Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Doporučujeme
Tančící dům
Málokterá z novodobých staveb v Praze vzbudila tolik emocí a rozporuplných reakcí jako rohová budova Jiráskova náměstí, metaforicky nazývaná Tančící dům. V místech, kde v letech 1992 - 1996 vyrostla budova Tančícího domu, stával dům, který byl zničen při mylném americkém leteckém náletu na Prahu 14. února 1945. O 50 let později byl položen základní kámen ke stavbě, která dostala jedno z oceněních v kategorii designu v anketě amerického časopisu Time a v českém časopisu Architekt se dostala mezi pět nejvýznamnějších českých staveb 90. let. Tančící dům navrhl Vlado Milunić spolu s Frankem O. Gehrym, kterého k projektu přizval investor, nizozemská pojišťovna Nationale Niederlanden (dnes ING). V jádru administrativní budova má sedm nadzemních podlaží a dvě podlaží podzemní. V budově jsou kanceláře, luxusní kavárna a restaurace. Své pojmenování získala díky svým věžím, které připomínají postavy tanečníků Ginger Rogersové a Freda Astaira. Tanečníka představuje věž kamenná a jeho partnerku věž skleněná. Na nároží Rašínova nábřeží a Jiráskova nám. byla od roku 1945 proluka. Dům, který tu stál zničily bomby amerických letadel při stejném náletu jako na Emauzy. Po definitivním odklizení trosek v roce 1960 se po celých třicet let za bývalého režimu dohadovalo co zde bude. Byla vydávána souhlasná i nesouhlasná stanoviska, vše ale jen na papíře. Jen tak namátkou co zde mělo být: budova Ústřední správy nákupu zemědělských výrobků Praha, budova Svazu českých novinářů, objekt České obchodní komory, obchodní zastupitelství Maďarské lidové republiky, Rakouské kulturní, společenské a reprezentační centrum. Za všechny ty roky by popsané papíry všech zúčastněných stran v této záležitosti zaplnily menší nákladní auto. Tanec okolo zástavby proluky byl jakousi předzvěstí příštích událostí i názvu objektu který tu dnes stojí. V roce 1989 se začal zástavbou na nároží zabývat Chorvat Vlado Milunič, který bydlel v sousedním domě bratrů Havlových a pro Ivana a Václava Havlovy upravoval už v roce 1986 patro. V roce 1992 pozemek koupila ninozemská pojiš´tovna Nationale Niederlanden. Od samého počátku měl nový dům své odpůrce i zastánce. Odpůrců bylo víc. Stavba příliš dráždila svým netradičním pojetím. Dům nazývaný Pražany Tančící získal své jméno díky svým věžím. Ty byly pojmenovány Ginger a Fred po legendárním tanečním páru. Tanečníka představuje věž kamenná či spíše betonová, ladně prohnutou tanečnici, věž skleněná. S trochou nadsázky se dá říci, že návštěvník budovy může při vstupu tanečnici Ginger nahlídnout pod sukni. Na vrcholu věže symbolizujícího tenečníka je kupole s konstrukcí z kovových trubek potažená nerez síťovinou s oky o rozměrech 10 x 10 mm, zahalená do pomyslných vlasů. Představuje hlavu medúzy. Konstrukce byla dopravena na vrchol pomocí helikoptéry. Složitá akce byla komplikovaná, bohužel dnes z klasických důvodů. V nestřežené chvíli se podařilo dvěma neznámým mladíkům odcizit ze služebního vozu pracovníků MONTAIR mobilní telefon Eurotel, takže po určitou chvíli bylo spojení s pilotem přerušeno. Tančící dům se protančil ke svému otevření v roce 1996 a ještě téhož roku získal prestižní ocenění amerického časopisu Time v kategorii design roku.
Severně od Nicova se zdvihá Javornická hornatina. Jedním z jejich vrcholů je Královský kámen (1058 m.n.m.). Při jeho vrcholu vystupuje žulový skalní útvar, který tvoří skalní hradba a mrazový srub. V mrazovém srubu se pak nachází ručně vytesaná kaplička Panny Marie. Tuto památku zhotovil v roce 1916 Johann Klement z Nicova se svým synem. Kaplička byla po dokončení vysvěcena, opatřena soškou P. Marie a konala se sem řada poutí. Podle dochovaného příběhu ji nicovský kameník vybudoval jako odčinění za nějaký špatný čin svých předků. Po práci sem chodil a jen o chlebu a vodě ji tesal. Přesto si však klidu po dokončení práce příliš neužil, zakrátko vážně onemocněl a po sedmi letech zemřel.
Dalším členem české rodiny památek UNESCO je Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Přehodnocením gotických prvků do čistě barokní podoby vznikl v Čechách na počátku 18. století stavební sloh, označovaný jako barokní gotika, který nemá v Evropě obdobu. Barokní gotika - unikátní sloh Jeho nejznámějším projevem je právě kostel ve Žďáru nad Sázavou. Byl postaven na začátku 20. let 18. století a je nepochybně nejosobitějším dílem J. B. Santiniho Aichla, kterému se zde podařilo mistrovsky spojit výrazové prostředky baroka i gotiky. Smyslem stavby, kterou financoval zdejší cisterciácký klášter, bylo především oslavit Jana Nepomuckého, jako mocného patrona a světce, jehož blahořečení a svatořečení spadá právě do doby založení kostela. Samotný kostel je doslova protkán symbolikou číslovky pět, která vychází z legendy o Janu Nepomuckém. Podle ní se prý nad tělem Jana Nepomuckého objevila korunka s pěti hvězdičkami Proto je půdorys kostela ve tvaru pěticípé hvězdy, kostel má pět východů, pět oltářních výklenků, dvakrát pět kaplí kolem centrálního prostoru, na hlavním oltáři je pět hvězd a pět andělů. Číslovka 5 a další symboly Jedná se o symboliku pěti ran Kristových, ale také pěti písmen v latinském slově “tacui” (mlčel jsem) a především pěti hvězd ve svatozáři mučedníka, které se podle stejné legendy objevily ve Vltavě. Zde však symbolika kostela nekončí – uprostřed stavby, ve vrcholu kupole, se nalézá monumentální jazyk v ohnivém kruhu jako symbol Jana Nepomuckého, mučedníka zpovědního tajemství. Objevuje se i ve tvaru lomených oken. Jejich zakomponování u lucernových kaplí nad vstupními vestibuly připomíná meč zasazený v pochvě. Podle legendy Jan nevyzradil zpovědní tajemství královny Žofie, manželky krále Václava IV, a proto ho král nechal nejprve krutě mučit a potom svrhnout do Vltavy, jeho jazyk zůstal skryt v ústech právě jako meč v pochvě. Hlavní oltář představuje mučedníka, kterého vynášejí andělé na nebesa. Postranní oltáře jsou zasvěceny čtyřem evangelistům, Janovi s orlem, Markovi se lvem, Lukášovi s býkem a Matoušovi s knihou. Kostel je obklopen hřbitovem a ambity ve tvaru deseticípé hvězdy. Kostel je přístupný veřejnosti od května do září denně kromě pondělí, od 8.00 hod. do 17.00 hod. a mimo sezonu, tj. od října do dubna od 9:00 hod. do 16:00 hod., pouze o víkendech a ve svátcích a po předchozí domluvě.
Doporučujeme
Kašna u Nebozízku
Kašna u Nebozízku na Petříně.