Janovický židovský hřbitov se nachází přibližně 2 km jihozápadně od obce, na svahu menšího vršku při silnici vedoucí do Nýrska. Založen byl kolem roku 1723 a na jeho ploše 1.515 m2 je dochováno cca 269 náhrobků. Několik z nich jihočeského typu z bílého vápence zdobeného lidovými motivy. Hřbitov je ohrazen kamennou zdí, přesto je bez potíží přístupný. V obci zhruba 150 m od náměstí se nachází bývalá synagoga, postavená po roce 1723 a sloužící svému účelu až do 30. let 20. století. V roce 1951 byla radikálně přestavěna na sídlo hasičského sboru. Modlitební sál byl rozdělen stropem a všechny vnější slohové prvky odstraněny, dům tak dnes vůbec nepřipomíná svůj původní účel. Dochovala se jen klenba se štukovou výzdobou, klenba schodiště a arkády ženské galerie.

Archeologická lokalita Chotěbuz-Podobora je jednou z nejvýznamnějších pravěkých a raně středověkých památek Těšínského Slezska. Archeopark vznikl tam kde dříve bývalo opevněné hradisko z doby ještě před příchodem Slovanů, v tzv. halštatském období. Bylo to mohutné trojdílné hradiště, pod kterým tekla řeka Olše. Hradisko v Podoboře bylo osídleno ve dvou fázích. První byla fáze pravěká, která zabírá období starší doby železné, konkrétně slezsko-platěnickou kulturu (cca 800 – 400 let př. n. l.). Druhá fáze osídlení spadá do období slovanského. V této době zde postupně vyrostlo mohutné hradisko, které sloužilo jako mocenské a hospodářské centrum, kde pravděpodobně sídlila tehdejší společenská elita. Hradisko bylo Slovany opuštěno postupně v 11. století, kdy se správní, obranné a obchodní aktivity přesunuly do Polska. Pozůstatky po hradišti byly podrobeny systematickému archeologickému průzkumu teprve v polovině 20.století. Nyní patří k nejvýznamnějším archeologickým lokalitám České republiky. Mezi nejzajímavější archeologické nálezy patří výbava jízdních bojovníků (udidlo, ostruhy), či zbraně svědčící o násilném zániku hradiska, např. sekery, hroty šípů, nože. Z množství nálezů lze jmenovat také běžné předměty jako byla kosa, nůžky, vědérko apod. Velmi známé je také železné pouto, pravděpodobně používané při obchodu s otroky. O obchodních kontaktech obyvatel hradiska svědčí také nález mince uherského krále Štěpána. Současně s výzkumem je budován archeopark, který je věrnou replikou původního slovanského opevněného hradiště. Celý archeopark má být dokončen v roce 2010. Cílem archeoparku je ukázat návštěvníkům, život ranně středověkého hradiska a postupně zrekonstruovat do původní podoby zde nalezené objekty. Postupně zde vyrůstají hradby, obytné stavby a dílny. Provoz archeoparku zajišťuje Muzeum Těšínska provoz je prozatím zkušební. Servis pro návštěvníky Archeopark je přístupný pouze od 1. dubna do 31. října. Návštěvu lze uskutečni pouze po dohodě s dostatečným časovým předstihem s pracovníky Muzea Těšínska. Pracovníci muzea si návštěvníky dovolují upozornit, že se jedná o Národní kulturní památku, v jejímž prostoru stále probíhá systematický archeologický výzkum v němž není možný volný pohyb osob. Zájemci o prohlídku Archeoparku v době školního roku, by se měli s dostatečným časovým předstihem dohodnou s pracovníky Muzea Těšínska na terminu návštěvy. Mohou k tomu použít kontakty uvedené výše. Předpokládaná doba prohlídky i s výkladem je cca 60 min. V nabídce jsou tři typy prohlídek: Typy prohlídek pro základní a střední školy: PROGRAM 1- prohlídka s výkladem průvodceVstupné: 25,- Kč za žáka, 10,- Kč za dítě z MŠ, 2 pedagogové na skup. 12 žáků zdarma, ostatní dosp. 50,- Kč/os. Doba prohlídky cca 45 - 60 min. PROGRAM 2 - prohlídka s výkladem průvodce doplněná o několik drobných aktivit a soutěží(střelba z luku, mletí obilí v žernovu, tkaní, poznávání rostlin, práce s mapou atd.) Vstupné: 40,- Kč za žáka, 2 pedagogové na skupinu 12 žáků zdarma, ostatní dospělí 50,- Kč/os. Doba prohlídky cca 1,5 - 2,5 h. Prohlídku je možno časově přizpůsobit. PROGRAM 3 - prohlídka s výkladem průvodce doplněná o několik drobných aktivit a soutěží a s doplňkovým inscenovaným programem v podání Skupiny historického šermu Tizon(ukázky ze života Slovanů včetně ukázek dobových řemesel, oděvů, soubojů apod.) Tato varianta vyžaduje náročné materiální a personální zabezpečení, proto se bude jednat o jednorázově organizovaný nadstandardní program s účastí herců v dobových oděvech, který bude realizován jen za podmínky naplnění dostatečného počtu závazně přihlášených účastníků. Vstupné: 75,- Kč za žáka, 2 pedagogové na skupinu 12 žáků zdarma, ostatní dospělí 100,- Kč/os.      

Dominantou Blanského lesa je hora Kleť, která sahá do výšky 1084 m.n.m.  Leží 7 km severozápadně od Českého Krumlova, díky rozhledně, lanovce a lyžařským sjezdovkám s vleky je častým cílem turistů. Celý kopec je porostlý lesy a vyznačuje se několika zvláštnostmi. Především tím, že se zde projevuje velmi silná inverze. Když je v Českém Krumlově teplota hluboko pod bodem mrazu, na vrcholu Kleti je nad nulou. Nejvyšší naměřený rozdíl je 31 stupňů. V létě je zase efekt opačný, ale s menšími rozdíly. Druhou klimatickou zvláštností Kleti, která leží ve stínu Šumavy, je málo srážek. Vrchol byl pro krásné výhledy z jedinečného kruhového rozhledu vždy hojně navštěvován. Pro lepší zážitek návštěvníků byla roku v roce 1825 postavena kamenná rozhledna. První stavba svého druhu v Čechách se zachovala dodnes. Nechal ji postavit kníže Josef Schwarzenberg a podle něj se jí říkalo Josefova věž. Je v pseudogotickém slohu, kruhová, kamenná, o výšce zhruba 35 m. Za chladného a jasného počasí jsou vidět i vrcholky Alp. Z českých krás z ní můžeme obdivovat Českobudějovickou a Třeboňskou pánev, Novohradské hory a značnou část Šumavy mezi Českým Krumlovem a Prachaticemi. V letech 1824 - 1825 se také stala trigonometrickým bodem pro kartografické práce, a tak ji hojně navštěvovali  i tvůrci map. Sto let po založení rozhledny, v roce 1925, byla na Kleti vystavěna horská chata pro potřeby turistů, jejíž patronkou byla kněžna Terezie ze Schwarzenberku. Odtud název Tereziina chata. V blízkosti chaty jsou umístěny sluneční hodiny, nejvýše položené v Čechách. V 50.letech přibyl ještě ke stavbám na vrcholu 120 metrů vysoký televizní vysílač. Na Kleti je i hvězdárna s planetáriem. Neleží na úplném vrcholu, ale přesto je nejvýše položenou hvězdárnou v Čechách. Díky vynikajícím klimatickým podmínkám je observatoř na Kleti světoznámá díky výzkumu planetek a komet. Jedna z planetek na Kleti objevená, nese po ní jméno.     Vrchol Kleti je velmi dobře dostupný díky mnoha značeným cestám. Turistické cesty vedou z Českého Krumlova, Holubova, Křemže, Chvalšin, Zlaté Koruny a Brloha. Ovšem nejsnadnější a nejpohodlnější přístup nabízí sedačková lanovka z Krasetína, která na 1.860 m dlouhé trati překonává výškový rozdíl 385 metrů. Pro větší pohodlí turistů byla vybudována v roce 1961. Severní strana kopce je přírodní rezervací.

Židovská branka - Stříbro.