Rozhledna na Křemešníku (765 m) je jen jedním z jeho lákadel. Tím dalším, čím se zapsal do podvědomí lidí je pramen léčivé vody, u kterého byl postaven v roce 1720 barokní kostel Nejsvětější Trojice. Pro mnohé turisty, je ale jeho hlavní atrakcí právě vyhlídková věž. Není to ovšem první stavba tohoto typu na křemešníku. Již ve třicátých letech 20.století nad vrcholky okolních stromu vykukovala dřevěná měřická věž vysoká 25 metrů. V roce 1940 ji převzalo do své správy město Pelhřimov a upravilo ji na vyhlídkovou věž, volně přístupnou. Díky nepříznivému počasí, které na Křemešníku panuje, však byla tato rozhledna po několika letech stržena. Další plány města Pelhřimov na její obnovu narážely na vojenskou přítomnost na Křemešníku. Realizovat plány bylo možné až po společenských změnách v roce 1989. A 3.června 1993 zde byla otevřena šestiboká ocelová konstrukce vysoká 53 metrů, která v sobě spojuje potřeby vojenské, telekomunikační i turistické. O její stavu se velmi zasloužil předseda pelhřimovského KČT Pavel Pípal, proto se jí také říká Pípalka. Po 205 schodech je možné vystoupat na vyhlídkovou plošinu umístěnou 40 metrů nad zemským povrchem. Je z něj možné shlédnout značnou část Českomoravské vrchoviny. Rozhledna na Křemešníku je otevřena v sezóně o víkendech a svátcích od 10 do 17 hodin.

Přihrádkem se nazývá trojúhelné prostranství na konci Zámecké ulice, východně od zámku. Zdejší prostor tvoří pozdně gotické a renesanční domy. Od Zámecké ulice je odděluje zeď s průjezdem a brankou. Směrem k zámku se pak vychází nízkou čtverhrannou branou s průjezdem.V domech bývalo vězení, byty, sklady a kanceláře.

Schody z Karlova mostu na Kampu mají novogotický sloh a byly postaveny v roce 1844 podle návrhu J. Krannera. Původní schody pocházely z roku 1785.

Rokoková stavba upravená v roce 1786 architektem J.Jägrem na palác Petra z Grömlingu. Dům je vyzdoben plastikami mytologických postav od I.F.Platzera.