Vltava je nejdelší česká řeka. Pramení na Šumavě a vlévá se u Mělníka do Labe. Celková délka Vltavy je 430,2 km. Povodí má plochu 28 090 km2. Průměrný průtok u ústí činí 149,9 m3 za sekundu. Do Prahy Vltava vtéká z jihu přes území Zbraslavi a opouští jí na severu přes území Suchdola. Délka toku na území Prahy je 30,9 km. Neužším místem jejího toku je Modřanská úžina, kde má šířku toku 40 m a nejširším je Štítkovský jez, kde má šířku 330 m. Na území Prahy do Vltavy ústí zleva řeka Berounka a devět potoků, a zprava čtrnáct potoků. Vytváří zde dvě slepá ramena. Jedno na Zbraslavi zvané Krňov a druhé na území Bubenče, zvané Malá Říčka. Oba břehy současně jsou spojeny mosty a lávkami na 18 místech. Obtéká několik ostrovů, z nichž ostrov Kampa je vytvořen umělým náhonem zvaným Čertovka. S pomocí několika jezů a plavebních komor je Vltava využívána především pro osobní dopravu. Vltava vytváří na svém toku Prahou jedinečné přírodní scenérie a malebná nábřeží. Řeka Vltava je vyhledávána i rybáři a slouží i pro rekreační účely.

V roce 1999 byla na Tobiášově vrchu nedaleko Jesenice u Rakovníka postavena 48 metrů vysoká železná telekomunikační věž společností Eurotel a Radiomobil. Zaroveň zde byla umístěna vyhlídková plošina ve výšce 26 metrů na kterou vede 137 schodů. Rozhledna byla provozována až do roku 2007 a to v sezoně. Přístupnost: Od 22. května 2010 do září bude otevřeno vždy v SOBOTU a to V,VI,IX: 11.00 - 16.00, VII-VIII: 11.00 - 17.00,prodej žlutých pohlednic série Rozhledny ČR, turistické známky, pamětní razítko.

Celý areál Klementina je na sluneční hodiny nesmírně bohatý. V areálu se nachází 14 těchto zvláštností, to je dokonce plná třetina všech slunečních hodin v Praze. Tento unikát zajišťuje slunečním hodinám Klementina široké použití. Lze na nich určit čas místní, čas středoevropský, čas od východu Slunce, čas do západu Slunce a deklinaci Slunce, tj. stanovit v které části roku se, v době odečtu údaje z hodin, nacházíme.Několik se jich nachází na Révovém nádvoří. Zde jsou rozmístěny po třech ve dvou skupinách tak, že je na nich možno určit čas od východu do západu slunce.

Židovský hřbitov v Heřmanově Městci je velmi starý. Tradice klade jeho založení dokonce do doby prvního židovského osídlení. Tedy ještě před rok 1430. Podle jiných interpretací se tak stalo až později v 15. století či dokonce ve století 16. Jisté je, že byl několikrát rozšiřován a první rozšíření je doložené v roce 1667. Po něm následovali určitě ještě čtyři další, poslední v roce 1838. Tehdy dosáhl hřbitov své dnešní velikosti, tedy téměř 4 000 m2.  Ne této ploše si můžeme prohlédnout v 21 nestejně dlouhých řadách 1077 náhrobních kamenů, z nichž nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1647. Starší náhrobní kameny jsou však již zcela zvětralé a tudíž nečitelné. V mezerách jednotlivých řad se nacházely dnes již zničené náhrobky, jejichž počet lze odhadovat na několik set. Poslední pohřeb se zde konal v květnu 1940. Náhrobky jsou typickou ukázkou židovského pohřebiště. Ty starší jsou z pískovce, mladší z mramoru. Završení stél je špičaté, obloukové, různě zvlněné i asymetrické. Nápisy jsou hebrejské, německé, české a také kombinované. Jsou doplněny bohatou symbolikou. K vidění jsou tak například žehnající ruce, rostlinné ornamenty či symboly znázorňující jména zemřelých. Výjimečná je jistě ornamentálně zdobená tumba z roku 1844 a velká hrobka z poloviny 19. století. Na hřbitově jsou také dvě budovy. Domek správce hřbitova a márnice. postavena byla roku 1838 a je na nepamětní deska obětem nacismu. Židovský hřbitov v Heřmanově Městci je u nás jeden z větších a je také jedním z nejstarších a nejzachovalejších.