Barokní zámek Loučeň stojí ukryt do zeleně rozsáhlého anglického parku nedaleko stejnojmenného městyse. Zámek nabízí návštěvníkům romantické zákoutí pro klidný odpočinek, ale i zajímavou exkurzi do své vlastní historie.                   Z historie Loučně      První zmínka o obci Loučeň pochází z roku 1223, avšak do roku 1618 se na zdejším panství často střádali nevýznamní majitelé. Po bitvě na Bílé Hoře přišla zásadní změna, kdy přicházejí na Loučeň Valdštejnové. Od té doby nebyla Loučeň prodána, což zvyšuje její hodnotu. Po Valdštejnech zde žili také Fürstenberkové a Thurn – Taxisové. Po roce 1704 nechal provést Arnošt Karel z Valdštejna velkou přestavbu sídla podle plánů F.M. Kaňky. Roku 1710 přistavěli k zámku ještě kostel Nanebevzetí Panny Marie. Úpravy interiérů proběhly v letech 1767-71 za Karla Egona z Fürstebnerka, později přibylo i zámecké divadlo. Po roku 1803 se na panství dostali Thurn-Taxisové. Roku 1831 převzal Loučeň Karel Anselm Thurn-Taxis, který založil 23 ha velký krajinářský park, jehož součástí byly i vodotrysky a dva velké skleníky. Na zámku v minulosti pobývali i významné osobnosti jako císař Františkek I., ruský velkokníže Konstantin, Eliška Krásnohorská, E. M. Rilke, F.X.Šaldy. Roku 1929 byly poprvé zpřístupněny zámecké interiéry veřejnosti. Po roce 1939 se tehdejší majitelé přihlásili k německé národnosti, a tak jim byl po roce 1945 jejich majetek zkonfiskován. Zámek byl brzy vyklizen a využíván účelově. Celé toto období se nepříznivě projevilo na jeho stavu i v okolním parku. Dnes labyrinty a kulturní život V roce 2000 se zámek stal majetkem Loučeň a.s., která zde za podpory fondů EU provádí opravy a rekonstrukce. Od roku 2007 byl zámek znovu zpřístupněn s nově vybudovanou expozicí, do níž se vracejí některé kusy původního mobiliáře, zároveň otevřen park s jedinečným souborem 10 bludišť a labyrintů. Dominantou zámku i raritou celé České republiky je zdejší zámecké labyrintárium, umístěné v loučeňském zámeckém parku. Zahradní labyrinty jsou aktuálně módní věcí, ale zároveň nadčasovou. Labyrinty jsou zábavné, magické, mají schopnost dobít ubývající energii. Zámecký hotel nabízí také možnost uspořádání svatebních obřadů, firemních akcí, kongresů, ale především láká návštěvníky romantický pobit v překrásném prostředí. A taky je možnost navštívit pravidelné zámecké slavnosti nebo se zúčastnit kouzelných nočních prohlídek sídla. Navštívit můžete i nedaleký zámek Mcely. Pokud se rozhodnete v regionu zůstat déle, ubytování najdete například v Nymburce.

Rychnov se stal v polovině 18. století význačným poutním místem, „Nový Mariazell“ jak byl tehdy nazýván. Jeho vznik je opředen legendou o zázračném uzdravení. Nenmocný kovář Jakob Franz z Lubníku se při své cestě do Mariazell zastavil v Rychnově, kde vysílen usnul v lese. Zdálo se mu, že ho někdo dotýká a nabádá aby svou pouť dokončil. Po probuzení zjistil, že bolesti zmizely. Vykonal pouť a z Mariazell si přinesl obrázek Panny Marie, který připevnil na strom pod nímž se uzdravil. Obrázek se časem poškodil, a tak ho nahradila dřevěná soška Panny Marie od moravskotřebovského sochaře Františka Seydtla. Mnoho poutníků před soškou vykonalo pobožnost a zázračně se uzdravilo. U stromu byl později nalezen pramen vody a studánce se začalo říkat Mariánská. V roce 1749 celou událost prozkoumal olomoucký biskup a vyhlásil Rychnov na Moravě poutním místem. Soška Panny Marie byla přenesena do farního kostela sv. Mikuláše v obci. Tradice poutí pokračovala až do 20. století. Po letech útlumu došlo k obnovení v roce 2000.

První zprávy o Žižkově půocházejí z 11. a 12. století v souvislosti s popravištěm na zdejším Šibeničním vrchu. Ve 14. století se v písemnostech o založení Nového Města objevují zmínky o Vítkově hoře. Ve druhé polovině 14. století patřila část území benediktskému klášteru sv. Ambrože a Mikuláše z Olšan. Odtud místní název Olšany. V době vlády Karla IV. se na části strání pěstovalo víno. Mezi vinicemi bylo i popraviště. V 17. a 18. století byly vinice poničeny a pozemky byly využívány jako pole a zahrady. Vznikly zde usedlosti, jejichž některé názvy se objevují ještě dnes. Smetanka, Rožmitálka, Sklenářka, Ohrada,, či Pražačka. V roce 1860, za morové epidemie, byla část pozemků vyčleněna pro pohřebiště. V roce 1784 se začalo využívat jako centrální hřbitov pro celé území Prahy na pravém břehu Vltavy. V 19. století, podobně jako v některých dalších částech Prahy, se i na Žižkově začaly objevovat průmyslové podniky a rostla zde obytná výstavba určená především dělníkům. Žižkov se v té době zařadil mezi největší a nejlidnatější části Prahy. K Praze byl Žižkov přičleněn v roce 1922. Název je odvozen od jména vojevůdce Jana Žižky, který zde v roce 1420 v čele husitských vojsk porazil první křižáckou výpravu.

Hrad Mírov, okres Šumperk