Karlovy Vary nabízejí svým hostům pro zpestření jejich lázeňského pobytu hned čtyři rozhledny. Všechno jsou to originální stavby a těší se velké oblibě. Nejstarší z nich je Karlova vyhlídka (nebo také vyhlídka Karla IV.). Pochází z roku 1877 a nachází se na Hamerském vrchu v nadmořské výšce 514 metrů nad mořem mezi Grandhotelem Pupp a Galerií umění. Za Rakouska – Uherska se místo nazývalo Výšina Františka Josefa. Projekt vyhlídky nebyl originálem, ale napodobeninou rozhledny stojící v severoněmeckém Schleswigu. Je to pseudogotická zděná věž, se dvěma vyhlídkovými ochozy zdobenými cimbuří. Městskou pokladnu přišla na tehdy závratnou umu 6492 zlatých. Ovšem ve zlatém věku lázeňství si to Karlovy Vary mohly s klidným svědomím dovolit. Hosté si vyhlídku velmi oblíbili, nabízela nádherný výhled na město, ale její stavitelé přesto neušli kritice. Návštěvníci širších rozměrů si stěžovali, že na úzkém schodišti vedoucím na dva vyhlídkové ochozy mají problémy. Název Karlova vyhlídka je novodobý. Po první světové válce se rozhledna jmenovala Josefova výšina a nynější název dostala až po roce 1945. Za socialismu byla rozhledna dvakrát rekonstruována. Bohužel ne příliš kvalitně. Proto v roce 2001 přistoupilo město Karlovy Vary, které je vlastníkem vyhlídky, k její celkové opravě. Rozhledna je volně přístupná. K vyhlídkovému ochozu vystoupáte po 79 schodech. Výhledu na Karlovy Vatry a Krušné hory částečně brání stromy.

Chráně území Čihadla.

Zříceniny hradu se nachází na výrazném ostrohu u Kdyně v okrese Domažlice. Historie hradu Hrad vznikl před polovinou 14. století, kdy ho založil Bušek II. z Velhartic. V písemných pramenech se poprvé připomíná roku 1348. V držení tohoto rodu zůstal hrad prakticky po celou dobu své existence. Ve stálé pohraniční válce s Bavory byl roku 1475 dobyt, vypálen a pobořen. V roce 1496 ho koupil Půta Švihovský z Rýzmberka, který ho zřejmě obnovil. Po roce 1508, kdy získal i sousední Rýzmberk, však Nový Herštejn pro něho ztratil význam a  po  roce 1524, kdy byl prodán domažlickým, hrad zpustl. Podoba hradu V čele podélného jádra stál ohromný čtverhranný plochostropý donjon o straně 16,6 metrů. Zbytek plochy jádra nevykazuje žádné nadzemní zbytky staveb a je v podstatě rovný. Jádro stojí zhruba ve středu rozsáhlejšího vnějšího ohrazení. To má v zásadě čtyřúhelný obrys. Vnější hradby byly v další fázi význačně zvýšeny. Na západě se ke hradbě zevnitř přikládá čtverhranná věž, další zřejmě stála i v jižním nároží. Ke hradbě zevnitř přiléhaly i patrně hospodářské budovy a provozní stavby. Vstup umožňovala čtverhranná věžovitá brána v severovýchodním nároží. Přístupová cesta k ní přicházela podél celé východní fronty hradu. Zde ji přepažovala hradba s prvou bránou a k vnějšímu opevnění byl zvenčí přiložen objekt se dvěma polookrouhlými věžicemi, zvaný Panenská bašta, který vznikl složitějším vývojem. Byl nepochybně určen k obraně brány. Z hradu dnes dominuje nejvíce zbytek donjonu (obytné velké věže) a dochovaly se i zbytky hradeb. Hradní zřícenina je volně přístupná. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat třeba na zříceninu hradu Pušperk, zříceninu hradu Rýzmberk, zříceninu hradu Ruchomperk  nebo vystoupit na rozhlednu Koráb u Kdyně. V Domažlicích je k vidění Chodský hrad nebo Muzeum Chodska. Ubytování najdete v Domažlicích.

Zalesněný čedičový kužel Lovoše (570 m.n.m.) se nachází nedaleko Lovosic. Část vrchu zaujímá Národní přírodní rezervace o 50 ha založená roku 1948. Ze severovýchodního úpatí kousek pod vrcholek vystupují ještě dva menší vrcholky, na mapě neoznačené. Těmto dvěma malým znělcovým vrcholkům se říká Malý Lovoš. V prostoru Malého Lovoše můžeme najít tři znělcové sloupy zvané Panenské kameny. Podle legendy jde o tři dívky, které za trest zkameněly, jelikož nechtěly chodit do kostela. Na vrcholu Lovoše stojí malá turistická chata (dodnes v provozu) již od roku 1924. Její terasa poskytuje nádherný kruhový výhled do okolí. Ale již roku 1892 tady lovosický horský spolek vybudoval kamennou stavbu s plochou střechou sloužící jako rozhledna. Kolem roku 1918 byla tato stavba poškozena a dokonce zapálena vandaly. Za druhé světové války si stavbu upravili na pozorovatelnu nacisté. Dnes se z ní zachoval jen nevyužívaný kamenný sokl. Vrcholek je přístupný po turistické značce, Malý Lovoš s Panenskými kameny se nachází mimo značku.