Na pravém břehu řeky Bečvy ve městě Hranice se rozprostírá renesanční zámek. Opravený zámek je dnes ukázkou památky, využité pro moderní účely. V prvním patře zámeckého objektu je umístěna galerie. Ostatní místnosti zámku slouží Městskému úřadu, ale ve dvoraně a severním křídle se konají výstavy a jiné kulturní akce.    Historie zámku          Město Hranice bylo založeno roku 1276 opatem Budišem z kláštera Hradisko u Olomouce. Roku 1398 se zde připomíná tvrz. V letech 1427 – 1470 náležely Hranice Tovačovským z Cimburka, kteří si v místě starobylé tvrze postavili městský hrad, poprvé zmiňován roku 1464. Roku 1475 koupil hranické panství Vilém z Pernštejna. Perštejnové se zasloužili o zásadní přestavbu hradu i opevnění města. Po roce 1547 Hranice prodali a majitelé se pak na zdejším panství rychle střídali. K novým úpravám sídla došlo za Jana Kropáče z Nevědomí (1554 – 1562), který hrad přestavěl renesančně. Další úpravy byly provedeny Janem ml. ze Žerotína, Janem Jetřichem z Kunovic a Zdeňkem Žampachem z Potštejna. Potštejni nechali po roce 1581 starý hrad zbourat a nahradili jej roku 1609 zámeckou novostavbou. O pár let později koupil panství Václav Mol z Pohořelic, který nechal nádherně vyzdobit zámecké interiéry. Po stavovském povstání roku 1622 mu byly Hranice zkonfiskovány a císař Ferdinand II. je daroval olomouckému biskupu kardinálu Františku Ditrichštejnovi. Roku 1643 vydrancovali Hranice Švédové. Po smrti Josefa z Ditrichštejna roku 1858 převzala sídlo rodu Gabriela z Ditrichštejna, manželka hraběte Hatzfelda–Weissweilera. Po její smrti roku 1909 zdědili Hranice Althanové, kterým panství náleželo až do roku 1945. Od té doby sloužil hranický zámek potřebám města.       Podoba zámku            Zámek v Hranicích je renesanční dvoupatrový objekt se středním dvorem a zbytky předzámčí u severního výjezdu ze středověkého městského jádra. Stojí na místě gotického hradu, který byl pro výstavbu zámku stržen. Tři dvoupatrová křídla s arkádovými ochozy uzavírají úzký dvůr. Přízemí a patro zámku má arkádu nesenou bosovanými pilíři, ve 2. patře jsou toskánské sloupky. Tipy na výlet V Hranicích najdete také synagogu, židovský hřbitov, výstavní síň Stará radnice a Městské muzeum a galerii. Podívat se můžete také po okolí, kde najdete zříceninu hradu Puchart, zříceninu hradu Svrčov, železniční viadukt Jezernice, zříceninu hradu Helfštýn, pozdně renesanční zvonici v Lipníku nad Bečvou, nebo kaple sv. Josefa a kostel sv. Jakuba Většího také v Lipníku nad Bečvou. Neměli byste minout ani Hranickou propast, která je nejhlubší ve střední Evropě. Ubytovat se můžete v Hranicích nebo v Lipníku nad Bečvou.

Mohutná pětipatrová stavba přiléhající k městské hradbě pochází z roku 1531. Původně se v ní skladovalo obilí, později pak sůl. Kamenné masky v průčelí mají zřejmě představovat podobu stavitele a jeho pomocníků. V současné době je zde instalováno muzeum jednostopých vozidel.

Bývalý konvent obutých augustiniánů s kostelem sv. Bartoloměje stojí při Klášterním náměstí v centru města Moravský Krumluv. Přístupný je pouze příležitostně. Klášter s kostelem sv. Bartoloměje byl založen okolo roku 1355 majitelem panství Čeňkem z Lipé. Konvent 12 řeholníků přišel z Brna. Roku 1423 byl při husitských válkách klášter opuštěn a stavby zpustly. Augustiniáni se do něj vrátili roku 1455, definitivně jej opustili roku 1500. Stavebního materiálu z kláštera poté majitel panství Jindřich z Lipé použil při přestavbě zdejšího zámku. V roce 1634 kníže Gundakar z Lichtenštejna koupil rozbořený komplex, nechal jej opravit a předal jej piaristům, kteří však klášter po vyplenění švédkými vojsky opustili. Od roku 1658 zde sídlil řád paulánů, kteří zde provozovali gymnázium a spolupodíleli na duchovní správě farnosti. Roku 1786 byl klášter zrušen. Budova kláštera poté sloužila jako manufaktura, později jako byty. Kostel nadále sloužil církevním účelům. Dnes v bývalém klášteře sídlí městský úřad. Opravená rajská zahrada je místem koncertů a svateb. Klášterní budovy byly dokončeny až na přelomu 70.a 80. let 14. století. Po zpustošení v 15. století byl celý komplex přestavěn. Při požáru města roku 1682 klášter i chrám vyhořel. Roku 1701 byl komplex přestavěn barokně, kostel byl snížen a zmenšen. Na půdě kostela se dodnes uchovaly zbytky původních gotických kleneb. Dnešní čtyřkřídlá budova kláštera je oproti původnímu stavu zvýšena o druhé patro.   M.K.

Hrad Rychmburk se nachází v malebné obci Předhradí nedaleko Skutče v Pardubickém kraji. Dnes slouží jako domov důchodců. Základ areálu tvoří nově zrekonstruovaný gotický hrad Rychmburk s přilehlými zahradami.    Historie hradu Hrad byl založen v 1. pol. 14. století Tasem z Mrdic. Část života zde strávil významný středověký básník Smil Flaška z Pardubic, jemuž hrad také patřil. V neklidných husitských dobách se sem uchýlila katolická šlechta, ale roku 1425 hradby hradu povolily pod husitským útokem. Dalšími majiteli hradu byly rody Valdštejnů a Kinských a oba dva se významně zapsali do podoby hradního sídla. Jindřich Šťastný z Valdštejna a jeho syn Vilém hrad přestavěli v pozdně gotickém a raně renesančním stylu. V roce 1763 získal Rychmburk Filip Kinský a začal hrad opravovat pro pobyt vrchnosti a pro potřeby správy panství. Hlavní barokní úpravy byly provedeny v l. 1793-1798. V r. 1823 koupili hrad Thurn-Taxisové. Po r. 1945 sloužil objekt potřebám státní lesní správy a od r. 1952 je v něm umístěn tedy domov důchodců. Podoba hradu Rychmburk je dvoupatrový hrad s dvoudílnou dispozicí, k hradbě na téměř obdélném půdorysu jsou přistavěny zevnitř na třech stranách budovy. U vstupu stojí mohutná válcová věž, mezi ní a čtverhrannou schodišťovou vížkou leží pavlač na zazděných arkádách, na parapetu je vyobrazen erb Valdštejnů. Na věži jsou patrné zbytky psaníčkového sgrafita. Dvoupatrový lichoběžníkový palác zaujal zadní, nejchráněnější polohu na severní straně. V 16. stol. byl v horních patrech zcela přestavěn a k jižnímu nároží přibyla čtvercová přístavba přesahující mimo průběh původní hradby. V téže době obehnal rozsáhlé předhradí zabírající zbylou plochu ostrožny pás hradeb se třemi okrouhlými baštami. Na severozápadní straně nádvoří přibylo nové palácové křídlo. Dochovaly se gotické klenuté sklepy a ve věži zůstaly renesanční hvězdové klenby a pod střechou původní ochoz. Na barokní bráně hospodářského dvora v jihovýchodní části vsi jsou erby Berků a Meziříčských s nápisy z r. 1584 a barokní kartuše s erbem Kinských. Na zadní straně se dochovala nápisová deska s letopočtem 1681. Severně u dvora je bývalá zahrada s kruhovým altánkem, postaveným kolem r. 1800. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete rozhlednu Borůvka u Hluboké nebo Toulcovu rozhlednu nebo Toulcovy maštale - skalní město u Budislavi. V Proseči najdete Muzeum dýmek. Podívat se můžete i na zříceninu hradu Košumberk. V Luži najdete i synagogu a židovský hřbitov.  Ubytovat se můžete v Chrudimi.