Socha světce od E. Maxe z roku 1854 je umístěna, spolu se sochou sv. Petra, v nice na severní straně kaple sv. Kříže na II. nádvoří Pražského hradu.

Depo Hostivař bylo uvedeno do provozu v roce 1985 jako technická základna pro trasu A a přechodně i pro trasu C. U stanice je umístěno sousoší Rodina od V. Navrátila, které původně zdobilo stanici metra Flora.Název stanice je odvozen od její funkce a polohy.V současné době poslední stanicí na východní straně trasy. Od ostatích zastávek se liší tím, že je na povrchu a nikoliv pod zemí. Také příjezd ze stanice Sklalka je po povrchu. Stanice Depo Hostivař je 54. stanicí metra v Praze. Délka nové trati je 1033 m, celková délka linky A se tak prodloužila na 11 km. Provoz s přepravou cestujících zde byl zahájen od 27.5.2006.Stanice je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží. Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod. Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně! Stanice metra Depo Hostivař je situována při areálu depa Hostivař a zabírá jeho dvě západní koleje. Zprovozněna byla 26.5.2006.Stanice je povrchová a vznikla z bývalé myčky souprav depa Hostivař, to snížilo i cenu na její výstavbu. Soupravy do této stanice zajíždějí zčásti po nekrytém povrchu. Má nejužší nástupiště ze všech stanic, které jsou ostrovního typu a také nezvykle malý vestibul. To vše je dáno původním účelem stavby. Veškeré další zařízení jako WC apod. byly situovány do nově postavené budovy. Osvětlení během dne zajišťuje prosklená střecha. Obložení stanice je tvořeno ze speciálně zpracovaného vlnitého plechu a celkový vzhled stanice je laděn do oranžovomodré. Náklady na výstavbu stanice jsou 1,3 mld. korun (to zahrnuje i výstavbu nové mycí stanice souprav), samotné náklady na výstavbu stanice činily přibližně 860 mil. korun.Hlavním důvodem výstavby stanice bylo odlehčit stanici Skalka od stále stoupající návazné autobusové dopravy, protože jinak stanice stojí ve velmi málo hustě obydlené části. Kromě přestupu na autobusové spoje je zde i přestup na tramvajové linky. Kromě autobusového terminálu zde bylo vybudováno parkoviště P+R, které u stanice Skalka nemohlo být z prostorových důvodů již rozšířeno.

Mostecký židovský hřbitov najdeme v severozápadní části města, nedaleko vrchu Hněvín v ulici Pod Hněvínem. Židovský hřbitov byl jako novější založen v roce 1878, proto se zde také nachází převážně modernější a jednodušší náhrobky z let 1879-1970. Obřadní síň s bytem pro hrobníka byla opravena a je užívána k bydlení. Přístup je umožněn denně mimo soboty a židovské svátky.

Ještěd je 1012 m vysoká hora na severu Česka, ležící jižně od Liberce. Je součástí ještědského hřbetu a byla odedávna považována za jednu z hlavních dominant severních Čech a za symbol města, rozprostírajícího se pod ním. Jsou zde unikátní terasy, osamělé skály či skalní hradby. Pro místní obyvatele byl vždy něčím zvláštním a mýtickým. Podle kronikáře Johanna Cazla Rohna byl prý v roce 1737 poprvé na vrcholovém skalisku vztyčen kříž, první z řady křížů na Ještědu. Byl kamenný a odolával větrům i bouřím až do roku 1812. Po jeho vzoru byly na vrcholu Ještědu stavěny další kříže, které však již byly dřevěné. Nepominutelnou památkou je Rohanský pamětní kámen obeliskového tvaru, který byl vztyčen na počest návštěvy knížete Rohana v roce 1828. Počátky zájmu o Ještěd lze najít již v polovině 19. století,, kdy se začal stávat častým cílem turistů, které lákal zejména výhled do okolí, kdy za dobrého počasí je vidět i Praha. Turisté se na vrcholu krom krásného výhledu chtěly i občerstvit a tak už v roce 1844 manželé Florian a Barbara Haslerovi z Horního Hanychova, o letních nedělích zřídili prodej občerstvení z přinesených zásob. Jejich prodejní místo bylo v průběhu let vylepšováno. V padesátých letech zde tedy stála dřevěná bouda a v roce 1868 také první kamenný dům, kde kromě občerstvení nabízeli manželé Haslerovi návštěvníkům i nocleh. Budova byla pojmenována po knížeti Rohanovi. Počet turistů na vrcholu stále rostl, proto byla pro jejich potřeby v roce 1876 vystavěna první pětimetrová dřevěná rozhledna. Roku 1889 musela být kvůli nebezpečí zřícení odstraněna a její místo zaujala šestiboká, ale opět jen dřevěná, rozhledna. Jak se dalo čekat, roku 1902 byla uzavřena a rok nato kvůli špatnému stavu stržena. Na přelomu století zařízení na vrcholu již svou kapacitou nevyhovovala služeb. Horský spolek projekt i realizaci libereckému staviteli Schäferovi, který stavbu provedl za pouhých 6 měsíců od položení základního kamene. Slavnostní otevření nové dominanty Ještědu se konalo 13. ledna 1907. Budova s 23 metry vysokou věží, uzpůsobenou jako rozhledna, byla velkolepým kamenným hotelem. Tato jedinečná stavba s bohatou historií ukončila svůj provoz tragicky, v zimě roku 1963. kdy kvůli neopatrnému rozhmrazování hotel lehl popelem. Roku 1966 začala stavba současné dominanty Ještědu a vlastně celého kraje - televizního vysílače s hotelem. Dokončena byla roku 1973. Projekt věže v technicistním architektonickém stylu, navrhli architekt Karel Hubáček a statik Zdeněk Patrman. Odvahou své konstrukce i architektonického výrazu získala věž brzy pozornost nejen domácího, ale i zahraničního publika. V roce 1969 za ni architekt Hubáček získal mimořádně prestižní Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů. Její tvar navazuje asociace se světem sci-fi, zároveň však věž jedinečně reaguje na krajinný kontext, na kuželovitý vrchol hory Ještěd, jemuž dodává elegantní aerodynamickou špičku. V dolní části vysílače, je umístěn hotel a restaurace, objekt ve tvaru hyperboloidu je vysoký 93 metrů. Nebyl ovšem koncipován jako rozhledna. Rozhlížet se dá jen z terasy pod ním, případně z ubytovacích prostor. Ještěd je turisticky atraktivním místem nejen pro svůj vrchol, ale i pro své svahy. Na Ještěd vedou lanovky i silnice, na svazích je lyžařské středisko.