Zřícenina gotického hradu Hazmburk stojící na čedičovém vrchu je nejznámější krajinou dominantou Českého středohoří. Najdeme ji v blízkosti vesnice Klapý, 3,5 km od města Libochovice. Hrad byl sídlem rodu Zajíců od roku 1335 do poloviny 16. století, kdy pozbyl významu. V době romantismu se stala zřícenina předmětem zájmu českých romantiků, např. Karla Hynka Máchy nebo Svatopluka Čecha. Zajícové z Hazmburka Mohutný kamenný hrad byl vybudován pravděpodobně v průběhu 14. století a jeho základ tvořil již dříve zde postavený malý kamenný hrad (spíše tvrz), zvaný Klepy, který koncem 13. století nechali postavit páni z Lichtemburka. V roce 1335 prodává Jan Lucemburský hrad panu Zbyňku Zající z Valdeka. Ten ho přejmenoval na Hasenburg podle svého rodového erbu, ve kterém měl zajíce (německy Hase - „zajíc“). Hrad byl postupně přestavován a rozšiřován na pohodlnější sídlo především zástavbou východní části vrcholové planiny. Během husitských válek byl hrad na straně katolíků. Největší oporou krále Zikmunda byli právě Házmburská vojska. Roku 1424 pozorovali obyvatelé hradu dobytí Libochovic husity vedené Janem Žižkou. Husité také neúspěšně obléhali i hrad. Podruhé se o jeho dobytí pokusili v roce 1429, hrad také odolal i pozdějšímu třetímu pokusu. Kvůli jeho nedobytnosti tehdy královští stoupenci uvažovali, že zde uschovají kostelní poklady z chrámu sv. Víta. Kolem roku 1459 byly na hradě Hazmburku provedeny poslední stavební úpravy. Posledním majitelem hradu z rodu Zajíců byl Kryštof Zajíc z Hazmburka. Ten jej roku 1558 prodal Lobkowiczům. V historii hradu se vystřídala celá řada majitelů - Šternberkové, Ditrichsteinové, Hebersteinové, až v roce 1954 byl převeden pod státní správu. Dvě věže - Bílá a Černá Hrad Hazmburk byl jeden z největších a nejpevnějších hradů své doby. Díky své poloze na vysokém kopci, byl prakticky nedobytný. V době své největší slávy za husitských válek měl protáhlý tvar od západu k východu a zabíral plochu asi 170 m × 30 m. Dominantou hradu jsou dvě věže - oválná (tzv. Černá) 25 metrů vysoká a hranolová (tzv. Bílá) o výšce 26 metrů. Jádrem hradu byl patrový palác s dvěma dalšími palácovými budovami odděleném od předhradí příkopem s padacím můstkem a obaleným mohutnou a vysokou zdí s cimbuřím a ochozem, částečně dochovanou. Novodobé dějiny hazmburské zříceniny jsou datovány rokem 1994, kdy začali sanační práce na jednotlivých dochovaných konstrukcích, proběhla i elektrifikace hradu a 31. prosince 1996 byla zřícenina otevřena veřejnosti. Z Bíle věže je neopakovatelný výhled do krajiny Českého středohoří. Kochat se můžete například výhledem na Milešovku, Kletečnou či Lovoš.  Tipy na výlet Dominantou obce Libochovice je barokní zámek. O něco dále najdete Lázně Mšené, zámek Doksany nebo zámek Peruc. Ubytovat se můžete třeba v Lovosicích.

Dětský ostrov leží při levém břehu Vltavy mezi Jiráskovým mostem a mostem Legií. Původně patřil maltézskému klášteru a až do současnosti vystřídal řadu majitelů. Severní část ostrova byla v letech 1924 – 1928 upravena podle návrhu F. Sandera a zdobí jí socha Vltavy od J.Pekárka. Mezi ostrovem a Janáčkovým nábřežím je plavební komora Smíchov. Současný název ostrova je odvozen od dětského hřiště, které zde bylo postaveno v šedesátých letech 20. století. Ostrov dříve měnil názvy podle majitelů. Jmenoval se Maltézský, Funkovský, Hykyšův, či Židovský. Dětský ostrov je v jižní části spojen s Janáčkovým nábřežím lávkou a v jeho těsném sousedství leží také Petržílkovský ostrov.

Kousek od zámku Hrubá Skála můžeme najít v pískovcové skále vytesanou skalní dutinu, nazývnou Adamovo lože. Dílo na počátku 19. století vytvořil Jan Chládek ml. na přání Františka Adama z Valdštejna. V jeskyni také vytesal oltář lásky se soškou Amora a reliéf nahých milenců. Do dnešní doby se zachovalo však jen vytesané lože a po stranách oltáře.

Nejstarší stopy na území Dolních Počernic byly zachyceny nad severním bokem Počernického rybníka v lokalitě kde je dnes vilová čtvrť Vinice. Našly se zde pozůstatky osady lidí řivnáčské kultury (tedy asi 4.000 let před n.l.). Rozpadem osady v raném středověku a s doplněním o další grunty, došlo potom zřejmě k vytvoření shlukové vsi, jejíž základní urbanistický rozvrh setrval dodnes. Lze předpokládat, že nejpozději ve 2. polovině 12. století získal osadu s okolím jako výsluhu za vojenské či jiné služby některý z knížecích družiníků, jehož jméno (ves lidí „Počerného“). Velmož si potom dal vybudovat při cestě výše nad osadou při hraně bažinatého údolí Rokytky (dnešního zámeckého parku) nepochybně dosud dřevěný sídlení dvorec. U dvorce vyrostl současně nebo o něco později nevelký vlastnický kostelík, jehož panská tribuna navazovala možná – jak bývalo obvyklé – lávkou přímo na obytné patro feudálního sídla. Základní hmota jednolodního románského kostelíka s pravoúhlým kněžištěm, zděná z tesaných pískovcových kvádrů, zůstává dodnes zachována jako vzácný doklad románské stavební kultury na vesnici.Jako o Počernicích se poprvé píše ve 20. letech 14. století. Na základech dvorce zde vyrostla gotická tvrz. Na rozvoji vsi pak ve druhé polovině 16. století měli velký podíl Matěj a Jan Hůlkové z Počernic. Ti uskutečnili přestavbu trvze na renesanční zámek. V letech 1644-1706 byl zámek a přilehlé statky v držení hraběcí rodiny Colloredo-Wallsee a mezi roky 1720-1755 páni von Saltza. V 19. století představuje nejvýraznější zásah do půdorysu obce vybudování státní pražsko-olomoucké dráhy, dokončené v roce 1845, která oddělila starou obec od nové železničním náspem s klenutým podjezdem. Druhá polovina 19. století proměňuje obraz Dolních Počernic zejména výstavbou „nového zámku“, jehož realizací pro hrabata z Dercsenyi byl v roce 1857 pověřen pražský architekt V. Bělský. Následně byl po roce 1858 zbořen starý mlýn na zámeckém nádvoří a ve stylu anglické novogotiky postaven při rybniční hrázi mlýn dnešní, zapsaný dnes vedle obou zámků, kostela a souboru pivovaru rovněž mezi chráněné kulturní památky. Ve 20. a 30. letech 20. století dochází k bouřlivému rozvoji výstavby rodinných domků. Po druhé světové válce pak došlo k výstavbě panelových domů. V roce 1968 byly připojeny Dolní Počernice k Praze a dnes je MČ Praha – Dolní Počernice součástí správního obvodu Praha 14.