Historie domu sahá do doby, kdy na Betlémském náměstí stával kostel sv.Filipa a Jakuba a sloužil mu jako fara. Významné stavební úpravy prodělal v 17. a v 18.století. Dům je zdoben plastikami. Mimo jiné bustou císaře Josefa I. a sochou Panny Marie. Narodil se zde český malíř J.Čermák. Dům, který zůstává stranou pozornosti a to i přesto že se jedná o bývalou faru dnes již zrušeného kostela sv. Filipa a Jakuba. Jde o barokní stavbu, která skrývá ve svých sklepích gotické zdivo, stejně jako v části obvodového pláště. Kostel sv. Filipa a Jakuba, který stávala téměř uprostřed dnešního Betlémského náměstí se připomíná poprvé k roku 1357. Nevelký kostel měl čtyři oltáře a kněžiště situované na východ. Zádlažba a sloupky před Betlémskou kaplí ukazují kam až kostela sahal. Okolo kostela se rozkládal hřbitov, na kterém byl pohřben přítel a pokračovatel mistra Jana Husa, univerzitní mistr Jakoubek ze Stříbra. Po mučednické smrti mistra Jana Husa přišly husitské bouře, pak války a kostel sv. Filipa a Jakuba živořící ve stínu Betlémské kaple, propadl spolu s dalšími zkáze, aby již nikdy nebyl obnoven. Hřbitov pak byl zrušen ostatně jako mnoho dalších ve vnitřní Praze v roce 1786.

Hradní zřícenina se nachází nad Hamerským potokem v blízkosti obce Blažejov nedaleko Jindřichova Hradce. Historie hradu Hrad založil někdo z pánů z Hradce, podle nejrozšířenější verze to byl Jindřich z Hradce, syn známého Vítka z Prčice. Jeho syn Vítek z Hradce vstoupil do řádu německých rytířů a tento hrad jim v roce 1257 daroval. Tento řád tu patrně sídlil až do roku 1405. Během první poloviny 15. století pak byl opuštěn a na konci téhož století je už pustý a pobořený. Postupně pak částečně podlehl zubu času, povětrnostním vlivům a hlavně byl rozebírán na okolní obytná stavení. Dispozice hradu Dispozice hradu byla trojúhelníková. Hrad nebyl příliš zkoumán, neoplýval však svojí velikostí. K čelní hradbě patrně přiléhal palác a brána. Hrad byl zřejmě bezvěžový. Do dnešní doby lze na vrcholové plošině nalézt jen zbytky čelní hradby a paláce. Dochovala se zde však jedna významná drobnost. Dochované zdivo nese rysy tzv. klasové vazby. Kameny byly v jednotlivých vrstvách poskládané nakoso, ale v každé vrstvě opačným směrem. Zdivo tak připomíná klas. Zřícenina hradu je volně přístupná. Hledání řádového pokladu Protože vlastníci hradu, řád německých rytířů, patřil k bohatým řádům, pátralo zde mnoho hledačů vábených zdejšími pověstmi o pokladu. Konkrétně občané nedalekého Blažejova zde intenzivně kopali v roce 1882. Oni a ani nikdo jiný žádný poklad neobjevili a to ani tajnou podzemní chodbu, která měla vést do sklepení blažejovského domku „U Petra“. Po návštěvě zříceniny můžete zavítat do nedalekého Strmilova, kde se nachází Umělecká tkalcovna a muzeum českého tkalce. Vynechat nemůžete an i Jindřichův Hradec, kde je k vidění například renesanční zámek, kostel sv. Jana Křtitele s klášterem minoritů nebo Muzeum Jindřichoradecka. V Jindřichově Hradci jistě najdete vhodné ubytování.

Kaple sv. Matouše byla postavena v letech 1727 – 1732 podle projektu F. M. Kaňky na místě dnešního parkoviště před Černínským palácem. Kaple měla oválný tvar a její průčelí bylo ozdobeno sochami sv. Matouše a Krista od M. Brauna. Ten také vypracoval návrh na Pietu a Kalvárii, kterou podle něj zhotovili F. I. Weiss a J. B. Kohl. Kaple sv. Matouše byla z Loretánského náměstí odstraněna v roce 1797.Vedle kaple bylo sousoší Pádu kněžny Drahomíry, dílo M. Brauna z roku 1728, které bylo odstraněno již v roce 1788.

Hrad Hasištejn byl zbudován na vysokém ostrohu nedaleko Prunéřova, který leží na západ od Chomutova.    Historie hradu Hrad vznikl někdy po roce 1300, poprvé se uvádí r. 1348 jako hrad královský. Stavebníkem hradu byl významný feudál, snad dokonce sám panovník. Zákoník Majestas Carolina, pořízený z vůle císaře Karla IV., ho uvádí jako hrad královský, který nesměl panovník prodat, a zastavit jej mohl nejvýše na devět let. Hrad měl pestrý osud, někteří jeho páni si spojením s rytíři, kteří přepadávali královské hrady a statky, vysloužili královu odvetu. Vojsko Václava IV. hrad pobylo. Těžce poškozenou stavbu král zastavil Mikulášovi z Lobkovic. A s tímto jménem je spojena intenzivní stavební činnost, jejímž cílem bylo uzpůsobit hrad k obývání. Po jeho smrti převzal hrad jeho syn Mikuláš II. Hasištejn. Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic Jeho známým potomkem byl Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (1461-1510), známý humanista, literát a badatel. Všestranně vzdělaný humanista hrad upravil a opevnil a jeho interiéry vybavil cennými sbírkami uměleckých děl a bohatou knihovnou. Složitý vývoj majetkových vztahů splétajících se kolem hradu prohloubila bělohorská pohroma a následná konfiskace. Zkázu dokonala třicetiletá válka. Na konci 19. století se dostal hrad do vlastnictví Emanuela Karsche. Ten nechal odstranit suť a zpevnit zdi. Z bývalé palácové budovy udělal restauraci a nejvyšší věž upravil na rozhlednu. Dispozice hradu Nejstarší částí hradu je protáhlé jádro s volně stojícím okrouhlým bergfritem, obcházeným obloukovitě vedenou hradbu. Nejchráněnější místo zaujal palác charakteru obytné věže. V jeho blízkosti byla proti vstupní bráně do obvodové hradby vetknuta budova kaple, jejíž obdélný, křížovou klenbou zaklenutý presbytář vystupoval z obvodu hradu. Obdélná loď nedosahovala velkých rozměrů. Ke kapli z boku přiléhala ještě další křížově zaklenutá prostora. Zda byla v prvé fázi zastavěna i další poměrně rozsáhlá plocha hradu, doposud nevíme. Nejspíše po obležení roku 1418 se hrad dočkal úprav. Dotkly se věžovitého paláce, který byl při té příležitosti též rozšířen. Jejich těžiště však leželo ve výstavbě nového vnějšího opevnění. Jádro ze tří stran obklopil nový parkán, před čvrtou hranolovou dovnitř otevřenou branou, bylo postaveno nové předhradí, přístupné po mostě přes šíjový příkop. Protože terén v této části hradu prudce klesal, byl využit pro zřízení velkého, valeně klenutého sklepa, nad jehož klenbou teprve mohlo vzniknout rovné nádvoří. Součástí obranného systému se stalo i nové opevnění na valu před starým šíjovým příkopem, do něhož se vcházelo věžovitou zataženou branou. Dominovala mu čtverhranná, směrem k hradu otevřená bateriová věž. Nebezpečný prostor před hradem zajistila předsunutá bašta. Prvá fáze hradu náleží mezi objekty rozvíjející základní bergfritový typ. Sálový palác zde byl nahrazen obytnou věží.     Dodnes se z hradu zachovala většina hradeb i budov, přestože jsou dnes beze střech a s propadlými stropy. Hradní bergfrit je upraven na rozhlednu, z níž je krásný výhled. Tipy na výlet Vypravit se můžete na rozhlednu Svatý Kopeček u Kadaně, také navštívit františkánský klášter v Kadani, Mikulovickou bránu nebo hrad Kadaň. Zajímavý je také zámek Klášterec nad Ohří nebo zřícenina hradu Falknštejn, Egerberg a Šumburk. Ubytování je vám k dispozici v Chomutově.