Kostel sv. Cyrila a Metoděje na východní straně obce byl vybudován v novogotickém slohu roku 1890. Turisticky značená cesta vedoucí skrz obce neprochází přímo kolem kostela, je nutné trochu  odbočit. Prakování je možné krátkodobě při kostelu.

Na seznamu památek, kterým se dostalo prestižní ocenění v podobě zápisu na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO, nemůže chybět Kutná Hora. Historie Kutné Hory Historie středočeského městečka Kutné Hory je nerozlučně spjata s těžbou a zpracováním stříbra. Původně hornická osada ležící nad říčkou Vrchlicí se ve 2. polovině 13. století rychle přeměnila na královské horní město, kde se začaly razit pražské groše. Svou pozici druhého nejvýznamnějšího města po Praze si podrželo do konce 16. století. Kouzlo, a půvab hornického městečka spočívá zejména v tom, že díky svému bohatství, které přetrvávalo několik století je zde k vidění řada historických budov různých stavebních slohů, které tvoří vysoce působivý kompaktní celek s mimořádnou panoramatickou působivostí. Ze všech ulic, domů i kostelů tu na návštěvníky doslova dýchá dlouhá historie města, plná významných dějinných událostí. Historické jádro Kutné Hory a chrám svaté Barbory Na seznamu UNESCO je zapsáno historické jádro Kutné Hory s pozdně gotickým chrámem svaté Barbory a kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci. Centrum Kutné Hory nabízí jedinečně dochovanou středověkou urbanistickou strukturu s řadou gotických, renesančních a barokních domů. K dalším významným památkám patří také Vlašský dvůr, který býval mincovnou, pozdně gotický měšťanský Kamenný dům, gotický kostel sv. Jakuba, Jezuitská kolej nebo klášter řádu sv. Voršily. Dominantou města je pozdně gotický katedrální chrám sv. Barbory. Byl založen již roku 1388 a prvním stavitelem chrámu byl Jan Parléř, syn stavitele chrámu sv. Víta v Praze Petra Parléře. Za husitských válek byla stavba přerušena, a to až do roku 1482, kdy se stavby ujal další slavný stavitel Matěj Rejsek. Když poklesla těžba stříbra byl v roce 1558 chrám uzavřen provizorní zdí. Roku 1626 byl chrám předán do správy jezuitům a částečně přestavěn v barokním slohu. Poté zůstal více než 300 let nedokončen. Až v období let 1884 – 1905 byl chrám dostavěn do podoby, ve které ho můžou návštěvníci vidět dnes. Chrám byl zasvěcen patronce horníků, sv. Barboře, a jeho interiér byl vyzdoben několika pozoruhodnými freskami s báňskou tematikou. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci Ten byl založen kolem roku 995 a je nejstarším cisterciáckým klášterem v Čechách. Bohatství Kutné Hory umožnilo, aby byl v letech 1280 až 1320 na místě klášterního kostela postaven monumentální pětilodní chrám Nanebevzetí Panny Marie. Poté měl kostel podobnou historii jako chrám sv. Barbory a také v 17. století prošel barokní přestavbou. V rekonstrukci dále pokračoval významný barokní umělec Jan Blažej Santini. Kostel má převážně barokní výzdobu, za zmínku stojí zejména obrazy od Petra Brandla nebo M. L. Willmanna. Pro návštěvníky Kutné Hory, která je vzdálena od Prahy jen 60 km směrem na východ, je také připravena Stříbrná naučná stezka, navštívit lze také České muzeum stříbra.

Pouliční, loutkové, pohybové divadlo Divadlo Kvelb je sice nezávislé, ale profesionální divadlo, které v sobě kombinuje prvky rozličných divadelních forem. Je to loutkové divadlo, pouliční divadlo, alternativní, kočovné, činohra, pohybové i výtvarné divadlo. Prosyceno živou muzikou, pohybem a osobitým výtvarným projevem často nabízí pohled do akrobatické a kejklířské dílny či do bláznivého reje maškar. Divadlo Kvelb působí od roku 1997 a od roku 2000 sídlí v Českých Budějovicích.

Ústředním bodem ještě neopevněného města byl již od počátku kostel Panny Marie. Vznikl na vyvýšeném místě pravděpodobně již se vznikem města. Kostel byl městskou dominantou a to nejen stavební, ale už od svého vzniku byl farním kostelem nejen pro město, ale i široké okolí. Při požáru v srpnu 1706 sice zasažen nebyl, přesto jeho starší podoba není známa. V první polovině 18. století stále rostoucímu zájmu již nepostačoval a pravděpodobně i jeho stavební stav nebyl příliš dobrý. Proto jej nechal patron kostela řád křížovníků s červenou hvězdou zbourat a na jeho místě vybudovat v letech 1721-27 nový barokní kostel. Stavbu řídil tepelský stavitel Jan Volfgang Braunbock, autor kostel znám není. Vystavěn byl jednolodní kostel s polygonálním presbytářem a dvojicí postranních věží. Z mobliáře starého kostela moc použito nebylo, mezi nimi vyniká plastika Madony z konce 15. století. V jižní zdi kostela najdeme kámen s letopočtem 1543, pochází ze starého kostela a zřejmě upomínal obnovu staršího kostela v době stavebního ruchu za doby Šliků. Na severní straně kostela byla při rekonstrukci v roce 2005 nalezena malba oltářní architektury s postavami světců sv. Víta a sv. Diviše Pařížského a ústředním obrazem s biblickými výjevy. Ústřední motiv na oltářním obraze znázorňuje zázrak nebo přímluvu sv. Barbory. Freska je signována malířem Dollhopfem v roce 1727. Její výjmečnost je v tom, že malba je kompletní včetně oltářní architektury a 13 postav světců a patronů. Vedle kostel stojí budova fary. Postavena byla zřejmě také v době výstavby kostela. I když byla v roce 1878 přestavěna v neogotickém slohu, zůstala nadále v podstatě barokní. Kromě fary se ještě u kostela nachází kaple Olivetské hory.