Romantické skalnaté údolí se nachází necelých 5 km jihovýchodním směrem od Nového Boru.Skalnatá rokle se původně nazývala Smolný důl a to podle smolných pecí ve kterých vařili uhlíři kolomaz. Poutním místem se stává od druhé poloviny 18. století. Již v roce 1704 sem sice již jistý dělník Melzer pověsil na strom obrázek Panny Marie s Ježíškem, aby zahnal prokletí ponurého místa, ale první kaplička zde vzniká až v roce 1772. To když zde došla vyslyšení svých proseb svobodná paní von Czerwelli ze Svojkova. Z vděčnosti zde nechala postavit dřevěnou kapličku kam byl Melzerův svatý obrázek přenesen. Počet návštěvníků zdejšího místa začal růst a tak koncem 18. století nahradila dřevěnou kapličku, nová vytesaná kaple do skalní stěny. Tento čin vznikl z popudu hraběnky Alžběty Kinské a autorem byl svojkovský zedník Josef Sacher. Místní farnost i vrchnost, ale poutě sem do Modlivého dolu odmítali jako modlářství a svaté obrázky nechávali odstraňovat. Velké poutě tak ustaly a počet návštěvníků začal klesat. K obnovení poutí došlo až za epidemií cholery v letech 1832 a 1850. V roce 1836 dostalo průčelí kaple nový gotický portál. Postoj církve se změnil až koncem 19. století, kdy byla kaple zasvěcena Panně Marii Lourdské a její vnitřek upraven na lourdskou jeskyni. Modlit se sem chodil prý i císař Ferdinand V. při svých pobytech na zámku Zákupy. Podél cesty od Svojkova ke kapli byly zřízena křížová cesta a dále od kaple vedlo schodiště k oratoriu na konci rokle. Šlo o umělý vytesaný výklenek s pískovcovou plastikou Ukřižování jejímž autorem byl sloupský sochař Josef Max starší. Po druhé světové válce bylo místo značně zničeno, zachovala se jen skalní kaple a prázdný výklenek oratoře. V kapli na oltáři stojí socha Panny Marie, vysvěcená v srpnu 2001, jenž nahradila ukradenou původní sochu. Při cestě ze svojkova je možno se ještě zastavit u upravené tůňky, zvané Pramen u Strážce.

Statek s obytným domem a hospodářskými budovami byl postaven v první polovině 18. století, v následujícím pak ještě upraven. Hospodářské budovy jsou seskupeny kolem čtvercového dvora, jednopatrový dům má nárožní dvoupatrové věže, zakončené báněmi. V přízemí se dochovaly klenby.

Zbytky hradní zříceniny Milštejn se nacházejí 8 km severovýchodním směrem od Nového Boru nedaleko obce Svor. Historie hradu Kdy byl hrad přesně založen se neví, přepokládá se, že byl založen ve druhé polovině 13. století Ronovci. První písemná zprává pochází z roku 1343, a prvním písemně doloženým majitelem je Jindřich Berka z Dubé. V roce 1456 byl Milštejn v pokračujících lužicko-vartenberských válkách dobyt. V roce 1532 kupuje Milštejn Zdislav Berka z Dubé, který již vlastní panství zákupské a k němu také Milštejn připojil. Jelikož se centrem stal pohodlnější zámek Zákupy, začíná význam Milštejna upadat. Koncem 16. století se již uvádí jako pustý. V roce 1634 byly zbytky hradu patrně zničeny švédským vojskem generála Bannera a jeho definitivní zkázu dovršila těžba kamene, ze kterého se vyráběly mlýnské kameny. Tomu také napovídá jméno hradu Mühlstein neboli Mlýnský kámen, o tom ale na závěr. Podoba hradu Původní rekonstrukce hradu dnes již není téměř možná. Pravděpodobně stál na dvou souběžných skalních hřebenech z nichž východnější byl později vytěžen. Přístupová cesta vedla od západu, kde bylo předhradí, chráněné jen dřevěným plotem. Hrad obepínala 2 m silná hradba s ochozem se střílnami. V hradbě pak byla brána, která ještě v 19. století byla asi 3 m vysoká a 4 m široká. V jihozápadní části jádra hradu byla hlavní válcová věž, vysoká údajně 40 m, na severní straně pak zřejmě stála druhá menší věž. Těžba mlýnského kamene Těžba křemenného pískovce pro mlýnská kola zde probíhala v okolí hradu už od středověku. Po opuštění hradu se pak zájem přesunul i na podloží vlastního hradu. Většího rozsahu dosáhla těžba v letech 1665-1689, v té době byla částečně zbourána velká hradní věž, aby padající zdivo neohrožovalo lamače. Druhá menší věž se zřítila roku 1726 a definitivní zánik velké věže přišel v roce 1793. Další nárůst těžby přišel s rozmachem průmyslu po roce 1873. V té době tu již pracovalo na 100 dělníků. Kámen se lámal ručně železnými klíny a nahrubo opracovával přímo v lomu, pak se teprve dopravoval do továrny v nedaleké Naději kde dostával konečnou úpravu. Ročně se zde vyrábělo na 600 kamenů, které putovaly například do Ruska, Německa, Skandinávie a jinam. Těžba skončila v roce 1910 kdy již došla surovina. Několik nedokončených mlýnských kamenů lze najít v okolí dodnes. Areál hradní zříceniny, ze které se do dnešní doby dochovalo jen velmi málo (hlavně zbytky ohradní zdi), je volně přístupný. Tipy na výlet Vydat se můžete na zříceninu hradu Sloup, zámek Sloup, lesní divadlo Sloup v Čechách nebo do Modlivého dolu. Nezapomeňte navštívit ani Sklářské muzeum v Novém Boru. Ubytovat se můžete také v Novém Boru.

Radnice - Mnichovo Hradiště.