Rozhledna, ze které se nabízí krásný výhled na Kladno, leží na nepříliš vysoké a zalesněné Kožové hoře. Kožová hora - oblíbená rozhledna s restaurací Proč se tak kopci říká je zastřeno rouškou tajemství, o které svědčí i skutečnost, že se často používá název Kožova. Toto místo si občané Kladna oblíbili již v 19. století a často sem mířili na nedělní procházky. Pro jejich potřeby vybudoval Klub českých turistů roku 1930 turistickou chatu s vyhlídkovou věží. Věž je vysoká 35 metrů a jejím vnitřkem vede schodiště se 131 schody. Po nich se dá vyjít na vyhlídkovou plošinu, která je 31 metrů nad zemí. Jsou z ní vidět dominanty Českého středohoří a také Brdy. V roce 1948 byl celý objekt Klubu znárodněn a sloužil převážně jako restaurace. Tento stav trvá i v současnosti přístup na rozhlednu je volný v době provozu restaurace.   Výhled sever: dominanty Českého Středohoří - Říp, hrad Hazmburk, Milešovka východ: Praha jih: Brdy, Křivoklátsko západ: Rakovnicko   Popis cesty Ze silnice Kladno-Braškov od Kladno – Kročehlavy je značená odbočka vlevo až k rozhledně. Asi 200 m od silnice. Ze žst. Kladno vede na Kožovu horu modrá turistická značka.

Historie zámku Zámek byl postaven v empírovém stylu v letech 1829-1833 podle plánů vídeňského architekta Jindřicha Kocha pro hraběte Josefa Kinského a patřil rodině Kinských až do roku 1948. V roce 1992 byl zámek v restituci vrácen zpět a od té doby prošel jeho exteriér i interiér velmi náročnou rekonstrukcí. Podoba zámku Nový zámek v Kostelci nad Orlicí je jedna z mála slohově čistě empírových staveb s nádherným rozlehlým zámeckým parkem se vzácnými dřevinami. Rod pánů Kinských sídlil v Kostelci nejprve v tzv. Starém zámku, v prosté barokní budově nedaleko dnešního centra. Kolem roku 1830 nechal hrabě Josef Kinský postavit tzv. Nový zámek v překrásném empírovém slohu a ten se společně s rozlehlým anglickým parkem stal symbolem a chloubou Kostelce. Zámecké expozice Dochovaný mobiliář v empírovém stylu spolu s dalšími předměty z původního majetku rodiny byl postupně restaurován a nyní je součástí zámecké expozice s názvem Život v biedermeieru, umístěné v reprezentačních místnostech zvýšeného přízemí zámku.    V tomto patře se také nachází Zrcadlový sál, který slouží díky své výborné akustice koncertům různých hudebních žánrů a jako místo pro svatební obřady.  Pro návštěvníky je také otevřena Galerie Kinský v 1. poschodí zámku, kde probíhají po celou sezonu výstavy v rámci akce Zámecké kulturní léto.  V přízemí je otevřena ucelená muzejní expozice dokládající dávnou minulost a vývoj společenského a kulturního života města Kostelec nad Orlicí a jeho okolí.   Zámek se nachází uprostřed rozsáhlého anglického parku, který nabízí příjemnou procházku spolu s nádherným výhledem do kraje od východního průčelí budovy zámku. Tento park rozkládající se na více než 30 hektarech je přírodní rezervací a najdete zde mnoho vzácných druhů stromů a rostlin.  Příjemné zakončení návštěvy v areálu zámku a parku nabízí kavárna s vnitřním i venkovním posezením. Květen - září: Denně kromě pondělí   9:00 – 17:00 hodin V době konání svatebních obřadů je provoz zámku omezen. Sledujte informace na www.zamekkostelecno.cz.  Ve státní svátky je zámek otevřen. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete renesanční zámek Častolovice. V Rychnově nad Kněžnou můžete navštívit Kolowratský zámek nebo raně barokní zámek Rychnov nad Kněžnou. Navštívit můžete v okolí zříceninu hradu Potštejn, zámek Potštejn, hrad Litice nad Orlicí, pozdně renesanční zámek Doudleby nad Orlicí nebo vystoupit na rozhlednu Kastel u Vrbice. Ve Vamberku můžete navštívit Muzeum krajky, židovský hřbitov nebo dřevěný krytý most Peklo nad Zdobnicí.  Ubytovat se můžete přímo v Kostelci nad Orlicí.    

Velmi skromné pozůstatky hradu Budětice (Džbán) se nacházejí na vrchu Džbán mezi obcemi Vlkonice a Budětice. Z první z jmenovaných obcí na hrad vede turistická značka. Krátká historie hradu Budětický hrad, obývaný pouhých několik desítek let, založil Dluhomil, nebo jeho syn Bohuslav, ve 2. polovině 13. století. Páni z Budětic tak opustili své starší sídlo ležící při budětickém kostele. Naposledy se po hradě psal Bohuslav z Budětic v letech 1290–1291. Pravděpodobně ani toto sídlo Budětickým nevyhovovalo a po získání nedalekého hradu Rabí jej ponechali svému osudu. Podoba hradu Hrad se skládal z obdélného paláce, který ze severovýchodní strany bránila okrouhlá věž. Oválné nádvoří za palácem pak bylo obehnáno dřevěným ohrazením a příkopem. Další budovy v nádvoří byly s největší pravděpodobností také dřevěné, tudíž se po nich nezachovaly žádné stopy. Areál hradu, z něhož jsou kromě příkopu znatelné základy věže a paláce, je volně přístupný. Tipy na výlet V nedalekých Horažďovicích můžete navštívit zříceninu hradu Prácheň. V Horažďovicích můžete vidět také Prachatickou bránu, masné krámy nabo kostel sv. Petra a Pavla. U Velké Hydčice najdete také Rosenauerův mlýn. Ubytovat se můžete v Horažďovicích. M.K.

Městská část Praha - Kunratice je součástí správního obvodu Praha 4.