V historii židovského osídlení v Lounech byly zaznamenány hřbitovy tři. Do současnosti se dochoval jediný, který je součástí městského hřbitova v Rakovnické ulici. Byl založen roku 1874 na nevelké ploše 1700 metrů čtverečních. Najdeme zde kolem 250 náhrobků, které jsou uspořádány v třech celcích v několika řadách. Nápisy na náhrobcích nám prozradí, že zde nalezneme hroby zemřelých v letech 1874 až 1995. V průčelí hřbitova je obřadní síň s maurskými okny. Pro úplnost dodejme, že jeden ze starších hřbitovů, byl založen během moru v roce 1680 a pohřbívalo se na něm do roku 1866. Ležel v místě pod Mělci. Druhý zaniklý židovský hřbitov ležel pod Malým vrchem u Vršovic.

Na menším vrcholu vedle vrchu Kozinec u obce Vidochov, stojí 55 m vysoká železná příhradová konstrukce telefonního operátora. Telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou byla sice postavena již v roce 2004, ale dlouho se nemohl najít nikdo kdo by vyhlídku provozoval. Podařilo se to až se sdružením přátel rozhleden v roce 2009. Od té doby je vyhlídková plošina ve výšce 33 m přístupná návštěvníkům. Je odsud rozhled na Krkonoše, Český ráj, Ještěd, Zvičinu a další. Přístup je umožněn od konce května do konce září a to každé sobotní odpoledne. Menší parkování je u závory při odbočující polní cestě z hlavní silnice. Odsud je to na rozhlednu zhruba 1,5 km.

Ves se uvádí na zakládací listině břenovského kláštera, které je sice falzum, ale je faktem že ves Veleslavín již v 10. století existovala. Břevnovský klášter měl Veleslavín v držení až do husitských bouří. Nějaký čas vlastnilo ves Staré Město, ale brzo byla rozdělena na dvě části. Jednu větší část dostalo nejvyšší purkrabství, druhá měnší se pak vrátila do majetku břevnovského kláštera. V purkrabské části byly některé dvory v soukromém vlastnictví. Mezi majiteli byl také pražský měšťan Štěpán Adam jehož syn významný knihtiskař, vydavatel, překladatel a autor četných prací Daniel Adam se psal s přídomkem z Veleslavína. Veleslavín velmi poškodila třicetiletá válka, na jejímž konci byl Veleslavín téměř zpustlý. V roce 1849 se stal Veleslavín samostatnou obcí a roku 1922 byl připojen k Velké Praze. Veleslavín byl především zemědělskou obcí a ani průmyslový rozvoj tuto oblast příliš nepoznamenal a tak jediný průmysl dlouho představovala pouze cihelna. V letech 1958-1965 se uskutečnila výstavba sídliště Petřiny. V roce 1961 byl uveden do provozu objekt veleslavínské teplárny. Jelikož se zde spalovalo nekvalitní uhlí, představovala teplárna dlouhou dobu velkou zátěž pro životní prostředí Prahy 6. V roce 1994 byla do provozu uvedena nová výtopna na zemní plyn. Stará teplárna byla postupně likvidována. Nejvýznamnější památkou Veleslavína je zámeček, dnes pozůstatek dříve rozsáhlejšího barokního areálu.V současnosti je Veleslavín rušnou částí. Protíná ho Evropská ulice a železnice. Nádraží Praha – Veleslavím leží mezi stanicemi Praha – Ruzyně a Praha – Dejvice. 

Zajímavě barevná zděná rozhledna se nachází na jižním okraji obce Přáslavice. Rozhledna vznikla v rámci nově vybudovaného zázemí sportovního areálu s restaurací a otevřena 3.10.2009. Její výška je 21 m a vede na ni 82 schodů. Z rozhledny za dobrých podmínek je výhled na Hornomoravský úval, město Olomouc, Drahanskou vrchovinu, Oderské vrchy, Jeseníky, Hostýnské vrchy a další. Přístupná je dle uvedených webových stránek, parkování je možný na parkovišti přímo u sportovního areálu.