 opravili klášterní budovy včetně kostela a vystavěli nově barokní budovu konventu. V roce dokončení oprav však Dolní Kounice zasáhl rozsáhlý požár, který zničil i opravený klášter. Poté byla opravena již jen barokní budova konventu, kde sídlil administrátor dosazovaný strahovským klášterem, a ostatní objekty včetně klášterního kostela chátraly. V roce 1808 klášterní areál strahovský opat postoupil Janu Křtiteli z Dietrichsteina. Za 1. republiky v areálu kláštera probíhaly restaurátorské a konzervační práce. V současné době je majitelem kláštera římskokatolické biskupství v Brně. Historické budovy užívá město Dolní Kounice, které objekt zpřístupnilo veřejnosti. Původní klášterní budovy z 12. století byly s největší pravděpodobností dřevěné, pouze kostel Panny Marie byl postaven z kamene v románském slohu. Ve 14. století došlo ke gotické přestavbě areálu. O přestavbě na přelomu 17. a 18. století již bylo psáno výše. Dnes zde návštěvník může shlédnout zříceniny klášterního kostela a kvadratury. Klášter je ještě dnes zčásti ohrazen kamennou zdí s bránou. M.K.

Kostel na Václavském náměstí je poprvé připomínán již roku 1363. Za třicetileté války byl však notně zpustošen a následně zbořen. V letech 1714-1716 byl nákladem města vybudován dnešní barokní kostel sv. Václava podle plánů Octavio Broggia. Sochařskou výzdobu provedl Franz Tollinger a štukovou R. Boll. V letech 1993-1994 prošel kostel náročnou opravou. Kostel je centrální dispozice s přiřazeným polygonálním presbytářem. Završen pak válcovou nástavbou s kopulí a lucernou. Kostel je stále v majetku města a již od roku 1945 jej má v pronájmu pravoslavná církev.

Nedaleko centra města Tábora stojí v městské části Měšice barokní zámek, zdejší dominanta. Historie zámku V Měšicích stávala kdysi původní vesnice založená roku 1296 Zdislavem z Měšic. V letech 1352-1371 ves náležela Oldřichovi Sezimovi z Ústí. Roku 1545 koupil Měšice Prokop z Hejlovce a postavil zde renesanční tvrz, kterou nechal Jan Josef Carreto, hrabě z Millesima, přestavět roku 1699 na barokní zámek. Zámek i obec poté vystřídaly řadu majitelů. V roce 1750 koupil panství Jan Antonín Votápek z Ritterswaldu, prapředek současného majitele zámku. V roce 1792 opatřil sídlo Jan Hannygar z Eberka originálními zalévacími toaletami, které jsou dodnes funkční. Majitel Jan Schmidtgräber z Lusteneggu roku 1817 upravil barokní zámek v empírovém stylu. Mezi lety 1877 - 1945 patřily Měšice baronům Nádherným z Borutína. Poté přešel do vlastnictví státu. Od roku 1997 je barokní sídlo opět v soukromých rukou Dr. Jana Nepomuka Alberta Berwid-Buquoy z Elgutu, který zde započal rozsáhlou rekonstrukci a zpřístupnil památku veřejnosti. V roce 2000 založil majitel na zámku Český institut mezinárodního setkání, který se zabývá mezinárodní osvětou (evropská a světová integrace). Zničená kaple sv. Anny byla v Měšicích znovuvybudována v roce 2006.   Zámecké expozice        Zámek nabízí prohlídku prostor, která se nese v duchu hesla „Bydlení, život a práce na zámku v současnosti“, jedná se o nahlédnutí do problémů současného vlastnictví kulturní památky. Na zámku je instalována výstava "Konrad Adenauer – Člověk, politik a Evropan", "Přepadení Československa sovětskou armádou – 21. srpen 1968", "John F. Kennedy a jeho doba" a výstava amerických historických akcií, které patřily významným osobnostem USA. Expozice dále zahrnuje výjimečné nábytkové exponáty z pozůstalosti slavných historických osobností. Můžeme zde vidět jídelní stůl a pohovku Reinharda Heydricha, psací stůl, koženou pohovku a jídelní stůl s židlemi Clementine Churchillové, secesní postele po Janu Masarykovi, komodu se zrcadlem po Clausi Stauffenbergovi (hlavní organizátor atentátu na Hitlera), secesní ložnice po francouzském ministru zahraničí Aristidu Briandovi nebo šatník a prádelník patřící Ing. Janu Bervidovi (který se zasloužil o rozvoj československého civilního letectví). Dispozice zámku Zámek Měšice je trojkřídlá jednopatrová stavba s arkádami na nádvorní straně. V ose dlouhého průčelí je v poschodí zasazen balkón, nad ním je trojúhelníkový štít. Zámecká fasáda je členěna plochými pilastry, na levém konci stojí bývalá kaple. Malý dvůr v pozadí zavírají dvě krátká křídla, z nichž v pravém je vstupní prostor s nikami. V přízemí a v patře je vidět vzácné křížové hřebínkové klenby. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete zříceninu hradu Kozí hrádek. V Sezimově Ústí si můžete prohlédnout Památník Edvarda Beneše. Nedaleko od Tábora najdete klasicistní zámek Chotoviny. Širokou nabídku ubytování najdete v Táboře.